Rok ve zkratce

V roce 2025 se ECB podařilo vrátit inflaci zpět na úroveň svého střednědobého 2% cíle, a to po řadě krizí – po pandemii, hospodářském dopadu neoprávněné invaze Ruska na Ukrajinu –, které ji závěrem roku 2022 vyhnaly do rekordní výše.

V reakci na největší inflační šok za celou generaci provedla ECB nejrazantnější zpřísnění měnové politiky ve své historii, a to zvýšením měnověpolitické sazby v období od července 2022 do září 2023 o rekordních 450 bazických bodů. Současně přislíbila, že ponechá sazby na dostatečně restriktivních úrovních tak dlouho, jak to bude nezbytné.

Toto zpřísnění fungovalo. Inflace v eurozóně prudce poklesla a od poloviny roku 2024 začala ECB restrikci měnové politiky postupně rozvolňovat. Na začátku roku 2025 byl proces dezinflace na dobré cestě a ve svých projekcích ECB předpokládala návrat inflace k cíli.

Rok 2025 však přinesl velký geopolitický šok. Spojené státy, největší exportní trh Evropy, kolem sebe vytvořily celní bariéru. Tento krok mohl negativně ovlivnit hospodářský růst v eurozóně a značně znejistil inflační výhled.

Inflační dopady však byly omezené. Evropa se zdržela rozsáhlých odvetných opatření a importované cenové tlaky utlumilo posílení směnného kurzu eura.

Vzhledem k tomu, že se inflace vyvíjela podle předpokladů, byla Rada guvernérů schopna nadále snižovat měnověpolitické sazby, a to čtyřikrát za sebou celkem o 100 bazických bodů, a hlavní měnověpolitická sazba se tak do června snížila na 2,00 %.

Každé rozhodnutí se řídilo reakční funkcí Rady guvernérů, která je založená na třech prvcích: hodnocení inflačního výhledu, dynamice jádrové inflace a síle transmise měnové politiky. Rada guvernérů svá rozhodnutí přijímala na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních, aniž by se předem zavazovala ke konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Ekonomika eurozóny mezitím vykazovala překvapivou odolnost vůči náročnému globálnímu prostředí.

Svou úlohu v tom částečně sehrálo předzásobení, neboť podniky se v prvních měsících roku urychleně snažily získat před novými obchodními bariérami náskok, čímž dočasně podpořily evropský zpracovatelský sektor. Tento prorůstový faktor se zavedením cel a oslabením zpracovatelského sektoru v kontextu problémů v oblasti konkurenceschopnosti odezněl.

Podstatnější však je, že ekonomiku eurozóny podporovala reálně posilující domácí poptávka, která tento vnější šok více než vyrovnala. Hospodářský růst v roce 2025 byl v plném rozsahu tažen domácí poptávkou.

Snad nejpříznivější vývoj zaznamenaly investice.

Podnikatelské investice rostly robustním tempem, což bylo ovlivněno nehmotnými oblastmi – umělou inteligencí, softwarem a digitalizací –, neboť evropské podniky přistoupily s novou naléhavostí k využívání digitálních technologií. Ke konci roku se začaly projevovat vyšší německé výdaje na obranu, které byly jednou z reakcí na nové geopolitické prostředí.

Hospodářský růst v eurozóně dosáhl v roce 2025 úrovně 1,4 % – téměř o třetinu více, než se předpokládalo na začátku roku, což je dokladem odolnosti ekonomiky.

Celkově tak Rada guvernérů mohla od července ponechat úrokové sazby beze změny. Vzhledem k tomu, že se inflace pohybovala kolem našeho střednědobého cíle, dlouhodobější inflační očekávání byla pevně ukotvená a nastavení měnové politiky bylo víceméně neutrální, měla Rada guvernérů dobré předpoklady k tomu, aby reagovala na budoucí otřesy oběma směry.

Rada guvernérů v roce 2025 také formálně stanovila, jak bude budoucí šoky vykládat a jak na ně bude reagovat, a to prostřednictvím hodnocení strategie měnové politiky, na kterém spolupracoval Eurosystém a které bylo dokončeno v červnu. Mělo užší rozsah než přezkum v roce 2021 a zohlednilo poznatky ze změny inflačního prostředí a následné reakce politiky.

Hodnocení potvrdilo jako základní prvek strategie ECB symetrický 2% inflační cíl ve střednědobém horizontu. A tuto symetrii rozšířilo na reakční funkci: velké, trvalejší odchylky od cíle oběma směry budou řešeny dostatečně důraznými nebo dlouho trvajícími opatřeními. Rada guvernérů také zdůraznila, že je důležité zohledňovat nejen nejpravděpodobnější vývoj inflace a hospodářského růstu, ale i související rizika a nejistoty, a to také prostřednictvím analýz scénářů a citlivostních analýz.

Vedle měnové politiky učinila ECB v roce 2025 pokrok v řadě dalších oblastí.

Když diskuse o snižování složitosti právních předpisů v Evropě zesílily, Rada guvernérů vytvořila pracovní skupinu na vysoké úrovni pro zjednodušení, jejímž úkolem bylo vypracovat návrhy na zjednodušení regulatorního, dohledového a vykazovacího rámce. Ke konci roku pracovní skupina zveřejnila svá doporučení, která mají sloužit jako podklad pro Evropskou komisi při vypracování zprávy o celkové situaci evropského bankovního systému.

Ke znatelnému vývoji došlo i v oblasti tržní infrastruktury a plateb.

V červnu byl spuštěn Eurosystem Collateral Management System (systém Eurosystému pro správu zajištění), který nahradil roztříštěné národní platformy jednotným systémem pro správu zajištění. Objem okamžitých plateb v eurech vypořádaných prostřednictvím TIPS prudce vzrostl o 132 %, a to v návaznosti na požadavky nařízení o okamžitých platbách z roku 2025, které ukládaly poskytovatelům platebních služeb v eurozóně umožnit přijímání a odesílání okamžitých plateb.

Rada guvernérů rovněž pokročila do další fáze projektu digitálního eura, přičemž se zaměřila na technickou připravenost, zapojení účastníků trhu a legislativní proces, a to s cílem zajistit připravenost na možný pilotní projekt v roce 2027 a případné zavedení v roce 2029.

Zároveň pokračovaly práce na návrhu nové podoby eurobankovek, což odráží závazek ECB zachovat hotovost souběžně s digitálními penězi. Rada guvernérů vybrala motivy zobrazující oba možné náměty pro příští sérii bankovek – „Evropská kultura: sdílené kulturní prostory“ a „Řeky a ptáci: odolnost v rozmanitosti“ – a v červenci zahájila soutěž o návrh nových bankovek.

Kvalita výzkumu ECB opět získala široké mezinárodní uznání, což odráží špičkovou úroveň našich výzkumných pracovníků. Podle indexu Research Papers in Economics, což je často používaný index ekonomického výzkumu, je ECB nyní na prvním místě na světě v oblasti měnové ekonomie.

Na konci roku byla eurozóna připravena uvítat Bulharsko jako svého 21. člena a znovu se potvrdila atraktivita eura v době rostoucí geopolitické nejistoty. Podpora eura mezi občany eurozóny dosáhla na jaře rekordních 83 % a zůstala po celý rok vysoká.

Nic z výše uvedeného by nebylo možné bez obětavého úsilí a odborných znalostí pracovníků ECB. Tato výroční zpráva poskytuje podrobný přehled jejich práce v roce 2025.

Frankfurt nad Mohanem, květen 2026

Christine Lagarde

prezidentka

Rok v číslech

1 Měnová politika ECB tlumila inflační tlaky

Růst globální ekonomické aktivity zůstal roce 2025 odolný navzdory zesíleným nepříznivým faktorům v oblasti zahraničního obchodu. Dopady výrazné změny obchodní politiky Spojených států na světový růst byly zmírněny podpůrnými politikami, silnými investicemi souvisejícími s umělou inteligencí (AI) a uspíšením dovozu. Světový obchod rostl s tím, jak se uspíšil dovoz v očekávání vyšších cel, ale dynamika růstu později během roku oslabila s odezněním těchto vlivů a materializací dopadu vyšších cel. Globální inflace nadále zpomalovala, i když pomalejším tempem a méně synchronizovaně než v předchozích letech. Euro posílilo v nominálním efektivním vyjádření a výrazněji vůči americkému dolaru. Ekonomika eurozóny vykázala v roce 2025 mírné, ale plošné oživení, v jehož průběhu se růst produktivity práce vrátil do kladných hodnot, zatímco růst zaměstnanosti mírně oslabil. Dynamiku růstu podpořila méně restriktivní měnová politika, ekonomika ale čelila výzvám spojeným s nejistotou ohledně obchodních cel a geopolitické situace. Zatímco průmysl vykazoval určitou volatilitu, služby zůstaly stabilnější a podpořily zachování hospodářského růstu. Celková inflace v eurozóně se v roce 2025 nadále posouvala směrem ke střednědobému cíli ECB ve výši 2 %, což bylo způsobeno předchozím zpřísněním měnové politiky, ustupujícími tlaky vyplývajícími z cen energetických a neenergetických komodit i obecněji nízkými tlaky na dovozní ceny. Většina ukazatelů jádrové inflace během roku 2025 dále postupně zmírňovala, což podpořilo posun celkové inflace k úrovním poblíž cíle. V tomto ekonomickém prostředí a v důsledku méně restriktivní měnové politiky a růstu reálných dlouhodobých úrokových sazeb zestrměly výnosové křivky v eurozóně a ceny akcií výrazně vzrostly. Podmínky financování pro podniky a domácnosti v eurozóně se počátkem roku dále zmírnily a poté se víceméně stabilizovaly. Oživení bankovních úvěrů však zůstalo slabé a růst širokých peněz byl pomalý.

1.1 Navzdory změnám v obchodní politice Spojených států zůstal růst světové ekonomiky odolný

Světová ekonomika v roce 2025 prokázala svou odolnost a nadále rostla mírným tempem, které se oproti roku 2024 prakticky nezměnilo (3,4 %). Rok 2025 se vyznačoval výraznou změnou priorit hospodářské politiky ve Spojených státech, v jejímž důsledku se americká cla zvýšila na nejvyšší úroveň za téměř celé poslední století. I když celkový dopad na světovou ekonomiku byl zmírněn omezenou reakcí obchodních partnerů, nejistota ohledně budoucích obchodních ujednání zůstala vysoká (graf 1.1), což zhoršovalo vyhlídky obchodu. I přes tyto nepříznivé vlivy ekonomickou aktivitu ve světě podpořilo několik faktorů působících v opačném směru. Silné investice spojené s pokrokem v oblasti AI podpořily obchod s technologickými produkty a přispěly k ziskům akciového trhu v některých ekonomikách, zejména ve Spojených státech. Podniky a domácnosti navíc v očekávání možného zvýšení cel uspíšily nákupy zahraničního zboží a podpořily tak – alespoň dočasně – výrobu a vývoz zpracovatelského průmyslu, a to i v Číně. Celkově podpůrná kombinace politik v hlavních ekonomikách – zejména ve fiskální oblasti – dále zmírnila vliv napětí v obchodních vztazích. Dynamika globálního růstu však ke konci roku oslabila v důsledku odeznění dočasných pozitivních faktorů, zatímco obchodní bariéry a nejistota nadále nepříznivě ovlivňovaly důvěru a investice, i když v menší míře než v první polovině roku.

Graf 1.1

Efektivní celní sazby Spojených států a nejistota ohledně obchodní politiky

a) Efektivní celní sazby Spojených států	b) Nejistota ohledně obchodní politiky
(cla na dovoz zboží v %)	(index)

Světový obchod v roce 2025 výrazně vzrostl o 4,7 %. Tento vývoj odrážel silný růst dovozu v první polovině roku, kdy domácnosti a podniky v očekávání vyšších cel uspíšily svá spotřební i investiční rozhodnutí. Struktura obchodu se navíc přizpůsobila nové podobě cel a některé toky byly přesměrovány do jiných zemí. Obchod, zejména vývoz z asijských zemí, byl podporován také vysokou poptávkou po zboží, které umožňuje zavádění AI, a to v prostředí značných investic do zařízení informačních a komunikačních technologií ve Spojených státech a v dalších vyspělých ekonomikách. Ve druhé polovině roku růst obchodu výrazně zpomalil, když odeznělo dřívější předzásobení a projevily se dopady vyšších cel.

Globální inflace v roce 2025 nadále zpomalovala, i když méně synchronizovaně než v předchozím roce. Celková spotřebitelská inflace (CPI) klesla z 3,0 % v prosinci 2024 na 2,2 % v prosinci 2025 (graf 1.2). Toto zpomalení tlumil obnovený růst cen zboží, zatímco růst cen služeb zůstal v mnoha ekonomikách perzistentní. Vývoj inflace byl v jednotlivých zemích rozdílný. Ve Spojených státech zůstala celková inflace nad cílem, přičemž zvýšení cel vedlo k výraznému zrychlení růstu cen zboží. Ve Velké Británii byla inflace na konci roku 2025 vyšší než na konci předchozího roku v důsledku vyšších regulovaných cen a cen potravin a slábnoucího dopadu předchozího poklesu cen energií. Naproti tomu v Číně zůstala inflace utlumená, což odráželo slabou domácí poptávku spojenou s dlouhotrvajícím poklesem v sektoru nemovitostí a přetrvávající přebytečnou průmyslovou kapacitou.

Graf 1.2

Míra celkové a jádrové inflace

a) Globální celková inflace a její složky	b) Inflace v hlavních ekonomikách
(meziroční změny v %; měsíční údaje)	(meziroční změny v %; měsíční údaje)

Graf 1.3

Ceny ropy a ceny plynu v Evropě

(levá osa: USD/barel; pravá osa: EUR/MWh)

Ceny energií byly na konci roku 2025 nižší než o rok dříve, což odráželo pokles cen ropy i evropských cen plynu (graf 1.3). Cena ropy Brent klesla o 19 %, což bylo způsobeno kombinací poptávkových a nabídkových faktorů. Na straně poptávky došlo po celních válkách, které začaly v dubnu, k oslabení globální ekonomické aktivity. Na straně nabídky série navýšení těžby v zemích OPEC+ vytlačila do konce roku trh k výraznému přebytku. Ceny však v červnu zaznamenaly určitou volatilitu v souvislosti se zvýšeným napětím na Blízkém východě, zejména po úderech Izraele a Spojených států na Írán, ale po oznámení příměří v Gaze vyjednaného Spojenými státy se krátkodobý nárůst zmírnil. Ceny plynu v Evropě ke konci roku klesly meziročně o 42 %, zůstaly tedy výrazně pod svým vrcholem z roku 2022. Ceny plynu nejprve počátkem roku rostly v důsledku ukončení platnosti dohody o tranzitu mezi Ruskem a Ukrajinou a obav ohledně dostatečnosti evropských zásob plynu na zimu 2025–2026. Následně se snížily, což bylo způsobeno relativně slabou evropskou spotřebou, utlumenou asijskou poptávkou po zkapalněném zemním plynu a později v průběhu roku také obnovenými vyhlídkami na ukončení války Ruska proti Ukrajině.

Euro oproti konci roku 2024 posílilo v nominálním efektivním vyjádření (6,8 %) i vůči americkému dolaru (13,1 %). Větší část posílení vůči dolaru se odehrála v první polovině roku. Tento posun byl způsoben zvýšenou nejistotou ohledně amerických cel, která nepříznivě ovlivňovala dolar a vedla ke zrychlení kapitálových toků do aktiv v eurozóně a změnám zajišťovacího chování, a také větší než očekávanou odolností ekonomiky eurozóny. V následujících měsících se euro obchodovalo v relativně úzkém rozpětí, neboť tlaky na posílení a oslabení kurzu se víceméně vzájemně kompenzovaly. Očekávání trhu ohledně toho, o kolik Federální rezervní systém sníží svou měnověpolitickou sazbu, se s publikací nových ekonomických údajů opakovaně měnila. Tlak na růst inflace spojený s výší cel spíše podporoval americký dolar tím, že snižoval očekávání ohledně snížení úrokových sazeb, zatímco známky zpomalujícího trhu práce působily opačným směrem. Na dolar navíc pravděpodobně nepříznivě působila také regulatorní a institucionální nejistota spolu s obavami ohledně uzavření amerických federálních úřadů. Kromě značného zhodnocení vůči dolaru euro také posílilo v efektivním vyjádření. Značné zisky zaznamenalo vůči některým asijským měnám včetně japonského jenu (+12,9 %), a to v prostředí nejistoty ohledně orientace japonské fiskální a měnové politiky. Euro rovněž posílilo vůči ostatním hlavním rezervním měnám, jako je britská libra (+5,2 %) a kanadský dolar (+7,6 %). Naopak mírně oslabilo vůči švýcarskému franku (−1,0 %), který v obdobích zvýšené nejistoty nadále sloužil jako bezpečný přístav.

1.2 Ekonomika si vedla dobře navzdory vysoké globální nejistotě

Růst reálného HDP v eurozóně se v roce 2025 zvýšil na 1,4 % z 0,9 % v roce 2024 (graf 1.4). Postupný přechod ECB od restriktivního ke spíše neutrálnímu nastavení měnové politiky, očekávání uvolněnější fiskální politiky a zvolňující inflace hrály důležitou roli při podpoře mírného, ale plošného oživení. Ekonomické prostředí bylo rovněž silně ovlivněno geopolitickým napětím a vysokou nejistotou ohledně cel – zejména ve Spojených státech – a také volatilní geopolitickou situací v některých částech světa, která ovlivňovala důvěru a výrobní řetězce. Klíčem k pochopení toho, proč ekonomika eurozóny zůstala i přes náročné prostředí v roce 2025 relativně odolná, bylo mírné oživení zpracovatelského sektoru a stabilnější sektor služeb.

Graf 1.4

Reálný HDP a hrubá přidaná hodnota v eurozóně

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Reálná hrubá přidaná hodnota v průmyslu v roce 2025 vzrostla o 2,2 % poté, co se v roce 2024 snížila o 0,5 %. Toto oživení mělo svůj původ především ve vývoji v prvním čtvrtletí a odráželo dočasný nárůst výroby v reakci na uspíšení vývozu v očekávání vyšších cel, které následně zavedla nová vláda Spojených států. Po zbytek roku se však dynamika růstu výrazně zmírňovala v důsledku vyšších cel, rostoucí globální konkurence, setrvale zvýšených nákladů na energie a vysoké, i když postupně klesající nejistoty v oblasti hospodářské politiky. Přestože základní úrokové sazby ECB zůstaly po většinu roku 2024 vysoké, jasnější signály nadcházejícího uvolnění na začátku roku 2025 snížily nejistotu a zlepšily úvěrové podmínky pro podniky. To přispělo k oživení investic, zejména v odvětvích zpracovatelského průmyslu, která byla omezena vysokými náklady financování. Reálná hrubá přidaná hodnota ve službách v roce 2025 vzrostla o 1,2 %, což představovalo zpomalení oproti 1,5 % v roce 2024, přesto však tento výsledek podpořil zachování růstu v eurozóně. Zpomalení růstu ve službách částečně pramenilo z opatrnosti domácností, která se projevila v jejich vysokých úsporách v prostředí přetrvávajících geopolitických rizik a vysoké ekonomické nejistoty. Digitální služby a služby IT přitom zůstaly poměrně odolné – těžily z pokračujících firemních investic do automatizace, kybernetické bezpečnosti a integrace AI.

Soukromá spotřeba v roce 2025 mírně zrychlila a ve srovnání s předchozím rokem vzrostla o 1,5 %. Spotřeba zboží rostla výrazněji na začátku roku, zatímco výdaje na služby nabraly větší dynamiku až od druhého čtvrtletí, i když poté ve třetím čtvrtletí zpomalily. Celkově vzrostla spotřeba zboží více než spotřeba služeb (graf 1.5). Růst reálného disponibilního důchodu podpořil výdaje domácností vzhledem k tomu, že růst nominálních mezd zůstal silný, inflace dále klesala a růst zaměstnanosti byl odolný, i když o něco slabší než v předchozím roce. Soukromá spotřeba však nadále zaostávala za vývojem reálného disponibilního důchodu, neboť míra úspor zůstala v prostředí zvýšených geopolitických rizik a ekonomické nejistoty zvýšená.

Graf 1.5

Spotřeba, nestavební investice a investice do bydlení v eurozóně

(indexy: 2022 = 100)

a) Soukromá spotřeba

b) Investice

Po prudkém poklesu v roce 2024, který odrážel slabou poptávku a zpožděný dopad přísnějších podmínek financování, se v roce 2025 investice do bydlení začaly zotavovat. V jejich oživení se odráželo především zlepšení podmínek financování a pokračující růst reálných příjmů domácností, přičemž obojí během roku zlepšilo cenovou dostupnost a pomohlo stabilizovat poptávku po bydlení. I přesto investice do bydlení zůstaly slabší než soukromá spotřeba a nestavební investice, což podtrhuje, že se jejich oživení stále ještě nachází v počáteční fázi.

Nestavební investice (které v národních účtech standardně aproximují podnikové investice, jež při absenci dostupných statistických údajů o soukromých a veřejných investicích nezahrnují v celkových investicích stavebnictví) se v roce 2025 výrazně zvýšily, což bylo způsobeno rostoucí poptávkou a uvolněním podmínek financování, neboť ECB v první polovině roku nadále snižovala své základní úrokové sazby. V roce 2025 se podnikové investice oproti roku 2024 celkově zvýšily o 4,4 %, přičemž v průběhu roku vykazovaly značnou mezičtvrtletní volatilitu. Bez volatilních nehmotných aktiv v Irsku – která jsou do značné míry ovlivňována aktivitami nadnárodních společností – podnikatelské investice v roce 2025 vzrostly o 2,2 % (graf 1.5). Tento výsledek odráží přetrvávající divergenci mezi dynamikou hmotných a nehmotných investic pozorovanou v posledních letech. Investice do hmotných aktiv, jako jsou stroje, zařízení a dopravní prostředky, byly tlumeny vyššími cly a zvýšenou nejistotou. Naproti tomu nehmotné investice výrazně vzrostly, což bylo způsobeno pokrokem v digitalizaci, zejména v oblasti AI a vývoje softwaru. V roce 2025 byly navíc investice podpořeny oživením růstu zisku a vedlejšími účinky programu Next Generation EU (NGEU), což pomohlo kompenzovat nepříznivé dopady ztráty konkurenceschopnosti a regulatorní zátěže. Podniky také uvádějí, že investice v loňském roce brzdila regulatorní zátěž.

Vývoj obchodu byl v roce 2025 poznamenán značnou volatilitou a strukturálními problémy pro eurozónu. Vývoz z eurozóny v prvním čtvrtletí výrazně vzrostl, a to díky předzásobení před očekávaným uvalením vyšších cel ve Spojených státech. Nárůst byl do značné míry způsoben prudkým zvýšením vývozu léčiv, zejména z Irska. Tato dynamika však byla dočasná. Ve druhém čtvrtletí se vývoz snížil v souvislosti s vyššími americkými cly, silným eurem a utlumenou celosvětovou poptávkou, přičemž vývoz léčiv vykazoval prudké výkyvy. Vývoz se ve třetím čtvrtletí zvýšil v důsledku vyšších prodejů léčiv do Spojených států, avšak jeho základní dynamika zůstala slabá. Obchodní dohoda mezi Spojenými státy a EU, která v červenci zastropovala americká cla na zboží z EU na 15 %, pomohla zmírnit stále zvýšenou hospodářskopolitickou nejistotu (graf 1.1). Výhledové ukazatele však naznačovaly pokračující slabý vývoj vývozních zakázek ve zpracovatelském průmyslu. Dovoz v roce 2025 vykázal mírný růst podpořený rostoucími objemy dovozu z Číny, což částečně odráželo přesměrování obchodu v důsledku napětí mezi Čínou a Spojenými státy, a silnějším eurem, které snížilo dovozní náklady. Pokračoval také tlak na pokles dovozních cen v eurozóně s tím, jak se nadále zmírňoval tlak na ceny energetických komodit. Příliv cenově konkurenceschopného čínského zboží v souvislosti přetrvávající nadbytečnou kapacitou čínského zpracovatelského průmyslu zintenzivnil konkurenci pro domácí výrobce, zatímco čínská omezení vývozu kritických vstupů, jako jsou vzácné zeminy, zvýraznily zranitelná místa v dodavatelských řetězcích eurozóny.

Trh práce

Po období hromadění pracovních sil růst zaměstnanosti v roce 2025 oproti posledním letům zpomalil a ukazatele z výběrových šetření naznačovaly, že se trh práce v eurozóně v průběhu roku dále ochlazoval (graf 1.6). Míra nezaměstnanosti se pohybovala mezi 6,3 % a 6,4 % a v prosinci činila 6,3 % – nacházela se tak na jedné z nejnižších hodnot zaznamenaných od zavedení eura a 1,2 procentního bodu pod svou před-pandemickou úrovní z ledna 2020. Celková zaměstnanost a celkový počet odpracovaných hodin v roce 2025 vzrostly přibližně o 0,7 %, resp. 0,6 %, tj. nižším tempem než reálný HDP, který se zvýšil o 1,5 %. Tento vývoj vedl k oživení růstu produktivity práce. Silnější růst produktivity práce zvýraznil nižší hromadění pracovních sil, tj. situaci, kdy podniky drží více pracovníků, než vyžadují krátkodobé potřeby produkce. Dokládá to i skutečnost, že míra volných pracovních míst se dále snížila ze svého maxima dosaženého ve druhém čtvrtletí roku 2022 na 2,2 % ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 a nacházela se tak pod svou předpandemickou úrovní 2,3 %. Průměrný počet odpracovaných hodin se v roce 2025 snížil, avšak při značné volatilitě a rozdílech mezi jednotlivými zeměmi.^[3] Míra participace pracovní síly ve věkové skupině 15–74 let vzrostla ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025 na 66,2 % a ve srovnání s předpandemickou úrovní se nacházela o 1,6 procentního bodu výše. K tomuto nárůstu pracovní síly nejvíce přispěly ženy, starší pracovníci, osoby s vyšším vzděláním a zahraniční pracovníci.

Graf 1.6

Trh práce

(levá osa: meziroční změny v %; pravá osa: v %)

1.3 Potřeba priorit ve veřejných výdajích v době omezeného fiskálního prostoru

Očekává se, že schodek veřejných financí eurozóny v roce 2025 nepatrně klesl na 3,0 % HDP (graf 1.7) z 3,1 % v roce 2024 a 3,5 % v roce 2023. Výrazné fiskální zpřísnění v roce 2024 bylo výsledkem postupného ukončování zbývajících vládních opatření, která byla zavedena s cílem kompenzovat domácnostem a podnikům vysoké ceny energií a inflaci. Naproti tomu jediné mírné fiskální zpřísnění předpokládané pro rok 2025 vyplývá z vyšších daní a příspěvků na sociální zabezpečení, jejichž zvýšení není v plné míře doprovázeno vyšším růstem primárních veřejných výdajů (včetně položek financovaných z programu NGEU) a rostoucími platbami úroků.

Graf 1.7

Rozpočtové saldo eurozóny a jeho složky

(v procentech HDP)

Očekává se, že poměr dluhu k HDP v eurozóně vzrostl ze své již tak zvýšené úrovně 86,6 % HDP v roce 2024 na 87,3 % HDP v roce 2025. Stále se tak nachází výrazně nad svou předpandemickou úrovní z roku 2019, která činila 83,6 % (graf 1.8). Předpokládaný nárůst poměru dluhu k HDP v roce 2025 je výsledkem celkového primárního schodku a kladné úpravy vztahu schodku a dluhu, které jsou pouze částečně kompenzovány příznivým, avšak zmenšujícím se diferenciálem mezi úrokovou sazbou a tempem růstu.

Graf 1.8

Veřejný dluh v eurozóně

(v procentech HDP)

Potřeba financovat strategické výdaje, včetně výdajů na obranu, infrastrukturu a digitální a zelenou transformaci, vyvíjí spolu se stárnutím obyvatelstva tlak na zvyšování veřejného dluhu.^[4] Zejména v případě výdajů na obranu využily některé země eurozóny s nižší mírou zadlužení svůj fiskální prostor, což vedlo k vyšší míře zadlužení než v roce 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Určitou rozpočtovou flexibilitu k uspokojení části tlaků na výdaje obecněji poskytuje revidovaný rámec fiskálních pravidel EU, který byl přijat v dubnu 2024. Několik zemí dokonce v rámci svých střednědobých fiskálně-strukturálních plánů využilo příležitosti prodloužit období konsolidace ze čtyř na sedm let výměnou za strukturální reformy a investice a snížit tak své roční zatížení plynoucí z fiskální korekce. Národní úniková doložka aktivovaná pro 11 zemí eurozóny navíc poskytuje dočasnou flexibilitu k tomu, aby se tyto země mohly v důsledku vyšších výdajů na obranu odchýlit od dráhy svých čistých výdajů, pokud tato odchylka neohrozí udržitelnost veřejných financí ve střednědobém horizontu.^[5] Vzhledem k tomu, že rozpočtová flexibilita dodatečné výdaje zcela nepokryje, bude třeba využít doplňkové způsoby financování, včetně efektivity výdajů a nového nastavení priorit národních rozpočtů.

Dne 25. listopadu 2025 přijala Evropská komise podzimní balíček k evropskému semestru 2026, který stanoví priority hospodářské politiky.^[6] V rámci tohoto balíčku Komise posoudila dodržování rámce fiskálních pravidel EU členskými státy a poskytla pokyny k jejich fiskální politice v roce 2026. Úplná, transparentní a bezodkladná realizace revidovaného rámce pomůže vládám trvale snižovat rozpočtové schodky a míru zadlužení. Podle hodnocení Evropské komise dodrželo fiskální rámec EU 12 ze 17 zemí eurozóny, které předložily návrh svých rozpočtových plánů na rok 2026.^[7] Komise shledala, že u pěti zemí existuje riziko nesplnění rozpočtového plánu, přičemž dvě z nich vykázaly významnou míru tohoto rizika. Situaci šesti zemí eurozóny, na které se vztahuje postup při nadměrném schodku (tj. Belgie, Francie, Itálie, Malty, Rakouska a Slovenska), posoudí Evropská komise na jaře roku 2026 na základě fiskálních výsledků za rok 2025. Evropská komise také v listopadu navrhla, aby byl zahájen postup při nadměrném schodku pro Finsko.

1.4 Inflace se v průběhu roku přiblížila ke střednědobému 2% cíli

Celková inflace v eurozóně měřená harmonizovaným indexem spotřebitelských cen (HICP) se v průběhu roku 2025 dále přiblížila ke střednědobému cíli ve výši 2 % (graf 1.9). Meziroční inflace dosáhla ve čtvrtém čtvrtletí a za celý rok průměrné hodnoty 2,1 %, přičemž v roce 2024 činila 2,4 %. Pokračující dezinflaci podpořil dopad předchozího zpřísnění měnové politiky ECB, polevující mzdové tlaky, ustupující tlaky ve výrobním řetězci ze strany cen energetických i neenergetických komodit a obecněji také – částečně v důsledku posilování eura – nízké tlaky vyplývající z dovozních cen. K poklesu celkové inflace v roce 2025 nejvíce přispěla inflace měřená HICP bez započtení energií a potravin (HICPX). Ta během roku postupně klesala a v závěrečných měsících roku se stabilizovala mezi 2,3 % a 2,4 %. Její pokles byl z velké části důsledkem polevujícího, avšak stále ještě zvýšeného růstu cen ve službách, který odrážel zejména snižující se mzdové tlaky. Naproti tomu růst cen neenergetického průmyslového zboží zůstal po většinu roku 2025 víceméně stabilní kolem své dlouhodobější předpandemické průměrné úrovně a díky nízkým tlakům ze strany dovozních cen poklesl viditelněji až v posledních měsících roku. Celkovou inflaci mírnil také utlumený růst cen energií v důsledku poklesu cen energetických komodit a posílení eura. Růst cen potravin se naproti tomu v první polovině roku 2025 zvýšil a v červenci kulminoval, což bylo způsobeno především růstem cen nezpracovaných potravin v důsledku nepříznivého počasí a výpadků na straně nabídky. Na konci roku pak zvolnil na 2,5 %. K tomuto tlaku přispěl také růst cen zpracovaných potravin, v němž se i nadále promítal dřívější růst cen komodit, zejména kakaa a kávy.^[8]

Graf 1.9

Celková inflace a její hlavní složky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Inflace ve složce energií se na začátku roku 2025 snížila a od března byla záporná, především v důsledku poklesu cen ropy a velkoobchodních cen plynu v amerických dolarech a posílení eura. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen energií nicméně také vykázalo určitou volatilitu, což bylo do značné míry dáno vlivem srovnávací základny, zejména ve složce pohonných hmot. Růst cen potravin zaznamenal v roce 2025 vývoj ve tvaru obráceného U, který odrážel především ceny nezpracovaných potravin. V prvních osmi měsících roku vykazoval růst cen nezpracovaných potravin vzestupný trend, který byl ovlivněn růstem cen ovoce a zeleniny kvůli nepříznivému počasí i trvale rostoucími cenami masa v důsledku výpadků v nabídce částečně souvisejících s nemocemi zvířat. Od září se růst cen nezpracovaných potravin začal zmírňovat s tím, jak odezníval vliv počasí na ceny ovoce a zeleniny, ale v závěru roku se opět poněkud zvýšil. Růst cen zpracovaných potravin zůstal po většinu roku 2025 poměrně stabilní a zřetelně poklesl až v posledním čtvrtletí, neboť ustoupily tlaky plynoucí z cen potravinářských komodit, jako jsou káva a kakao. Celkově zůstal během roku růst cen potravin zvýšený. Tento vývoj odrážel pokračující, byť slábnoucí průsak dřívějšího růstu cen potravinářských komodit, nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou v některých segmentech a stále ještě zvýšené cenové tlaky ze strany řady faktorů včetně mezd.

Ukazatele základní inflace, které mají za cíl zachytit perzistentní, tj. společnou složku inflace, podpořily vývoj celkové inflace směrem k úrovním poblíž cíle Například jádrová inflace měřená HICPX vykazovala jen malé výkyvy a z úrovně 2,7 % v prosinci 2024 mírně poklesla na hodnoty mezi 2,3 % a 2,4 %, kde se nacházela po většinu měsíců od března 2025. K dezinflaci v rámci jádrové inflace přispěly zejména položky služeb. Inflace v sektoru služeb poklesla ze 4,0 % v prosinci 2024 na 3,4 % v prosinci 2025 a odrážela tak postupné zmírňování faktorů, které dříve přispívaly k jejímu růstu, a to zejména mzdových tlaků a vlivu každoročních úprav cen.^[9] Růst cen služeb vykázal v dubnu určitou krátkodobou volatilitu, když se v důsledku termínu Velikonoc ceny některých položek dočasně zvýšily, avšak po zbytek roku se již pohyboval v relativně úzkém rozmezí.^[10] Růst cen neenergetického průmyslového zboží zůstal během roku 2025 víceméně beze změn a pohyboval se poměrně blízko svého průměru před pandemií ve výši 0,6 % (měřeno v letech 1999 až 2019). Ve třetím čtvrtletí se mírně zvýšil, avšak již v říjnu se vrátil na svou průměrnou předpandemickou hodnotu. Ke konci roku se vzhledem k nízkým tlakům na dovozní ceny a posilování eura snížil mírně pod tento průměr. Další ukazatele základní inflace v průběhu roku 2025 také postupně klesaly nebo byly zhruba stabilní.^[11]

Domácí nákladové tlaky v eurozóně měřené růstem deflátoru HDP se snížily z 3,0 % v roce 2024 na 2,4 % v roce 2025 (graf 1.10). Důvodem poklesu bylo snížení příspěvků jednotkových daní a jednotkových mzdových nákladů, které bylo v případě mzdových nákladů důsledkem zmírňování růstu náhrad na zaměstnance a posilujícího růstu produktivity práce. Tato snížení byla částečně kompenzována postupným posilováním příspěvku jednotkových zisků souladu s cyklickým vývojem. Růst sjednané mzdy a nesmluvní složka mezd v rámci náhrad na zaměstnance, která byla během roku víceméně stabilní a dosahovala v průměru 3,9 %, byly v roce 2025 volatilní.^[12] Růst sjednaných mezd se v průběhu roku výrazně zmírnil a v průměru činil 2,8 % oproti 4,5 % v roce 2024. Tento vývoj odrážel normalizaci mzdových požadavků po období, kdy pracovníci postupně obnovovali svou kupní sílu, o kterou přišli během prudkého nárůstu inflace v roce 2022.^[13] Celkový růst mezd byl posílen vývojem nesmluvní složky mezd, který částečně souvisel se statistickými efekty plynoucími z jednorázových plateb v roce 2024. Jednotkové zisky zaznamenaly v průběhu roku 2025 mírné oživení a jejich vývoj se více přizpůsobil hospodářskému cyklu, i nadále však tlumily mzdové náklady, i když v menší míře než v roce 2024.

Graf 1.10

Deflátor HDP a jeho složky

(meziroční změny v %; příspěvky v procentních bodech)

Dlouhodobější inflační očekávání zůstala po celý rok 2025 víceméně v souladu se střednědobým cílem ECB ve výši 2 %, což podporovalo udržitelný návrat inflace k cíli. Ve výběrovém šetření ECB mezi prognostiky i výběrovém šetření ECB mezi měnovými analytiky byla dlouhodobější inflační očekávání v roce 2025 pevně ukotvena na úrovni 2 % (graf 1.11). Další ukazatele z výběrových šetření, např. z průzkumu Consensus Economics, rovněž indikovaly stabilní dlouhodobější inflační očekávání na úrovni kolem 2 %. Tržní ukazatele dlouhodobější inflační kompenzace, jako je například pětiletá forwardová inflačně indexovaná swapová sazba (ILS) na pět let dopředu, zůstaly během roku až na malé odchylky v blízkosti 2 %. V březnu byl v důsledku plánů na fiskální expanzi v Evropě zaznamenán mírný nárůst sazby ILS, ten byl však krátce poté částečně kompenzován dopady napětí v obchodních vztazích. V červnu došlo k dalšímu dočasnému zvýšení, které odráželo vývoj cen energií, na podzim se však sazba ILS stabilizovala na úrovni 2,1 %, kde setrvala i po zbytek roku. Tento vývoj odrážel především vyšší inflační rizikovou prémii, zatímco modelové odhady skutečných dlouhodobějších inflačních očekávání (bez rizikové prémie) zůstaly nezměněny v rozmezí 1,9 % a 2 %. Na straně spotřebitelů se mediánová inflační očekávání na tři roky dopředu pohybovala v průběhu roku mezi 2,4 % a 2,5 %, přičemž v prosinci se nepatrně zvýšila na 2,6 %. Jejich setrvání na mírně zvýšené úrovni pravděpodobně odráželo stále ještě zvýšenou nejistotu. Údaje z výběrového šetření ECB o očekáváních spotřebitelů ukazují, že vnímání inflace a jednoletá očekávání byla výrazně ovlivněna cenami potravin, zatímco na dlouhodobější očekávání měly ceny potravin omezenější dopad.

Graf 1.11

Ukazatele inflačních očekávání získané z průzkumů a z tržních očekávání

(meziroční změny v procentech)

1.5 Úvěrové oživení zůstalo i přes další uvolnění podmínek financování slabé

Pokles krátkodobých úrokových sazeb spolu s výrazným nárůstem dlouhodobých sazeb vedl k tomu, že bezriziková výnosová křivka v eurozóně získala v roce 2025 strmější sklon. Snižování krátkodobých sazeb, k němuž docházelo převážně v první polovině roku, odráželo snižování měnověpolitických sazeb ECB, které probíhalo až do června, neboť inflace udržitelným způsobem směřovala k dosažení střednědobého 2% cíle (viz kapitola 2.1). U delších splatností činila desetiletá sazba jednodenního indexového swapu (OIS) v prosinci 2025 v průměru 2,8 % (graf 1.12), což ve srovnání s průměrem zaznamenaným v prosinci 2024 představuje nárůst přibližně o 60 bazických bodů. V prvních čtyřech měsících roku zaznamenaly dlouhodobé sazby určité prudké a proměnlivé výkyvy v důsledku plánů obranných a infrastrukturních výdajů v evropských zemích i zvýšené nejistoty ohledně amerických cel a obchodních politik. Od konce dubna do konce roku se desetiletá sazba OIS postupně zvýšila o zhruba 30 bazických bodů, což odráželo především růst složky reálných sazeb v důsledku odolnější ekonomiky. Důležité je, že ke strmějšímu sklonu bezrizikové křivky v eurozóně přispěla také silná globální složka, neboť k podobnému přecenění došlo i v dalších předních vyspělých ekonomikách. V souladu s vývojem sazby OIS se v průběhu roku zvýšil desetiletý výnos státních dluhopisů v eurozóně, kde byl jako váha použit HDP. V prosinci dosáhl 3,2 %, což bylo přibližně o 50 bazických bodů více než o rok dříve. Výnosy desetiletých státních dluhopisů jednotlivých zemí eurozóny se koncem roku 2025 nacházely výše než na jeho počátku, přičemž došlo k zúžení jejich rozpětí vzhledem k sazbě OIS. Stěžejním okamžikem tržního přehodnocení bylo oznámení plánů obranných výdajů v některých zemích eurozóny (viz kapitola 1.3), které vyvolalo prudký nárůst desetiletého výnosu německého vládního dluhopisu o přibližně 40 bazických bodů, přičemž podobný tlak na růst zaznamenaly i výnosy ostatních státních dluhopisů v eurozóně. Výnosy státních dluhopisů v eurozóně následně mírně poklesly, i když většina zakončila rok na vyšších úrovních. Výjimkou byl výnos desetiletého vládního dluhopisu Itálie, který byl podpořen pokračující konsolidací fiskální pozice země a oproti úrovni z konce roku 2024 se příliš nezměnil. Politická nejistota ve Francii naproti tomu vyvolala mezi účastníků trhu obavy ohledně možného zpoždění fiskální konsolidace, což vedlo k tlaku na růst výnosů francouzských státních dluhopisů. Důsledkem tohoto vývoje byla konvergence výnosů italských a francouzských dluhopisů k podobné úrovni, zatímco v eurozóně dosáhl rozptyl výnosů historicky nejnižších hodnot.

Graf 1.12

Dlouhodobé úrokové sazby a náklady na úvěry podnikům a na úvěry domácnostem na bydlení

(v % p. a.)

V roce 2025 vzrostly ceny akcií měřené indexem EURO STOXX přibližně o 21 %. Očekávání vysokých zisků, vyšších dividend a nižších prémií za akciové riziko vedlo k růstu cen akcií navzdory tlumícímu dopadu rostoucích dlouhodobých bezrizikových sazeb. Ceny akcií vzrostly jak v nefinančním, tak ve finančním sektoru, přičemž v druhém případě byl jejich nárůst výraznější. Ve finančním sektoru zaznamenaly nejvyšší růst akcie bankovního sektoru, jež byly podpořeny zvýšenou ziskovostí plynoucí z obchodní činnosti bank, poskytování úvěrů a zestrmění výnosové křivky. Souhrnné indexy cen akcií nefinančních podniků a bank v eurozóně byly na konci roku 2025 přibližně o 12 %, resp. 80 % výše než na konci roku 2024. Rozpětí podnikových dluhopisů se obecně zúžila, s významnou výjimkou dluhopisů emitovaných ve vysoce výnosném segmentu finančních podniků, a to navzdory výprodeji na trhu podnikových dluhopisů po oznámení amerických cel dne 2. dubna. Poté se rozpětí podnikových dluhopisů výrazně snížila v důsledku obnovené ochoty riskovat a odolnější ekonomiky.

Podmínky financování pro podniky v eurozóně se v první polovině roku nadále zmírňovaly a poté se víceméně stabilizovaly v souladu s dynamikou nákladů bank na financování. Do poklesu souhrnných nákladů bank na dluhové financování ze začátku roku se promítalo snížení měnověpolitických sazeb, zatímco jejich následná stabilizace byla ovlivněna dynamikou tržních úrokových sazeb a nižšími očekáváními ohledně dalšího snižování měnověpolitických sazeb. U podniků se ve snížení nominálních nákladů na úvěry z maxim zaznamenaných v roce 2023 částečně odráží obezřetné úvěrové chování bank od počátku cyklu uvolňování měnové politiky, které je spjato s realokací úvěrů ve prospěch méně rizikových dlužníků, jimž jsou úvěry poskytovány za příznivější ceny. U domácností byl pokles výpůjčních nákladů v roce 2025 mírnější, přičemž sazby z nových hypoték do značné míry odrážely nárůst dlouhodobých tržních úrokových sazeb. Souhrnná úroková sazba z bankovních úvěrů nefinančním podnikům v prosinci činila 3,6 % a nacházela se tak zhruba 90 bazických bodů pod hodnotou z konce roku 2024, zatímco odpovídající sazba z úvěrů domácnostem na bydlení klesla zhruba o 10 bazických bodů na 3,3 % (graf 1.12). V důsledku toho se výrazně zúžilo rozpětí mezi sazbami pro podniky a sazbami pro domácnosti, které se během fáze zpřísňování měnové politiky rozšířilo. Rozptyl sazeb z podnikových úvěrů napříč jednotlivými zeměmi se také snížil, zatímco rozptyl sazeb pro domácnosti byl nadále ovlivňován rozdíly ve struktuře splatnosti úvěrů v jednotlivých zemích.

Souběžně s uvolňováním měnové politiky pokračovalo oživování bankovních úvěrů, i když pozvolnějším tempem, než jaké naznačoval historický vývoj (graf 1.13). Úvěrování podniků se ve druhé polovině roku 2025 stabilizovalo a tempo jeho růstu zůstalo výrazně pod historickým průměrem, neboť agregátní poptávka byla utlumená a banky nebyly ochotné podstupovat riziko navzdory silné kapitálové pozici, jen omezenému zhoršení kvality aktiv a stále vysoké ziskovosti. Podle šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně se úvěrové standardy bank (tj. interní pokyny nebo kritéria pro schvalování úvěrů) pro podniky v prvním čtvrtletí a v posledních dvou čtvrtletích roku 2025 zpřísnily. Šetření o přístupu podniků k financování ukázalo, že obzvlášť výrazné zhoršení dostupnosti úvěrů zaznamenaly menší a rizikovější podniky. Meziroční tempo růstu bankovních úvěrů podnikům činilo v prosinci 3,0 % oproti průměrné hodnotě 4,3 % v období od ledna 1999 do prosince 2025. Růst celkového úvěrování včetně financování ze strany nebankovních finančních zprostředkovatelů byl i nadále utlumený, což – jak ukázal příspěvek na blogu ECB zveřejněný v říjnu – bylo též důsledkem vysoké nejistoty v oblasti hospodářské politiky.^[15] Vyšší ocenění kotovaných akcií přispělo k čistému nárůstu externího financování podniků (graf 1.14). Úvěry domácnostem pokračovaly v oživení a v prosinci meziročně vzrostly o 3,0 % (což bylo rovněž výrazně pod dlouhodobým průměrným tempem 4,2 %), a to především díky hypotečním úvěrům. Tento vývoj je v souladu se solidní poptávkou po úvěrech na bydlení, zaznamenanou v šetření úvěrových podmínek bank, i s trvalými záměry na nákup rezidenčních nemovitostí uváděnými v šetření o očekáváních spotřebitelů. Podíl domácností, které v tomto šetření vykázaly zhoršení přístupu k úvěrům, se ve srovnání s těmi, které uvedly zlepšení, zároveň zvýšil. Tento podíl byl větší u domácností s nižšími příjmy. Z šetření úvěrových podmínek bank vyplývá, že spotřebitelské úvěry, které domácnosti s nižšími příjmy v roce 2025 trvale využívaly, podléhaly po celý rok přísnějším úvěrovým standardům.

Meziroční růst širokého peněžního agregátu (M3) se díky stabilní dynamice úvěrů a vkladů domácností i podniků ke konci roku 2025 zmírnil poté, co v předchozí části roku stagnoval na úrovni téměř 4 % (graf 1.13). V prosinci činil meziroční růst M3 2,8 % oproti 3,4 % v prosinci roku 2024. Toto zmírnění z velké části odráželo pokračující odliv likvidity v důsledku poklesu objemu aktiv v portfoliích Eurosystému a snížení čistého přílivu zahraničního kapitálu, jehož dynamika byla ve srovnání s rokem 2024 patrně slabší a volatilnější, zatímco nákupy státních dluhopisů bankami v prostředí silné dluhopisové nabídky naopak růst peněžní zásoby podpořily.

Graf 1.13

Růst M3 a růst úvěrů podnikům a domácnostem

(meziroční změny v procentech)

Graf 1.14

Čisté toky externího financování podniků

(roční toky; v mld. EUR)

Box 1
Bulharsko se stalo 21. zemí eurozóny

Dne 1. ledna 2026 Bulharsko přijalo euro a stalo se 21. členem eurozóny. Zavedení eura v Bulharsku schválila Rada Evropské unie v červenci 2025, přičemž předpoklady pro něj vytvořilo kladné hodnocení země v konvergenční zprávě Evropské komise a konvergenční zprávě ECB. Po vstupu Chorvatska v roce 2023 představuje přistoupení Bulharska další rozšíření eurozóny a zdůrazňuje skutečnost, že členství v eurozóně i nadále poskytuje atraktivní a důvěryhodné ukotvení hospodářské politiky, a to i v prostředí zvýšené nejistoty a geopolitického napětí.^[16]

Zavedení eura v Bulharsku představuje významný milník v širším procesu evropské integrace. Cesta země k členství v eurozóně dokládá její odhodlání prohloubit hospodářské a institucionální vazby s ostatními členy Evropské unie. Při plnění požadavků pro přijetí jednotné měny, jak je stanovují maastrichtská kritéria, dosáhlo Bulharsko od svého vstupu do EU v roce 2007 významného pokroku. Tento pokrok podpořily rozsáhlé strukturální reformy a politický závazek sladit své vnitrostátní politiky s hospodářskými a měnovými standardy eurozóny. Makroekonomická nerovnováha, která v Bulharsku panovala před pandemií COVID-19, byla postupně odstraněna pomocí důvěryhodných hospodářskopolitických opatření a obezřetné fiskální politiky. Během této doby Bulharsko rovněž dosáhlo značné reálné konvergence s ekonomikou eurozóny, přičemž HDP na obyvatele se zvýšil z přibližně 35 % průměru eurozóny v roce 2006 na hodnotu těsně nad 60 % v roce 2025.

Cesta Bulharska k přijetí eura se opírala o jasně definovaný a pečlivě monitorovaný soubor přípravných kroků (obrázek A). V roce 2018 Bulharsko oznámilo pevný záměr vstoupit do mechanismu směnných kurzů (ERM II), což je v procesu přijímání eura zásadní krok.^[17] Bulharské orgány a smluvní strany ERM II se dohodly na plánu postupu, včetně zavedení komplexního souboru opatření, které mělo být před vstupem do ERM II dokončeno. Tyto závazky, které vstupu do ERM II předcházely, byly navrženy tak, aby řešily klíčové strukturální problémy a podpořily dodržování konvergenčních kritérií EU. Formálně Bulharsko požádalo o vstup do ERM II v roce 2020. Bulharský lev vstoupil do ERM II spolu s chorvatskou kunou v červenci 2020 a bulharská vláda se zároveň zavázala, že po vstupu měny do kurzového mechanismu přijme soubor dodatečných opatření, která se zaměří na posílení rámce pro boj proti praní peněz, posílení dohledu nad nebankovním finančním sektorem, zlepšení správy a řízení státních podniků a reformu insolvenčního rámce. Prostřednictvím úzké spolupráce mezi ECB a Българска народна банка (Bulharská národní banka) se Bulharsko souběžně s tím stalo od října 2020 členem bankovní unie, čímž se sladil jeho bankovní dohled se standardy eurozóny a posílila jeho finanční stabilita.

Závěrečná fáze procesu zavádění eura v Bulharsku proběhla v roce 2025. V únoru 2025 bulharské orgány formálně požádaly Evropskou komisi a ECB o ad hoc posouzení konvergence země. Konvergenční zprávy zveřejněné 4. června 2025 vyhodnotily stupeň konvergence Bulharska kladně. Na základě tohoto hodnocení Evropská komise navrhla, aby Rada EU umožnila Bulharsku přijmout euro. Dne 8. července Rada formálně schválila přistoupení Bulharska k eurozóně a stanovila neodvolatelný přepočítací koeficient bulharského leva na 1,95583 leva za euro. Tento koeficient odpovídal centrální paritě uplatňované během účasti Bulharska v ERM II i fixnímu kurzu používanému během dlouhodobého režimu currency board, a zajišťoval tak kontinuitu a stabilitu při přechodu na jednotnou měnu.

Obrázek A

Klíčové milníky na cestě Bulharska k přijetí eura

Po formálním rozhodnutí Rady EU proběhly technické přípravy na výměnu oběživa a souběžně pokročila integrace Bulharské národní banky do Eurosystému. Tyto přípravy, které podpořila ECB, se týkaly široké škály provozních, logistických a institucionálních aspektů. Patřilo k nim podrobné naplánování výroby a distribuce eurobankovek a euromincí, spuštění rozsáhlých veřejných informačních a osvětových kampaní a adaptace bulharských finančních institucí na platební a vypořádací systémy v eurozóně. Současně se Bulharská národní banka zapojila do provádění měnové politiky Eurosystému a do devizových operací i do společných analytických rámců, včetně makroekonomických projekcí. Společně tyto kroky zajistily hladkou výměnu oběživa a skutečnou účast Bulharska v eurozóně od prvního dne jeho členství.

Přijetí eura by mělo Bulharsku přinést hmatatelné ekonomické výhody. Mezi pravděpodobné hlavní přínosy patří nárůst obchodu a přímých zahraničních investic, který je podpořen odstraněním nákladů na konverzi měny, větší transparentností a srovnatelností cen, silnější důvěrou investorů i lepším přístupem na evropské kapitálové trhy. Ekonomika by měla také těžit z nižších výpůjčních nákladů, které budou odrážet nižší rizikovou prémii země a pevně ukotvená inflační očekávání. Kromě těchto výhod představuje členství v eurozóně také významný přínos z hlediska ekonomické bezpečnosti a stability. V případě malé, vysoce integrované ekonomiky vede účast v eurozóně k posílení její institucionální důvěryhodnosti, odstranění jakéhokoliv přetrvávajícího kurzového rizika vůči hlavním obchodním partnerům mimo eurozónu a zlepšení schopnosti tlumit vnější nepříznivé vlivy prostřednictvím hlubší finanční integrace. Přijetí eura umožňuje Bulharsku v neposlední řadě také plně se zapojit do rozhodování v eurozóně a přímo se podílet na utváření společné hospodářské a měnové politiky.

Náklady a rizika spojená s přijetím eura by měly být omezené a do značné míry jednorázové. Hlavní náklady plynou z praktických příprav na výměnu oběživa a z možnosti neopodstatněného zvyšování cen při jejich přepočtu na eura. Veřejná podpora eura v Bulharsku byla před jeho přijetím poměrně vlažná, což odráželo obavy z možného zvýšení cen. Takový postoj byl pozorován i v jiných zemích, které euro zavedly již dříve a kde se podpora veřejnosti po jeho přijetí obvykle zvýšila.^[18] Aby obavy veřejnosti rozptýlily, zavedly bulharské orgány komplexní soubor opatření, včetně posíleného sledování a kontrol cen s cílem zabránit nekalým praktikám a povinného uvádění dvojích cen v prodlouženém období od 8. srpna 2025 do 8. srpna 2026. Podle dostupných odhadů se zdá, že přechod na euro měl jen omezený a jednorázový dopad na celkovou cenovou hladinu, což bylo zhruba v souladu se zkušenostmi z jiných zemí, které na euro přešly již dříve.^[19] Měnové podmínky v Bulharsku byly navíc těsně sladěny s podmínkami v eurozóně již před přijetím eura, neboť jeho měna dlouhodobě fungovala v režimu currency board s fixním směnným kurzem vůči euru. Přijetí eura tak skutečnou suverenitu země neomezuje, nýbrž ji upevňuje, neboť posiluje její hlas v rozhodovacím procesu eurozóny.

I když přijetí eura nabízí významné příležitosti, k plnému využití jeho přínosů budou zapotřebí další opatření a reformy. Obezřetná prorůstová fiskální politika, podporovaná silným národním fiskálním rámcem, bude mít zásadní význam jak pro zajištění makroekonomické stability, tak pro zamezení vzniku nerovnováh. Navíc bude nezbytné udržet prostřednictvím pokračujících strukturálních reforem růst produktivity a podpořit tak reálnou hospodářskou konvergenci v rámci eurozóny. Oslabit konkurenceschopnost by mohla zejména nedávná silná dynamika mezd v napjatých podmínkách na trhu práce, pokud by nebyla doprovázena trvalým růstem produktivity. Pro udržení dlouhodobého růstu, zvýšení odolnosti a zamezení vzniku makroekonomických nerovnováh bude navíc zásadní i posílení institucí, modernizace infrastruktury a rozšíření nabídky kvalifikované pracovní síly, a to i s efektivním využitím fondů EU, a také hlubší rozvoj finančního systému a větší finanční integrita.

2 Přístup k stanovování úrokových sazeb na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních

Rada guvernérů v první polovině roku 2025 čtyřikrát snížila všechny tři základní úrokové sazby ECB a pokračovala tak v procesu zahájeném v roce 2024. O tomto snížení úrokových sazeb rozhodla vzhledem ke konzistentním důkazům, že inflace udržitelně směřovala k dosažení střednědobého 2% cíle. Všechny tři základní úrokové sazby ECB byly celkově sníženy o 100 bazických bodů, čímž úroková sazba vkladové facility dosáhla v červnu 2,00 %. Rada guvernérů jednala v souladu s přístupem přijímat rozhodnutí na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních, aniž by se předem zavazovala ke konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb. Méně restriktivní měnová politika spolu se silným trhem práce, rostoucími reálnými příjmy a solidními rozvahami soukromého sektoru posílila odolnost ekonomiky eurozóny vůči celosvětovému obchodnímu napětí a geopolitické nejistotě.

V roce 2025 se rozvaha Eurosystému snížila o 0,1 bil. EUR a do konce roku dosáhla 6,3 bil. EUR; pokračovala tak v procesu návratu k obvyklým hodnotám, zahájeném v roce 2022 (viz kapitola 2.2). Toto snížení bylo způsobeno zmenšováním měnověpolitických portfolií, neboť Eurosystém již nerealizoval reinvestice v rámci svých programů nákupu aktiv. Ačkoli se snížila přebytečná likvidita, využívání refinančních operací Eurosystému bylo nadále malé, což bylo odrazem stále dostatečné likvidity a relativně nižších nákladů alternativ v rámci tržního financování. Soubor aktiv způsobilých jako zajištění pro refinanční operace Eurosystému vzrostl na 20,3 bil. EUR.

V roce 2025 Eurosystém rozšířil svůj systém řízení rizik, aby zajistil z hlediska rizik efektivní provádění měnové politiky. Změny se týkaly zejména politik zajištění a jejich cílem bylo zabezpečit pokračující robustní přístup k posuzování úvěrové kvality aktiv sloužících jako zajištění, zpřesnění výpočtu srážek při ocenění některých tříd aktiv a úpravu rámce zajištění s cílem řešit nejistoty spojené se změnou klimatu. Několik centrálních bank Eurosystému včetně ECB mělo v roce 2025 nadále nízké nebo záporné příjmy. Ztráta ECB bude odepsána z budoucích zisků (viz kapitola 2.3 a roční účetní závěrka ECB za rok 2025).

2.1 Rada guvernérů snížila všechny tři základní úrokové sazby ECB o 100 bazických bodů.

Měnová politika se v roce 2025 i nadále řídila odhodláním Rady guvernérů zajistit udržitelnou stabilizaci inflace na svém 2% střednědobém cíli. Odpovídající nastavení měnové politiky určovala Rada guvernérů na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních. Nezavázala se předem k žádné konkrétní trajektorii vývoje měnověpolitických sazeb a zůstala připravena upravit své nástroje podle potřeby tak, aby plnila svůj mandát a zajistila hladké fungování transmise měnové politiky.

Rozhodnutí Rady guvernérů o úrokových sazbách byla závislá na jejím hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik vzhledem k aktuálním ekonomickým a finančním údajům, dynamiky základní inflace a síly transmise měnové politiky. Toto komplexní hodnocení vedlo Radu guvernérů k očekávání, že inflace bude ve střednědobém horizontu udržitelným způsobem směřovat k 2% cíli. Rada guvernérů proto pokračovala ve snižování úrokových sazeb, což byl proces, který zahájila v roce 2024. Od ledna do června byly na každém měnověpolitickém zasedání sníženy všechny tři základní úrokové sazby ECB, a to celkově o 100 bazických bodů (graf 2.1). Po červnovém zasedání Rady guvernérů zůstala úroková sazba vkladové facility beze změny na 2,00 %, úroková sazba pro hlavní refinanční operace na 2,15 % a úroková sazba mezní zápůjční facility na 2,40 %.

Graf 2.1

Základní úrokové sazby ECB

(v %)

Na svém prvním měnověpolitickém zasedání v roce 2025 Rada guvernérů vyhodnotila, že proces dezinflace i nadále zůstává na dobré cestě. Inflace se vyvíjela v souladu s nejnovějšími projekcemi našich odborníků a k 2% střednědobému cíli se měla vrátit během roku. Většina ukazatelů základní inflace naznačovala, že se inflace bude udržitelným způsobem navracet k cílové hodnotě, ačkoli domácí inflace zůstala vysoká v důsledku opožděných úprav mezd a cen některých služeb po předchozím prudkém růstu inflace. Známky zmírnění růstu mezd a vliv zisků tlumících inflační tlaky dále podporovaly názor Rady guvernérů, že dezinflace pokračuje tak, jak bylo zamýšleno, což umožnilo méně restriktivní nastavení měnové politiky. Proto se rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů.

Rada guvernérů konstatovala, že nedávné snižování sazeb postupně zlevňuje nové úvěry pro podniky a domácnosti. Podmínky financování však zůstaly přísné v souladu se stále restriktivní měnovou politikou. I když ekonomika eurozóny čelila pokračujícím nepříznivým faktorům, růst reálných příjmů a odeznívající dopad dřívější restrikce měnové politiky měly postupem času podporovat postupné oživení poptávky. Rizika pro hospodářský růst byla nicméně nadále vychýlena směrem dolů, neboť větší napětí ve světovém obchodu a geopolitické nejistoty, včetně těch, které souvisejí s neoprávněnou válkou Ruska proti Ukrajině a tragickým konfliktem na Blízkém východě, měly potenciál narušit dodávky energií a více tlumit světový obchod.

S cílem podpořit trvalé zlepšování hospodářské výkonnosti zdůraznila Rada guvernérů úlohu fiskální a strukturální politiky při podpoře produktivnější, konkurenceschopnější a odolnější ekonomiky eurozóny. Uvítala iniciativu Evropské komise Kompas konkurenceschopnosti a zdůraznila nutnost navázat dalšími konkrétními a ambiciózními strukturálními politikami na návrhy Maria Draghiho na posílení evropské konkurenceschopnosti a na návrhy na posílení jednotného trhu, které připravil Enrico Letta. Vlády byly naléhavě vyzvány, aby v plném rozsahu splnily své závazky, které jsou součástí rámce EU pro správu ekonomických záležitostí a upřednostňovaly prorůstové reformy a investice.

Po ukončení reinvestic v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (dále též „PEPP“) na konci roku 2024 a v rámci programu nákupu aktiv (dále též „APP“) již od července 2023 Rada guvernérů konstatovala, že se portfolia APP a PEPP přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšují (viz kapitola 2.2 o vývoji portfolií). V prosinci 2024 navíc banky splatily zbývající částky vypůjčené v rámci cílených dlouhodobějších refinančních operací (dále též „TLTRO“), čímž se tato část procesu návratu rozvahy k normálu uzavřela.

Březnové makroekonomické projekce pro eurozónu sestavené odborníky ECB obsahovaly mírnou revizi celkové inflace směrem nahoru na předpokládanou průměrnou hodnotu 2,3 % v roce 2025, a to především v důsledku výraznějšího růstu cen energií, než se očekávalo. Navzdory této revizi většina ukazatelů základní inflace nadále naznačovala, že se inflace udržitelným způsobem ustálí poblíž 2% střednědobého cíle. Růst mezd vykazoval podle očekávání známky pokračujícího zmírňování, zatímco inflační tlaky byly nadále tlumeny zisky. Vzhledem k tomuto vývoji Rada guvernérů v březnu rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o dalších 25 bazických bodů.

Rada guvernérů konstatovala, že měnová politika začíná být podstatně méně restriktivní, neboť v důsledku snižování úrokových sazeb klesají náklady podniků a domácností na čerpání úvěrů a dochází k podpoře oživení tempa růstu úvěrů. Celkově však bylo poskytování úvěrů nadále utlumené. Projekce hospodářského růstu pro rok 2025 sestavená našimi odborníky byla revidována směrem dolů na 0,9 %, což bylo způsobeno slabším vývozem a utlumenými investicemi v důsledku zvýšené nejistoty v oblasti obchodu a hospodářské politiky. Hlavními faktory, které by měly v průběhu času podpořit postupné oživení poptávky, byly i nadále rostoucí reálné příjmy a nižší náklady na čerpání úvěrů, a to společně se snižujícím se vlivem dřívějšího zpřísnění měnové politiky.

V kontextu rostoucí nejistoty Rada guvernérů znovu potvrdila svůj závazek určovat odpovídající nastavení měnové politiky na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních. Zopakovala, že se předem nezavazuje ke konkrétní trajektorii sazeb a zůstává připravena své nástroje podle potřeby upravit tak, aby plnila svůj mandát v oblasti cenové stability.

Vzhledem k tomu, že důvěra v udržitelný návrat inflace na cílovou úroveň nadále zesilovala, Rada guvernérů v dubnu rozhodla opět snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Proces dezinflace pokračoval podle předpokladů, neboť celková i jádrová inflace v březnu poklesla. Růst cen služeb výrazně zmírnil a většina ukazatelů základní inflace naznačovala udržitelný návrat inflace k 2% střednědobému cíli ECB. Růst mezd nadále vykazoval další známky zmírnění a zisky dále částečně absorbovaly dopad zvýšeného růstu mezd na inflaci, což přispělo k uvolnění domácích cenových tlaků.

Rada guvernérů konstatovala, že se výhled růstu eurozóny v reakci na rostoucí obchodní napětí zhoršil. Toto napětí zvýšilo nejistotu a představovalo riziko pro důvěru domácností a podniků. Navíc bylo pravděpodobné, že nepříznivá a volatilní reakce trhu na obchodní napětí způsobí zpřísnění podmínek financování, což dále komplikuje výhled hospodářského růstu eurozóny. Zároveň ekonomika eurozóny do určité míry zvyšovala odolnost vůči celosvětovým šokům. Očekávalo se, že silný trh práce, rostoucí reálné příjmy a podpůrná měnová politika podpoří výdaje, zatímco iniciativy na úrovni jednotlivých států i EU v oblasti výdajů na obranu a investic do infrastruktury měly podpořit výrobu. Vzhledem k vysokému geopolitickému riziku Rada guvernérů zopakovala význam fiskálních a strukturálních politik pro zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti eurozóny a vyzvala k urychlenému přijetí návrhů zaměřených na zjednodušení regulatorních rámců a dokončení unie úspor a investic. Vzhledem k této výjimečné nejistotě Rada guvernérů také zopakovala svůj záměr dbát na to, aby stanovovala úrokové sazby na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních.

V průběhu roku byla Rada guvernérů čím dál více přesvědčena, že dynamika inflace je v souladu s cílem, zatímco ekonomika postupně oživovala. V červnu se rozhodla snížit všechny tři základní úrokové sazby ECB o dalších 25 bazických bodů. Nyní se inflace pohybovala kolem cílové hodnoty. Nejnovější projekce odborníků Eurosystému revidovaly celkovou inflaci pro roky 2025 i 2026 směrem dolů, a to především v důsledku nižších cen energií a silnějšího eura. Projekce inflace bez započtení cen energií a potravin zůstaly víceméně beze změny, přičemž růst mezd viditelně zmírnil a přispěl k udržitelnému návratu inflace na cílovou úroveň. Hospodářský růst v prvním čtvrtletí roku podpořilo uspíšení vývozu podniků před očekávaným zvýšením cel, ale také výrazná domácí poptávka.

Rada guvernérů konstatovala, že obavy ze zpřísňujícího dopadu volatility na finančních trzích zaznamenané v dubnu v reakci na obchodní napětí se zmírnily. K této stabilizaci přispěly příznivější zprávy o světových obchodních politikách a zlepšení globálního rizikového sentimentu. Podmínky čerpání podnikových úvěrů se nadále zlepšovaly, neboť úrokové sazby z úvěrů se snižovaly a spready podnikových dluhopisů se zužovaly, zatímco ceny akcií rostly. Navíc posílilo poskytování bankovních úvěrů podnikům i domácnostem.

I přes tento příznivý vývoj Rada guvernérů vyhodnotila, že rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů, a to v důsledku napětí v oblasti světového obchodu a geopolitické nejistoty. Zdůraznila však, že odolnost ekonomiky by měly ve střednědobém horizontu podpořit příznivé podmínky financování a vyšší vládní investice. Výhled inflace byl nejistější než obvykle, neboť odrážel volatilní prostředí světového obchodu, které vytvářelo oboustranná rizika. Rada guvernérů zejména upozornila, že inflace by mohla být nakonec nižší, pokud by vyšší cla vedla ke snížení poptávky po vývozu z eurozóny a přiměla země s nadbytečnou kapacitou k přesměrování svého vývozu do eurozóny. Mělo se za to, že by obchodní napětí mohlo vést k vyšší volatilitě a averzi k riziku na finančních trzích, což by tlumilo domácí poptávku a tím také inflaci. Naopak inflace by mohla být nakonec vyšší, pokud by roztříštěnost světových dodavatelských řetězců zvýšila dovozní ceny a kapacitní omezení v domácí ekonomice.

Se začátkem druhé poloviny roku Rada guvernérů v červenci rozhodla, že ponechá úrokové sazby beze změny. Inflace byla na 2% střednědobém cíli ECB a aktuální údaje víceméně odpovídaly předchozímu hodnocení inflačního výhledu Radou guvernérů. Se zmírněním růstu mezd dále zmírňovaly i domácí cenové tlaky. Navzdory náročným podmínkám ve světě zůstala ekonomika eurozóny celkově odolná. Podporovaly ji robustní podmínky na trhu práce, rostoucí reálné příjmy a příznivé podmínky financování. Rozhodnutí ponechat sazby beze změny odráželo rostoucí důvěru Rady guvernérů v to, že úrokové sazby dosáhly úrovně vhodné k zajištění udržitelné konvergence inflace k cílové hodnotě.

Vzhledem k podobné situaci jako v červenci Rada guvernérů v září opět rozhodla, že úrokové sazby ponechá beze změny. Aktualizované projekce odborníků ECB uváděly hodnotu celkové inflace v roce 2025 v průměru 2,1 %, oproti dřívějším projekcím tedy mírně vyšší, a poté její pokles na 1,7 % v roce 2026 a 1,9 % v roce 2027. Projekce hospodářského růstu pro rok 2025 byla revidována směrem nahoru na 1,2 %, což odráželo výraznější domácí poptávku, než se očekávalo, zatímco projekce na rok 2026 byla mírně snížena, neboť se předpokládalo, že ekonomickou aktivitu budou tlumit přetrvávající globální nejistoty. Zářijové rozhodnutí zdůraznilo přístup Rady guvernérů stanovovat úrokové sazby v prostředí přetrvávajících globálních nejistot na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních.

Ekonomická aktivita v první polovině roku 2025 vzrostla kumulativně o 0,7 % díky solidním spotřebním výdajům a investicím. Očekávalo se, že nepříznivé faktory vyplývající z vyšších cel, celosvětové konkurence a silnějšího eura budou po zbytek roku hospodářský růst tlumit. Tyto vlivy však měly v roce 2026 odeznívat, neboť spotřební výdaje a podnikatelské investice těžily ze zmírnění podmínek financování a stále silného trhu práce. Inflace zůstala stabilní a v blízkosti cíle ECB. Domácí cenové tlaky nadále polevovaly s podporou zmírňujícího růstu mezd a zlepšování produktivity, které přispěly k pomalejšímu růstu nákladů práce.

Rada guvernérů vyhodnotila rizika pro růst jako vyváženější než v dřívějších částech roku. I když obchodní napětí a geopolitické nejistoty přetrvávaly, nedávné obchodní dohody snížily některá rizika, která nepříznivě ovlivňovala poptávku a důvěru ve světě. Další podporu růstu ve střednědobém horizontu by poskytly vyšší než očekávané výdaje na obranu a infrastrukturu spolu s reformami zvyšujícími produktivitu. Současně Rada guvernérů nadále považovala výhled inflace za nejistější než obvykle, a to ze stejných důvodů jako na předchozích zasedáních.

V říjnu se konalo výroční výjezdní zasedání Rady guvernérů mimo Frankfurt, které uspořádala Banca d’Italia ve Florencii. Rada opět rozhodla ponechat úrokové sazby beze změny, neboť inflace zůstala blízko 2% střednědobého cíle a hodnocení inflačního výhledu se v podstatě nezměnilo.

Ekonomická aktivita ve třetím čtvrtletí mírně vzrostla díky silnému sektoru služeb, zejména cestovnímu ruchu a digitálním službám, což vyrovnalo oslabení ve zpracovatelském průmyslu, který nadále čelil nepříznivým faktorům v důsledku vyšších cel a celosvětové konkurence. Očekávalo se, že domácí poptávka zůstane odolná, přičemž spotřební výdaje budou podporovány rostoucími reálnými příjmy, vládními investicemi do infrastruktury a do obrany a příznivými podmínkami financování. Zahraniční poptávka však čelila problémům, neboť docházelo k poklesu vývozu zboží a přetrvávaly nejistoty v zahraničním obchodu. Meziroční inflace v září mírně vzrostla na 2,2 %, což bylo z velké části způsobeno volatilitou cen energií. Zároveň se očekávalo, že zmírňování mezd a zlepšování produktivity bude nadále uvolňovat domácí cenové tlaky, a dlouhodobější inflační očekávání zůstala pevně ukotvena.

Rada guvernérů zopakovala svůj závazek připravit peníze centrální banky pro maloobchodní i velkoobchodní účely na digitální věk. V tomto duchu se rozhodla přejít do další fáze projektu digitálního eura s cílem zajistit technickou připravenost na jeho případné vydání, jakmile budou přijaty právní předpisy, a podpořit digitální suverenitu Evropy (viz box 4).

Na závěr roku Rada guvernérů přijala další rozhodnutí ponechat sazby beze změny. Podle prosincových projekcí odborníků Eurosystému měla inflace v průměru dosáhnout 2,1 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026, 1,8 % v roce 2027 a 2,0 % v roce 2028. Inflace byla revidována pro rok 2026 směrem nahoru, zejména proto, že odborníci očekávali, že tempo růstu cen služeb bude klesat pomaleji, než se předpokládalo v předchozích projekcích. Mírně vyšší očekávaný inflační profil ve srovnání se zářijovými projekcemi a předpokládaný návrat k cíli do roku 2028 dále posílil důvody pro ponechání měnověpolitických sazeb beze změny. Ekonomika eurozóny navíc zůstala odolná, čemuž napomáhaly robustní trhy práce, rostoucí reálné příjmy a vládní výdaje, a to navzdory problémům spojeným s celosvětovým obchodem a geopolitickým napětím.

Úvěrové podmínky v ekonomice byly víceméně stabilní, zatímco banky v eurozóně zůstaly odolné, neboť se mohly opřít o silné ukazatele kapitálové přiměřenosti a poměrové ukazatele likvidity, solidní kvalitu aktiv a vysokou ziskovost. Za riziko pro finanční stabilitu v eurozóně byla považována geopolitická nejistota a možnost náhlého přecenění na světových finančních trzích a Rada guvernérů zopakovala, že makroobezřetnostní politika zůstává první obrannou linií proti nahromadění zranitelných míst ve finančním sektoru, zvyšuje odolnost a zachovává makroobezřetnostní prostor.

Rada guvernérů znovu potvrdila svůj závazek určovat odpovídající nastavení měnové politiky na základě dostupných údajů a na příslušných zasedáních.

2.2 Pokračoval postupný návrat rozvahy Eurosystému k normálu

V roce 2025 pokračoval postupný návrat rozvahy Eurosystému k normálu, který začal v roce 2022. Do konce roku klesla rozvaha na 6,3 bil. EUR (z 6,4 bil. EUR na konci roku 2024). Tento pokles byl způsoben především pokračujícím snižováním objemu cenných papírů držených v portfoliích APP a PEPP.

Na konci roku 2025 dosáhly cenné papíry držené pro účely měnové politiky objemu 3,7 bil. EUR, což oproti konci roku 2024 představuje pokles o 0,5 bil. EUR. Tyto cenné papíry zahrnovaly 60 % celkových aktiv ve srovnání s 67 % o rok dříve. Úvěry poskytnuté úvěrovým institucím eurozóny v souvislosti s refinančními operacemi Eurosystému byly nadále omezené a po objemu 34 mld. EUR na konci roku 2024 dosahovaly zhruba 37 mld. EUR. Objem ostatních finančních aktiv v rozvaze (aktiva v cizích měnách, zlato a cenné papíry v eurech v portfoliích nevztahující se k měnové politice) vzrostl o 0,4 bil. EUR. Tento nárůst byl způsoben především růstem cen zlata.

Na straně pasiv se celkový objem rezerv držených úvěrovými institucemi (včetně využívání vkladové facility) snížil na 2,6 bil. EUR na konci roku 2025 z 3,0 bil. EUR na konci roku 2024. To představovalo 41 % celkových pasiv oproti 47 % v předcházejícím roce. Bankovky v oběhu zůstaly prakticky beze změny na úrovni 1,6 bil. EUR a představovaly 26 % celkových pasiv (nárůst z 25 % oproti předchozímu roku). Ostatní pasiva, včetně vládních vkladů, ostatních vkladů nesouvisejících s měnovou politikou, účtů přecenění a kapitálu a rezerv, vzrostla o 0,2 bil. EUR.

Graf 2.2

Vývoj konsolidované rozvahy Euro systémů

(v mld. EUR)

Vývoj portfolií programů APP a PEPP

V souladu s rozhodnutími Rady guvernérů pokračoval v roce 2025 pokles objemu měnověpolitických portfolií Eurosystému. Po ukončení reinvestic v rámci APP od července 2023 a v rámci programu PEPP na konci roku 2024 byl rok 2025 prvním rokem od začátku programů, v nichž Eurosystém neprováděl žádné nákupy aktiv související s měnovou politikou.

Objem splacených částek v rámci APP dosáhl 351,4 mld. EUR, což do konce roku vedlo k poklesu objemu portfolií na 2,3 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Program nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) představoval největší objem splatných cenných papírů, v důsledku čehož se objem aktiv držených v rámci PSPP snížil na 1,9 bil. EUR, tj. 80 % portfolia APP. Vážená průměrná splatnost aktiv držených v rámci PSPP zůstala na konci roku 2025 víceméně beze změny na úrovni 6,8 roku. Cenné papíry kryté aktivy představovaly méně než 1 % (3 mld. EUR) portfolia APP, zatímco kryté dluhopisy představovaly 9 % (210 mld. EUR) a cenné papíry podnikového sektoru 11 % (249 mld. EUR).

V rámci PEPP dosáhly splátky jistiny v roce 2025 výše 185,9 mld. EUR, což vedlo na konci roku ke snížení objemu držených portfolií na 1,4 bil. EUR (v zůstatkové hodnotě). Na konci roku tvořily cenné papíry veřejného sektoru 97 % portfolia PEPP (1,4 bil. EUR) s váženou průměrnou splatností 7,0 roku. Podíl cenných papírů podnikového sektoru činil 3 % (41 mld. EUR), zatímco kryté dluhopisy představovaly méně než 1 % (5 mld. EUR). Transparentní harmonogram zveřejňování údajů o splácení PEPP, zavedený v lednu 2025, podpořil řádné ukončení držby těchto aktiv. Harmonogram sladil zveřejňování údajů týkajících se PEPP, včetně retrospektivních a výhledových profilů splácení, s profily splácení v rámci APP, čímž byla zajištěna konzistentnost a předvídatelnost napříč oběma portfolii.

Objem aktiv držených v rámci APP a PEPP se v roce 2025 snížil o 537,3 mld. EUR, takže celkové portfolio cenných papírů držených pro účely měnové politiky dosáhlo na konci roku objemu 3,7 bil. EUR. Úplný přechod Eurosystému na pasivní snižování rozvah probíhal během roku hladce a nebyly patrné známky nepříznivých dopadů na fungování trhu. Podmínky likvidity byly nadále spořádané, repo trhy fungovaly efektivně a poptávka investorů ze soukromého sektoru po dluhových cenných papírech eurozóny byla nadále stabilní.

Vývoj v roce 2025 celkově potvrzuje, že snižování objemu držených měnověpolitických portfolií postupuje podle očekávání. Režim pasivního snižování objemu aktiv poskytl stabilní základ pro pokračující návrat rozvahy Eurosystému k normálu. Tento přístup usnadnil hladký a transparentní přechod k nižší úrovni přebytečných rezerv a zároveň zachoval stabilní tržní podmínky.

Vývoj refinančních operací Eurosystému

Na konci roku 2025 dosáhl nesplacený objem refinančních operací Eurosystému výše 36,7 mld. EUR, což oproti konci roku 2024 představuje nevýznamný nárůst o 2,5 mld. EUR. Využívání těchto operací bylo nadále omezené v důsledku značné přebytečné likvidity a vyšších nákladů na financování ze strany Eurosystému ve srovnání s tržními alternativami. Na konci roku činily nesplacené částky hlavních refinančních operací 25,0 mld. EUR a tříměsíčních dlouhodobějších refinančních operací 11,7 mld. EUR. V prosinci ECB vyzvala banky, aby alespoň jednou ročně otestovaly svůj přístup k hlavním refinančním operacím a/nebo tříměsíčním dlouhodobějším refinančním operacím, a to s částkou nabídky podle vlastního uvážení a oproti zajištění v souladu s obecným rámcem Eurosystému pro zajištění.^[20]

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv a mobilizovaného zajištění

Nominální hodnota obchodovatelných aktiv způsobilých jako zajištění pro refinanční operace Eurosystému se v roce 2025 zvýšila o 939 mld. EUR a na konci roku dosáhla úrovně 20,3 bil. EUR (graf 2.3). Nárůst způsobilého zajištění byl ovlivněn především vyšší emisí státních dluhopisů. Největší třídou aktiv zůstaly cenné papíry ústředních vládních institucí (10,9 bil. EUR). Dalšími významnými třídami aktiv byly nezajištěné bankovní dluhopisy (2,3 bil. EUR), podnikové dluhopisy (2,1 bil. EUR) a kryté bankovní dluhopisy (2,0 bil. EUR). Třídy aktiv, jako jsou cenné papíry regionálních vládních institucí (688 mld. EUR), cenné papíry kryté aktivy (669 mld. EUR) a další obchodovatelná aktiva (1,7 bil. EUR), tvořily menší podíl skupiny způsobilých aktiv.

Graf 2.3

Vývoj způsobilých obchodovatelných aktiv

(v bil. EUR)

Mobilizované zajištění se v roce 2025 zvýšilo o 53 mld. EUR a ke konci roku dosáhlo 1,6 bil. EUR (graf 2.4). Zároveň objem refinančních operací Eurosystému zůstal během celého roku nízký, což vedlo k historicky nízkému poměru nesplacených úvěrů od Eurosystému k celkovému objemu mobilizovaného zajištění, který na konci roku činil pouze 1,4 %. Nejvíce mobilizovanými kategoriemi aktiv byly i nadále kryté bankovní dluhopisy, úvěrové pohledávky a cenné papíry kryté aktivy. U cenných papírů krytých aktivy došlo v roce 2025 k mírnému nárůstu mobilizace, zatímco největší pokles byl zaznamenán u úvěrových pohledávek. Rámec Eurosystému pro provádění měnové politiky prošel v roce 2025 řadou změn souvisejících s rámci hodnocení úvěrového rizika a kontroly rizik u aktiv způsobilých k mobilizaci jako zajištění (viz kapitola 2.3).

Graf 2.4

Vývoj objemu mobilizovaného zajištění

(v mld. EUR)

2.3 Eurosystém nadále posiloval svůj rámec řízení finančních rizik

Eurosystém nepřetržitě řídí finanční rizika vyplývající z provádění operací měnové politiky. Jeho funkce řízení rizik má za cíl dosáhnout rizikové efektivity a omezit podstupování rizik na úroveň nezbytnou k dosažení cílů měnové politiky.

Hlavní změny rámce Eurosystému pro řízení rizik v roce 2025 souvisely s politikami zajištění a zahrnovaly: 1) změny v používání externích ratingů pro hodnocení úvěrové kvality některých aktiv sloužících jako zajištění, 2) zavedení cíleného posílení rámce řízení rizik u konkrétních aktiv sloužících jako zajištění, 3) zavedení „klimatického faktoru“ při oceňování některých aktiv mobilizovaného zajištění, který by odrážel nejistoty spojené se změnou klimatu, a 4) zahrnutí rizik změny klimatu do ratingů vydávaných interními systémy národních centrálních bank pro hodnocení úvěrového rizika (ICAS). Rizika spojená s portfolii programů APP a PEPP byla i nadále řízena podle zavedených rámců pro kontrolu rizik.

Několik centrálních bank Eurosystému včetně ECB mělo v roce 2025 nadále nízké nebo záporné čisté výnosy. I když základní úrokové sazby ECB byly sníženy, náklady na závazky v rozvahách většiny centrálních bank Eurosystému převýšily výnosy z portfolií cenných papírů v rámci programů APP a PEPP, což vedlo k zápornému čistému úrokovému výnosu. Oslabování zahraničních měn vůči euru navíc negativně ovlivnilo portfolia devizových rezerv některých centrálních bank. Takové ztráty však neovlivní schopnost Eurosystému naplňovat svůj cíl v oblasti cenové stability a fungovat efektivně. Když centrální banka dosahuje záporných výnosů, může je vyrovnat pomocí finančních rezerv vybudovaných v předchozích letech nebo je vykázat ve své rozvaze, aby byly vyrovnány budoucími zisky. K jeho finanční odolnosti navíc podstatným způsobem přispěl výrazný nárůst finančních rezerv Eurosystému v důsledku vyšších účtů přecenění, zejména účtů spojených s držbou zlata.

Změny rámce Eurosystému pro řízení finančních rizik

Rámec Eurosystému pro řízení finančních rizik prošel v roce 2025 několika změnami.

Zaprvé, v únoru 2025 rozhodla Rada guvernérů pozměnit pravidla pro používání externích úvěrových ratingů pro aktiva soukromého sektoru. Implementace změny byla plánována nejdříve 18 měsíců od data oznámení. Změna se týká ratingů vydaných externími ratingovými institucemi pro aktiva soukromého sektoru, jako jsou nezajištěné bankovní dluhopisy, kryté bankovní dluhopisy a aktiva vydaná nefinančními podniky, a zahrnuje také aktiva veřejného sektoru mimo eurozónu způsobilá jako zajištění v operacích měnové politiky Eurosystému. Po zavedení změny se použije druhý nejlepší rating z těch, které vydaly akceptované externí ratingové instituce pro tato aktiva, k určení jejich způsobilosti, jakož i příslušných srážek při ocenění. Pozměněná pravidla lépe využívají dostupné externí ratingové informace. V případě aktiv, která mají k dispozici pouze jeden rating od akceptovaných externích ratingových institucí, se pro určení ratingu relevantního pro účely zajištění uplatní snížení ratingu o jeden stupeň. Aktiva emitovaná nebo zaručená veřejným sektorem eurozóny (např. ústřední, regionální a místní vládní instituce eurozóny, mezinárodní a nadnárodní emitenti nacházející se v eurozóně, jejichž akcionáři se nacházejí v EU, a agentury uznané ECB) budou i nadále hodnocena na základě stávajícího pravidla nejlepšího ratingu. U těchto aktiv Eurosystém pravidelně využívá všech dostupných informací o úvěrové kvalitě a uplatňuje hloubkový audit. V případě cenných papírů krytých aktivy zůstane již používané pravidlo hodnocení emisí druhým nejlepším ratingem beze změny.

Zadruhé, Eurosystém v roce 2025 provedl přezkum rámce kontroly rizik zajištěných úvěrových operací. Eurosystém uplatňuje opatření ke kontrole rizika na podkladová aktiva svých úvěrových operací, aby se ochránil před rizikem finanční ztráty, pokud by aktiva musela být po selhání protistrany prodána. Cílem přezkumu bylo zajistit, aby bez ohledu na třídu aktiv rámec nadále plnil ochrannou funkci, byl konzistentní a zachoval rizikovou ekvivalenci. Jedno opatření ke kontrole rizika má podobu srážek při ocenění, jež snižují částku, kterou lze vypůjčit v úvěrových operacích měnové politiky, o danou hodnotu zajištění. V návaznosti na tento přezkum se Eurosystém rozhodl zavést cílené zlepšení metodiky srážek se zvláštním zaměřením na kryté dluhopisy použité emitentem, ponechané cenné papíry kryté aktivy a jednotlivé úvěrové pohledávky. Provedení těchto změn je plánováno nejdříve na listopad 2026.

Zatřetí, v rámci svého úsilí řešit klimatická rizika rozhodla Rada guvernérů v červenci o zavedení „klimatického faktoru“ do rámce zajištění. Klimatický faktor, který má být zaveden od 15. června 2026, může snížit hodnotu přiřazenou některým obchodovatelným aktivům poskytnutým jako zajištění v závislosti na míře, v jaké jsou vystaveny nejistotám souvisejícím se změnou klimatu. Opatření má působit jako rezerva proti potenciálnímu finančnímu dopadu tranzitivních šoků souvisejících s klimatem. Doplní stávající rámec Eurosystému pro řízení rizik tím, že zahrne výhledové analýzy klimatických scénářů, a zlepší tak odolnost provádění měnové politiky Eurosystému. Klimatický faktor se zaměří na obchodovatelná aktiva emitovaná nefinančními podniky a jejich přidruženými subjekty a bude kalibrován tak, aby byla rovněž zachována dostatečná dostupnost zajištění. Klimatický faktor, včetně jeho rozsahu a kalibrace, bude pravidelně přezkoumávat Rada guvernérů. Řešením nejistot souvisejících s nepříznivými událostmi spojenými s ekologickou transformací posílí Eurosystém svou schopnost zmírňovat finanční rizika související se změnou klimatu.

V roce 2025 všechna hodnocení ICAS zahrnovala klimatická rizika v souladu se společnými standardy Eurosystému zavedenými na konci roku 2024. Poté, co ECB v červenci 2021 oznámila svůj klimatický akční plán, se Eurosystém v roce 2022 dohodl na souboru společných minimálních standardů pro to, jak by měly interní systémy ICAS zahrnout klimatická rizika do svých ratingů. ICAS jsou důležitým zdrojem hodnocení úvěrového rizika pro úvěrové pohledávky. Společné standardy vyžadují, aby ratingové procesy ICAS rozlišovaly mezi tranzitivními a fyzickými riziky a aby také zohledňovaly různé kanály přenosu klimatických rizik. Posouzení klimatických rizik provádějí systémy ICAS na úrovni podniků, kdykoli jsou k dispozici dostatečné a spolehlivé údaje, s cílem určit, zda a do jaké míry riziko změny klimatu ovlivňuje úvěruschopnost hodnocených nefinančních podniků.

Řízení rizik aktiv držených v portfoliích APP a PEPP

Portfolia programů APP a PEPP se v roce 2025 postupně a předvídatelně snižovala poté, co Eurosystém ukončil reinvestice do těchto portfolií. Finanční rizika těchto programů jsou i nadále řízena prostřednictvím dříve zavedených rámců pro kontrolu rizik. Oba programy se skládají z různých druhů aktiv, a to dluhových cenných papírů veřejného a podnikového sektoru, ale také cenných papírů zajištěných aktivy a krytých dluhopisů. Rizikové rámce zohledňují měnověpolitické cíle každého programu a rizikové profily jednotlivých tříd aktiv, které obsahuje. Sestávají z kritérií způsobilosti, hodnocení úvěrového rizika, hloubkových auditů, rámců pro stanovení cen, srovnávacích standardů a limitů.

3 Evropský finanční sektor: zvládání zvýšených geopolitických a tržních rizik v prostředí strukturálních výzev

V roce 2025 zůstávala rizika pro finanční stabilitu v eurozóně zvýšená v prostředí zesíleného geopolitického napětí, fragmentace obchodu a zvýšené globální politické nejistoty. Celní šoky a slabší zahraniční poptávka nepříznivě ovlivňovaly ziskovost podniků a zvyšovaly úvěrové riziko. Ke zranitelnosti veřejných financí přispívala vysoká úroveň zadlužení, vyhlídky vyšších výdajů na obranu a investičních potřeb a přenesené efekty vyvolané obavami o globální fiskální udržitelnost. Silná kapitalizace a ziskovost bank nadále podporovaly jejich odolnost navzdory rostoucímu úvěrovému a tržnímu riziku a přetrvávající zranitelnosti sektoru nebankovního finančního zprostředkování (NBFI) v důsledku pákového efektu, nesouladu likvidity a propojenosti. Navzdory této potenciální zranitelností však zůstal sektor NBFI také víceméně odolný. Makroobezřetnostní politika se zaměřila na zachování odolnosti prostřednictvím udržování a v některých případech i zvyšování kapitálových rezerv a opatření vztahujících se na žadatele o úvěr. Pokud jde o mikroobezřetnostní dohled, bylo dosaženo pokroku ve zjednodušování, v digitální provozní odolnosti a v začleňování rizik souvisejících s klimatem a přírodou do priorit dohledu, přičemž zátěžové testy potvrdily robustnost bank. Během roku ECB také pracovala na přípravě návrhů na zjednodušení evropských rámců pro regulaci, dohled a výkaznictví. Pokročily důležité legislativní iniciativy, včetně implementace konečných reforem Basel III, reformy rámce EU pro krizové řízení a pojištění vkladů a kroků směřujících ke vzniku unie úspor a investic.

3.1 Prostředí finanční stability v roce 2025

Zranitelnost finanční stability v eurozóně byla v roce 2025 i nadále zvýšená, a to v kontextu zesíleného geopolitického napětí a rostoucích obav z geoekonomické fragmentace. Nejistota ve světové hospodářské politice prudce vzrostla, což bylo do značné míry způsobeno změnami v obchodním prostředí Spojených států a v regulatorních a fiskálních politikách, a také obavami z všeobecného ústupu od multilateralismu. Na začátku dubna 2025 vyvolalo oznámení amerických dovozních cel, která byla vyšší, než se očekávalo, výrazný nárůst tržní volatility napříč třídami aktiv a silný výprodej rizikovějších aktiv, což odráželo přehodnocení vyhlídek globálního růstu ze strany investorů a riziko hlubší geoekonomické fragmentace. Zmírnění nejistoty v oblasti obchodní politiky a uklidnění trhů přinesly později během roku obchodní dohody mezi Spojenými státy a několika jejich hlavními obchodními partnery, včetně EU. Eurozóna, která je jakožto vysoce otevřená ekonomika pevně integrována do globálních výrobních a dodavatelských řetězců, byla však i nadále silně vystavena rizikům geoekonomické fragmentace.

Zranitelnost veřejných financí v eurozóně pramenila ze stále zvýšené úrovně zadlužení v některých zemích, rostoucích emisních potřeb a měnící se poptávky investorů. Snížená tržní stopa Eurosystému na dluhopisových trzích spolu s očekáváními vyšší potřeby financování ze strany vlád vedly během roku k zestrmění výnosových křivek v eurozóně, které odráželo i globální obavy ohledně udržitelnosti dlouhodobého dluhu Spojených států a externího financování potřebného k pokrytí jejich dvojího deficitu. V několika zemích eurozóny pomohly příznivé úvěrové fundamenty a zvýšení ratingu snížit spready státních dluhopisů, zatímco v zemích s fiskálními problémy a sníženým ratingem se spready rozšířily. Fiskální křehkost hlavních vyspělých ekonomik, včetně rozpočtové patové situace a dočasného uzavření federálních úřadů ve Spojených státech, zároveň vyvolala obavy ohledně udržitelnosti globálního veřejného zadlužení a riziko rozsáhlejšího přehodnocení svrchovaného rizika v eurozóně. Potřeba reagovat na zvýšené geopolitické napětí a hybridní hrozby navíc zdůrazňuje, že je naléhavě nutné, aby členské země NATO z eurozóny zvýšily výdaje na obranu tak, aby do roku 2035 splnily nový cíl NATO ve výši 5 % HDP. Vyšší obranné výdaje spolu s plánovanými rozsáhlými investicemi do infrastruktury a klimatických opatření ovšem implikují značnou dodatečnou potřebu financování ve střednědobém horizontu. To by mohlo vyvolat obavy ohledně udržitelnosti státního dluhu v některých zemích eurozóny, přičemž následný nárůst výnosů státních dluhopisů by se mohl přenést do podmínek financování podnikového a finančního sektoru prostřednictvím vyšších rizikových prémií a potenciálního snížení ratingu.

Zranitelnost podnikového sektoru v eurozóně zůstala v roce 2025 zvýšená, neboť dopad vyšších cel a přetrvávající napětí v obchodních vztazích se v něm projevovaly výrazněji. I když rozvahy v předchozích letech zesílily a celková zadluženost klesla pod úrovně zaznamenané před globální finanční krizí, ziskovost byla vystavena tlaku utlumené zahraniční poptávky, zvýšených nákladů na dluhovou službu a rostoucích nákladů práce. Posílení eura a vyšší cla na vývoz z eurozóny narušily cenovou konkurenceschopnost firem z eurozóny na globálních trzích. To vedlo ke ztrátě jejich tržního podílu, který dále snížila silná konkurence ze strany čínských vývozců, částečně odrážející slabou domácí poptávku v Číně. V celé řadě odvětví a zemí se zvýšila platební neschopnost, což odráželo nadále slabé a nejisté podnikatelské prostředí a rostoucí riziko širšího přenosu makrofinančních dopadů, zejména z odvětví citlivých na celní sazby a z odvětví orientovaných na export.

Rozvahy domácností během roku posílily za podpory silného růstu trhů práce, rostoucích reálných mezd a pokračujícího snižování poměru zadlužení k HDP, což zvýšilo schopnost splácet dluhy a zajistilo rezervy proti nepříznivým šokům. Tato odolnost byla posílena také vysokým objemem úspor naakumulovaných v dřívějších obdobích nejistoty, přičemž ji podporovaly i trvale vysoké míry úspor. V této příznivé situaci by však mohlo dojít k obratu, pokud by se zranitelnost podniků související s obchodem razantněji zvýšila. Nárůst úpadků a propouštění v odvětvích citlivých na celní sazby by mohl oslabit podmínky na trhu práce, brzdit růst mezd a narušit důvěru spotřebitelů, a nepříznivě tak ovlivnit spotřebu domácností a odolnost dlužníků.

Klíčovým stabilizačním faktorem finančního systému eurozóny byla v roce 2025 i nadále odolnost bankovního sektoru. Ukazatele kapitálu a likvidity bank zůstaly výrazně nad regulatorními požadavky. Vysoký čistý úrokový výnos spolu se solidním čistým výnosem z poplatků a provizí podpořil rentabilitu vlastního kapitálu nad 9 % v roce 2025. Zlepšená nálada na trzích vůči tomuto sektoru spolu s očekáváním trvalých zisků a jejich rekordního rozdělení ve formě dividend a zpětného odkupu akcií navíc posílily ceny akcií bank a zvýšily poměr ceny akcie k její účetní hodnotě na nejvyšší hodnoty od globální finanční krize, což postupně zmenšilo rozdíl tohoto ukazatele oproti akciím amerických bank.

Souhrnný podíl úvěrů se selháním významných institucí se v roce 2025 držel blízko historicky nejnižších hodnot. Zároveň se mírně zvýšila úvěrová rizika v úvěrových portfoliích bank, a to jak u úvěrů malým a středním podnikům, tak u spotřebitelských úvěrů. Kombinace slabých makrofinančních podmínek, zpožděného dopadu předchozího zvyšování úrokových sazeb a stupňujícího se napětí v obchodních vztazích navíc zhoršila výhled úvěrového rizika u expozic jak vůči podnikům, tak vůči domácnostem. Banky s koncentrovanými expozicemi vůči odvětvím závislým na obchodu se zeměmi mimo EU nebo vůči regionům, které jsou více postiženy obchodními problémy, by mohly čelit zvýšenému tlaku na kvalitu aktiv, pokud by se zvýšila fragmentace obchodu nebo pokud by došlo k dalšímu oslabení hospodářských podmínek. V takovém scénáři by vyšší potřeba opravných položek mohla nepříznivě ovlivnit ziskovost bank, i když jejich kapitálové rezervy poskytují vůči případným ztrátám značnou ochranu.

Finanční trhy v eurozóně i ve světě zaznamenaly v roce 2025 prudké nárůsty volatility, zejména po oznámeních týkajících se amerických cel na začátku dubna, která vedla k prudkému přecenění a výprodejům rizikovějších aktiv. Zatímco trhy v eurozóně i nadále celkově fungovaly řádně a volatilita se po oznámení dočasného pozastavení cel a následných obchodních dohod zmírnila, ocenění v některých třídách aktiv byla i nadále vysoká. Trhy tak zůstaly zranitelné vůči opětovným prudkým a náhlým korekcím v případě zhoršení podmínek likvidity. Obavy ohledně základních fiskálních ukazatelů a důvěryhodnosti institucí ve Spojených státech zároveň oslabily postavení amerických státních dluhopisů a amerického dolaru jakožto bezpečného přístavu, což zvýšilo riziko, že by se náhlé změny v globálních kapitálových tocích a chaotické výkyvy směnných kurzů mohly přenést do finančních podmínek v eurozóně.

Tržní stopa sektoru NBFI v eurozóně v roce 2025 nadále rostla, což podporovalo širší a diverzifikovanější kapitálové trhy pro financování reálné ekonomiky. Navzdory zvýšené hospodářskopolitické nejistotě a opakujícím se epizodám tržní volatility zůstal tento sektor celkově odolný. Zároveň v několika segmentech NBFI přetrvával nesoulad likvidity, který byl umocněn vysokou finanční pákou, a to zejména v některých částech segmentu investičních fondů. V důsledku této strukturální křehkosti byl sektor NBFI vystaven nepříznivým pohybům cen, náhlým odlivům finančních prostředků a prudkým nárůstům výzev k dodatkové úhradě a doplnění zajištění, což mohlo potenciálně vyvolat procyklický prodej aktiv a zesílit napětí na trhu. Provázanost s bankami v eurozóně nadále vystavovala sektor NBFI i bankovní sektor riziku přenosu nepříznivých vlivů prostřednictvím úvěrových kanálů a kanálů financování.

Přestože finanční systém eurozóny v roce 2025 celkově prokázal svou odolnost, rizika pro finanční stabilitu byla i nadále zvýšená. Kromě cyklických tlaků způsobených slabším růstem a obchodním napětím byl výhled rizik nadále nepříznivě ovlivňován několika strukturálními faktory. Ve stále složitějším geopolitickém prostředí se zvýšil význam slabin v oblasti kybernetické bezpečnosti a hybridních hrozeb. Rychlé zavádění umělé inteligence přineslo zvýšení efektivity, ale vytvořilo také nové kanály pro operační riziko a výpadky ve fungování trhu.

Na globální úrovni bude rostoucí roztříštěnost regulace a obnovené volání po deregulaci pravděpodobně podporovat přeshraniční arbitráž a vznik zranitelných míst mimo dosah regulace.

Výhled růstu by měly v budoucnu ovlivnit demografické trendy související se stárnutím obyvatelstva spolu s probíhající transformací na nízkouhlíkovou ekonomiku. Transformace přináší kromě nákladů také hospodářské příležitosti, přičemž oba faktory by mohly vstoupit do interakce se stávajícími cyklickými a strukturálními zranitelnými místy způsobem, který ohrožuje finanční stabilitu. Pokud by došlo k materializaci několika těchto rizik najednou, mohla by se vzájemně posilovat a výrazně zvýšit napětí ve finančním systému.

3.2 Makroobezřetnostní politika: zachování odolnosti v nejistém prostředí

Úkolem ECB je posuzovat makroobezřetnostní kapitálové nástroje navržené vnitrostátními orgány pro banky v zemích podílejících se na jednotném mechanismu dohledu. ECB má rovněž pravomoc použít v případě potřeby přísnější nastavení kapitálových nástrojů. Pečlivé sledování národních makroobezřetnostních politik ze strany ECB v roce 2025 neidentifikovalo potřebu zpřísnění kapitálových nástrojů, neboť některé země již makroobezřetnostní nástroje zavedly s cílem posílit odolnost svých bankovních systémů vůči naakumulované zranitelnosti a rizikům nepříznivého vývoje.

Zachování odolnosti finančního systému bylo i nadále hlavní prioritou

V červnu 2025 vydala Rada guvernérů prohlášení, v němž vyzvala vnitrostátní makroobezřetnostní orgány, aby ponechaly v platnosti stávající požadavky na kapitálové rezervy s cílem zachovat odolnost bankovního sektoru a zajistit dostupnost rezerv v případě zhoršení situace v bankovním sektoru nebo makrofinančních podmínek. Jako důvod v prohlášení uvedla zvýšená rizika pro finanční stabilitu vyplývající z prudkého nárůstu globální geopolitické nejistoty. V této souvislosti Rada guvernérů vyjádřila plnou podporu vnitrostátním orgánům, které plánovaly zvýšení požadavků na kapitálové rezervy s cílem řešit zranitelná místa v situaci, kdy převládající podmínky v bankovním sektoru omezovaly riziko procykličnosti. Rovněž vyzvala vnitrostátní orgány, aby zachovaly stávající opatření vztahující se na žadatele o úvěr a zajistily tak, aby úvěrové standardy zůstaly zdravé a udržitelné. V prohlášení naznačila, že by bylo možné zvážit cílenou rekalibraci nebo zjednodušení makroobezřetnostních opatření v případech, kdy došlo k trvalým změnám zdrojů systémového rizika, a pokud by takové kroky nevedly ke snížení celkové odolnosti bankovního sektoru. V neposlední řadě Rada guvernérů konstatovala, že vzhledem k vysoké míře nejistoty musí makroobezřetnostní politika zůstat flexibilní a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám.

Za této situace pokračovaly některé vnitrostátní orgány v roce 2025 ve zpřísňování makroobezřetnostní politiky s cílem posílit odolnost bank. Konkrétně dvě účastnické země oznámily zvýšení proticyklické kapitálové rezervy a jedna oznámila zavedení kapitálové rezervy ke krytí systémového rizika (SyRB).^[21] Uvolnitelnou kapitálovou rezervu měly do konce roku 2025 zavedenou již všechny účastnické země. Některé země se nicméně rozhodly buď deaktivovat, nebo snížit rezervu ke krytí systémového rizika vhledem k nižšímu systémovému riziku v sektorech, které v minulosti zaznamenaly kumulaci zranitelnosti.^[22] Některé země navíc upravily úroveň rezervy pro globální systémově významné instituce (G-SVI) a rezervy pro jiné systémově významné instituce (J-SVI) pro jednotlivé instituce. V druhém případě bylo důvodem postupné zavádění rozšířené metodiky pro posuzování dolní hranice rezervy J-SVI od ledna 2025.^[23] Kromě kapitálových nástrojů zavedla jedna země opatření vztahujících se na žadatele o úvěr, čímž se počet zemí s takovými opatřeními zvýšil na 18.^[24]

ECB v roce 2025 informovala o svých názorech na témata týkající se makroobezřetnostní politiky. V květnovém vydání publikace Financial Stability Review vyjádřila podporu přezkumu makroobezřetnostního rámce EU, jehož cílem je zvýšit jeho účinnost, zjednodušit postupy a zajistit konzistentnost napříč jednotlivými jurisdikcemi.^[25] V této souvislosti ECB poukázala na to, že vzhledem ke složité interakci mezi obezřetnostním rámcem a rámcem pro řešení krize má zásadní význam zajištění využitelnosti a uvolnitelnosti makroobezřetnostních rezerv. V listopadovém vydání publikace Financial Stability Review ECB zdůraznila, že makroobezřetnostní politika by se měla i nadále důsledně zaměřovat na zajištění finanční stability a pomáhat tak ekonomice, aniž by ohrožovala konkurenceschopnost bankovního sektoru měřenou efektivností zisku. Přestože bylo namítáno, že vyšší kapitálové požadavky omezují nabídku úvěrů a oslabují konkurenceschopnost bank, ECB poukázala na to, že nedávné empirické údaje tomuto názoru neodpovídají.^[26]

Spolupráce s Evropskou radou pro systémová rizika

ECB zajišťuje sekretariát Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) a poskytuje jí analytickou, statistickou, logistickou a administrativní podporu.^[27] Prezidentka ECB předsedá Generální radě ESRB, která se schází každého čtvrt roku, aby projednala aktuální hrozby pro finanční stabilitu a možné reakce na ně. Na přípravě těchto diskusí se výrazně podílejí odborníci ECB, kteří spolupředsedají různým pracovním skupinám a provádějí výzkum a analýzy. ECB poskytuje zásadní podporu činnost ESRB především v oblasti analýzy dat, přičemž jí umožňuje využívat rozsáhlé soubory dat, zejména o jednotlivých transakcích s deriváty. Další oblastí úzké spolupráce je příprava nepříznivých scénářů pro zátěžové testy, které ESRB schvaluje a které musí být závažné a zároveň věrohodné. K vypracování těchto scénářů jsou potřeba modelová vstupní data od ECB. V úzké spolupráci s příslušnými evropskými orgány dohledu přijala ESRB v roce 2025 nepříznivé scénáře pro celounijní zátěžové testy pro bankovní sektor, penzijní fondy a fondy peněžního trhu.

Kromě toho odborníci ECB poskytli důležité analytické podklady pro několik zpráv ESRB, z nichž dvě jsou vysoce relevantní pro řízení rizik bank: (i) zpráva zveřejněná v květnu, jež se zabývala důsledky, které pro finanční stabilitu vyplynuly z rozšíření jednoduchých, transparentních a standardizovaných (STS) kritérií na rozvahové sekuritizace v roce 2021 podle pozměněného nařízení EU o sekuritizaci^[28], a (ii) zpráva o swapech úvěrového selhání zveřejněná v listopadu. Tato zpráva upozornila na některé nedostatky trhu, které by mohly bránit efektivní tvorbě cen u rozpětí swapů úvěrového selhání, které jsou široce používaným ukazatelem úvěrového rizika. Pracovníci ECB a ESRB také spolupracovali na dvou tematických zprávách o (i) geoekonomických rizicích a finanční stabilitě a (ii) vazbách mezi bankami a nebankovními finančními zprostředkovateli v EU. Druhá z těchto zpráv zdůrazňuje jak důležitou úlohu bank při řízení likvidity a poskytování pákového efektu nebankovním finančním zprostředkovatelům, tak rizika pro finanční stabilitu, která mohou z těchto vazeb vyplývat.

V dubnu 2025 předložila ECB Radě Evropské unie neoficiální dokument o stablecoinech s více emitenty z EU a třetích zemí, v němž zdůraznila rizika pro finanční stabilitu spočívající v povolení vydání jednoho stablecoinu subjektem k tomu oprávněným podle nařízení o trzích s kryptoaktivy (MiCA)^[29] a současně dalším subjektem spadajícím do jurisdikce třetí země. V případě krize by se rezervy držené emitentem z EU mohly rychle vyčerpat, pokud by regulace třetí země poskytovala držitelům stablecoinu méně ochrany. ESRB věnovala část své zprávy o systémových rizicích vyplývajících z kryptoaktiv důkladné analýze rizik spojených s více emitenty. Dále vydala doporučení týkající se systémů stablecoinů s více emitenty, včetně emitenta ze třetí země^[30], v němž vyzvala Evropskou komisi, aby objasnila, že emise s více emitenty zahrnující emitenta ze třetí země není podle nařízení MiCA přípustná, a aby vytvořila vhodná ochranná opatření, která by zabránila vzniku systémového rizika v důsledku emise s více emitenty.

3.3 Mikroobezřetnostní činnost k zajištění zdraví jednotlivých bank

V roce 2025 prokázaly banky pod dohledem ECB v náročném ekonomickém a geopolitickém prostředí vysokou odolnost. Bankovní sektor v eurozóně zůstal celkově dobře kapitálově vybavený. Souhrnný ukazatel kmenového kapitálu tier 1 dosáhl ve třetím čtvrtletí roku 2025 výše 16,1 %, zatímco souhrnný podíl úvěrů se selháním významných institucí zůstal zhruba stabilní na úrovni 1,9 % a byl tak výrazně nižší než v uplynulém desetiletí.^[31]

ECB spolu s vnitrostátními příslušnými orgány účastnícími se SSM dosáhla v roce 2025 pokroku v několika iniciativách usilujících o posílení účinnosti a efektivnosti bankovního dohledu a o jeho zaměření na rizika.^[32] Jednalo se o další pokrok v reformě procesu dohledu a hodnocení orgány dohledu (SREP), zejména širší přijetí a větší využití víceletého přístupu a rámce tolerance rizika, což vedlo k cílenějším a včasnějším rozhodnutím v oblasti dohledu. Souběžně s tím zahájila ECB projekt „Dohled na další úrovni“, který spustil soubor iniciativ ke zjednodušení a zefektivnění evropského bankovního dohledu, snížení zbytečné složitosti a zajištění toho, aby si orgány dohledu uchovaly schopnost řešit nová i teprve vznikající rizika. Mezi prioritní oblasti patří rozhodování, dohled nad interními modely, zátěžové testy, kapitálová rozhodnutí, výkaznictví a kontroly na místě. ECB také zavedla iniciativu v oblasti kultury dohledu, jejímž cílem je posilovat společnou kulturu dohledu v souladu se strategickými cíli a podporovat konzistentní a účinné provádění reforem v rámci evropského bankovního dohledu. Vytvořila také rámec pro hodnocení efektivity své dohledové činnosti. Pokud jde o další vývoj, ECB v roce 2026 zahájí přezkum svých dohledových pokynů a další komunikace s cílem zvýšit transparentnost svých očekávání a dohledových přístupů. ECB také přezkoumá uplatňování proporcionality v dohledu nad méně významnými institucemi. Tyto iniciativy doplňují doporučení Rady guvernérů Evropské komisi na základě návrhů vypracovaných pracovní skupinou ECB na vysoké úrovni pro zjednodušení.

Během roku ECB posílila své zaměření na digitální provozní odolnost tím, že stanovila dohledová očekávání pro plnění požadavků podle nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA)^[33] ve svých všeobecných zásadách o externím zadávání cloudových služeb jejich poskytovatelům, které rovněž obsahují soubor zaznamenaných osvědčených postupů pro řízení rizik externího zadávání cloudových služeb. Kromě toho ECB ve svých revidovaných všeobecných zásadách týkajících se interních modelů objasnila používání technik strojového učení.

V roce 2025 provedla ECB celosystémový zátěžový test, který potvrdil, že bankovní sektor v eurozóně zůstává odolný vůči vysoce nepříznivému, avšak stále ještě reálnému hospodářskému poklesu.^[34] Úbytek kapitálu byl navzdory značným očekávaným ztrátám nižší než v předchozích zátěžových testech, což odráželo vysokou ziskovost a stabilní kvalitu aktiv. Souhrnný ukazatel CET1 by v nepříznivém scénáři činil 12,0 %, což potvrzuje, že současné kapitálové rezervy podporují schopnost bank odolat nepříznivým šokům.

Vzhledem ke zvýšené globální nejistotě a provázanosti souvisejících rizik se priority ECB v oblasti dohledu nadále zaměřovaly na geopolitické riziko. V souladu s tím ECB nadále zdůrazňovala, jak je důležité, aby geopolitické riziko banky zahrnuly do svých celkových rámců pro řízení rizika a zachovaly si širší odolnost. Jednou z priorit dohledu zůstal také dohled nad schopností bank adekvátně řídit riziko spojené s klimatem a přírodou. V této souvislosti ECB dokončila několikaletý program na zlepšení schopností bank řídit rizika a pokračovala v přechodu na standardní přístup, kdy dohled nad riziky spojenými s klimatem a přírodou vykonává v rámci pravidelných dohledových hodnocení a postupů.

V rámci svého pokračujícího úsilí o podporu transparentnosti zveřejnila ECB v roce 2025 po veřejné konzultaci obecné zásady o přístupu vnitrostátních příslušných orgánů v oblasti dohledu ke krytí nevýkonných expozic v držení méně významných dohlížených subjektů.^[35] Po další veřejné konzultaci ECB navíc aktualizovala svá pravidla týkající se možností a případů vlastního uvážení dostupných v rámci práva EU, aby zajistila, že je budou ECB a vnitrostátní příslušné orgány uplatňovat konzistentně. Tento krok podpoří transparentnost a účinnost a zároveň posílí rovné podmínky pro banky podléhající evropskému bankovnímu dohledu.

ECB a Orgán pro boj proti praní peněz a financování terorismu podepsaly memorandum o porozumění, které stanoví rámec pro jejich spolupráci.

Podrobnější informace lze nalézt na internetových stránkách bankovního dohledu ECB a ve výroční zprávě ECB o činnosti dohledu za rok 2025.

3.4 Příspěvek ECB k evropským iniciativám týkajících se finančního sektoru

V roce 2025 bylo dosaženo významného pokroku v posilování rámce EU pro finanční regulaci a dohled. Vstoupila v platnost většina reforem Basel III, přičemž zbývající prvky směřují k implementaci podle plánu. ECB podpořila klíčové legislativní iniciativy, včetně cílených úprav obezřetnostních požadavků, a přispěla k rozvoji regulatorního rámce pro kryptoaktiva. Poskytla rovněž technické podklady společným zákonodárným orgánům pro diskuse týkající se přezkumu rámce pro krizové řízení a pojištění vkladů. Dohoda dosažená Evropským parlamentem a Radou Evropské unie ohledně tohoto přezkumu představovala významný milník na cestě k dokončení bankovní unie a posílení rámce EU pro řešení krizí bank. ECB nadále přispívala k diskusím o NBFI a unii úspor a investic, zejména pokud jde o legislativní iniciativy zaměřené na snížení fragmentace finančních trhů EU, které budou pokračovat i v roce 2026. V prosinci 2025 předložila Rada guvernérů Evropské komisi a společným zákonodárným orgánům doporučení ke zjednodušení evropského rámce obezřetnostní regulace, dohledu a výkaznictví pro banky (viz box 3).

Pokrok v budování regulatorního rámce pro banky

V roce 2025 vstoupily v platnost revidované nařízení o kapitálových požadavcích (CRR)^[36] a revidovaná směrnice o kapitálových požadavcích (CRD)^[37], čímž byly provedeny konečné reformy Basel III v EU, jejichž cílem je zvýšit odolnost bankovního systému EU vůči nejrůznějším rizikům. V průběhu roku ECB podpořila Evropský orgán pro bankovnictví při zavádění řady regulačních nebo prováděcích technických norem souvisejících s CRR/CRD, přičemž tato podpora pokračuje i nadále. Uplatňování basilejských pravidel pro tržní riziko v EU, známých také jako základní přezkum obchodního portfolia (FRTB), bylo odloženo z důvodu obav o rovné podmínky vyplývajících ze zpoždění provádění Basel III některými významnými globálními jurisdikcemi. V listopadu 2025 zahájila Evropská komise cílenou konzultaci o FRTB se zaměřením na návrhy opatření, které mají být přijaty aktem v přenesené pravomoci, jenž bude obsahovat konkrétní změny ke zmírnění kapitálových dopadů na banky v EU.^[38] ECB zveřejnila své stanovisko k cílené konzultaci dne 15. ledna 2026.^[39]

Dne 31. března 2025 navrhla Evropská komise zavedení trvalé podoby stávajícího přechodného obezřetnostního režimu pro krátkodobé transakce s financováním cenných papírů a nezajištěné transakce s finančními zákazníky v rámci ukazatele čistého stabilního financování. V případě, že by nedošlo k žádným legislativním změnám, by byl po skončení přechodného období, které mělo nastat v červnu 2025, tento režim sladěn s režimem stanoveným v basilejském standardu pro ukazatel čistého stabilního financování.^[40] ECB vydala stanovisko k tomuto návrhu dne 2. května a společné zákonodárné orgány návrh Komise přijaly v červnu.^[41],[42]

Posílení rámce pravidel pro NBFI

Během roku ECB nadále zdůrazňovala, že je důležité řešit strukturální zranitelnosti sektoru NBFI a posilovat příslušný rámec z makroobezřetnostního hlediska. Přispěla k diskusím o posílení souboru makroobezřetnostních nástrojů pro sektor správy aktiv a o zlepšení koordinace pravidel v členských státech EU, přičemž zdůraznila význam úplné a včasné implementace mezinárodních doporučení k řešení rizika likvidity v otevřených fondech a fondech peněžního trhu.^[43]

ECB současně zdůraznila, že je třeba řešit riziko plynoucí z pákového efektu v sektoru NBFI a posílit přeshraniční sdílení informací, což přispěje k vypracování mezinárodních doporučení ke zmírnění souvisejících systémových rizik.^[44],[45] Na mezinárodních fórech dále aktivně přispívala k podpoře a monitorování provádění regulace reagující na činnosti související s kryptoaktivy, mimo jiné i svou účastí v tematickém přezkumu globálního regulačního rámce pro činnosti související s kryptoaktivy, který provedla Rada pro finanční stabilitu.^[46]

Podpora pokroku směrem k unii úspor a investic

V roce 2025 byl i nadále klíčovou prioritou ECB rychlejší pokrok směrem k unii úspor a investic. Jde o zásadní krok v posílení konkurenceschopnosti Evropy, její strategické autonomie a finanční stability, který zároveň podpoří účinné financování reálné ekonomiky.^[47]

Konkrétně ECB přispěla k pokroku v budování unie úspor a investic v oblasti infrastruktury finančního trhu (viz kapitola 4.2). Kromě toho se aktivně zapojila do diskusí a poskytovala technické poradenství ohledně klíčových legislativních iniciativ, jako je Evropskou komisí navržený legislativní balíček týkající se integrace trhu a dohledu nad ním.^[48] Balíček obsahuje konkrétní návrhy na odstranění překážek, které tříští jednotný trh v oblasti obchodní a poobchodní činnosti a správy aktiv, a zároveň podporuje inovace a posiluje dohled. ECB se v červnu 2025 zúčastnila cílené konzultace^[49], která vedla ke vzniku těchto návrhů. Po zveřejnění návrhů a na žádost společných zákonodárných orgánů přijala Rada guvernérů dne 9. dubna 2026 k balíčku stanovisko.^[50]

ECB rovněž poskytla své stanovisko k návrhům Evropské komise na přezkum sekuritizačního rámce EU, což byla první legislativní iniciativa Komise v rámci agendy unie úspor a investic.^[51]

4 Hladké fungování tržní infrastruktury a platebních systémů

Eurosystém hraje důležitou úlohu při rozvoji, provozování a dozorování tržní infrastruktury a platebních systémů. Provozuje služby TARGET, z nichž všechny zaznamenaly v roce 2025 nárůst plateb. Došlo k dalšímu rozvoji funkcí služeb TARGET, včetně služeb vypořádání ve více měnách. Dne 16. června byla spuštěna nová služba TARGET Eurosystem Collateral Management System (ECMS), což je jednotný systém, který harmonizuje správu zajištění úvěrových operací Eurosystému ve všech zemích eurozóny. Eurosystém nadále podporoval bezpečnost a efektivnost evropské platební a tržní infrastruktury a přitom usiloval o naplnění tří požadavků, jimiž jsou inovace, integrace a nezávislost. Dokončil také přípravnou fázi projektu digitálního eura a dosáhl tak dalšího milníku na cestě k jeho potenciální emisi. V roce 2025 Eurosystém pokračoval v práci na vývoji inovativního, integrovaného a bezpečného evropského ekosystému digitálních aktiv pro velkoobchodní transakce využívající technologie distribuovaného registru, a to zahájením iniciativ Pontes a Appia. V oblasti dozoru došlo v rámci přepracovaného znění nařízení ECB o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy k aktualizaci definice provozovatele systémově významného platebního systému a ustanovení o správě a řízení, kybernetickém riziku a outsourcingu.

4.1 Služby TARGET

Systém TARGET zahrnuje tři zúčtovací služby a službu řízení zajištění: službu T2, což je systém zúčtování platebních transakcí v reálném čase, který podporuje operace měnové politiky, mezibankovní převody i komerční platby; službu TARGET2-Securities (T2S), která představuje jednotnou platformu pro vypořádání obchodů s cennými papíry napříč Evropou; službu zúčtování okamžitých plateb v systému TARGET (TIPS), která provádí zúčtování okamžitých plateb v penězích centrální banky; a Eurosystem Collateral Management System (ECMS), což je jednotný systém, který harmonizuje správu zajištění úvěrových operací Eurosystému ve všech zemích eurozóny a byl úspěšně spuštěn 16. června 2025.

Multiměnový prvek služeb TARGET umožňuje, aby byly zúčtovací služby poskytovány i v jiných měnách, než je euro. Používá se od října 2018 v rámci T2S k vypořádání transakcí s cennými papíry v dánských korunách a od února 2024 v rámci TIPS pro zúčtování okamžitých plateb ve švédských korunách. V dubnu 2025 začalo být k dispozici zúčtování v dánských korunách také v rámci T2 a TIPS. TIPS v budoucnu umožní zúčtování v norských korunách, zatímco případné doplnění dalších měn do TIPS i T2 se v současné době zkoumá. V souvislosti se vstupem Bulharska do eurozóny dne 1. ledna 2026 se ke všem službám systému TARGET, včetně ECMS, připojila Bulharská národní banka a bulharské finanční instituce.

V roce 2025 došlo ve všech službách systému TARGET k nárůstu plateb. Systém T2 zúčtoval v průměru 431 067 plateb v eurech za den, což představuje nárůst o 2,2 % oproti předchozímu roku, který byl tažen především platbami zaslanými bankami jménem zákazníků. Systém T2S vypořádal denně v průměru 922 533 transakcí, tedy o 16,6 % více, přičemž tento růst byl široce rozložen mezi trhy. Nařízení o okamžitých platbách^[55], které pro poskytovatele platebních služeb v eurozóně stanovilo povinnost začít nabízet službu přijímání okamžitých plateb do 9. ledna 2025 a službu odesílání okamžitých plateb do 9. října 2025, vedlo v roce 2025 k výraznému nárůstu eurových plateb v TIPS.^[56] Průměrný denní počet transakcí vzrostl z 1 657 421 plateb v prosinci 2024 na 1 883 368 plateb v lednu 2025 a 3 845 376 plateb v prosinci 2025, a v průběhu roku se tak více než zdvojnásobil.

Po koordinované migraci 20 národních centrálních bank a jejich komunit^[57] byl dne 16. června 2025 do plynulého provozu úspěšně uveden systém ECMS. Stal se tak čtvrtou službou TARGET a je nyní plně propojen s ostatními službami TARGET, zejména T2S a T2. ECMS denně zpracoval v průměru více než 5000 pokynů, které se týkaly především mobilizace a demobilizace úvěrových pohledávek jako zajištění.

Eurosystém dosáhl v roce 2025 značného pokroku v rozvoji všech služeb TARGET. Došlo k řadě provozních a produktových vylepšení, jejichž účelem bylo zvýšit efektivitu T2 pro účastníky a centrální banky. V roce 2025 navíc Eurosystém umožnil přístup k platebním systémům provozovaným centrálními bankami, včetně TARGET, nebankovním poskytovatelům platebních služeb. V červnu Eurosystém zahájil veřejnou konzultaci o možném prodloužení provozní doby T2. Po zpracování všech stanovisek bude v první polovině roku 2026 zveřejněna zpráva. V neposlední řadě pokročily přípravné práce na úpravách T2 nezbytných pro projekt digitálního eura.

V T2S byly doplněny nové klíčové funkce s cílem zlepšit přeshraniční vypořádání, dále zvýšit efektivitu vypořádání – především pomocí optimalizace částečného vypořádání – a posílit služby automatického řízení likvidity pro platební banky. Pokračovaly také práce na zlepšení celkové odolnosti T2S. Řídící orgány T2S v úzké spolupráci s finančním sektorem také dosáhly pokroku v klíčových iniciativách. Byl zahájen proces identifikace a posuzování systémových změn nezbytných pro podporu přechodu na kratší cyklus vypořádání obchodů s cennými papíry v EU (T+1), které by měly být provedeny před spuštěním režimu T+1 v říjnu 2027.

Dne 27. února 2025 čelily služby TARGET závažnému incidentu, který vedl k nedostupnosti T2 a T2S – u T2 po dobu přibližně deseti hodin a u T2S po dobu zhruba osmi hodin. V důsledku toho došlo k pozastavení zpracování pokynů k vypořádání obchodů s cennými papíry, plateb, zúčtování přidružených systémů a převodů likvidity mezi službami TARGET. V reakci na tento incident bylo řídícími orgány služeb TARGET identifikováno 20 opatření k posílení mechanismů pro řešení mimořádných situací v budoucnosti.^[58] Tato opatření zahrnují: (i) výměnu vadné fyzické komponenty, (ii) přezkum kontinuity provozu a řízení kontinuity služeb IT a (iii) získání podrobné zpětné vazby trhu o účinnosti posunu časových uzávěrek po dlouhodobém výpadku. Příprava identifikovaných opatření významně pokročila, přičemž většina z nich byla zavedena do čtvrtého čtvrtletí roku 2025.^[59] Dalšími incidenty, které také ovlivnily dostupnost služeb TARGET, i když v menším rozsahu (a to zejména v březnu, květnu a listopadu 2025), se Eurosystém rovněž pečlivě zabýval a získal tak další významnou zkušenost.

4.2 Utváření evropské platební a tržní infrastruktury budoucnosti

Činnost Eurosystému při utváření budoucnosti evropské platební a tržní infrastruktury se řídí třemi požadavky, jimiž jsou inovace, integrace a nezávislost. Eurosystém využívá inovativní technologie k další digitalizaci malých a velkoobchodních plateb a trhů s cennými papíry a podporuje hlubší integraci a hospodářskou soutěž prostřednictvím harmonizace a standardizace, například v oblasti poobchodních postupů. V kombinaci se zaváděním celoevropských řešení bude mít toto úsilí zásadní význam pro zlepšení účinnosti transakcí a posílení strategické autonomie a odolnosti Evropy. Posílí její měnovou suverenitu a zvýší mezinárodní význam eura a zároveň pomůže zachovat finanční stabilitu.

Zachování měnové suverenity prostřednictvím digitálního eura

S cílem zajistit lidem přístup k veřejným penězům v digitálním věku učinil Eurosystém v roce 2025 významný pokrok v pracích na digitálním euru. Digitální euro by představovalo digitální formu hotovosti, která by doplňovala bankovky a mince, jakož i další digitální platební prostředky. Nabídlo by jednoduchý a všeobecně přijímaný způsob placení v celé eurozóně s vysokými standardy ochrany soukromí, bezpečnosti a přístupnosti, přičemž jeho základní používání by bylo bezplatné. V říjnu 2025 Rada guvernérů rozhodla přejít do další fáze projektu. Podrobnější informace o projektu lze nalézt v boxu 4.

Posilování bezpečného a integrovaného evropského ekosystému digitálních aktiv

Na základě úspěchu průzkumných prací Eurosystému týkajících se technologie distribuovaného registru (DLT) schválila Rada guvernérů v roce 2025 strategický plán na urychlení rozvoje evropského ekosystému digitálních aktiv s využitím potenciálu DLT. Podrobnější informace jsou k dispozici v boxu 5.

Zlepšení přeshraničních plateb díky propojení systémů rychlých plateb

Pokud jde o mezinárodní platby, hlavním cílem strategie Eurosystému pro malé platby je usnadnit podnikům a spotřebitelům v Evropě přeshraniční transakce a posílit mezinárodní úlohu eura. Eurosystém zkoumá způsoby, jak může TIPS podpořit cíle plánu skupiny G20 pro přeshraniční platby.

V červnu 2025 byla v TIPS zavedena služba zúčtování se směnou měn založená na schématu One-Leg Out (OLO) Instant Credit Transfer (OCT Inst) Evropské platební rady. Tato služba umožňuje iniciovat transakce mezi jakoukoli dvojicí měn, pokud je alespoň jedna z měn zapojených do převodu měnou, kterou TIPS podporuje.

Na globální úrovni Eurosystém zkoumá propojení TIPS s dalšími systémy rychlých plateb jakožto prostředku k dalšímu zlepšení interoperability, snížení nákladů a zvýšení rychlosti a transparentnosti přeshraničních plateb. V září 2025 se Rada guvernérů rozhodla prozkoumat potenciální propojení TIPS se systémem Swiss Interbank Clearing Instant Payments (SIC IP). V listopadu 2025 Rada guvernérů rozhodla pokročit v pracích na propojení TIPS s indickým systémem Unified Payments Interface a se schématem Nexus Global Payments.

Integrace evropských tržních infrastruktur pro cenné papíry a zajištění

Používání jednotného standardu pro zpracování zpráv je stanoveno jako povinné souborem jednotných pravidel řízení zajištění pro Evropu (Single Collateral Management Rulebook for Europe, SCoRE) a má zásadní význam pro zlepšení automatizace zpracování událostí souvisejících s právy a závazky z cenných papírů a třístranného řízení zajištění. V prosinci 2025 vytyčila poradní skupina Eurosystému pro tržní infrastruktury pro cenné papíry a zajištění (AMI‑SeCo) ve své strategii přechodu na standard ISO 20022 plán přechodu celého trhu na ISO 20022. AMI‑SeCo rovněž zveřejnila komplexní zprávu o zbývajících překážkách v integraci poobchodních postupů v Evropě. Zpráva o souladu se standardy v oblasti korporátních akcí za rok 2025 a zpráva SCoREBOARD o dodržování standardů a pokroku za druhou polovinu roku 2025 poukazují na omezený pokrok a zpoždění v dodržování standardů AMI‑SeCo. Eurosystém se proto snaží od příslušných zainteresovaných stran získat zpětnou vazbu ohledně jejich konkrétních kroků a harmonogramu k dosažení plného souladu se standardy ScoRE. AMI-SeCo podporuje plánovaný přechod EU na kratší vypořádací cyklus (T+1) v některých oblastech zpracování korporátních akcí.

ECB svou účastí ve specializované řídicí struktuře EU T+1 obecněji podporuje – společně s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy (ESMA) a Evropskou komisí – přechod EU na vypořádací cyklus T+1 (viz také kapitola 4.1).

4.3 Dozor a úloha emisní centrální banky

Bezpečné a efektivní fungování infrastruktur finančního trhu a platebního styku v eurozóně je trvalou prioritou Eurosystému, pokud jde o jeho dozorovou funkci. Kromě toho je Eurosystém jakožto centrální emisní banka pro euro zapojen do spolupráce s dalšími orgány dozoru nebo příslušnými orgány pro infrastruktury finančního trhu, které provádějí významné činnosti v eurech.

Komplexní hodnocení služeb TARGET, které bylo dokončeno v roce 2025, dospělo k závěru, že služby z velké části splňují platné požadavky v oblasti dozoru. Byla vydána doporučení zejména ve vztahu k systému pravidel pro řízení rizik a k integraci kybernetických procesů do řízení operačních rizik. Zjištěné skutečnosti nebyly vyhodnoceny jako vážné riziko. Incidenty, které v roce 2025 ovlivnily služby TARGET, byly přezkoumány. Přezkum se týkal především závažného incidentu, ke kterému došlo v únoru, a také dalších incidentů v březnu, květnu a listopadu. Výsledkem přezkumu byla doporučení týkající se postupů řízení závažných incidentů a kontinuity provozu.

Eurosystém také provedl řadu hodnocení jiných systémově významných platebních systémů, tj. systémů EURO1 a STEP2-T společnosti EBA CLEARING a systému Mastercard Clearing Management System, která se se zaměřovala na provozní odolnost a významné změny. Status některých platebních systémů se v roce 2025 změnil v návaznosti na každoroční klasifikaci platebních systémů pro účely dozoru.^[63] Eurosystém také dokončil přepracované znění nařízení ECB o požadavcích v oblasti dozoru nad systémově významnými platebními systémy (nařízení ECB o SIPS)^[64], které revidovalo různé jeho prvky včetně definice provozovatele SIPS tak, aby pokrývala také pobočky zřízené v eurozóně právnickými osobami usazenými mimo eurozónu. Přepracované nařízení dále obsahuje ustanovení týkající se kybernetických rizik a outsourcingu, přičemž bere v úvahu také technologický a regulatorní vývoj v Evropské unii, včetně požadavků nařízení o digitální provozní odolnosti (DORA)^[65].

V souladu se svým rámcem dozoru nad elektronickými platebními nástroji, platebními schématy a platebními uspořádáními (rámec PISA) dokončil Eurosystém komplexní hodnocení vybraných platebních schémat. Rovněž začal vykonávat své nové povinnosti podle nařízení o trzích kryptoaktiv (nařízení MiCA)^[66] a ve spolupráci s Evropským orgánem pro bankovnictví dokončil společnou zprávu o platebních podvodech za rok 2025.

V oblasti kybernetické odolnosti provedl Eurosystém pravidelný průzkum s cílem vyhodnotit odolnost dozorovaných subjektů.^[67] Koordinoval rovněž činnosti Rady pro kybernetickou odolnost eura pro celoevropské finanční infrastruktury (Euro Cyber Resilience Board for pan-European Financial Infrastructures), mezi jejíž prioritní oblasti patřily v roce 2025 krizová koordinace a řízení rizik třetích stran.

Jakožto centrální emisní banka pro euro se Eurosystém zapojil do činnosti kolegií orgánů dohledu nad ústředními protistranami z EU a kolegií orgánů pro řešení krizí ústředních protistran a podílel se na nepřetržitém dohledu nad systémově významnými ústředními protistranami ze třetích zemí. Dokončil také přezkum úvěrové facility pro ústřední protistrany, která je k dispozici způsobilým ústředním protistranám v eurozóně dle obecných zásad o systému TARGET.^[68] ECB v roce 2025 sledovala vývoj clearingového prostředí EU a provedla hloubkové analýzy struktury a fungování sdružování likvidity pro úrokové deriváty v eurech. Také se podílela na činnosti nově vytvořeného mechanismu společného sledování.

V oblasti vypořádání obchodů s cennými papíry Eurosystém nadále plnil svou úlohu relevantního orgánu podle nařízení o centrálních depozitářích cenných papírů (CSDR)^[69] tím, že poskytoval odůvodněná stanoviska k pravidelnému přezkumu a hodnocení, jakož i k rozšíření oprávnění některých centrálních depozitářů cenných papírů. Kromě toho Eurosystém vydal nezávazná stanoviska k řadě žádostí podaných podle nařízení o pilotním režimu pro DLT^[70].

V neposlední řadě se ECB podílela na řadě činností v oblasti tvorby dozorových politik a regulace na úrovni EU i na mezinárodní úrovni, včetně vypracování regulatorních technických standardů spojených s nedávno přijatou nebo aktualizovanou legislativou EU týkající se infrastruktur finančního trhu.

5 Tržní operace a finanční služby poskytované ostatním institucím

Swapové a repo linky Eurosystému s centrálními bankami mimo eurozónu jsou stabilizační nástroje měnové politiky, které se používají v době napětí na světových finančních trzích. V roce 2025 eurové likviditní linky opět poskytly mechanismus jištění pro tržní financování. ECB také nadále pravidelně nabízela způsobilým protistranám v eurozóně operace v amerických dolarech, jištěné sítí swapových linek mezi hlavními centrálními bankami, jejíž součástí je ECB společně s Federálním rezervním systémem, Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan a Swiss National Bank. V roce 2025 ECB nerealizovala žádné intervence na devizových trzích. Nadále odpovídala za správu různých finančních operací jménem EU a koordinovala rámec služeb Eurosystému v oblasti správy rezerv.

5.1 Vývoj tržních operací

Eurové a devizové likviditní linky

Swapové a repo linky Eurosystému jsou nástroje měnové politiky, které pomáhají zabránit tomu, aby napětí na mezinárodních finančních trzích omezovalo účinnou transmisi měnové politiky v eurozóně. V tabulce 5.1 jsou uvedeny likviditní linky, které byly aktivní k 31. prosinci 2025. Čerpání eurových likviditních linek bylo během roku 2025 nadále velmi omezené.

Pokud jde o likviditní linky v cizích měnách, v roce 2025 ECB v koordinaci s Federálním rezervním systémem, Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan a Swiss National Bank nadále každý týden poskytovala likviditu v amerických dolarech se splatností sedmi dnů (síť swapových linek). Objem úvěrů protistranám v eurozóně byl po celý rok nadále velmi omezený.

Zveřejňování informací o devizových intervencích

V roce 2025 ECB nerealizovala žádné intervence na devizových trzích. Od zavedení eura intervenovala ECB na devizovém trhu dvakrát – v letech 2000 a 2011. Údaje o devizových intervencích jsou zveřejňovány čtvrtletně s odstupem jednoho čtvrtletí na internetových stránkách ECB a na datovém portálu ECB. Jsou rovněž rekapitulovány v tabulce 5.2. Pokud v příslušném čtvrtletí k žádným devizovým intervencím nedošlo, je tato informace výslovně uvedena.

Zveřejňovány jsou informace o devizových intervencích prováděných ECB jednostranně a na základě koordinace s jinými zahraničními měnovými orgány i o devizových intervencích „na okraji fluktuačního pásma“ v rámci mechanismu směnných kurzů (ERM II).

5.2 Správa výpůjčních a úvěrových operací EU

ECB působí jako fiskální agent Evropské komise pro správu výpůjčních a úvěrových operací EU. V roce 2025 byla odpovědná za správu účtů a zpracování plateb souvisejících s těmito programy EU:

• mechanismem střednědobé finanční pomoci (MTFA);
• Evropským mechanismem finanční stabilizace (EFSM);
• evropským nástrojem pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE);
• programem Next Generation EU (NGEU);
• mechanismem spolupráce na půjčce pro Ukrajinu (ULCM);
• nástrojem pro Ukrajinu;
• makrofinanční pomocí (MFA) a
• nástrojem pro reformy a růst pro západní Balkán.

ECB rovněž působí jako platební agent Evropské komise ve vztahu k emisní službě EU.

V roce 2025 vypořádala ECB různé platby spojené s výše uvedenými programy.

Odpovídá také za zpracování všech plateb spojených s dohodou o úvěrové facilitě pro Řecko.

K 31. prosinci činila celková nominální hodnota nevypořádaných operací 37,1 mld. EUR v rámci mechanismu EFSM, 90,4 mld. EUR v rámci SURE a 26,3 mld. EUR v rámci dohody o úvěrové facilitě pro Řecko. K uvedenému datu neexistovaly žádné nevypořádané částky v rámci MTFA.

5.3 Služby Eurosystému v oblasti správy rezerv

V roce 2025 Eurosystém i nadále nabízel komplexní spektrum finančních služeb spadajících pod rámec správy rezerv (ERMS) vytvořený v roce 2005 pro správu rezervních aktiv zákazníků, která jsou denominována v eurech. Několik národních centrálních bank Eurosystému poskytovalo tyto služby centrálním bankám, měnovým orgánům a orgánům státní správy se sídlem mimo eurozónu a mezinárodním organizacím za harmonizovaných podmínek a v souladu s tržními standardy. ECB nadále plnila koordinační roli, monitorovala hladké fungování služeb, podporovala zlepšování rámce a připravovala související zprávy pro rozhodovací orgány ECB.

Na konci roku 2025 bylo v ERMS 285 zákaznických účtů oproti 287 na konci roku 2024. Ve 4. čtvrtletí 2025 byla celková průměrná agregovaná aktiva (která zahrnují hotovostní aktiva a cenné papíry) spravovaná v rámci ERMS přibližně o 8 % vyšší než ve 4. čtvrtletí 2024.

6 Příprava eurobankovek a euromincí na budoucnost

V roce 2025 se opět zvýšilo množství eurobankovek v oběhu. V souladu se závazkem Eurosystému zajistit, aby hotovost zůstala dostupná, přístupná a přijímaná jako platební prostředek a zároveň byla také co nejudržitelnější a nejšetrnější k životnímu prostředí, pokračoval proces navrhování nové podoby eurobankovek. Tento proces zvýší bezpečnost eurobankovek a poskytne také příležitost, aby se s nimi všichni Evropané více ztotožnili.

6.1 Vývoj peněžního oběhu a zpracování hotovosti

V roce 2025 pokračoval růst eurobankovek v oběhu, přičemž na konci roku dosáhl nového maxima 31,3 mld. kusů s celkovou nominální hodnotou 1 619,5 mld. EUR. Po stabilizaci v období rostoucích úrokových sazeb došlo k mírnému oživení nominálního růstu, který meziročně dosáhl 2,5 % u počtu a 2,0 % u hodnoty.

Graf 6.1

Počet a hodnota eurobankovek v oběhu

(levá osa: mld. EUR; pravá osa: mld.)

V období 2015–2025 hodnota hotovosti v oběhu soustavně překračovala 10 % HDP eurozóny, což podtrhuje význam hotovosti jako platebního prostředku a jako likvidního aktiva drženého pro transakční a preventivní účely. K růstu bankovek v oběhu přispělo také mezinárodní používání eura.

Úvěrové instituce vrátily v roce 2025 národním centrálním bankám zemí eurozóny 24,5 mld. bankovek, což ve srovnání s rokem 2024 představuje mírný pokles o 0,9 mld. kusů bankovek. Z hlediska hodnoty dosahovaly bankovky uložené u národních centrálních bank v roce 2025 celkové hodnoty 833 mld. EUR, což představuje pokles oproti 856 mld. EUR v roce 2024. Tento pokles byl částečně způsoben tím, že úvěrové instituce vrátily větší objemy bankovek do oběhu klientům místo toho, aby je vrátily národním centrálním bankám.

V roce 2025 vzrostl počet euromincí v oběhu vydaných členskými státy eurozóny meziročně o 1,8 % a jejich hodnota se zvýšila o 2,6 %. Celkem bylo v oběhu 2,7 miliardy mincí v nominální hodnotě 890 milionů EUR.

6.2 Zlepšení právního rámce pro hotovost

Nárůst počtu eurobankovek v oběhu ukazuje, že jsou nadále zapotřebí politiky zaměřené na budoucnost, které zajistí přijímání hotovosti, zachovají dobrý přístup k hotovostním službám a zajistí bezpečnost a udržitelnost bankovek. Rostoucí obavy v celé eurozóně ohledně přijímání hotovosti a přístupu k hotovostním službám zdůrazňují naléhavou potřebu komplexního rámce EU s jasnými a závaznými pravidly pro status eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla. Tento rámec posílí důvěru veřejnosti v hotovost a objasní povinnosti členských států, pokud jde o zajištění účinného přístupu k hotovostním službám a jejich větší odolnosti. ECB uvítala významný pokrok, kterého normotvůrci EU dosáhli díky dohodě Rady Evropské unie o obecném přístupu z prosince 2025, a je připravena poskytnout technickou podporu pro dokončení nařízení o postavení eurobankovek a euromincí jako zákonného platidla^[71] v rámci balíčku opatření týkajících se jednotné měny. Navzdory celkovému nárůstu digitálních malých plateb v eurozóně ukazují analýzy výpadků dodávek elektrické energie, že hotovost zůstává spolehlivým záložním řešením v případě narušení platebního systému, k němuž může neočekávaně dojít a který může ovlivnit transakce v širokém měřítku.^[72] Hotovost posiluje systémovou odolnost a kromě běžného každodenního využití slouží jako „rezerva“ platebního systému během jeho výpadků a podporuje konkurenci na platebních trzích. Je rovněž důležitá pro finanční začlenění, neboť mnoho občanů – v neposlední řadě ze zranitelných skupin – se při každodenních platbách spoléhá na hotovost.

6.3 Padělání a vývoj eurobankovek

V roce 2025 bylo staženo z oběhu přibližně 444 000 padělaných eurobankovek, což ve srovnání s předchozím rokem představuje pokles o 20 %. Nejvíce padělané byly i nadále nominální hodnoty 20 eur a 50 eur, které dohromady představovaly zhruba 80 % všech padělků.

V roce 2025 bylo odhaleno 14 padělků na milion pravých bankovek v oběhu, což je jedna z nejnižších úrovní od zavedení eura (graf 6.2). Pravděpodobnost toho, že někdo dostane padělanou bankovku, je proto velmi malá.

Většina padělků má nízkou kvalitu bez napodobení ochranných prvků nebo ochranné prvky jen velmi špatně napodobuje. Bankovky lze zkontrolovat hmatem, nastavením proti světlu a nakloněním, jak je popsáno na internetové stránce obsahující informace o ochranných prvcích bankovek a na internetových stránkách národních centrálních bank zemí eurozóny.

Graf 6.2

Počet ročně zachycených padělků v poměru k 1 milionu pravých bankovek v oběhu

Pokrok v procesu návrhu nové podoby eurobankovek

Během roku 2025 pokračovala ECB v práci na přípravě nové podoby eurobankovek. Cílem tohoto procesu je, aby nové bankovky lépe odrážely jednotu, identitu a hodnoty Evropy, byly bezpečnější a šetrnější k životnímu prostředí a všichni Evropané se s nimi mohli snadno identifikovat. Tento projekt byl zahájen v prosinci 2021 a zdůrazňuje závazek ECB týkající se hotovosti jako bezpečné a inkluzivní platební metody.

Zapojení veřejnosti mělo v procesu návrhu nové podoby eurobankovek zásadní význam. Prostřednictvím konzultací a průzkumů shromáždila ECB nápady a zpětnou vazbu z celé Evropské unie. Na základě vyjádření veřejnosti a odborných doporučení vybrala Rada guvernérů v roce 2023 pro nové bankovky dvě témata: „Evropská kultura“, oslavující sdílené kulturní prostory a ikonické evropské osobnosti, a „Řeky a ptáci“, představující bohatou přírodní rozmanitost Evropy. Začátkem roku 2025 vybrala motivy ilustrující tato témata.

Později během roku, 15. července, zahájila ECB soutěž o návrh nových bankovek, v níž vyzvala výtvarné umělce s bydlištěm v Evropské unii, aby podali přihlášky k účasti ve fázi návrhu. Účastníci byli vybráni na základě svých zkušeností a dosažených úspěchů a nyní zahájili přípravu návrhů. Porota v soutěži o návrh, složená z nezávislých odborníků z každé země eurozóny, vybere pro každé téma až pět vítězných návrhů. Před tím, než Rada guvernérů vybere konečné návrhy, což se očekává koncem roku 2026, bude mít veřejnost možnost se k návrhům vyjádřit. Nové bankovky budou uvedeny do oběhu několik let po tomto rozhodnutí a v návaznosti na proces výroby.

7 Statistika

ECB za podpory národních centrálních bank vyvíjí, shromažďuje, sestavuje a publikuje širokou škálu statistik a údajů, které jsou nezbytné pro podporu úkolů souvisejících s finanční stabilitou a dalších úkolů Evropského systému centrálních bank (ESCB) a Evropské rady pro systémová rizika. Tyto statistiky jsou dále využívány veřejnými institucemi, mezinárodními organizacemi, účastníky finančního trhu, médii i širokou veřejností a pomáhají ECB zvýšit transparentnost její práce.

V roce 2025 ECB zkvalitňovala statistiky eurozóny, aby lépe podporovaly měnovou politiku, finanční stabilitu a širší priority EU. Rozšířené klíčové soubory údajů o peněžních trzích, bankách a vládních financích zlepšily pokrytí, konzistentnost a transparentnost a zároveň zefektivnily výkaznictví národních centrálních bank. Ukazatele související s klimatem byly dále rozpracovány, aby poskytovaly bohatší informace o udržitelném financování a klimatických rizicích a pomohly tak začlenit klimatické aspekty do analýzy příslušných politik. Na legislativní úrovni ECB doporučila cílené změny nařízení Rady (ES) č. 2533/98 s cílem modernizovat rámec pro shromažďování statistických informací, zlepšit kvalitu a efektivnost údajů, zachovat co nejmenší zátěž spojenou s vykazováním a zároveň chránit důvěrnost údajů. Současně Společný výbor pro bankovní výkaznictví (JBRC) učinil klíčový pokrok směrem k zefektivnění vykazování údajů bank díky zveřejnění svého prvního doporučení, které se týkalo zavádění revidované statistické klasifikace ekonomických činností.

7.1 Zlepšování statistik eurozóny v zájmu naplnění vyvíjejících se politických potřeb

V lednu 2025 ECB výrazně rozšířila svou statistiku vztahující se k iniciativě STEP (Short-Term European Paper). Tato statistika poskytuje informace o objemech, transakcích a výnosech na primárním trhu u krátkodobých dluhových cenných papírů emitovaných v rámci programů, které obdržely označení STEP. Nová statistika STEP těží nejen z dat poskytovaných způsobilými poskytovateli údajů v rámci iniciativy STEP, ale také z dalších vysoce kvalitních dat dostupných v centralizované databázi cenných papírů ECB, což vede ke zlepšení kvality a pokrytí dat. Rozšířená statistika je zveřejňována v interaktivních zprávách s novými týdenními údaji a usnadňuje tak sledování aktivit na peněžním trhu ze strany Eurosystému (pro účely operací měnové politiky), emitentů cenných papírů a investorů.

V témže měsíci Rada guvernérů přijala nové obecné zásady, které zdokonalují a dále harmonizují stávající rámec statistiky eurozóny o jmění, příjmech a spotřebě domácností.^[73] Tento rámec umožňuje lépe porozumět situaci různých skupin domácností a tomu, jak jsou ovlivňovány hospodářským vývojem a měnovou politikou.

Rada guvernérů přijala přepracované obecné zásady o vládní finanční statistice, které upravují sestavování a vykazování údajů o příjmech, výdajích, schodku/přebytku a dluhu vládních institucí v eurozóně.^[74] Přepracované obecné zásady zavádějí jasnější šablony pro sektorové údaje (ústřední, národní a místní vládní instituce a fondy sociálního zabezpečení), doplňují harmonizované informace o finančních vazbách na rozpočet EU a definují, kdy se národní centrální banky mohou spoléhat na statistické údaje, které již předal Eurostat. To zvyšuje konzistentnost a zamezuje zbytečnému dvojímu vykazování.

V zájmu posílení spolehlivosti a reprezentativnosti statistiky peněžního trhu v eurech byly od 2. července 2025 do každodenního výpočtu krátkodobé eurové sazby (€STR) začleněny údaje z rozšířeného souboru statistiky peněžního trhu. Již dříve bylo od 1. července 2024 do populace statistiky peněžního trhu přidáno 24 nových bank, což v několika zemích eurozóny zvětšilo velikost výběrového souboru a poprvé rozšířilo pokrytí o Lucembursko a Portugalsko. Referenční hodnota nyní vychází z vyšších objemů transakcí a lepšího pokrytí.

V červenci 2025 začala ECB zveřejňovat podrobnější statistiky o přeshraničních portfoliových investičních pozicích v eurozóně týkajících se investic do dluhových cenných papírů.^[75] V novém členění je zastoupeno více měn a emitentů, zobrazena širší skupina sektorů investorů a emitentů, různá rozmezí splatnosti a to, zda je dluhopis zelený nebo udržitelný. Aktiva a závazky jsou rovněž seskupeny podle jednoduchých kategorií rizika na základě úvěrových ratingů a některé ukazatele jsou uváděny v nominální i tržní hodnotě, a poskytují tak jasnější představu o vývoji expozic v čase.

V říjnu 2025 přijala rada guvernérů obecné zásady, kterými se mění obecné zásady o konsolidovaných bankovních údajích.^[76] To rozšířilo statistické pokrytí o investiční podniky třídy 1, aby agregované údaje lépe odrážely celý bankovní sektor EU.^[77] Tato změna umožňuje Evropské centrální bance agregovat údaje z oblasti dohledu centrálně jménem národních centrálních bank za použití jejích informačních systémů s cílem zvýšit konzistentnost a efektivitu v jednotlivých zemích. Dále byly upraveny šablony pro vykazování, aby poskytovaly podrobnější informace o bankovních statistikách.

V listopadu 2025 ECB dále posílila své statistické ukazatele související s klimatem. Nově došlo k rozšíření ukazatelů týkajících se udržitelných dluhových cenných papírů a jejich členění podle měn, splatnosti a typu úrokových sazeb. Ukazatele rizik přechodu nyní poskytují podrobnější pohled na uhlíkový a sektorový profil portfolií bankovních úvěrů a cenných papírů, což usnadňuje hodnocení expozic vůči odvětvím s vysokými emisemi a sledování změn v čase. Ukazatele fyzických rizik byly upraveny tak, aby zahrnovaly širší soubor nebezpečí, včetně rizik souvisejících s teplotou, srážkami a nedostatkem vody, a aby tato rizika propojily se zeměpisnou oblastí podkladových expozic.

7.2 Přezkum nařízení Rady (ES) č. 2533/98 – shromažďování statistických informací ECB

Nařízení Rady (ES) č. 2533/98^[78] stanovuje právní rámec pro shromažďování statistických informací od bank a jiných zpravodajských jednotek nezbytných pro plnění úkolů ESCB. Nařízení bylo přijato v roce 1998 a pozměněno v letech 2009 a 2015. Vzhledem k pokračujícímu vývoji ekonomiky, finančního systému a datového prostředí vydala ECB v roce 2025 nové doporučení ohledně změny nařízení.^[79] Pozměňující nařízení bylo následně přijato Radou Evropské unie dne 16. prosince 2025.^[80]

Digitální transformace vytváří nové požadavky a příležitosti nejen pro podniky, ale také pro poskytování veřejných služeb. Vytvořila bezprecedentní prostředí, ve kterém jsou kladeny nové požadavky na statistiky související s plněním úkolů ESCB a ve kterém se objevují nové možnosti ohledně efektivního shromažďování podrobných údajů. Nedávný hospodářský a finanční vývoj navíc zesílil potřebu shromažďovat včasnější, častější a podrobnější statistiky a zároveň minimalizovat zátěž spojenou s vykazováním.

Z těchto důvodů bylo důležité přizpůsobit právní rámec tak, aby se statistické a regulatorní výkaznictví mohlo pokud možno řídit zásadou „informace vykazovat jen jednou“. Aby nedocházelo ke shromažďování stejných údajů více členskými státy a unijními orgány a subjekty, členové ESCB by měly statistické informace mezi sebou sdílet bez ohledu na to, který z nich je původně shromáždil, přičemž za přesně vymezených okolností by měl ESCB tyto údaje sdílet také se členy Evropského statistického systému a dalšími příslušnými stranami.

7.3 Zefektivnění výkaznictví bank

Klíčový pokrok ve zvyšování efektivity vykazování údajů bank byl prosazován Společným výborem pro bankovní výkaznictví (JBRC), který sdružuje evropské a vnitrostátní orgány a bankovní sektor. Společný výbor pro bankovní výkaznictví dosáhl v červnu 2025 významného milníku vydáním svého prvního doporučení, které se týkalo zavádění revidované statistické klasifikace ekonomických činností (NACE rev. 2.1). ECB a Evropský orgán pro bankovnictví zajistí, aby banky mohly revidovanou klasifikaci zavést současně u statistického, dohledového a rezolučního vykazování.

V roce 2025 Eurosystém nepřestával usilovat o snižování zpravodajské zátěže bank konsolidací jejich statistických zpravodajských povinností prostřednictvím integrovaného vykazovacího rámce (IReF). Vzhledem ke geopolitickému vývoji a s ohledem na dlouhodobou povahu projektu IReF se Eurosystém rozhodl prozkoumat, zda by tento první krok k plně integrovanému systému vykazování mohl být také krokem k technologicky suverénnější Evropě. Za tímto účelem potřebuje Eurosystém pro zavedení integrovaného vykazovacího rámce více času, než se předpokládalo, na vyhodnocení suverénnějších řešení, včetně cloudových hostingových řešení.

Slovník bank pro integrované výkaznictví (BIRD), který zajišťuje spojnici mezi požadavky orgánů na údaje a terminologií a definicemi používanými bankami, v roce 2025 nadále rozšiřoval svou roli v oblasti podpory efektivnějšího výkaznictví. To zahrnovalo doplnění FINREP, zatížení aktiv a databáze AnaCredit do slovníku. Byly zahájeny nové pracovní aktivity s cílem integrovat další dohledové rámce a požadavky na data a dále rozšířit pokrytí slovníku BIRD nad rámec statistických údajů. Tato činnost je obzvláště důležitá, neboť potvrzuje proveditelnost sladění statistického a dohledového výkaznictví na granulární úrovni, které vede ke zvýšení kvality údajů vykazovaných bankami a podporuje větší konzistentnost napříč různými oblastmi vykazování.

8 Výzkumné aktivity ECB

Pracovníci ECB realizovali v roce 2025 rozsáhlé aktivity v oblasti ekonomického, měnového, finančního a právního výzkumu, které poskytly klíčové vstupy pro tvorbu příslušných politik, mimo jiné pro vyhodnocení strategie měnové politiky za rok 2025. Aktivity výzkumného programu ChaMP Research Network^[85], stejně jako výzkum vycházející z výběrových šetření o očekáváních spotřebitelů a o financích a spotřebě domácností, nadále sloužily jako bohatý zdroj informací pro měnovou politiku.

Tato kapitola začíná přehledem ocenění kvality výzkumu ECB. Následuje popis pěti hlavních oblastí výzkumu a doporučení pro jednotlivé politiky ECB a přehled pokroku dosaženého v těchto oblastech během roku. Zbytek kapitoly obsahuje informaci o zřízení a činnosti výzkumné pracovní skupiny pro umělou inteligenci (AI) a je završena boxem „Makroekonomické modelování v dobách nejistoty“).

ECB usiluje o to, aby prováděla špičkový výzkum v oblastech, které jsou zásadní pro mandát a aktivity centrálních bank. Od prosince 2024 se ECB v rámci široce používaného indexu ekonomického výzkumu Research Papers in Economics (RePEc) drží na první příčce na světě v oblasti měnové ekonomie. Na druhém a třetím místě se v roce 2025 umístily Rada guvernérů Federálního rezervního systému a Mezinárodní měnový fond (MMF). V širší oblasti makroekonomie ECB zaujímá druhou pozici za katedrou ekonomie Harvardovy univerzity a před MMF. V oblasti bankovnictví ECB nadále drží první příčku před Bankou pro mezinárodní platby a University of Chicago Booth School of Business. Mezi centrálními bankami a podobnými institucemi po celém světě byla ECB v roce 2025 na druhém místě za MMF a před Radou guvernérů Federálního rezervního systému. V Evropě se ECB umístila napříč všemi obory a institucemi na třetím místě za London School of Economics and Political Science a Paris School of Economics.

Výzkumné projekty ECB bylo v roce 2025 možné rozdělit do pěti širších tematických oblastí. Všechny oblasti těžily z příspěvků národních centrálních bank a spolupráce v rámci výzkumných skupin Evropského systému centrálních bank.

Zaprvé, výzkum v oblasti strategie a transmise měnové politiky byl využit při vyhodnocení strategie ECB v roce 2025 a prohloubil porozumění transmisi měnové politiky. Aktualizace prognostických modelů vyústila ve slabší odhadovanou transmisi. Posílila také predikční a interpretační schopnost modelů v obdobích nekonvenční měnové politiky a inflace tažené cenami energií. Další aktivity v oblasti transmise měnové politiky analyzovaly kvantitativní utahování, nákupy aktiv a krizové intervence. Některá zjištění lépe objasnila vliv očekávání ohledně likvidity na spready peněžního trhu, heterogenitu transmise mezi domácnostmi, podniky a sektory a nelineární dynamiku inflace, ale také interakce mezi měnovou politikou, finanční stabilitou a fiskální politikou. V neposlední řadě se studie o provádění měnové politiky zaměřily na volatilitu na peněžním trhu, tvorbu cen v repo operacích a regulatorní změny, zatímco výzkum v oblasti komunikace se soustředil na důvěru, ukotvení očekávání a postoje veřejnosti ke komunikaci centrálních bank a digitálnímu euru. Výzkum v oblasti komunikace zahrnoval spolupráci v rámci výzkumného programu ChaMP.

Druhá tematická oblast se týkala fiskální politiky a fiskálního řízení v hospodářské a měnové unii. Výzkum v této oblasti se zaměřil na interakce mezi měnovou a fiskální politikou, fiskální multiplikátory a transformaci na zelenou ekonomiku. Jeho zjištění ukázala, že dobře navržená fiskální pravidla mohou podpořit měnovou politiku při úrokových sazbách na jejich dolní hranici, že fiskální stimuly ovlivňují dynamiku inflace a že klimatické politiky zahrnují kompromisy mezi inflací, výstupem ekonomiky a efektivitou transformace.

Zatřetí, v oblasti mezinárodní makroekonomie a financí zkoumali výzkumní pracovníci ECB geopolitickou fragmentaci, přeshraniční přelévání šoků a také měnovou dominanci a mezinárodní měnový systém. Související zjištění poukazují na regionalizaci obchodu a plateb, nerovnoměrné globální efekty americké měnové politiky a přetrvávající dominantní postavení amerického dolaru spolu s postupnými změnami v používání měn a finanční infrastruktuře. Předmětem zkoumání byl rovněž právní stát jako hodnota, která je zpochybňována na mezinárodní úrovni.

Čtvrtou tematickou oblastí výzkumu ECB je makroekonomická dynamika a mikroekonomické základy. Výzkum na tomto poli se v roce 2025 zaměřil na analýzu podniků, domácností, trhů práce a cen a také na výzkumné metody využívající granulární data a modely s mikroekonomickými základy. Výzkumná činnost v této oblasti poukázala na různorodé reakce na šoky a měnovou politiku, roli očekávání, dynamiku inflace v jednotlivých sektorech a odolnost trhu práce. Zabývala se rovněž metodologickými pokroky včetně těch, jichž bylo dosaženo pomocí nástrojů pro prognózování a odhady založených na AI.

V oblasti finančních institucí a trhů probíhal v roce 2025 rozsáhlý výzkum analyzující interakci mezi měnovou politikou, finančními trhy, inflací a reálnou ekonomikou. Studie zkoumaly transmisi měnové politiky prostřednictvím pojištění bydlení, nabídky úvěrů a strukturu úvěrových smluv, přičemž zdůrazňovaly roli rozvahových charakteristik bank a heterogenity trhu. Další práce v této oblasti vyhodnocovaly dopady nákupů aktiv centrálními bankami a interakce mezi měnovou a makroobezřetnostní politikou, přičemž ukázaly, že měnová politika má větší dopad na úrokové sazby z úvěrů než makroobezřetnostní politika. Pracovníci výzkumu se také nadále zaměřovali na odolnost bank, reformy dohledu a nebankovní zprostředkovatele včetně podílových fondů a pojišťoven. V neposlední řadě zahrnoval výzkum finančního systému analýzy finančních rizik souvisejících se změnou klimatu – včetně tranzitivních klimatických rizik – a účinnosti klimatických závazků.

Očekává se, že rychlé šíření AI změní ekonomiku. V této souvislosti byla v září 2025 vytvořena výzkumná pracovní skupina pro AI s dvouletým mandátem, jejíž činnost se dělí do dvou pracovních oblastí: první z nich je AI a reálná ekonomika a druhou AI a finanční sektor. Probíhající činnosti v oblasti zaměřené na reálnou ekonomiku zahrnují zkoumání dopadů AI na produktivitu, poptávku po práci, dynamiku podniků, konkurenci a inflaci. Pokrývají také využití strojového učení a velkých jazykových modelů pro analýzu textů, tvorbu prognóz a výzkum šíření technologií. Pokud jde o oblast zaměřenou na finanční sektor, výzkumní pracovníci začali experimentovat s používáním AI k analýze trhů s cennými papíry, bankovních aktivit a digitálních plateb. Zdá se, že první poznatky se liší od výsledků standardních modelů, což má implikace pro finanční stabilitu a cenotvorbu úvěrů.

Počet výzkumných výstupů zveřejněných ECB byl i nadále vysoký. Pracovníci ECB vydali celkem 158 odborných článků v ediční řadě ECB s názvem Working Paper Series a 12 článků v publikaci Research Bulletin. Mnohé z těchto odborných článků byly také publikovány externě v akademických časopisech. Současně byl ve špičkových mezinárodních časopisech zveřejněn výzkum koordinovaný programem ECB pro právní výzkum a ECB sama zveřejnila sborník prací k právním aspektům budování autonomie EU.

9 Právní činnosti a povinnosti

Tato kapitola se zabývá výnosy Soudního dvora Evropské unie (SDEU) v řízeních, která se týkala ECB, poskytuje informace o stanoviscích ECB a případech nesplnění povinnosti konzultovat s ECB návrhy právních předpisů spadajících do oblasti její působnosti. Informuje také o tom, jak ECB monitoruje dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu.

9.1 Řízení vedená Soudním dvorem Evropské unie týkající se ECB

V únoru 2025 Soudní dvůr Evropské unie zamítl opravný prostředek podaný proti tomu, že Tribunál zamítl žalobu na náhradu škody proti ECB v návaznosti na veřejné prohlášení prezidentky ECB na tiskové konferenci (C-11/24 P).^[94] Soudní dvůr potvrdil, že má-li podle článku 340 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) vzniknout mimosmluvní odpovědnost ECB, musí být prokázáno dostatečně závažné porušení právní normy, která přiznává práva jednotlivcům. Soudní dvůr konstatoval, že dovolávaná právní ustanovení týkající se rozdělení pravomocí mezi orgány ECB a cílů měnové politiky nepřiznávají práva jednotlivcům, a proto ECB neodpovídá za náhradu škody. Soudní dvůr rovněž potvrdil závěr Tribunálu, že mezi veřejným prohlášením a údajnými finančními škodami nebyla prokázána příčinná souvislost. Toto usnesení tedy znovu potvrzuje omezení odpovědnosti ECB za komunikaci měnové politiky podle práva Evropské unie (EU) a přispívá tak k právní jistotě při výkonu jejího institucionálního mandátu.

V červenci 2025 Soudní dvůr EU potvrdil, že ECB při dočasné správě Banca Carige správně vyložila a uplatňovala italský zákon, kterým se provádí směrnice o ozdravných postupech a řešení krize^[95] (rozsudek ve věcech C‑777/22 P a C‑789/22 P). Upřesnil, že pokud ECB na banku pod svým přímým dohledem uplatňuje vnitrostátní právní předpisy provádějící unijní směrnici, jak je stanoveno v čl. 4 odst. 3 nařízení o jednotném mechanismu dohledu (SSM)^[96], musí tato vnitrostátní pravidla vykládat v souladu se směrnicí i s unijním právem jako celkem. Tyto opravné prostředky podané Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí se týkaly dřívějšího rozsudku Tribunálu ve věci T‑502/19, Corneli v. ECB, podané menšinovým akcionářem, který zpochybnil rozhodnutí ECB jmenovat dočasné správce v Banca Carige. Pokud jde o otázku přípustnosti, SDEU potvrdil zjištění Tribunálu, že za určitých okolností mohou akcionáři dohlížených subjektů napadnout rozhodnutí ECB v oblasti dohledu, zejména pokud tato rozhodnutí mají vliv na výkon jejich práv týkajících se správy. SDEU zrušil rozsudek Tribunálu z roku 2022 a věc mu vrátil.

9.2 Stanoviska ECB a případy neplnění povinnosti konzultace s ECB

Ustanovení čl. 127 odst. 4 a čl. 282 odst. 5 Smlouvy o fungování Evropské unie vyžadují, aby ECB byla konzultována ve věci jakýchkoliv návrhů právních předpisů Evropské unie nebo návrhů vnitrostátních právních předpisů spadajících do oblasti působnosti Evropské centrální banky. Všechna stanoviska ECB jsou zveřejněna na internetových stránkách EUR-Lex.

V roce 2025 bylo zaznamenáno devět jasných a závažných případů nesplnění povinnosti konzultovat návrh právního předpisu s ECB. Dva případy nesplnění povinnosti nastaly v souvislosti s právními akty Unie a sedm případů se týkalo vnitrostátních právních předpisů. ECB přijala stanoviska z vlastní iniciativy v obou případech, kdy s ní nebyly konzultovány návrhy právních předpisů EU, a v šesti ze sedmi případů, kdy s ní nebyly konzultovány návrhy vnitrostátních právních předpisů.

První případ související s právními akty Unie se týkal návrhu směrnice EU ohledně dvouletého prodloužení lhůty, v níž mají členské státy uplatňovat určité požadavky na podávání zpráv podniků o udržitelnosti a na náležitou péči. Tento případ je považován za jasný a závažný vzhledem k jeho významu pro provádění měnové politiky, pro obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi, pro přispívání k řádnému provádění politik příslušných orgánů v oblasti stability finančního systému a pro shromažďování statistických informací.

Druhý případ související s předpisy EU se týkal návrhu nařízení EU, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv v oblasti finančních služeb a podpory investic. Tento případ je považován za jasný a závažný vzhledem k potenciálnímu dopadu nařízení na vykazování a výměnu dohledových údajů.

První vnitrostátní případ nesplnění povinnosti se týká bulharského zákona, který obsahoval opatření proti financování terorismu, šíření zbraní hromadného ničení a praní peněz. Tento případ je považován za jasný a závažný, protože se týká vnitrostátního zákona, který má implikace pro výhradní pravomoc ECB udělovat a odnímat povolení k činnosti v rámci SSM. Další tři případy se týkají chorvatských, řeckých a maďarských zákonů, které mimo jiné upravují přístup občanů k hotovosti. Tyto případy jsou považovány za jasné a závažné, protože pro zachování účinnosti postavení hotovosti jako zákonného platidla je nezbytný dostatečný a účinný přístup k hotovostním službám. Pátý vnitrostátní případ se týká maďarského zákona o odolnosti kritických subjektů. Tento případ je považován za jasný a závažný, protože povinnosti a pravomoci v oblasti dohledu stanovené příslušnými právními předpisy mají dopad na nezávislost Magyar Nemzeti Bank podle článku 130 SFEU. Šestý vnitrostátní případ se týká maďarských právních předpisů vztahujících se na Magyar Nemzeti Bank. Tento případ je považován za jasný a závažný vzhledem k jeho dopadu na rozhodovací orgány Magyar Nemzeti Bank, zákazu měnového financování a přípustné činnosti nadací zřízených Magyar Nemzeti Bank. Sedmý vnitrostátní případ se týká maďarského zákona, který se v souvislosti s provedením revidované směrnice o kapitálových požadavcích (CRD)^[97] týká funkčního období viceguvernéra a určitých požadavků souvisejících s jeho jmenováním a odvoláním. Tento případ je považován za jasný a závažný vzhledem k jeho dopadu na rozhodovací orgány Magyar Nemzeti Bank a na její nezávislost.

ECB přijala osm stanovisek k legislativním návrhům EU upravujícím tyto oblasti: (i) kratší cyklus vypořádání obchodů s cennými papíry v EU, (ii) obezřetnostní požadavky na úvěrové instituce v souvislosti s transakcemi zajišťujícími financování prostřednictvím obchodů s cennými papíry na základě ukazatele čistého stabilního financování, (iii) zjednodušení podávání zpráv podniků o udržitelnosti a požadavků na náležitou péči a taxonomii, (iv) nefinanční statistiky týkající se komerčních nemovitostí, (v) zavedení eura v Bulharsku, (vi) program Pericles V zaměřující se na boj proti padělání eura, (vii) jednoduchá a transparentní sekuritizace a související kapitálové požadavky a (viii) zjednodušení pravidel pro správu ekonomických záležitostí.

ECB přijala 37 stanovisek k návrhům vnitrostátních právních předpisů. Stanoviska k vnitrostátním právním předpisům se v závislosti na rozsahu působnosti vnitrostátních právních předpisů, v souvislosti s nimiž je ECB konzultována, často týkají více než jednoho tématu.^[98] ECB přijala:

• 17 stanovisek týkajících se národních centrálních bank, včetně stanovisek týkajících se vlastnictví zlatých rezerv, funkčních období členů rozhodovacích orgánů a složení rozhodovacích orgánů, předcházení střetu zájmů, pravidel pro rozdělení zisku, účtů státní pokladny, účasti na jednotném mechanismu dohledu, odpovědnosti během civilní krize, uplatňování požadavků na kybernetickou bezpečnost a odolnost, financování příspěvku členského státu v rámci kvóty stanovené pro Mezinárodní měnový fond a nadací a důchodů,
• osm stanovisek týkajících se hotovosti, včetně přístupu k hotovostním službám, limitů stanovených pro hotovost, postavení hotovosti jako zákonného platidla a zavedení ústavního práva na hotovostní platby,
• sedm stanovisek týkajících se nezávislosti dohledu a předcházení střetu zájmů,
• tři stanoviska týkající se mimořádných bankovních daní nebo daní z finančních transakcí,
• dvě stanoviska týkající se přístupu k platebním systémům,
• dvě stanoviska k postupu posuzování fúzí, odprodejů a akvizic,
• jedno stanovisko k digitální provozní odolnosti v oblasti plateb,
• jedno stanovisko týkající se dohledu nad poskytovateli služeb předávání údajů o finančních transakcích,
• jedno stanovisko k přenositelnosti účtů IBAN,
• jedno stanovisko k povinnému přijímání bezhotovostních plateb,
• jedno stanovisko týkající se zvláštních úvěrových institucí s nižší prahovou hodnotou počátečního kapitálu ve výši 1 milionu EUR,
• jedno stanovisko k interakci mezi vnitrostátními právními předpisy, jednotným mechanismem dohledu a bankovními pravidly pro jednotlivá odvětví,
• jedno stanovisko týkající se sazeb minimálních rezerv v zemi mimo eurozónu,
• jedno stanovisko týkající se pojištění proti povodním,
• jedno stanovisko k nouzovému plánování pro případ civilní krize,
• jedno stanovisko k makroobezřetnostním opatřením týkajícím se poskytování hypotečních úvěrů.

9.3 Dodržování zákazu měnového financování a zvýhodněného přístupu

Podle článku 271 písm. d) Smlouvy o fungování Evropské unie je ECB pověřena úkolem sledovat dodržování zákazů plynoucích z článků 123 a 124 Smlouvy a nařízení Rady (ES) č. 3603/93^[99] a 3604/93^[100] ze strany národních centrálních bank (NCB) v EU. Článek 123 zakazuje ECB a NCB poskytovat vládám a institucím či orgánům EU možnost přečerpání zůstatku bankovních účtů nebo jakýkoli jiný typ úvěru, stejně jako nakupovat na primárním trhu dluhové nástroje emitované těmito institucemi. Článek 124 zakazuje jakékoli opatření nepodložené obezřetným posouzením, které by umožňovalo zvýhodněný přístup vlád a institucí a orgánů EU k finančním institucím. Evropská komise souběžně s Radou guvernérů ECB monitoruje, jak členské státy tato ustanovení dodržují.

ECB také sleduje, jak národní centrální banky v EU nakupují na sekundárních trzích dluhové nástroje emitované domácím veřejným sektorem, veřejným sektorem jiných členských států a institucemi a orgány EU. V souladu s body odůvodnění nařízení Rady (ES) č. 3603/93 nesmí být akvizice dluhových nástrojů veřejného sektoru na sekundárním trhu využita k obcházení cíle článku 123 Smlouvy.

Kontrola dodržování zákazů v průběhu roku 2025 provedená ECB potvrdila, že články 123 a 124 Smlouvy byly všeobecně dodržovány.

ECB nadále sleduje účast Magyar Nemzeti Bank na budapešťské burze, jelikož její nákup většinového podílu na budapešťské burze v roce 2015 lze stále vnímat jako zdroj obav z hlediska měnového financování.

Financování závazků veřejného sektoru vůči Mezinárodnímu měnovému fondu prostřednictvím NCB se nepovažuje za měnové financování, pokud jsou výsledkem zahraniční pohledávky, které mají veškeré charakteristiky rezervních aktiv. Z finančních příspěvků, které v předchozích letech poskytly prostřednictvím Mezinárodního měnového fondu Nationale Bank van België / Banque Nationale de Belgique a Banque de France na dluhové úlevy silně zadluženým zemím, ovšem zahraniční pohledávky nevznikají, a proto jsou i nadále zapotřebí nápravná opatření.

Se zákazem měnového financování je neslučitelné financování španělské finanční zpravodajské jednotky (Servicio Ejecutivo de la Comisión de Prevención del Blanqueo de Capitales e Infracciones Monetarias – Sepblac) ze strany Banco de España, neboť Sepblac je subjektem veřejného sektoru. V zájmu dodržení zákazu je proto třeba mechanismus financování Sepblac přehodnotit.

10 ECB v kontextu EU a v mezinárodním kontextu

Tři rozhodovací orgány ECB (Rada guvernérů, Výkonná rada a Generální rada) pokračovaly v přípravě a určování směru politiky v rámci mandátu ECB pro Evropu. ECB v průběhu roku také udržovala otevřený a konstruktivní dialog s evropskými a mezinárodními protějšky. Ústředním bodem rámce odpovědnosti ECB je soustavná interakce s Evropským parlamentem, zejména prostřednictvím pravidelných slyšení a korespondence s Hospodářským a měnovým výborem (ECON).

V širší mezinárodní sféře ECB podpořila snahu skupiny G20 posílit bankovní i nebankovní sektor a prosazovat klíčové závazky týkající se plnění regulačního rámce Basel III, kryptoaktiv, přeshraničních plateb a finanční stability. Prostřednictvím příspěvků k příslušným diskusím o politikách podporovala ECB rovněž práci Mezinárodního měnového fondu (MMF).

10.1 Rozhodování ECB

V roce 2025 zasedala Rada guvernérů jako hlavní rozhodovací orgán ECB patnáctkrát. Osm jejích zasedání bylo věnováno především měnovým rozhodnutím shrnutým v kapitole 2. Sedm z těchto zasedání se konalo ve Frankfurtu a jedno ve Florencii pořádala Banca d’Italia. Dalších sedm zasedání, z nichž jedno se konalo ve Frankfurtu a další prostřednictvím videokonference, se zaměřilo na ostatní úkoly Eurosystému vymezené ve Smlouvě o fungování Evropské unie, jako jsou tržní operace, platební systémy, finanční stabilita, statistika a bankovky nebo záležitosti interního charakteru. Strategická rozhodnutí byla přijata zejména v souvislosti s důležitými tématy, jako jsou ta uvedená v této výroční zprávě: digitální euro, náměty a motivy třetí série bankovek, přijetí eura v Bulharsku a zjednodušení bankovních pravidel v EU. Jednání byla často kombinována se semináři zaměřenými na konkrétní politická témata. Tyto semináře poskytují členům Rady guvernérů doplňující informace a iniciují první neformální reflexi a výměnu názorů bez přijetí rozhodnutí. V květnu 2025 Rada guvernérů rovněž uspořádala strategické setkání v portugalském Portu. Toto setkání bylo věnováno posouzení strategie měnové politiky pro rok 2025 a zahrnovalo seminář o digitálním euru.

Jak ukazuje níže uvedený graf, Rada guvernérů rovněž přijala řadu rozhodnutí v rámci písemné procedury. V roce 2025 proběhlo 456 písemných procedur týkajících se otázek centrálního bankovnictví^[101] a 948 písemných procedur v záležitostech bankovního dohledu.

Složení Rady guvernérů se během roku 2025 změnilo. Příslušné vnitrostátní orgány jmenovaly tři nové guvernéry, jimiž se stali: Martin Kocher (Oesterreichische Nationalbank), Olaf Sleijpen (De Nederlandsche Bank) a Álvaro Santos Pereira (Banco de Portugal). Kromě toho byli do Rady guvernérů znovu jmenováni dva členové – Mārtiņš Kazāks (Latvijas Banka) a Olli Rehn (Suomen Pankki).

Jak bylo oznámeno 8. července 2025, 1. ledna 2026 se k eurozóně připojilo Bulharsko. Novým členem Rady guvernérů se stal Dimitar Radev, guvernér Българска народна банка (Bulharská národní banka). V rámci přípravy na vstup Bulharska do eurozóny byl od září 2025 informován o záležitostech týkajících se rozhodování ECB a účastnil se jednání jako pozorovatel. Pokud jde o rotaci hlasovacích práv v Radě guvernérů, vstoupil bulharský guvernér do skupiny zastupující 16 centrálních bank z menších zemí eurozóny, které mají dohromady 11 hlasovacích práv.

Výkonná rada je rozhodovacím orgánem, který odpovídá za přípravu zasedání Rady guvernérů, provádění měnověpolitických a dalších rozhodnutí a řízení každodenní činnosti ECB. Většinu svých rozhodnutí nadále přijímala na zasedáních, která se konají jednou týdně v úterý dopoledne. V roce 2025 měla Výkonná rada 42 zasedání a posuzovala 977 bodů pořadu jednání, které se týkaly všech úkolů ECB i vnitřních záležitostí (např. lidských zdrojů, rozpočtu, správy a IT otázek). Kromě toho byly k informování nebo k přijímání rutinních rozhodnutí použity písemné procedury a některá rozhodnutí byla přijata na základě pověření uděleného Radou guvernérů.

Graf 10.1

Počet bodů programu jednání jednotlivých rozhodovacích orgánů

Graf 10.2

Počet písemných procedur v jednotlivých rozhodovacích orgánech

(s výjimkou písemných procedur bankovního dohledu)

Generální rada, která jako přechodný orgán zahrnuje také guvernéry národních centrálních bank zemí mimo eurozónu, se v roce 2025 sešla čtyřikrát. Jednala o makroekonomickém, měnovém a finančním vývoji v EU. Proběhla výměna názorů na konkrétní hospodářskopolitická témata, která jsou předmětem zájmu všech národních centrálních bank. Kromě toho byly provedeny písemné procedury za účelem konzultace se členy Generální rady nebo za účelem informování členů Generální rady o otázkách spadajících do jejího mandátu. V roce 2025 se Generální rada rozhodla snížit od roku 2026 četnost svých zasedání na dvě ročně.

10.2 Odpovědnost ECB

Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU) uděluje ECB nezávislost, aby mohla plnit svůj mandát cenové stability bez politických zásahů. Tato nezávislost je spojena s povinností nést odpovědnost za svou činnost vůči občanům EU zastoupeným Evropským parlamentem a jeho volenými zástupci. Postupy ECB v oblasti odpovědnosti založené na čl. 284 odst. 3 SFEU umožňují obousměrný dialog s Evropským parlamentem. ECB tak může vysvětlovat své politiky a rozhodnutí a vyslechnout obavy volených zástupců občanů. V neposlední řadě doplňuje rámec odpovědnosti ECB soudní přezkum Soudním dvorem Evropské unie.

Prezidentka ECB se v roce 2025 zúčastnila čtyř pravidelných slyšení ve výboru ECON. Zúčastnila se také plenární diskuse o výroční zprávě ECB za rok 2023. V dubnu viceprezident prezentoval výboru ECON výroční zprávu ECB za rok 2024. Téhož dne zveřejnila ECB svou odpověď na usnesení Evropského parlamentu týkající se výroční zprávy za rok 2023. V průběhu roku ECB odpověděla na 15 písemných dotazů poslanců Evropského parlamentu. Tyto dotazy se týkaly otázek měnové politiky, hospodářského výhledu, digitálního eura a institucionálních záležitostí. A v říjnu 2025 se delegace výboru ECON zúčastnila každoroční návštěvy ECB ve Frankfurtu nad Mohanem.

V průběhu roku 2025 pokračovala ECB v úzké spolupráci s Evropským parlamentem na přípravě digitálního eura. Člen Výkonné rady Piero Cipollone se zúčastnil čtyř výměn názorů před výborem ECON a poskytl aktuální informace o pokroku projektu. Kromě toho byli předseda a členové výboru prostřednictvím oznámení informováni o všech hlavních událostech týkajících se vývoje digitálního eura. ECB také poskytovala technickou analýzu a podněty poslancům Evropského parlamentu s cílem podpořit probíhající legislativní proces týkající se digitálního eura.

Podle průzkumu Standard Eurobarometer z jara 2025 podporovalo jednotnou měnu 83 % respondentů v eurozóně, což představuje nové historické maximum^[102]. Podpora zůstala silná i v průzkumu z podzimu 2025, kdy euro podporovalo 82 % respondentů. ECB nadále klade velký důraz na konstruktivní spolupráci s Evropským parlamentem a občany eurozóny. Tím, že vysvětluje svá rozhodnutí, řeší obavy veřejnosti a udržuje otevřený dialog, usiluje ECB o posílení důvěry a zajištění účinného plnění svých povinností v oblasti odpovědnosti.

10.3 Mezinárodní vztahy

Skupina G20

Během předsednictví Jihoafrické republiky ve skupině G20 v roce 2025, zaměřeného na solidaritu, rovnost a udržitelnost, čelila globální ekonomika nepříznivým faktorům způsobeným vysokými a kolísavými americkými cly, válkou Ruska proti Ukrajině a konflikty na Blízkém východě. V této souvislosti předsednictví podpořilo mnohostrannou spolupráci mezi členy ze zemí skupiny G20. Skupina G20 dosáhla v červenci dohody o komuniké, v říjnu pak dohody o prohlášení ministrů o udržitelnosti zadlužení a ve dnech 22. a 23. listopadu dohody o prohlášení vedoucích představitelů v Johannesburgu. Na program skupiny G20 zařadilo předsednictví výrazněji téma Afriky a globálního Jihu. Mezi klíčové priority patřila udržitelnost zadlužení, navýšení financování určeného na řešení změny klimatu a spravedlivý přístup ke kritickým nerostným surovinám, jakož i pokrok politické spolupráce v oblasti inkluzivního hospodářského růstu, potravinové bezpečnosti a umělé inteligence. ECB upozornila, že pro zmírnění přeshraničních efektů a zajištění finanční stability jsou nezbytné rovné podmínky ve všech jurisdikcích. Uvítala závazky týkající se naplňování plánu skupiny G20 pro zlepšování přeshraničních plateb a plného a včasného provedení dohodnutých reforem a mezinárodních standardů, včetně standardů Basel III. Uvítala rovněž schválení doporučení Rady pro finanční stabilitu (FSB) ohledně pákového efektu v nebankovním finančním zprostředkování i přezkum, který FSB provedla ohledně implementace svých doporučení týkajících se kryptoaktiv a stablecoinů. ECB také podpořila další práci v oblasti nebankovního finančního zprostředkování, která by měla být podpořena lepším sdílením údajů a přeshraniční výměnou informací, aby byla zajištěna účinná implementace a zmírněna systémová rizika.

Hospodářskopolitické otázky týkající se MMF a mezinárodní finanční architektury

V souvislosti se snahou přizpůsobit a posílit mezinárodní finanční architekturu hrála ECB jako významná centrální banka nadále aktivní roli v diskusích v MMF^[103] o otázkách, které jsou relevantní pro její vlastní mandát. MMF zahájil tři hlavní přezkumy, které mají být dokončeny v roce 2026. Cílem přezkumu nastavení programu a jeho podmínek je zlepšit úvěrové programy a podpořit tak vnější životaschopnost a odolnost zemí přijímajících úvěry. Komplexní přezkum dohledu zhodnotí měnící se prostředí dohledu a stanoví priority na příštích pět let. Přezkum programu hodnocení finančního sektoru (FSAP) posoudí účinnost programu při řešení oblastí rostoucích zranitelných míst a pokrytí nebankovního finančního zprostředkování a zhodnotí dopad doporučení MMF. ECB je do těchto přezkumů aktivně zapojena.

MMF také pokračoval ve své práci na provádění 16. všeobecné revize kvót (která zvýší zdroje MMF z kvót o 50 %) a zároveň usiluje o vypracování souboru zásad v roce 2026, jimiž se budou řídit budoucí diskuse o, kvótách, správě a řízení MMF, včetně 17. všeobecné revize kvót. Pokud jde o zdroje pro svěřenské fondy MMF, došlo k dalšímu pokroku v poskytování finančních zdrojů přislíbených (buď ve formě zvláštních práv čerpání, nebo odpovídajících příspěvků) do svěřenského fondu pro snížení chudoby a růst a svěřenského fondu pro odolnost a udržitelnost, přičemž většina příslibů již byla naplněna. Do těchto svěřenských fondů významně přispívají členské státy EU a jejich národní centrální banky.

V roce 2025 bylo dále zintenzivněno globální úsilí o řešení výzev v oblasti dluhu. MMF a Světová banka pokročily v pomoci zemím, které mají udržitelný dluh, ale čelí tlakům souvisejícím s obsluhou dluhu. MMF zahájil přezkum rámce udržitelnosti dluhu pro země s nízkými příjmy a kulatý stůl ke globálnímu státnímu dluhu zveřejnil dokument o restrukturalizaci dluhu^[104] s cílem dále zlepšit předvídatelnost a včasnost restrukturalizace dluhu. ECB podporuje snahy mezinárodních finančních institucí pokročit v práci na udržitelnosti dluhu.

Box 8
Mezinárodní úloha eura

Mezinárodní měna je taková měna, která je široce používána mimo domácí jurisdikci. Tyto měny fungují celosvětově jako platební prostředek, uchovatel hodnoty a zúčtovací jednotka pro stanovení ceny smluv a aktiv. Centrální banky po celém světě drží rezervy v cizích měnách, zatímco podniky a domácnosti je vedle své domácí měny používají k obchodování, úvěrování, investování a spoření.

Od svého vzniku zůstává euro na pozici druhé nejdůležitější mezinárodní měny hned po americkém dolaru (graf A). ECB každoročně zveřejňuje zprávu o mezinárodní pozici eura, která prezentuje složený index mezinárodní úlohy eura. Ten je vypočítán jako jednoduchý aritmetický průměr podílu eura v celé řadě ukazatelů. Po počátečním nárůstu v letech bezprostředně po zavedení jednotné měny se index od roku 2017 stabilizoval v rozmezí 18–20 % při stálých i běžných směnných kurzech (graf B).

Graf A

Pohled na mezinárodní měnový systém

Euro zůstává druhou nejdůležitější měnou mezinárodního měnového systému

(v %; 4. čtvrtletí 2024)

Nedávný geopolitický vývoj přináší pro mezinárodní úlohu eura jak výzvy, tak příležitosti. Na jedné straně některé centrální banky zvýšily své nákupy zlata, země BRICS zkoumají alternativy k tradičním přeshraničním platebním systémům a americká administrativa celosvětově podporuje používání stablecoinů založených na dolarech. Na druhé straně by posílení geopolitické důvěryhodnosti Evropy a obnovení její tvrdé síly mělo rovněž pomoci posílit celosvětovou důvěru v euro. Cla, která americká administrativa zavedla počátkem dubna 2025, přitom vedla k prudkému oslabení amerického dolaru při vyšších dlouhodobých úrokových sazbách, což představuje vzácnou korelaci mezi aktivy. To naznačuje, že investoři by v rostoucí míře mohli začít přehodnocovat úlohu amerického dolaru jako bezpečného přístavu, což by mohlo mít význam pro mezinárodní měnové prostředí.

Graf B

Složený index mezinárodní úlohy eura

Mezinárodní úloha eura zůstala v posledním desetiletí víceméně stabilní

(v %; při běžných a stálých směnných kurzech za 4. čtvrtletí 2024; klouzavé průměry za 4 čtvrtletí)

Měnící se prostředí by mohlo vytvořit prostor pro větší mezinárodní úlohu eura. To by mělo pro eurozónu pozitivní implikace. Zaprvé, silnější poptávka po dluhových cenných papírech denominovaných v eurech by vládám a podnikům umožnila půjčovat si za nižší úrokové sazby. Zadruhé, větší objem obchodu denominovaného v eurech by izoloval eurozónu od kolísání směnných kurzů. Zatřetí, silnější mezinárodní úloha eura by posílila strategickou autonomii Evropy a pomohla by ji chránit před sankcemi či jinými donucovacími opatřeními.

Euru se však bude dařit pouze tehdy, pokud bude podpořeno vhodnými politikami. Klíčovou prioritou evropských tvůrců politik musí být prosazování unie úspor a investic s cílem plně využít potenciál evropských finančních trhů. Odstranění překážek v rámci EU má zásadní význam pro posílení hloubky a likvidity trhů s financováním v eurech, což je předpokladem širšího používání eura. K dosažení těchto cílů by mohly významně přispět plánované emise dluhopisů na úrovni EU v souvislosti s tím, že Evropa přebírá odpovědnost za svou vlastní obranu.

Svou úlohu hraje také ECB. Ve volatilnějším geopolitickém prostředí má zásadní význam pro posílení evropské suverenity urychlení pokroku v oblasti digitálního eura. Odolnost zvýší také zlepšení přeshraničních platebních systémů mezi eurem a jinými měnami. A nabídka řešení pro vypořádání velkoobchodních finančních transakcí zaznamenaných na platformách technologie distribuovaného registru v penězích centrální banky zvýší jak efektivitu evropských finančních trhů, tak globální přitažlivost eura. Likviditní linky v eurech pro centrální banky zemí mimo eurozónu signalizují ochotu ECB poskytnout nouzový mechanismus v podmínkách napětí na trhu, aby ochránila transmisi měnové politiky. Navíc mohou ve výsledku podpořit používání eura v globálních finančních a obchodních transakcích.

Globální atraktivita eura je podpořena náležitými politikami v eurozóně, silnými institucemi založenými na pravidlech a geopolitickou kredibilitou. Také dodržování zásad právního státu má i nadále zásadní význam pro zachování a případně i další posílení důvěry v euro.

11 Podpora etiky, řádné správy a řízení a udržitelnosti v sociálních otázkách a oblasti životního prostředí

Jako veřejný orgán se ECB zodpovídá občanům EU a jejich voleným zástupcům. Tato odpovědnost zahrnuje účinnou komunikaci a spolupráci s různými cílovými skupinami, dodržování nejvyšších etických norem a transparentnosti, posuzování dopadů rizik souvisejících s klimatem a přírodou a podporu zaměstnanců.

11.1 Environmentální a sociální záležitosti a záležitosti v oblasti správy a řízení

Klíčové změny v roce 2025 v oblasti ochrany životního prostředí, sociálních záležitostí a řízení (dále též ESG) jsou v této kapitole seřazeny následovně. Kapitola 11.2 podrobně popisuje, jak ECB systematicky zlepšuje své rámce řízení. To zahrnuje úzkou spolupráci s partnerskými evropskými i mimoevropskými institucemi s cílem posílit etiku, integritu a řádné chování. Kapitola 11.3 popisuje iniciativy ECB při rozšiřování její informační činnosti a zvyšování její transparentnosti, dostupnosti a zapojení občanů a široké veřejností. Kapitola 11.4 popisuje klíčové události v roce 2025 v oblasti řízení lidských zdrojů a obsahuje hlavní údaje o rozmanitosti zaměstnanců ECB. Kapitola 11.5 se pak zabývá činnostmi ECB v oblasti klimatu a přírody a uvádí podrobnosti o specializovanějších publikacích věnovaných tomuto tématu.

ECB se zabývá klimatickými riziky na základě svých rámců pro řízení rizik, jež se týkají finančních i nefinančních rizik, jak je uvedeno v kapitole o řízení rizik v roční účetní závěrce ECB 2025.

Dodatečné informace o těchto tématech jsou k dispozici v dalších částech této výroční zprávy a na internetových stránkách ECB (viz tabulka 11.1 níže).

11.2 Prohlubování etiky a integrity

Kancelář ECB pro compliance, správu a řízení (CGO) pomáhá Výkonné radě při ochraně integrity a dobrého jména ECB, při prosazování etických norem jednání a při posilování její odpovědnosti a transparentnosti.

Výbor pro etiku a compliance nadále pomáhal institucím v celém Eurosystému a jednotném mechanismu dohledu (SSM) při zavádění etických obecných zásad. Součástí bylo poskytování pokynů týkajících se omezení soukromých finančních transakcí a střetu zájmů, mimo jiné v oblasti externích aktivit a neplacené dovolené. Výbor také uspořádal tematická setkání s externími řečníky. Vzhledem k tomu, že byly přizvány i instituce mimo Eurosystém a SSM, se těchto setkání zúčastnilo více než 50 různých veřejných institucí a organizací. V roce 2025 výbor zřídil zvláštní pracovní skupinu pro etiku a umělou inteligenci. Tato pracovní skupina vypracovala nezávazné hlavní zásady zaměřené na podporu etického a odpovědného navrhování a používání systémů umělé inteligence a poskytla institucím Eurosystému a SSM praktické pokyny. V souladu se svým závazkem podporovat povědomí o etice a bezúhonnosti výbor připravil kvíz o etice a uspořádal setkání s externími řečníky se zaměřením na etiku, důvěru veřejnosti a lidské chování z hlediska behaviorální vědy. Obě události zaznamenaly vysokou účast pracovníků Eurosystému a SSM.

Na evropské úrovni spolupracovala kancelář pro compliance, správu a řízení s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty EU s cílem společně uspořádat historicky první Interinstitucionální den etiky. Zúčastnilo se ho přes 600 kolegů, kteří zastupovali 15 různých institucí. Ředitel kanceláře pro compliance, správu a řízení ECB se připojil k zástupcům dalších institucí v rámci panelové diskuse na téma, jak etika ovlivňuje organizační kulturu. Na širší mezinárodní úrovni se ECB aktivně podílela na sdílení znalostí a osvědčených postupů v rámci Etické sítě multilaterálních organizací (ENMO). ECB působila jako místopředseda sítě a účastnila se jejích zasedání, pracovních skupin a meziročního setkání členů, které uspořádala Asijská banka pro infrastrukturní investice (AIIB). Tato globální spolupráce připravila půdu pro přijetí standardů pro praxi v oblasti etiky v dubnu 2025.

Instruktážní programy pro nově příchozí kolegy byly prováděny obvyklým způsobem. Kromě toho kancelář pro compliance, správu a řízení nabízela kurzy uzpůsobené konkrétním provozním funkcím, jakož i opakovací školení o pravidlech pro soukromé finanční transakce. Iniciativy zaměřené na všeobecné povědomí a informovanost zahrnovaly každoroční Světový den etiky se stánky, které byly otevřeny všem zaměstnancům ECB.

Počet žádostí adresovaných kanceláři pro compliance, správu a řízení se zvýšil z 3 070 v roce 2024 na 3 532 v roce 2025 (graf 11.1), což bylo způsobeno osvětovými iniciativami a vytrvalým úsilím o vývoj intuitivních digitálních nástrojů. Kontroly dodržování předpisů, které kancelář pro compliance, správu a řízení každoročně provádí, stejně jako v předchozích letech potvrdily, že zaměstnanci ECB a vysoce postavení úředníci ECB nadále dodržovali pravidla pro soukromé finanční transakce.

Graf 11.1

Přehled dotazů přijatých v roce 2025 od zaměstnanců ECB

Strukturu řízení ECB doplňuje nezávislý Etický výbor ECB spolu s Výborem ECB pro audit. Poskytuje poradenství vysoce postaveným úředníkům ECB v etických otázkách, většinou ve vztahu k soukromé činnosti a výdělečné činnosti po skončení funkčního období, a vyhodnocuje jejich prohlášení o zájmech. Kromě toho výbor sleduje vývoj v oblasti etiky a řádného chování na evropské a mezinárodní úrovni.

V roce 2025 prostřednictvím prohlášení o zájmech přezkoumal dodržování pravidel pro soukromé finanční transakce vysoce postavených úředníků ECB a vydal 35 stanovisek. 15 z těchto stanovisek se týkalo omezení po skončení pracovního poměru (přičemž některá obsahovala doporučení ohledně dodržování přechodných období). Stanoviska Etického výboru jsou zveřejňována na internetových stránkách ECB šest měsíců po datu jejich vydání.

11.3 Komunikace a transparentnost

Minulý rok se vyznačoval obzvláště náročným prostředím pro komunikaci. Mimořádná ekonomická nejistota, geopolitické napětí, rostoucí populismus a obnovené diskuse o nezávislosti centrální banky se časově shodovaly s vyššími tlaky spojenými s financováním bezpečnosti, stability a růstu Evropy. Výsledky klíčových politik ECB však byly uspokojivé. Inflaci se úspěšně podařilo se dostat zpět blízko 2% cíle ECB, měnová politika byla „dobře nastavená“ a bankovní systém eurozóny zůstal odolný. Mnozí si však možná těchto úspěchů nevšimli. Obecně lze říci, že i když ceny již nerostly tak rychle, zůstaly na vyšší úrovni než před prudkým nárůstem inflace. To vyvolávalo nepřetržité obavy Evropanů z růstu životních nákladů, inflace a ohrožení rodinných rozpočtů. Stále hlasitější poptávka po zjednodušení či rovnou deregulaci ve finančním sektoru vyžadovala odůvodněnou, uvážlivou a dobře komunikovanou reakci. Podpůrnou vnitřní komunikaci si vyžádaly i nové rámce ECB pro kariéru a personální záležitosti, jakož i rozsáhlý přesun z budovy Eurotower do nové budovy a inovativní koncepce pracovišť.

Vzhledem k přetrvávajícím výzvám je ECB odhodlána se dále přizpůsobovat vyvíjejícímu se komunikačnímu prostředí, jak bylo potvrzeno během hodnocení strategie měnové politiky v roce 2025. Toto hodnocení zahrnovalo rekapitulaci úsilí o modernizaci komunikace ECB od přezkumu strategie měnové politiky v roce 2021. Přezkum ukázal, že se zvýšilo veřejné povědomí o cíli ECB, jímž je cenová stabilita, a zjistil, že ECB a národní centrální banky vyvinuly značné úsilí o zvýšení interakce a informační činnosti vůči veřejnosti a o zlepšení srozumitelnosti a dostupnosti komunikačních výstupů. Pochopení činnosti Eurosystému a fungování ekonomiky a finančního sektoru ze strany široké veřejnosti je však i nadále omezené. ECB proto opětovně potvrdila svůj závazek všem vysvětlovat svou strategii měnové politiky a svá rozhodnutí co nejsrozumitelněji.

Navíc se stále více potvrzuje, že měnová politika by se mohla promítat do ekonomiky účinněji, pokud by spotřebitelé obecně lépe rozuměli ekonomice a úloze centrálních bank.^[106] Hlavní oblastí zájmu je proto podpora finanční gramotnosti. Jednou z možností, jak dosáhnout dalšího pokroku při jejím zvyšování, by mohly být synergie a výhody spolupráce v rámci celého Eurosystému v této oblasti. Jako příklad může sloužit zavedení pěti závazků prosazování programu pro finanční gramotnost u příležitosti Mezinárodního dne žen v roce 2025.

Přizpůsobování komunikace prostřednictvím inovativních přístupů

V lednu 2025 spustila ECB na YouTube svůj kanál Espresso Economics, který je zaměřen především na mladší diváky. Videa vysvětlují základní ekonomické pojmy jednoduchým a zábavným způsobem. Jako nejoblíbenější se ukázala být témata spojená s každodenními zkušenostmi mladých lidí, např. proč mají mladí lidé pocit, že ceny výrazně rostou, nebo proč je koupě domu nyní nepředstavitelně drahá, nebo obavy o zaměstnání ve věku umělé inteligence a práce pro zakázkovou ekonomiku. Podobně byla také široce sledována videa, která na základě analýzy odborníků ECB srozumitelně vysvětlují žhavé témata. Mezi ně patřila videa o tom, jak změna klimatu ovlivňuje ceny v obchodech, co cla znamenají pro ekonomiku nebo jak funguje ekonomika pozornosti.

Podcast ECB v roce 2025 představoval dva významné mezníky – zveřejnění stého dílu a dosažení milionu přehrání za sérii jako celek. S cílem držet krok se změnami preferencí posluchačů ECB nadále modernizovala formát i obsah podcastu.

Stejně tak se aktuální témata řešila i na blogu ECB, kde své názory a analýzy sdílí členové Výkonné rady i zaměstnanci ECB. Témata příspěvků sahala od reakce evropských spotřebitelů na americká cla a významu pracovníků ze zahraničí pro podporu růstu až po dopad vln veder na ceny nebo rizika, která pro Evropu představují stablecoiny. Značné využívání obsahu tohoto blogu v hlavních médiích na mezinárodní úrovni ukazuje, jak efektivně tento kanál poznatky ECB zpřístupňuje širšímu publiku.

ECB a její hlavní budova nadále lákaly návštěvníky ze všech koutů Evropy i z dalších částí světa. V roce 2025 se více než 23 tisíc návštěvníků zúčastnilo téměř 700 akcí, včetně přednášek a prohlídek návštěvnického centra ECB, které rozšířilo svou expozici. Nové video „O ECB“ umožňuje návštěvníkům online i offline, aby lépe porozuměli tomu, jak opatření ECB ovlivňují jejich životy.

Umělá inteligence, zejména použití velkých jazykových modelů a strojově vytvořeného obsahu v komunikaci, má pro ECB stále větší význam. ECB je širším využitím umělé inteligence ovlivněna, zároveň ji ale také sama používá pro svou vlastní komunikaci.

V roce 2025 byl strojově vytvořený obsah, zejména fotografie a videa, opět použit proti ECB. ECB má pro identifikaci a řešení tohoto problému zvláštní protokoly. K útokům, které zaznamenala, patřily falešné účty na sociálních sítích, které se vydávaly za účty ECB nebo tvůrců jejích politik, podvržená videa prezidentky a dalších členů Výkonné rady, jakož i zavádějící informace a dezinformace na sociálních sítích i v tradičních médiích. Z důvodu rostoucího počtu těchto incidentů a vzhledem k tomu, že je kvůli použití nových technologií obtížnější rozlišit tento obsah od pravých informací ECB nebo jejích skutečných představitelů ECB, ECB dále posílí činnosti a interní koordinační procesy související s incidenty.

Zavádějící a konspirativní narativy se online i offline zaměřovaly zejména na digitální euro. Prioritou ECB byla proaktivní a na faktech založená komunikace napříč různými kanály a formáty, aby veřejnost byla včas a správně informována.

Výhody umělé inteligence ECB v komunikaci již dlouho využívá. Zejména pomohla instituci vypořádat se s rostoucí poptávkou po překladech, hlavně v oblasti bankovního dohledu, a posílit dosah její komunikace. V roce 2025 bylo více než 45 milionů stránek, většina z nich pro interní účely, přeloženo výhradně strojově, a to prostřednictvím služby eTranslation, kterou ECB poskytla Evropská komise. Pro oficiální dokumenty ECB určené pro externí komunikaci v jakémkoli úředním jazyce EU zůstává nepostradatelný konečný přezkum kvality lidskými překladateli.

Komunikace ohledně naší měny: hotovost a digitální měna

Nejhmatatelnějším spojením mezi občany eurozóny a jejich centrální bankou je hotovost – konkrétně eurobankovky. Budoucí podoba bankovek je proto předmětem zájmu širší veřejnosti. V roce 2025 se komunikace týkající se bankovek soustředila kolem oznámení výběru možných budoucích motivů a zahájení soutěže o návrh. Komplexní komunikace a informační činnost okolo těchto událostí posílila sdělení, že ECB a Eurosystém jsou odhodlány zachovat hotovost jako platnou a dostupnou platební metodu.

Vzhledem k většímu zájmu veřejnosti ECB také zesílila své komunikační úsilí v oblasti digitálního eura. V zájmu zvýšení transparentnosti a vyvrácení rozšířených mylných představ byly například provedeny analýzy založené na údajích, které zkoumaly náklady projektu a jeho dopad na finanční stabilitu. Řada rozhovorů, projevů, parlamentních slyšení, podcastů a stanovisek prezidentky a členů Výkonné rady navíc přispěla k lépe informované debatě mezi veřejností a zákonodárci EU.

Přijetí eura Bulharskem bylo také příležitostí k oslavě úspěchů jednotné měny s širší veřejnosti po celé EU. Euro nadále spojuje Evropany napříč zeměmi, usnadňuje každodenní život, cestování a výměnu a podporuje společnou prosperitu v celé eurozóně. ECB tuto příležitost oslavila speciální řadou komunikačních aktivit. Patřil mezi ně projev prezidentky „Bulgaria on the euro’s doorstep: towards a shared future“ a příspěvek na blogu o oblibě eura v době přijetí či informování prostřednictvím bulharských tvůrců internetového obsahu, jakož i řada příspěvků na sociálních sítích. Nejviditelnější z těchto aktivit bylo osvětlení fasády budovy ECB na oslavu vstupu Bulharska do eurozóny – obrázky této události oslovily miliony lidí, zejména na sociálních sítích.

Přístup veřejnosti k dokumentům ECB

Rámec ECB pro přístup veřejnosti k dokumentům má zásadní význam pro plnění jejího závazku transparentnosti. Podporuje transparentnost a otevřenost, posiluje demokratickou legitimitu ECB, neboť poskytuje široký přístup k dokumentům ECB a zároveň zajišťuje nezávislost a účinné fungování této instituce.

V roce 2025 obdržela ECB vyšší počet žádostí o přístup veřejnosti k jejím dokumentům. Celkem bylo obdrženo 86 žádostí oproti 74 v roce 2024. V žádostech se tazatelé zajímali o širokou škálu témat včetně institucionálních/správních záležitostí, centrálního bankovnictví a bankovního dohledu. Stejně jako v roce 2024 značná část žádostí souvisela s institucionálními a vnitřními záležitostmi, jako je personální politika.

V souladu se závazkem ECB zachovávat transparentnost jsou dokumenty, které byly zpřístupněny na základě žádostí veřejnosti o přístup, obvykle zveřejňovány prostřednictvím veřejného registru dokumentů ECB. ECB navíc připravila přehled témat v žádostech o přístup k dokumentům v roce 2025.

Kancelář pro compliance, správu a řízení provedla informační osvětu, jejímž cílem bylo zvýšení povědomí o právním rámci upravujícím přístup k dokumentům a podpora společné kultury transparentnosti v této instituci. Její iniciativy se buď zaměřily na všechny zaměstnance, nebo byly uzpůsobeny konkrétním organizačním složkám.

Pokud jde o vyřizování žádostí veřejnosti o přístup k dokumentům, evropský veřejný ochránce práv neshledal žádná pochybení.

11.4 Investice do lidského kapitálu s cílem zajistit, aby ECB zůstala odolná a nadále se soustředila na budoucnost

V roce 2025 ECB nadále investovala do svých lidí, aby zůstala odolnou organizací. Přechod na dynamická pracoviště podpořil pružnost, dostupnost a vyšší mezioborovou interakci v organizaci a zároveň zlepšil nákladovou efektivitu a rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem. Nové digitální nástroje lidských zdrojů a cílené učení – zahrnující například umělou inteligenci a rozmanitost – usnadnily poskytování podpory, možnosti vzdělávání a propagování inkluzivní organizační kultury.

Organizační kultura

V souvislosti s přemístěním 2 440 kolegů bylo do nově navržených kanceláří přiděleno téměř 50 % zaměstnanců (do budovy Gallileo 1 700 a do hlavní budovy ECB 740). Přechod na dynamická pracoviště se sdílením pracovních stolů podporuje flexibilitu, začleňování a inovace v rámci komunity ECB. Bankovní dohled vstoupil do nové éry a spojil se pod jednou střechou v budově Gallileo. Očekává se, že všichni zaměstnanci ECB budou do dvou let pracovat na dynamických pracovištích, jejichž cílem je zvýšit nákladovou efektivitu a hybridní spolupráci a zároveň podpořit autonomii.

ECB přezkoumala svůj rámce pro oznamování, vyšetřování a disciplinární záležitosti, aby dále podpořila důstojné vztahy na pracovišti. Nová pravidla vyjasňují kanály pro oznamování a zefektivňují vyšetřování porušení povinností, která budou vyřizována jedním specializovaným útvarem, a také posilují rámec pro oznamování porušení předpisů (whistleblowing). Změny přináší větší zaměření na prevenci, včasné řešení krizí a poskytování podpory zasaženým kolegům, mimo jiné posílením proaktivní ochrany v případě, že se zjistí riziko odvetného opatření.

V roce 2025 jsme zahájili nový průzkum s cílem dále zlepšit způsob, jak naslouchat zaměstnancům, abychom na jejich zpětnou vazbu reagovali včasněji a účinněji. První průzkum byl zahájen v listopadu a zúčastnilo se ho 75 % způsobilých zaměstnanců. Výsledky budou zohledněny při následných činnostech v roce 2026.

Podpora talentů a profesní rozvoj

Kariérní portál ECB nyní také poskytuje vnitřní trh talentů pro zaměstnance ECB a nabízí další příležitosti pro profesní rozvoj. Byly přidány tři druhy příležitostí: úkoly, projekty a stínování na pracovišti. Díky těmto možnostem a příležitostem mohou zaměstnanci rozšířit svou odbornost, uplatnit své dovednosti v novém týmu nebo organizační složce a seznámit se s novým prostředím v rámci mobility a zároveň navázat nové kontakty.

Velká část zaměstnanců projevila zájem o nové dostupné příležitosti nebo výměny pracovních míst a mentorování, které již byly na platformě nabídnuty, a/nebo se do nich zapojila. V roce 2025 portál navštívilo více než 2 000 zaměstnanců.

ECB mobilitu podporuje, a to s cílem posílit profesní rozvoj a adaptabilitu zaměstnanců. V roce 2025 činila míra interní mobility 6,6 %.^[107] Mobilita se z 57 % uskutečňovala napříč jednotlivými organizačními složkami a ze 43 % v rámci téže organizační složky. To ukazuje, že se daří umožňovat širší mobilitu a podporovat adaptabilitu.

Podporu má také externí mobilita. Jejím cílem je umožnit zaměstnancům ve stanovené době získat nové zkušenosti v jiných organizacích. Mnoho zaměstnanců ECB tráví čas v dalších organizacích v rámci Evropského systému centrálních bank (ESCB) nebo jednotného mechanismu dohledu (SSM). V roce 2025 zahájilo 1,3 % zaměstnanců externí mobilitu prostřednictvím politiky v oblasti neplacené dovolené na podporu mobility.

Sedmé kolo Schumanova programu zahájeného v roce 2025 zaznamenalo vyšší účast v rámci ESCB a SSM. Celkem 23 institucí navrhlo 93 projektů, z nichž vzešlo 220 přihlášek. Z těchto projektů bylo jako příležitost k dočasnému přidělení nakonec nabídnuto 41 projektů, což umožnilo výměnu 47 účastníků mezi ECB, vnitrostátními příslušnými orgány a národními centrálními bankami. Celkově se zúčastnilo 18 zemí a 23 institucí, což ve srovnání s rokem 2024 značí nárůst jak v počtu projektů, tak v počtu účastníků.

Nabídka učení v oblasti umělé inteligence má za cíl budovat důvěru a praktické znalosti a pomoci zaměstnancům se s umělou inteligencí seznámit a zodpovědně ji používat v ECB. Více než 1 400 zaměstnanců se v roce 2025 účastnilo školení cílených na rozvoj schopností v oblasti umělé inteligence, a to v rozmezí od přípravných kurzů až k více technickým a pokročilejším programům.

Rozmanitost a inkluze

V měnícím se externím kontextu je ECB i nadále pevně odhodlána podporovat rovné příležitosti a jednotu prostřednictvím svého portfolia rozmanitosti a inkluze. Na základě pověření Výkonné rady a pod vedením Generálního ředitelství pro lidské zdroje portfolio sdružuje stávající a nová opatření k odstranění strukturálních bariér, posílení spravedlivých systémů a podpoře kultury začleňování (D&I). Jedná se o společný závazek: sponzoři z řad vedoucích pracovníků podporují D&I na vedoucí úrovni, vyslanci pro D&I propojují program a své organizační jednotky a šest zaměstnaneckých sítí zesiluje rozmanitost hlasů a podporuje propojení a spojenectví. Toto úsilí podporují zvláštní poradce pro D&I a tým v generálním ředitelství pro lidské zdroje, kteří začleňují dimenzi D&I do politik a umožňují dialog. Pravidelné výměny názorů mezi ESCB a SSM zároveň dále posilují společný dopad.

Zásadní význam pro značný pokrok v dosahování genderové rovnosti v rámci ECB měly dvě strategie genderové rovnosti a s nimi spojené cíle. Nejvýraznější byl nárůst zastoupení žen v platových třídách K–L od roku 2019 o 8,2 procentního bodu na 39,4 % ke konci roku 2025. Kritického množství 33 % zastoupení žen bylo dosaženo napříč všemi úrovněmi od analytiků až po vrcholové vedení.

Vedle těchto snah ECB posílila svou kulturu začleňování zapojením zaměstnanců mnoha různými způsoby. Pokračovala řada Gender Talk Series, v níž byli zaměstnanci zapojeni do důležitých témat, jako jsou normy genderové rovnosti, maskulinita a rovnost v péči, a navíc se konal interní dialog o interkulturní inteligenci. Začlenění LGBT+ bylo prosazováno prostřednictvím účasti na frankfurtské akci Christopher Street Day.

V roce 2025 se měsíc rozmanitosti ECB zaměřil na začleňování lidí se zdravotním postižením. Byla zahájena řada iniciativ zaměřených na posílení sebevědomí lidí se zdravotním postižením v celé organizaci. Mezi významnými událostmi byly cílené semináře pro vedoucí pracovníky a imerzivní zážitky v oblasti zrakového postižení získané ve spolupráci s frankfurtským muzeem Dialogmuseum.

Naši lidé stručně a jasně

Struktura zaměstnanců v roce 2025

11.5 Hlubší pochopení rizik souvisejících s klimatem a přírodou

Tempo oteplování v Evropě je dvakrát vyšší než celosvětový průměr, přičemž teplota povrchu země je již o 2,1 °C vyšší než před průmyslovou revolucí.^[108] Hospodářský dopad tohoto vývoje se již projevuje. V letech 2021 až 2024 způsobily katastrofy související s počasím a klimatem hospodářské ztráty v EU v celkové výši 208 mld. EUR, což odpovídá průměrné hodnotě 0,32 % ročního HDP.^[109] V důsledku změny klimatu a dalších vlivů lidské činnosti se zhoršuje i biologická rozmanitost a stav ekosystémů v Evropě.^[110]

Ve svém hodnocení strategie v roce 2025 ECB zopakovala, že změna klimatu má výrazný dopad na cenovou stabilitu, neboť ovlivňuje strukturu a cyklickou dynamiku hospodářství a finančního systému. Rada guvernérů rovněž objasnila klíčovou úlohu rizik spojených s přírodou při plnění svého mandátu. Konkrétně se Rada guvernérů zavázala, že v rámci svého mandátu zohlední v plném rozsahu důsledky změny klimatu a zhoršování stavu přírody pro měnovou politiku a centrální bankovnictví. Zajištění obezřetného řízení rizik souvisejících s klimatem a přírodou je rovněž zakotveno v prioritách v oblasti dohledu na období 2026–2028.

Výbory ECB a Eurosystému pokračovaly v roce 2025 v dalším začleňování rizik souvisejících s klimatem a přírodou do své hlavní činnosti.^[111] Splnily již přijaté závazky^[112] a zintenzivnily práci ve třech prioritních oblastech, jimiž jsou přechod na zelenou ekonomiku a jeho řízení, řešení rostoucího fyzického dopadu změny klimatu a další pokrok v činnosti v oblasti rizik souvisejících s přírodou. Vzhledem k rostoucím ekonomickým a finančním dopadům rizik souvisejících s klimatem a přírodou má ECB povinnost tento kurz v rámci svého mandátu udržet. Na konci roku aktualizovala ECB opatření, která mají být přijata v zájmu posílení její analytické a operační kapacity.

Obrázek 11.1

Přehled hlavních plánovaných činností souvisejících s klimatem a přírodou

ECB v rámci provádění své měnové politiky nadále zohledňovala a vykazovala klimatická rizika. Eurosystém zveřejnil třetí výroční finanční informace související se změnou klimatu o svých měnověpolitických portfoliích a devizových rezervách ECB. Tyto informace ukázaly, že emise oxidu uhličitého spojené s uvedenými aktivy nadále klesaly. Rada guvernérů dále stanovila prozatímní cíl, podle něhož má být monitorován průběh dekarbonizace za podniková portfolia jako celek. Účelem je podpořit cíle Pařížské dohody a evropského právního rámce pro klima. Pokud se podniková portfolia v úhrnu odchýlí od požadovaného průměrného trendu dekarbonizace, Rada guvernérů posoudí, zda jsou – v mezích jejího mandátu a v jednotlivých případech – nutná nápravná opatření. V těchto zveřejňovaných informacích byl rovněž zaveden nový průzkumný ukazatel, který měří expozici držby podnikových dluhopisů vůči sektorům, které významnou měrou závisí na přírodě nebo na ni mají dopad.

Pokud jde o rámec zajištění, od konce roku 2024 zavedly národní centrální banky Eurosystému společné standardy pro klimatická rizika v interních ratingových systémech (ICAS), které používají pro neobchodovatelná aktiva (viz kapitola 2.3). Článek na blogu ECB dále vysvětluje, jak ECB usiluje o řádné začlenění klimatických rizik do ratingů. Dále Rada guvernérů v červenci 2025 rozhodla o zavedení klimatického faktoru. Cílem je ochránit hodnotu zajištění Eurosystému v případě tranzitivních šoků souvisejících s klimatem (viz kapitola 2.3). U obchodovatelných aktiv emitovaných nefinančními podniky nabyde opatření účinku dne 15. června 2026. Mezitím Rada guvernérů v červenci 2025 rozhodla odložit provádění požadavku na dodržování směrnice EU o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (CSRD) jakožto kritéria způsobilosti v rámci zajištění operací Eurosystému. Důvodem pro rozhodnutí bylo neúplné provedení směrnice o podávání zpráv podniků o udržitelnosti do vnitrostátních právních předpisů a její přezkum v souvislosti se souborem zjednodušujících opatření (balíček Omnibus), který vypracovala Evropská komise.

Klimatické aspekty byly systematičtěji začleňovány do makroekonomických analýz a analýz finanční stability, které vypracovala ECB. Například Makroekonomické projekce sestavené odborníky ECB/Eurosystému zahrnují fiskální opatření související s klimatem, prvky souboru opatření EU „Fit for 55“ a makroekonomický dopad systému EU pro obchodování s emisemi 2. Pokud jde o analýzu scénářů, sdružení pro ekologizaci finančního systému (Network for Greening the Financial Systém; NGFS) vypracovala nové krátkodobé klimatické scénáře v rámci pracovní oblasti, kterou stejně jako v předchozích letech vedla ECB. Tyto scénáře se zaměřují na dopady změny klimatu do roku 2030, což je časový rámec, který má pro tvůrce politik a účastníky trhu zásadní význam. Ukazují, že včasný a celosvětově koordinovaný přechod snižuje makrofinanční rizika v eurozóně. V eurozóně jsou fyzická rizika podstatná i v krátkých horizontech. Ve scénáři fyzických rizik, který zachycuje kombinovaný dopad souběžných přírodních rizik v letech 2026 a 2027 by extrémní události mohly snížit HDP až o 5 % (viz příspěvek na blogu ECB „Climate risks: no longer the tragedy of the horizon“). Kromě toho ECB přispěla k práci NGFS na interakcích mezi analýzou klimatických scénářů a plány transformace.

V roce 2025 dokončil bankovní dohled ECB víceletý program zaměřený na zlepšení schopností bank v oblasti řízení klimatických a přírodních rizik a pokračoval v přechodu k běžnému přístupu u dohledu nad riziky souvisejícími s klimatem a přírodou v rámci pravidelných dohledových hodnocení a procesů. Celkově lze konstatovat, že banky při řízení rizik vyplývajících ze stávajících klimatických a přírodních krizí značně pokročily. Vzhledem ke zbývajícím problémům je však potřeba vykonávat stálý dohled. Více informací na toto téma je k dispozici ve výroční zprávě ECB o bankovním dohledu.

ECB aktualizovala své statistické ukazatele související se změnou klimatu tak, aby zahrnovaly pokročilé metodiky, nové soubory údajů a úpravy odrážející dopady inflace. Tím se zajistí přesnější sledování úsilí o dekarbonizaci a dopadu intenzivnějších rizik souvisejících s klimatem. ECB také přispívala k evropským a mezinárodním datovým iniciativám, jako je odstranění mezer v údajích G20 a zlepšení vykazování v oblasti udržitelnosti.

ECB nadále snižovala environmentální stopu svých vlastních operací, portfolií a bankovek. Podle environmentálního prohlášení z roku 2025 došlo v letech 2019 až 2024 ke snížení emisí z provozu ECB o 39 %, což je v souladu s trajektorií vedoucí k cíli pro rok 2030. Rovněž zveřejňování finančních informací souvisejících s klimatem o portfoliích ECB nevztahujících se k měnové politice ukázalo, že podnikové investice penzijního fondu zaměstnanců ECB jsou nadále na dobré cestě ke splnění prozatímních cílů dekarbonizace. Pokračovalo úsilí o snížení dopadu eurobankovek na životní prostředí, včetně kroků, jejichž cílem je dokončit do roku 2027 přechod na 100% ekologickou bavlnu a zvýšit využívání dekarbonizované elektrické energie pro výrobu bankovek. ECB zároveň začleňuje zásady ekodesignu do vývoje budoucích eurobankovek. Eurosystém také nadále pracuje na snižování environmentální stopy elektronických plateb, a to i v celém hodnotovém řetězci projektu digitálního eura.

Činnost ECB v oblasti změny klimatu a dopadů degradace životního prostředí byla podpořena budováním kapacit, semináři a spoluprací s ostatními centrálními bankami a mezinárodními institucemi. ECB se v roce 2025 nadále podílela na mezinárodních politických diskusích a publikacích prostřednictvím řady fór na evropské i celosvětové úrovni. K nim patřily výše uvedená NGFS, Rada pro finanční stabilitu, Basilejský výbor pro bankovní dohled, evropské orgány dohledu a Evropská rada pro systémová rizika, Banka pro mezinárodní platby a její Výbor pro platební styk a tržní infrastrukturu, skupiny G7 a G20, jakož i Mezinárodní měnový fond a Světová banka.

Výzkum a průzkumy ECB zlepšily naše porozumění hospodářským a finančním dopadům přechodu na zelenou ekonomiku. Banky v šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně v červenci 2025 uvedly, že klimatická výkonnost podniků a energetická náročnost jejich budov jsou z hlediska jejich úvěrových podmínek významnými faktory. Nadále vykazovaly uvolněnější úvěrové standardy pro podniky s lepšími výsledky v oblasti klimatu a jejich zpřísnění pro podniky s vysokými emisemi uhlíku. Banky také uvedly, že nejistota spojená s budoucí regulací v oblasti klimatu působí jako překážka pro poptávku po úvěrech. Analýza potřeb evropských zelených investic zdůraznila, že navzdory pokroku nedosáhly investice do zelených činností toho, co bylo zapotřebí ke splnění klimatických cílů, a navrhla řadu finančních a hospodářských politik na jejich podporu. Jedna z publikací řady Occasional Paper Series, kterou připravil Výbor Eurosystému pro mezinárodní vztahy, se zabývala interakcemi mezi geoekonomickou roztříštěností a nekoordinovanými transformačními opatřeními týkajícími se změny klimatu, které by se mohly vzájemně posilovat. Další příspěvky se zabývaly tím, jak jsou umělá inteligence a ekologická transformace provázány a jak by bylo možné uspokojit zvýšenou poptávku po financování obrany, aniž by byly obětovány ekologické a digitální priority.

Zvládnutí rostoucích výzev vyplývajících z fyzického dopadu změny klimatu vyžaduje hlubší porozumění a nové strategie. Vzhledem k rostoucí četnosti extrémních teplot a vln veder analýza ECB ukázala, že fyzická rizika ovlivňují také produktivitu na úrovni podniků^[113] a agregátní produktivitu^[114], podstatně snižují ekonomickou aktivitu v postižených regionech a zvyšují ceny potravin^[115]. Výzkum ECB naznačuje, že banky a investoři čím dál více zohledňují v cenách fyzická rizika rezidenčních^[116] i komerčních nemovitostí^[117] v rizikových oblastech. Suverénní dlužníci nejsou z tohoto vyjmuti^[118], neboť fyzická rizika jsou spojena s nižším úvěrovým ratingem. Pokud jde o přizpůsobování se změně klimatu, výzkum ECB^[119] zdůrazňuje potřebu posílení odolnosti, pojistného krytí a finančních nástrojů za účelem absorpce a zmírnění dopadu klimatických rizik v Evropě.

ECB intenzivně pracovala na lepším pochopení rizik spojených s přírodou a jejich dopadů na ekonomiku a finanční sektor. V loňském hodnocení své strategie ECB výslovně odkazuje na zhoršování stavu přírody a jasně tak ukazuje jeho význam pro svoji politiku. Hlavní činnost ECB v této oblasti je popsána v boxu 9 níže. Publikace z řady ECB Occasional Paper Series^[120] a článek „The European economy is not drought-proof“ na blogu ECB upozornily na rizika, která pro reálnou ekonomiku, finanční sektor a cenovou stabilitu představují znehodnocené ekosystémy a ztráta biologické rozmanitosti, a podtrhují také význam vodohospodářských rizik pro eurozónu. V listopadu 2025 ECB ve spolupráci s NGFS uspořádala mezinárodní seminář o postupech a nástrojích, které jsou centrálním bankám a orgánům dohledu k dispozici pro posuzování a řešení rizik spojených s přírodou.

12 Seznamte se s našimi lidmi

V ECB prosazujeme kulturu inovací a zahájili jsme řadu iniciativ, jejichž cílem je zvýšit efektivitu a maximalizovat přínosy pro občany. V roce 2025 jsme věnovali značné úsilí na zavádění nových řešení umělé inteligence (AI), která podpoří naší každodenní činnost. V této kapitole pět kolegů popisuje svou úlohu při vývoji a zavádění těchto nástrojů a sdílí své osobní zkušenosti s tím, jak AI formuje způsob naší práce v ECB.

Myriam Moufakkirová, vrchní ředitelka pro oblast služeb

Jako vrchní ředitelka pro oblast služeb vedu integrovanou páteř podpůrných služeb, které ECB umožňují plnit její mandát. Odpovídám za informační technologie, finance a rozpočet, zadávání veřejných zakázek, lidské zdroje, správu majetku, bezpečnost, provozní odolnost, správu a rozsáhlou transformaci. Od svého nástupu do ECB v roce 2023 byla mým prvořadým zaměřením modernizace našich vnitřních služeb, aby ECB mohla jednat pružně, bezpečně a s potřebnou technologickou suverenitou.

Během své každodenní práce se věnuji strategickému vedení a vizi, jakož i schopnosti operativního provádění, přičemž upřednostňuji tři pilíře:

• schopnost – budování silných dovedností v oblasti AI a digitálních i provozních činností napříč našimi týmy má zásadní význam pro rozvíjení inovací a odpovědné řízení rizik;
• suverenitu a autonomii – aby služby a technologie, na něž se spoléháme, nám umožňovaly plnit náš mandát zcela nezávisle;
• odolnost – v kontextu rychlých technologických změn, narušení a krizí posilujeme schopnost našich týmů, procesů a systémů nadále plnit svěřené úkoly.

ECB již umělou inteligenci (AI) uplatňuje v několika oblastech. Nyní urychlujeme a rozšiřujeme zavádění AI a pokročilého strojového učení v ECB. Tyto technologie používáme k posílení ekonomických analýz, zlepšení prognóz inflace a podpoře komplexního makroekonomického modelování, jakož i ke snížení vysoké pracovní zátěže a rutinních úkolů. Činíme tak na základě pravidelných výměn mezi organizačními složkami, vzdělávacích programů pokrývajících všechny vrstvy organizace a prostřednictvím rámce správy a řízení, který od samého počátku zahrnuje řízení rizik a suverenitu.

Moje profesní zkušenosti zahrnují funkce v mezinárodní transformaci v celém odvětví finančních služeb, kde jsem vedla digitální iniciativy, strategické plány a rozsáhlé organizační změny. Moje vysokoškolské vzdělání v matematice a přírodních vědách mi umožnilo rozvíjet technickou gramotnost a zapojit se do rychle se vyvíjejících a vznikajících technologií.

Možnost pracovat na širokém spektru témat a s talentovanými kolegy přispívat k základnímu mandátu, stabilitě a odolnosti ECB považuji za výsadu.

Ve svém soukromém čase jsem se díky svému zaměření dostala do celého světa a prohloubila své povědomí o kulturní rozmanitosti a různých úhlech pohledu. Navzdory náročnému harmonogramu jsem vždy považovala za prioritu si zachovat čas pro svou rodinu a sdílet s ní skutečné nadšení pro cestování a objevování různých kultur. Díky své profesní mobilitě tak mohu obohatit i rodinu o nové zážitky.

Maximilian Freier

Jako hlavní ekonom v oddělení front office generálního ředitelství pro ekonomii působím jako tajemník Výboru ECB pro měnovou politiku. V této funkci koordinuji činnost výboru tak, aby analýzy a měnověpolitické materiály, které se promítají do měnověpolitických diskusí, byly v celém Eurosystému včasné, jednoznačné a srovnatelné.

Působím také jako koordinátor AI v rámci generálního ředitelství pro ekonomii. V posledních měsících jsme dosáhli výrazného pokroku při prosazování programu ECB v oblasti AI v jednotlivých organizačních složkách centrálního bankovnictví. Vyvinuli jsme výchozí soubor pilotních nástrojů, které již nyní vykazují značný potenciál pro posílení naší analytické kapacity a zkrácení doby strávené při opakujících se úkolech. Současně jsme stanovili ambiciózní program digitalizace centrálního bankovnictví s cílem pokročit v naší analýze údajů a automatizaci provozních procesů.

Od roku 2007 jsem zastával několik funkcí ekonoma v ECB v generálních ředitelstvích pro ekonomii, měnovou politiku a mezinárodní a evropské vztahy. Před nástupem do ECB jsem získal doktorský titul na London School of Economics and Political Science a magisterský titul v oboru ekonomie i politologie na univerzitě Ludwig Maximilian v Mnichově.

Mé zájmy v oblasti výzkumu zahrnují fiskální a měnovou politiku, řízení inovací, evropskou integraci a řízení, komparativní politickou ekonomiku a aplikované strojové učení. Zejména mě zajímají údaje na úrovni domácností a podniků (mikrodata). Jsem také zakládajícím předsedou Sítě ESCB pro mikrosimulační modelování. Prostřednictvím této sítě výzkumných pracovníků v rámci Evropského systému centrálních bank propojujeme nové nástroje a metody s hlavními otázkami politik.

Fabienne Allegret-Maretová

Jako vedoucí týmu v odboru pro správu informací generálního ředitelství pro sekretariát vedu knihovnu ECB. Vzhledem k tomu, že dramaticky vzrostly toky informací co do rozsahu i rychlosti, iniciovala jsem transformaci knihovny, která má ECB pomoci orientovat se ve stále složitějším informačním prostředí.

Moje úloha dnes zdaleka přesahuje rámec poskytování přístupu ke knihám a databázím. Knihovnu považuji za nedílnou součást znalostního ekosystému ECB – kritického zdroje umožňujícího důslednou analýzu a inovativní myšlení. Společně se svým týmem pořizuji a spravuji vysoce kvalitní zdroje přizpůsobené potřebám ekonomů, pracovníků dohledu a dalších odborníků. Promyšlený výběr považuji za stejně důležitý jako přístup. Zajišťujeme tak, aby dostupné informace byly nejen hojné, ale i autoritativní a relevantní. Většina materiálů je nyní digitalizována, ale i nadále podporujeme přístup k tištěným sbírkám, přičemž jsme přesvědčeni, že pro řádné rozhodování má i nadále zásadní význam velká pozornost a kontextové čtení.

Transformace rovněž změnila naše fyzické prostředí v knihovně: nyní podporuje sdílení znalostí a inovace a zároveň zachováváme oblasti pro podrobnou a cílenou práci. Knihovna se stala centrem, kde se odborníci ECB setkávají, vyměňují si nápady a navzájem se od sebe učí.

Vzhledem k tomu, že umělá inteligence přetváří centrální bankovnictví, naše úkoly se dále rozšířily. Se svým týmem zajišťujeme, aby byl licencovaný obsah používán v aplikacích umělé inteligence odpovědně a aby inovace byly vyváženy právními pojistkami. Vysoce kvalitní a spolehlivé informace mají zásadní význam zejména pro systémy umělé inteligence, především při analýze zpráv, aby výstupy byly přesné a důvěryhodné.

Souběžně s tím uplatňuji své odborné znalosti v uspořádání informací s cílem prosazovat a podporovat rozvoj sémantické vrstvy ECB, která propojuje znalosti napříč systémy, což činí poznatky specifické pro ECB dohledatelnějšími a využitelnějšími.

Knihovnictví se vyvinulo daleko nad rámec péče knih v regálech. Nyní působím na křižovatce mezi správou informací založené na umělé inteligenci, kde se propojují rychle se rozvíjející inovace v AI a specializované požadavky centrálního bankovnictví. Spojením technologických inovací s řízením a správou umožňuji ECB inovovat pomocí informací a integrity.

Steven Moons

Jako vedoucí programu ECB pro umělou inteligenci a člen kanceláře pro umělou inteligenci řídím strategickou transformaci této instituce v oblasti umělé inteligence. Dohlížím na navrhování a provádění programu ECB v oblasti umělé inteligence a koordinuji případy zvyšování produktivity a transformačního využívání umělé inteligence. K mým úkolům patří zajištění dodržování etických, právních a regulačních norem, rozvíjení partnerství s interními a externími zúčastněnými stranami a podpora kultury inovací založené na odpovědnosti, transparentnosti a spolehlivé správě.

Než jsem se této úlohy ujal, řídil jsem několik iniciativ v oblasti AI a dohledové technologie („SupTech“) v bankovním dohledu. Před nástupem do ECB v roce 2021 jsem působil mnoho let na pozicích zaměřených na IT, digitální transformaci a organizační změny v soukromém i veřejném sektoru. Během této doby jsem pracoval na modernizaci IT prostředí, podpoře iniciativ v oblasti cloudu a architektury a poskytování komplexních programů s rozmanitými týmy v celé Evropě, Spojených státech a Asii.

Na práci v ECB si nejvíce cením toho, jak spojuje rozmanité perspektivy z celé Evropy. Přispívat k technologické a digitální budoucnosti této instituce a zároveň posilovat její úlohu jako důvěryhodné evropské instituce zaměřené na budoucnost je výsadou i trvalým zdrojem motivace. Ve své současné funkci obzvláště oceňuji spolupráci s tak širokou škálou organizačních složek, neboť umělá inteligence se týká téměř každé části organizace. Spolupráce s touto rozmanitou a angažovanou komunitou kolegů je inspirativní a podnětná. Zásadní pro mou práci je atmosféra spolupráce v ECB a možnost spolupracovat s lidmi, kteří skutečně chtějí věci posouvat dále.

Mimo práci rád trávím čas v přírodě, zejména chůzí v horách nebo jízdou na motorce.

Vasilis Papaefthymiou

Jsem inspektorem týmu SSM pro dohledové technologie (dále jen SupTech). Ve své práci za zaměřuji na navrhování a vývoj inovativních provozních aplikací, které posilují postavení orgánů bankovního dohledu v ECB a v celé eurozóně.

V posledních pěti letech jsem se v SupTech specializoval na vývoj aplikací umělé inteligence a generativní umělé inteligence. Jako vlastník výrobku stojím v čele vývoje dvou nástrojů. Athena je prvním a nejkomplexnějším nástrojem umělé inteligence, který je k dispozici v rámci celého SSM a podporuje orgány dohledu při určování relevantních informací v milionech dohledových dokumentů. Delphi je zase intuitivní nástroj tržního rizikového sentimentu, který kombinuje ukazatele finančního trhu s klíčovými tržními faktory, které se denně získávají na základě analýzy zpravodajských článků. Upozorňuje tak orgány dohledu na vznikající rizika.

Mé nadšení pro technologie se setkává s rychle se vyvíjející oblastí umělé inteligence v ideálním prostředí. SupTech hraje klíčovou úlohu při zavádění nejmodernějších řešení do evropského bankovního dohledu. To je pro mě ideální prostředí pro uplatnění zkušeností v oblasti počítačové a datové vědy, které jsem získal v rámci svých studií v oboru elektrotechnického a počítačového inženýrství na Národní technické univerzitě v Aténách, v kombinaci s hospodářským hlediskem a hlediskem řízení, která jsem získal v rámci svého magisterského studia na ETH Zurich. Pro počítačového inženýra nabízí ECB jedinečnou příležitost pracovat na průsečíku technologií a financí, kde inovace přímo podporují finanční stabilitu a dohled na světové úrovni.

Velmi mě inspiruje, že moje každodenní práce na vývoji inovativních IT nástrojů přispívá k účinnějšímu bankovnímu dohledu zaměřenému na rizika, což vede k bezpečnějším bankám i přínosu pro občany v Evropě.

Ve volném čase se rád setkávám s přáteli a trávím čas u moře ve slunečném Řecku.

Roční účetní závěrka

Konsolidovaná rozvaha Eurosystému k 31. prosinci 2025