TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 14. prosince 2023

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. I když se inflace v posledních měsících snížila, je pravděpodobné, že v blízkém horizontu opět přechodně oživí. Podle nejnovějších projekcí pro eurozónu sestavených odborníky Eurosystému by inflace měla v průběhu příštího roku pozvolně klesat a k našemu 2% cíli by se měla přiblížit v roce 2025. Odborníci Eurosystému obecně předpokládají, že celková inflace dosáhne v průměru 5,4 % v roce 2023, 2,7 % v roce 2024, 2,1 % v roce 2025 a 1,9 % v roce 2026. V porovnání s projekcemi ze září, které sestavili pracovníci ECB, byl tedy výhled pro rok 2023 a zejména pro rok 2024 revidován směrem dolů.

Jádrová inflace dále zmírnila. Domácí cenové tlaky ale zůstávají zvýšené, v prvé řadě v důsledku silného růstu jednotkových mzdových nákladů. Odborníci Eurosystému předpokládají, že inflace bez započtení cen energií a potravin dosáhne v průměru 5,0 % v roce 2023, 2,7 % v roce 2024, 2,3 % v roce 2025 a 2,1 % v roce 2026.

Naše dosavadní zvyšování sazeb se nadále výrazně promítá do ekonomiky. Přísnější podmínky financování tlumí poptávku, což pomáhá snižovat inflaci. Odborníci Eurosystému očekávají, že hospodářský růst zůstane v blízkém horizontu utlumený. Poté by se měla ekonomika zotavovat v důsledku rostoucích reálných příjmů – protože lidé budou těžit z klesající inflace a rostoucích mezd – a zlepšující se zahraniční poptávky. Odborníci Eurosystému tedy očekávají oživení hospodářského růstu z průměrné hodnoty 0,6 % v roce 2023 na 0,8 % v roce 2024 a na 1,5 % v roce 2025 i 2026.

Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že základní úrokové sazby ECB jsou na úrovni, která dostatečně dlouhým působením k tomuto včasnému návratu výrazně přispěje. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby naše základní úrokové sazby byly po nezbytně dlouhou dobu stanoveny na dostatečně restriktivní úrovni.

Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích. Zejména naše rozhodnutí o úrokových sazbách budou vycházet z našeho hodnocení inflačního výhledu zohledňujícího aktuální ekonomické a finanční údaje, dynamiku jádrové inflace a sílu transmise měnové politiky.

Základní úrokové sazby ECB jsou naším prvořadým nástrojem nastavení měnové politiky. Dnes jsme také rozhodli pokročit v návratu rozvahy Eurosystému k obvyklým hodnotám. Rada guvernérů hodlá během první poloviny roku 2024 nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP). Ve druhé polovině roku hodlá snižovat objem portfolia PEPP v průměru o 7,5 mld. EUR měsíčně. Rada guvernérů hodlá reinvestice v rámci programu PEPP ukončit v závěru roku 2024.

Dnes přijatá rozhodnutí jsou rozvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ekonomika eurozóny ve třetím čtvrtletí mírně poklesla, zejména v důsledku snížení zásob. Je pravděpodobné, že přísnější podmínky financování a utlumená zahraniční poptávka budou hospodářskou aktivitu v blízkém horizontu nadále omezovat. Výhled je zvlášť slabý pro stavebnictví a zpracovatelský průmysl – dva sektory nejvíce zasažené vyššími úrokovými sazbami. Aktivita v sektoru služeb by v následujících měsících měla také zmírnit. Příčinou jsou vnější efekty slabší průmyslové výroby, slábnoucí vlivy znovuotevření ekonomiky a rozšiřující se dopad přísnějších podmínek financování.

Ekonomiku nadále podporuje trh práce. Míra nezaměstnanosti dosáhla v říjnu úrovně 6,5 % a zaměstnanost vzrostla během třetího čtvrtletí o 0,2 %. Současně slabší ekonomika tlumí poptávku po pracovnících, kdy podniky nabízejí v posledních měsících menší počet volných míst. Navíc i když má práci více lidí, celkový počet odpracovaných hodin poklesl ve třetím čtvrtletí o 0,1 %.

S ustupující energetickou krizí by vlády měly pokračovat v ukončování souvisejících podpůrných opatření. Tento přístup je nezbytný, aby nedocházelo k posilování střednědobých inflačních tlaků, které by jinak vyžadovalo ještě přísnější měnovou politiku. Fiskální politiky by měly být koncipovány tak, aby zvyšovaly produktivitu naší ekonomiky a postupně snižovaly vysoký veřejný dluh. Strukturální reformy a investice k posílení nabídkové kapacity eurozóny, které by bylo podpořeno úplným prováděním programu „Next Generation EU“, mohou ve střednědobém horizontu pomoci snížit cenové tlaky a současně podpořit přechod na zelenou a digitální ekonomiku. Za tímto účelem je důležité se urychleně shodnout na reformě rámce EU pro správu ekonomických záležitostí. Dále je nezbytně nutné zrychlit pokrok směrem k unii kapitálových trhů a k završení bankovní unie.

Inflace

Inflace v posledních dvou měsících klesla a v listopadu dosáhla podle předběžného odhadu Eurostatu meziročního tempa 2,4 %. Tento pokles byl plošný. Růst cen energií se dále snížil a také růst cen potravin zpomalil, přestože celkově zůstává poměrně vysoký. Tento měsíc inflace pravděpodobně oživí v důsledku posilujícího vlivu srovnávací základny u nákladů na energie. Očekáváme, že v roce 2024 bude inflace klesat pomaleji vzhledem k dalšímu posilujícímu vlivu srovnávací základny a postupnému rušení v minulosti přijatých rozpočtových opatření zaměřených na omezení negativních dopadů šoku cen energií.

Inflace bez započtení cen energií a potravin za poslední dva měsíce klesla téměř o dva celé procentní body a v listopadu činila 3,6 %. Tento vývoj odráží zlepšující se podmínky na straně nabídky, odeznívající vlivy dřívějšího šoku cen energií a dopad přísnější měnové politiky na poptávku a na schopnost podniků určovat ceny. Míra inflace u zboží klesla na 2,9 % a u služeb na 4,0 %.

Všechny ukazatele jádrové inflace v říjnu klesly, ale domácí cenové tlaky zůstaly na zvýšené úrovni, především v důsledku výrazného růstu mezd a také klesající produktivity. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání se nacházejí většinou poblíž 2 %, přičemž některé tržní ukazatele kompenzace inflace ze zvýšené úrovně klesly.

Hodnocení rizik

Rizika pro hospodářský růst zůstávají vychýlena směrem dolů. Hospodářský růst by mohl být nižší, pokud by se vlivy měnové politiky ukázaly být oproti očekávání výraznější. Hospodářský růst eurozóny by tlumila také slabší světová ekonomika nebo další zpomalení světového obchodu. Základními zdroji geopolitického rizika jsou neoprávněná válka Ruska na Ukrajině a tragický konflikt na Blízkém východu. Vyústit mohou v to, že podniky a domácnosti budou mít v budoucnost menší důvěru. Hospodářský růst by mohl být vyšší, pokud by se díky rostoucím mzdám zvýšily výdaje více, než se čekalo, nebo pokud by světová ekonomika rostla více, než se předpokládá.

Proinflační rizika zahrnují zvýšené geopolitické napětí, které by mohlo zvýšit v krátkodobém horizontu ceny energií, a extrémní povětrností jevy, které by mohly působit na růst cen potravin. Inflace by nakonec mohla být také vyšší, než se očekává, pokud by se inflační očekávání posunula nad náš cíl nebo pokud by se mzdy či ziskové marže nad očekávání zvýšily. Naproti tomu by inflace mohla překvapit ve směru poklesu, pokud měnová politika utlumí poptávku více, než se čekalo, nebo se neočekávaně zhorší hospodářské prostředí ve zbylých částech světa, a to potenciálně částečně v důsledku nedávného růstu geopolitických rizik.

Finanční a měnové podmínky

Od našeho posledního zasedání tržní úrokové sazby značně klesly a nachází se pod úrovní sazeb obsažených v makroekonomických projekcích. Naše restriktivní měnová politika se nadále výrazně promítá do širších podmínek financování. Zápůjční úrokové sazby v říjnu opět vzrostly, a to na 5,3 % v případě podnikových úvěrů a na 3,9 % u hypoték.

Vyšší výpůjční sazby, utlumená poptávka po úvěrech a jejich omezenější nabídka dále oslabily dynamiku úvěrů. Úvěry podnikům v říjnu klesly meziročním tempem 0,3 % a úvěry domácnostem zůstávaly také utlumené a rostly meziročním tempem 0,6 %. Vzhledem k slabší úrovni poskytovaných úvěrů a zmenšení rozvahy Eurosystému zaznamenávaly široké peníze, měřené agregátem M3, nadále pokles. Ten činil v říjnu meziročně 1,0 %.

V souladu s naší strategií měnové politiky posoudila Rada guvernérů podrobně vzájemné vztahy mezi měnovou politikou a finanční stabilitou. Banky v eurozóně prokázaly svou odolnost. Jejich kapitálová přiměřenost je vysoká a jejich ziskovost se během posledního roku značně zvýšila. Výhled finanční stability však v současném prostředí zpřísňujících se podmínek financování, slabého hospodářského růstu a geopolitického napětí zůstává křehký. Situace by se mohla zhoršit zejména v případě, že by se bankám zvýšily náklady financování více, než se očekává, a pokud by se splácením úvěrů mělo potíže více dlužníků. Celkový dopad takového scénáře na ekonomiku by přitom měl zůstat omezený, pokud finanční trhy budou reagovat řádným způsobem. V první obranné linii proti hromadění finančních zranitelných míst zůstává makroobezřetnostní politika a zavedená opatření přispívají k zachování odolnosti finančního systému.

Závěr

Rada guvernérů dnes rozhodla ponechat všechny tři základní úrokové sazby ECB beze změny. Jsme odhodláni zajistit včasný návrat inflace k našemu 2% střednědobému cíli. Na základě našeho stávajícího hodnocení usuzujeme, že úrokové sazby dosáhly úrovně, která dostatečně dlouhým působením výrazně přispěje k včasnému návratu inflace k našemu cíli. Naše budoucí rozhodnutí zajistí, aby za účelem dosažení tohoto včasného návratu byly základní úrokové sazby ECB stanoveny po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni. Při stanovování odpovídající úrovně a trvání restrikce budeme nadále uplatňovat přístup závislý na údajích.

Rada guvernérů hodlá ve druhé polovině roku 2024 zmenšovat portfolio PEPP a na konci roku 2024 ukončit své reinvestice v rámci PEPP.

V každém případě jsme připraveni všechny své nástroje v rámci svého mandátu přizpůsobit tomu, abychom zajistili návrat inflace k našemu střednědobému cíli a zachovali hladké fungování transmise měnové politiky.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.