Možnosti vyhledávání
Home Média ECB vysvětluje Výzkum a publikace Statistika Měnová politika Euro Platební systémy a trhy Kariéra
Návrhy
Třídit podle
  • MĚNOVÉ PROHLÁŠENÍ

TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 10. března 2022

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Ruská invaze na Ukrajinu představuje pro Evropu předěl. Rada guvernérů vyjadřuje svou plnou podporu ukrajinskému lidu. Zajistíme bezproblémové podmínky likvidity a provedeme sankce, o nichž rozhodla Evropská unie a evropské vlády. Podnikneme veškeré kroky potřebné k naplnění mandátu ECB v oblasti cenové stability a zajištění finanční stability.

Rusko-ukrajinská válka bude mít výrazný dopad na hospodářskou aktivitu a inflaci prostřednictvím vyšších cen energií a komodit, narušení mezinárodního obchodu a slabší důvěry. Rozsah těchto vlivů bude záležet na vývoji konfliktu, dopadu stávajících sankcí i na dalších možných opatřeních. Vzhledem k vysoce nejistému prostředí Rada guvernérů zvážila na dnešním zasedání řadu scénářů.

Dopad rusko-ukrajinské války je třeba hodnotit v kontextu solidních základních podmínek pro ekonomiku eurozóny, čemuž napomáhá výrazná podpora hospodářské politiky. Hospodářské zotavení je podporováno slábnoucím dopadem koronavirové varianty omikron. Problémy v dodávkách vykazují určité známky uvolnění a podmínky na trhu práce se dále zlepšují. V základní projekci v nových projekcích pracovníků ECB, které zahrnují první hodnocení dopadů války, byl růst HDP v blízkém horizontu revidován směrem dolů, a to v důsledku války na Ukrajině. Podle těchto projekcí by měla ekonomika růst tempem 3,7 % v roce 2022, 2,8 % v roce 2023 a 1,6 % v roce 2024.

V důsledku neočekávaně vysokých nákladů na energie inflace překvapivě dále posílila. Cenový růst se také rozšířil do více sektorů. Základní projekce inflace v nových projekcích pracovníků ECB byla znatelně revidována směrem nahoru – meziroční inflace by měla dosáhnout úrovně 5,1 % v roce 2022, 2,1 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024. Inflace bez započtení cen potravin a energií by měla dosahovat průměrných hodnot 2,6 % v roce 2022, 1,8 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024, tedy rovněž více než v projekcích z prosince. Dlouhodobější inflační očekávání v řadě ukazatelů byla opětovně ukotvena na našem inflačním cíli. Podle Rady guvernérů je stále pravděpodobnější, že se bude inflace ve střednědobého horizontu stabilizovat na jejím 2% cíli.

V alternativních scénářích hospodářského a finančního dopadu války, které budou společně s projekcemi pracovníků ECB zveřejněny na našich internetových stránkách, by hospodářskou aktivitu mohl výrazně tlumit prudší růst cen energií a komodit a větší pokles obchodu a důvěry. V blízkém horizontu by inflace mohla být výrazně vyšší. Všechny scénáře však stále zahrnují očekávání, že inflace bude postupně klesat a v roce 2024 se usadí na úrovni kolem našeho 2% inflačního cíle.

Na základě svého aktualizovaného hodnocení a s přihlédnutím k nejistému prostředí dnes Rada guvernérů revidovala harmonogram programu nákupu aktiv (APP) na nadcházející měsíce. Měsíční čisté nákupy v rámci programu APP dosáhnou v dubnu 40 mld. EUR, v květnu 30 mld. EUR a v červnu 20 mld. EUR. Nastavení čistých nákupů na třetí čtvrtletí bude závislé na údajích a bude odrážet naše vyvíjející se hodnocení výhledu. Podpoří-li aktuální údaje očekávání, že střednědobý výhled inflace neoslabí ani po skončení našich čistých nákupů v rámci APP, Rada guvernérů čisté nákupy ve třetím čtvrtletí ukončí. Pokud se střednědobý výhled inflace změní a podmínky financování nebudou s dalším postupem směrem k našemu 2% cíli konzistentní, jsme připraveni náš harmonogram čistých nákupů aktiv revidovat, pokud jde o jejich objem nebo délku trvání.

Jakékoli úpravy základních úrokových sazeb ECB proběhnou po určité době po skončení našich čistých nákupů v rámci APP a budou postupné. Vývoj základních úrokových sazeb ECB bude nadále určován měnověpolitickou signalizací Rady guvernérů a jejím strategickým závazkem stabilizovat střednědobou inflaci na 2 %. Rada guvernérů tedy očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na své stávající úrovni, než zaznamená dosahování 2% inflace výrazně před koncem horizontu projekcí a trvaleji po zbytek jejich horizontu, a než usoudí, že dosažený pokrok jádrové inflace je dostatečný, aby odpovídal stabilizaci inflace na úrovni 2 % ve střednědobém horizontu.

Potvrdili jsme také naše další měnověpolitická opatření, jak podrobněji uvádí tisková zpráva zveřejněná dnes v 13.45.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika vzrostla v roce 2021 o 5,3 % a HDP se na konci roku vrátil na svou úroveň před pandemií. V posledním čtvrtletí 2021 však hospodářský růst zpomalil na 0,3 % a očekává se, že během prvního čtvrtletí 2022 zůstane slabý.

Ekonomický výhled bude záviset na průběhu rusko-ukrajinské války a dopadu hospodářských a finančních sankcí a dalších opatření. Současně některé další faktory nepříznivé pro hospodářský růst nyní slábnou. Podle základní projekce v projekcích pracovníků ECB by ekonomika eurozóny měla v roce 2022 stále výrazně růst, ale tempo růstu bude pomalejší, než se očekávalo před vypuknutím války. Opatření proti šíření varianty omikron mají mírnější dopad než během předchozích koronavirových vln a nyní dochází k jejich rušení. Problémy v dodávkách způsobené pandemií rovněž vykazují určité náznaky zlepšení. Dopad šoku spojeného s obrovským růstem cen energií na obyvatelstvo a podniky může být částečně tlumen čerpáním úspor nahromaděných během pandemie a kompenzačními fiskálními opatřeními.

Ve střednědobém horizontu podle základní projekce v projekcích pracovníků ECB očekáváme, že hospodářský růst bude tažen vysokou domácí poptávkou podporovanou silnějším trhem práce. S rostoucím počtem pracujících by měly růst také příjmy domácností, které tak mohou zvýšit své výdaje. K tomuto výhledu hospodářského růstu přispívá také hospodářské oživení ve světě a probíhající fiskální a měnová podpora. Fiskální a měnověpolitická podpora zůstává zásadní, zejména v této obtížné geopolitické situaci.

Inflace

Inflace v únoru vzrostla z lednové úrovně 5,1 % na 5,8 %. Očekáváme, že v blízkém horizontu dále vzroste. Hlavním důvodem této vysoké míry inflace jsou nadále ceny energií, které v únoru vzrostly o 31,7 %, a tlačí také na růst cen v řadě dalších sektorů. Dále vzrostly ceny potravin, a to v důsledku sezonních faktorů, zvýšených nákladů na dopravu a vyšších cen hnojiv. Náklady na energie v posledních týdnech dále rostly a tlak na růst cen některých potravin a komodit se v důsledku války na Ukrajině ještě zvýší.

Cenový růst se rozšířil do více sektorů. Většina ukazatelů jádrové inflace v posledních měsících vzrostla na úroveň přesahující 2 %. Vhledem k úloze přechodných faktorů souvisejících s pandemií a nepřímých vlivů vyšších cen energií je však nejisté, jak bude růst těchto ukazatelů setrvalý. Tržní ukazatele naznačují, že ceny energií zůstanou vysoké po delší dobu, než se dříve očekávalo, ale v horizontu projekcí zmírní. Ustoupit by měly i cenové tlaky vyvolané problémy v dodávkách ve světě.

Podmínky na trhu práce se nadále zlepšovaly – nezaměstnanost v lednu klesla na 6,8 %. I když nedostatek pracovních sil postihuje stále více sektorů, růst mezd zůstává celkově nevýrazný. To by mělo postupem času, jak se bude ekonomika vracet k fungování na plný výkon, podpořit o něco rychlejší tempo růstu mezd. Různé ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání odvozené z finančních trhů a výběrových šetření se pohybují na zhruba 2 %. Tyto faktory také dále přispějí k jádrové inflaci a pomohou trvaleji usadit celkovou inflaci na našem 2% cíli.

Hodnocení rizik

Rizika spojená s hospodářským výhledem se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu podstatně zvýšila a jsou spíše na straně ekonomického poklesu. I když rizika související s pandemií poklesla, válka na Ukrajině může mít výraznější dopad na důvěru v ekonomice a mohla by opět zhoršit omezení na straně nabídky. Přetrvávající vysoké ceny energií společně se ztrátou důvěry by mohly vést k většímu poklesu poptávky, než se očekávalo, a omezit spotřebu a investice.

Uvedené faktory představují rizika spojená s výhledem inflace, která jsou v krátkodobém horizontu spíše na straně růstu. Válka na Ukrajině je výrazným proinflačním rizikem, zejména pokud jde o ceny energií. Pokud se cenové tlaky projeví vyšším než očekávaným mzdovým růstem nebo vzniknou nepříznivé nepolevující dopady na straně nabídky, mohla by být inflace ve střednědobém horizontu také vyšší. Pokud by měla poptávka ve střednědobém horizontu oslabit, mohlo by to znamenat také slabší cenové tlaky.

Finanční a měnové podmínky

Ruská invaze na Ukrajině způsobila na finančních trzích výraznou volatilitu. Po vypuknutí války se růst bezrizikových tržních úrokových sazeb zaznamenaný od našeho únorového zasedání částečně obrátil a kurzy akcií klesly.

Finanční sankce proti Rusku včetně vyloučení některých ruských bank ze systému SWIFT zatím nezpůsobily vážné napětí na peněžních trzích ani nedostatek likvidity v bankovnímu systému eurozóny. Rozvahy bank zůstávají celkově v dobré kondici – díky silným kapitálovým pozicím a menšímu počtu úvěrů se selháním. Ziskovost bank je nyní na úrovni před pandemií.

Úrokové sazby bankovních úvěrů pro podniky mírně vzrostly, zatímco úvěrové sazby pro hypoteční úvěry zůstávají stabilní na historicky nízké úrovni. Toky podnikových úvěrů se po jejich silném růstu v posledním čtvrtletí 2021 snížily. Poskytování úvěrů domácnostem, a to zejména na nákup rezidenčních nemovitostí, odolává.

Závěr

Lze konstatovat, že ruská invaze na Ukrajinu bude nepříznivě působit na ekonomiku eurozóny a výrazně zvýšila nejistotu. Pokud se naplní základní projekce v projekcích pracovníků ECB, ekonomika eurozóny by měla pokračovat v zotavení díky slábnoucímu dopadu pandemie a perspektivě solidní domácí poptávky a silných trhů práce. Ekonomiku by pomohla chránit také fiskální opatření, včetně těch na úrovni Evropské unie. Na základě našeho aktualizovaného hodnocení výhledu inflace a s přihlédnutím k nejistému prostředí jsme revidovali harmonogram čistých nákupů aktiv v nadcházejících měsících a potvrdili všechna další opatření naší měnové politiky. Převládající nejistotu velmi pozorně sledujeme. Nastavení našich politik bude nadále závislé na údajích a bude odrážet naše vyvíjející se hodnocení výhledu. Jsme připraveni všechny své nástroje přizpůsobit tomu, abychom zajistili stabilizaci střednědobé inflace na 2% cíli.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.

KONTAKT

Evropská centrální banka

Generální ředitelství pro komunikaci

Reprodukce je povolena pouze s uvedením zdroje.

Kontakty pro média