Záporná úroková sazba ECB

12. června 2014 (aktualizováno 28. července 2022)

Naším úkolem v ECB je udržovat stabilní ceny. Tento úkol plníme tím, že cílíme na střednědobou míru inflace ve výši 2 %. Jako většina centrálních bank i my ovlivňujeme inflaci stanovováním úrokových sazeb. Pokud chce centrální banka působit proti příliš vysoké inflaci, zpravidla úrokové sazby zvyšuje, čímž prodražuje vypůjčování peněz a činí spoření zajímavějším. Pokud chce naopak omezit příliš nízkou inflaci, úrokové sazby snižuje.
Podle očekávání z roku 2014 měla inflace v eurozóně zůstat po delší dobu výrazně pod naší cílovou hodnotou. Proto Rada guvernérů ECB v červnu 2014 usoudila, že je třeba úrokové sazby snížit. ECB má tři základní úrokové sazby, s nimiž může pracovat: úrokovou sazbu mezní zápůjční facility určenou pro jednodenní úvěry bankám, úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace a úrokovou sazbu vkladové facility. Sazba pro hlavní refinanční operace je sazba, za niž si banky mohou pravidelně půjčovat prostředky od ECB, zatímco sazbou vkladové facility jsou úročeny prostředky, které banky ukládají u centrální banky. Sníženy byly všechny tři sazby. Toto snížení bylo součástí souboru opatření zaměřených na zajištění cenové stability ve střednědobém horizontu, což je jedna z nezbytných podmínek udržitelného hospodářského růstu v eurozóně.

Musím své bance za držení úspor platit, když jsou měnověpolitické sazby záporné? Jaký má záporná sazba z vkladů vliv na moje úspory?

Komerční banky se samozřejmě mohou rozhodnout, že vkladatelům úrokové sazby sníží, a některé z nich záporné úrokové sazby přenesly na klienty s velkými vklady. Současně si však spotřebitelé a podniky mohly půjčovat peníze levněji a to pomohlo stimulovat hospodářské oživení.
V tržním hospodářství je návratnost úspor určována nabídkou a poptávkou. Například nízké dlouhodobé úrokové sazby jsou důsledkem nízkého hospodářského růstu a nedostatečné návratnosti kapitálu. Rozhodnutí ECB o úrokových sazbách vkladatele nakonec zvýhodnila, protože podpořila růst a vytvořila tak prostředí, v němž se úrokové sazby mohly postupně vrátit na vyšší úroveň.

Proč však trestat vkladatele a odměňovat dlužníky?

Hlavní úlohou centrální banky je zajistit, aby vklady nebo půjčky domácností a podniků byly atraktivnější či méně atraktivní – nejde však o „tresty“ a „odměny“. Snížením úrokových sazeb, a tedy snížením atraktivity úspor a zvýhodněním půjček podporuje centrální banka obyvatele, aby utráceli nebo investovali peníze. Pokud na druhé straně centrální banka úrokové sazby zvýší, motivace se celkově přesouvá k větším úsporám a menšímu utrácení, což může pomoci ochladit ekonomiku, která trpí vysokou inflací. Tento přístup není vlastní jen ECB – uplatňují jej všechny centrální banky.

Není možné, že se banky záporné sazbě z vkladů vyhnou? Například tím, že se prostě rozhodnou držet více bankovek?

Pokud banka drží více peněz, než je nutné z hlediska minimálních povinných rezerv, a není ochotna půjčovat dalším komerčním bankám, má pouze dvě možnosti: držet peníze na účtu u centrální banky, nebo v hotovosti. Ale ani držení hotovosti není bez nákladů − už proto, že banka potřebuje k úschově bankovek velmi bezpečné úložiště. Je tedy nepravděpodobné, že by se kterákoli banka pro tuto možnost rozhodla. Pravděpodobnější varianta je, že banky peníze buď půjčí dalším bankám, nebo z vkladů zaplatí zápornou sazbu.