TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 11. září 2025

Dobré odpoledne, společně s panem viceprezidentem vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Inflace se v současné době nachází blízko našeho 2% střednědobého cíle a naše hodnocení inflačního výhledu se rovněž celkově nemění.

Nové projekce odborníků ECB uvádějí obraz inflace podobný těm z června. Nyní očekávají, že celková inflace bude průměrně dosahovat úrovně 2,1 % v roce 2025, 1,7 % v roce 2026 a 1,9 % v roce 2027. Pokud jde o inflaci bez započtení cen energií a potravin, nejnovější projekce předpokládají, že dosáhne v průměru 2,4 % v roce 2025, 1,9 % v roce 2026 a 1,8 % v roce 2027. Ekonomika by měla v roce 2025 růst o 1,2 %, oproti 0,9 % v červnu se tak jedná o revizi směrem nahoru. Nynější projekce hospodářského růstu pro rok 2026 na úrovni 1,0 % je nyní mírně nižší, zatímco projekce pro rok 2027 je beze změny na úrovni 1,3 %.

Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na našem 2% cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik, zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou uvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Během první poloviny roku rostla ekonomika kumulativně o 0,7 %, a to v důsledku odolnosti domácí poptávky. Pokud jde o čtvrtletní údaje, výraznější růst byl zaznamenán v prvním čtvrtletí a slabší v tom druhém, což zčásti odráželo nejprve předzásobení v mezinárodním obchodě před očekávaným nárůstem cel a poté obrat tohoto účinku.

Ukazatele z výběrových šetření naznačují, že zpracovatelský průmysl i služby nadále rostou, což signalizuje určitou pozitivní dynamiku v ekonomice. I když poptávka po práci zmírňuje, trh práce zůstává jedním ze zdrojů síly hospodářského růstu, kdy míra nezaměstnanosti činila v červenci 6,2 %. Tento vývoj by měl postupem času podpořit spotřební výdaje, zejména pokud – jak předpokládají projekce – budou lidé spořit menší část svého příjmu. Spotřební výdaje a investice by měly těžit z našeho snižování úrokových sazeb v minulosti, které se promítá do podmínek financování. Investice by měly být podporovány také značnými vládními výdaji na infrastrukturu a obranu.

Očekává se, že vyšší cla, silnější euro a zvýšená konkurence ve světě budou hospodářský růst po zbytek roku tlumit. Dopad těchto nepříznivých faktorů na hospodářský růst by však měl příští rok slábnout. I když nedávno uzavřené obchodní dohody do určité míry snížily nejistotu, celkový dopad této změny politického prostředí ve světě se ukáže až postupem času.

Rada guvernérů považuje za mimořádně důležité, aby ve stávajícím geopolitickém prostředí eurozóna a její ekonomika posílily. Její produktivitu, konkurenceschopnost a odolnost by měly zvýšit fiskální a strukturální politiky. Rok po zveřejnění zprávy Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti má nadále zásadní význam, aby po jeho doporučeních následovaly další konkrétní kroky a bylo urychleno jejich provádění, a to v souladu s akčním plánem Evropské komise. Vlády by měly upřednostnit prorůstové strukturální reformy a strategické investice při zajištění udržitelných veřejných financí. Je nezbytně nutné dokončit podle ambiciózního časového plánu unii úspor a investic a bankovní unii a urychleně ustavit legislativní rámec pro případné zavedení digitálního eura.

Inflace

Meziroční inflace zůstává blízko našeho cíle, když po červencových 2,0 % v srpnu mírně vzrostla na 2,1 %. Růst cen energií dosáhl -1,9 % poté, co v červenci činil -2,4 %, zatímco růst cen potravin oslabil z 3,3 % na 3,2 %. Inflace bez započtení cen potravin a energií zůstala beze změny na 2,3 %. Inflace ve složce služeb z červencových 3,2 % mírně klesla na 3,1 %, zatímco ve složce zboží zůstala beze změny na 0,8 %.

Ukazatele jádrové inflace zůstávají v souladu s naším 2% střednědobým cílem. Meziroční růst náhrad na zaměstnance dosáhl ve druhém čtvrtletí 3,9 %, oproti 4,0 % v předchozím čtvrtletí a 4,8 % ve druhém čtvrtletí loňského roku. Výhledové ukazatele, včetně mzdového přehledu ECB a šetření mzdových očekávání, naznačují, že růst mezd bude dále zmírňovat. Spolu s růstem produktivity to pomůže udržet domácí cenové tlaky pod kontrolou, i při ziscích zotavujících se z nízkých úrovní.

Pokud jde o další vývoj, podle projekcí by měla inflace ve složce potravin klesnout z 2,9 % v roce 2025 na 2,3 % v letech 2026 a 2027. Inflace ve složce energií by měla zůstat volatilní, ale v horizontu projekcí vzrůst, a to částečně z důvodu spuštění systému EU pro obchodování s emisemi 2. Inflace bez započtení cen energií a potravin by v důsledku silnějšího eura a snižujících se tlaků na růst nákladů práce měla klesnout z 2,4 % v roce 2025 na 1,9 % v roce 2026 a na 1,8 % v roce 2027.

Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se nadále nachází poblíž 2 %, což podporuje stabilizaci inflace blízko našeho cíle.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst jsou nyní vyrovnanější. I když nedávné obchodní dohody snížily nejistotu, obnovené zhoršení obchodních vztahů by mohlo dále utlumit vývoz a zpomalovat investice a spotřebu. Zhoršení nálady na finančních trzích by mohlo vést k přísnějším podmínkám financování, větší averzi k riziku a slabšímu růstu. Jedním z hlavních zdrojů nejistoty zůstává geopolitické napětí, např. neoprávněná válka Ruska proti Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východě. Naopak by k vyššímu hospodářskému růstu mohly přispět vyšší než očekávané výdaje na obranu a infrastrukturu společně s reformami podporujícími produktivitu. Zlepšení podnikatelské důvěry by mohlo podpořit soukromé investice. Pokud by se zmenšilo geopolitické napětí nebo by byly vyřešeny přetrvávající obchodní spory rychleji, než se očekává, mohlo by to zlepšit sentiment a podpořit hospodářskou aktivitu.

Výhled inflace zůstává nejistější než obvykle, a to v důsledku globálního prostředí stále volatilní obchodní politiky. Oproti očekávání by mohlo inflaci dále snížit silnější euro. Navíc by mohl být růst cen ve skutečnosti nižší, pokud by vyšší cla vedla ke snížení poptávky po vývozu z eurozóny a země s nadbytečnou kapacitou by motivovala, aby dále zvyšovaly svůj vývoz do eurozóny. Obchodní napětí by mohlo vést k vyšší volatilitě a averzi k riziku na finančních trzích, což by tlumilo domácí poptávku a tím také inflaci. Naopak by inflace mohla být ve skutečnosti vyšší, pokud by fragmentace světových dodavatelských řetězců vedla k růstu dovozních cen a posílení kapacitních omezení v domácí ekonomice. Inflaci by mohl ve střednědobého horizontu zvýšit také růst výdajů na obranu a infrastrukturu. Extrémní povětrnostní jevy a prohlubující se klimatická krize jako taková by mohly zdražovat ceny potravin více, než se očekává.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho minulého zasedání vzrostly krátkodobé tržní úrokové sazby, zatímco dlouhodobější sazby zůstaly prakticky beze změny. Naše dřívější snižování úrokových sazeb však v červenci nadále zlevňovalo úvěry pro podniky. Průměrná úroková sazba z nových úvěrů podnikům z červnových 3,6 % poklesla v červenci na 3,5 %. Náklady na emisi tržního dluhu zůstaly beze změny na 3,5 %. Úvěry podnikům vzrostly o 2,8 % – mírně výrazněji než v červnu, zatímco růst emise podnikových dluhopisů posílil z 3,4 % na 4,1 %. Průměrná úroková sazba z nových hypotečních úvěrů zůstala v červenci opět na 3,3 %, přičemž růst poskytovaných hypotečních úvěrů posílil z 2,2 % na 2,4 %.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit stabilizaci inflace ve střednědobém horizontu na našem 2% cíli. Při určování odpovídajícího nastavení měnové politiky budeme uplatňovat přístup závislý na údajích a rozhodnutí budou přijímána jen na příslušných zasedáních. Naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu a souvisejících rizik zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje i dynamiky jádrové inflace a síly transmise měnové politiky. Předem se nezavazujeme k žádné konkrétní trajektorii vývoje úrokových sazeb.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu upravit, abychom zajistili trvalejší stabilizaci inflace na našem střednědobém cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.