Shrnutí

Výhled hospodářské aktivity a inflace v eurozóně je velice nejistý a zásadním způsobem závisí na dalším vývoji Ruskem vyvolané války na Ukrajině, dopadu stávajících sankcí a na dalších možných opatřeních.^[1] Základní projekce zahrnují počáteční posouzení dopadu války na ekonomiku eurozóny na základě údajů dostupných do 2. března 2022. Prudký nárůst cen energií a negativní dopady na důvěru značí v blízkém horizontu výrazně nepříznivé faktory pro vývoj domácí poptávky, zatímco oznámené sankce a výrazné zhoršení vyhlídek ruské ekonomiky oslabí růst obchodu eurozóny. Základní projekce vycházejí z předpokladů, že současné narušení dodávek energií a negativní dopady na důvěru spojené s konfliktem jsou dočasné a že globální dodavatelské řetězce nejsou výrazně ovlivněny. Na tomto základě předpokládají základní projekce výrazně nepříznivý dopad konfliktu na hospodářský růst eurozóny v roce 2022. Přesto se i nadále očekává poměrně silné tempo růstu hospodářské aktivity v nadcházejících čtvrtletích vzhledem k základním podmínkám pro ekonomiku eurozóny, které jsou dány silným trhem práce a předpokládaným ustupováním nepříznivých faktorů spojených s pandemií a obtížemi v dodávkách. Tempo hospodářského růstu by se ve střednědobém horizontu mělo přiblížit k historickému průměru, a to navzdory méně podpůrnému nastavení fiskální politiky a nárůstu úrokových sazeb v souladu s metodickými předpoklady vycházejícími z očekávání finančních trhů. Celkově se předpokládá, že tempo růstu reálného HDP dosáhne průměrné úrovně 3,7 % v roce 2022, 2,8 % v roce 2023 a 1,6 % v roce 2024. V porovnání s projekcemi odborníků Eurosystému z prosince 2021 došlo k revizi výhledu hospodářského růstu pro rok 2022 o 0,5 procentního bodu směrem dolů, a to především v důsledku krize na Ukrajině a jejímu dopadu na ceny energií, důvěru a obchod. Tato revize směrem dolů je částečně vyvážena kladným přenosovým efektem revizí údajů směrem nahoru pro rok 2021. Výhled hospodářského růstu pro rok 2023 byl revidován o 0,1 procentního bodu směrem dolů a pro rok 2024 zůstal beze změny.

V souvislosti s řadou mimořádných šoků cen energií současný konflikt na Ukrajině naznačuje, že předpokládaná celková inflace podle základních projekcí setrvá v následujících měsících na velmi vysokých hodnotách a následně začne pozvolna klesat směrem k cíli. Průměrná hodnota by měla dosahovat 5,1 % v roce 2022, 2,1 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024. Výrazně vzrostly cenové tlaky v blízkém horizontu, zejména ty, které se týkají ropných a plynových komodit. Usuzuje se, že tyto tlaky budou dlouhodobější, než se původně očekávalo, a budou pouze částečně vyrovnány tlumícími vlivy nižší důvěry na hospodářský růst a slabším růstem obchodu v důsledku konfliktu. Nicméně vzhledem k absenci dalších proinflačních šoků u cen komodit by měla inflace v segmentu energií v horizontu projekcí výrazně poklesnout. V krátkodobém horizontu souvisí tento pokles s vlivy srovnávací základny, zatímco metodické předpoklady založené na cenách futures zahrnovaly pokles cen ropy a velkoobchodních cen plynu, jehož důsledkem je zanedbatelný příspěvek složky energií k celkové inflaci v roce 2024. Inflace měřená HICP bez započtení cen energií a potravin zůstává v roce 2022 vysoká na úrovni 2,6 %, což odráží silnější dynamiku cen služeb s vyšší intenzitou kontaktů mezi lidmi, nepřímé dopady vyšších cen energií a proinflační dopady přetrvávajících problémů v dodávkách. S tím, jak budou uvedené tlaky zmírňovat, by měl tento ukazatel jádrové inflace v roce 2023 klesnout na 1,8 % a následně v roce 2024 vzrůst na 1,9 %, a to v důsledku posilující poptávky, napjatější situace na trzích práce a některých sekundárních dopadů na mzdy – jak tomu bylo obvykle i v minulosti. V porovnání s projekcemi z prosince 2021 sestavenými odborníky Eurosystému byla celková inflace v kumulativním vyjádření v horizontu projekcí revidována výrazně směrem nahoru, a to zejména v roce 2022. Tato úprava směrem nahoru odráží nedávno zveřejněná, překvapivá data, vyšší ceny energetických komodit, trvalejší tlaky na růst cen v důsledku narušení dodávek a silnější růst mezd, který souvisí také s plánovaným zvýšením minimální mzdy v Německu. Tato revize směrem vzhůru zohledňuje také nedávný návrat ukazatelů střednědobých inflačních očekávání získaných z průzkumů na hodnoty odpovídající inflačnímu cíli ECB. Tyto vlivy více než vyrovnávají negativní dopad na inflaci týkající se výrazné revize tržních předpokladů směrem nahoru, pokud jde o úrokové sazby, a nepříznivé poptávkové dopady konfliktu na Ukrajině.

Vzhledem k významné nejistotě ohledně dopadu konfliktu na Ukrajině na ekonomiku eurozóny byly vedle základních projekcí připraveny dva scénáře. „Nepříznivý“ scénář předpokládá oproti základním projekcím přísnější sankce vůči Rusku, vedoucí k určitému narušení globálních hodnotových řetězců. Trvalejší omezení dodávek ruského plynu by vedlo k vyšším nákladům na energie a ke snížení výroby v eurozóně, ale tyto dopady by byly pouze dočasné v důsledku nahrazování jinými zdroji energií. Kromě toho by geopolitické napětí bylo trvalejší než v základních projekcích, což by vedlo k dalším poruchám na finančních trzích a déletrvající nejistotě. Podle takového scénáře by byl růst HDP v eurozóně v roce 2022 o 1,2 procentního bodu nižší než v základních projekcích, zatímco inflace by byla o 0,8 procentního bodu vyšší. V roce 2023 by byly rozdíly omezenější. V roce 2024 by byl růst o něco silnější než v základních projekcích s tím, jak by ekonomika výraznější negativní dopad na hospodářskou aktivitu v letech 2022 a 2023 dohnala. S obnovením rovnováhy na trzích s ropou a zemním plynem by velké nárůsty cen energií postupně odeznívaly, což by vedlo k poklesu inflace pod úroveň v základním scénáři, a to zejména v roce 2024. „Vážnější“ scénář zahrnuje kromě charakteristik nepříznivého scénáře také silnější reakci cen energií na citelnější omezení nabídky, výraznější přecenění na finančních trzích a větší sekundární dopady rostoucích cen energií. Tento scénář by implikoval růst HDP v roce 2022 o 1,4 procentního bodu pod úrovní v základním scénáři, zatímco inflace by byla o 2,0 procentního bodu vyšší. Výrazně nižší hospodářský růst a vyšší inflace ve srovnání se základním scénářem by se projevily také v roce 2023. Vytrvalejší poruchy vyvolané válkou by s sebou v roce 2024 nesly poměrně mírné účinky dohánění produktu na hospodářský růst, zatímco silnější sekundární vlivy by vyrovnaly negativní dopad klesajících cen energií na inflaci.

1 Reálná ekonomika

V důsledku zhoršování problémů s dodávkami, přísnějších pandemických omezení a vyšších cen energií růst reálného HDP ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 zmírnil na 0,3 %, tedy víceméně v souladu s očekáváními v projekcích z prosince 2021. Soukromá spotřeba se v důsledku rostoucího počtu infikovaných a obnovení pandemické nejistoty snížila a byla doprovázena cenovým poklesem reálného disponibilního důchodu. Kladné příspěvky k růstu naopak vykázaly investice a veřejná spotřeba a hospodářská aktivita se vrátila na svou předpandemickou úroveň.

V prostředí přísnějších omezení mobility, přetrvávajících narušení dodávek, vyšších cen energií a konfliktu na Ukrajině by v prvním čtvrtletí roku 2022 měl růst reálného HDP zůstat utlumený (graf 1). Pokles maloobchodních tržeb v prosinci 2021 (oproti listopadu o 2,7 %) a služeb s vyšší intenzitou mezilidských kontaktů v důsledku přísnějších omezení mobility na přelomu roku vedl v prvním čtvrtletí roku 2022 k negativnímu přenosovému efektu na růst. Zdá se, že tento efekt byl částečně vyrovnán nepatrným měsíčním nárůstem maloobchodních tržeb v lednu 2022 (0,2 %). Výhledovější ukazatele, jako jsou kompozitní index vedoucích nákupu (Purchasing Managers’ Index, dále též „PMI“) a ukazatel ekonomické nálady sestavovaný Evropskou komisí, zůstaly v lednu a únoru víceméně na úrovních zaznamenaných ve čtvrtém čtvrtletí. I přes lednové a únorové zlepšení PMI u dodacích lhůt ve zpracovatelském průmyslu index nadále signalizuje intenzivní narušení dodávek. Šetření, na nichž jsou tyto ukazatele založeny, však byla provedena před vypuknutím konfliktu na Ukrajině. S ohledem také na tento další energetický šok a nejistotu způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu byl růst reálného HDP pro první čtvrtletí roku 2022 ve srovnání s prosincovými projekcemi revidován směrem dolů o 0,2 procentního bodu a nyní se očekává, že dosáhne 0,2 %.

Výhled hospodářské aktivity v eurozóně je velice nejistý a zásadním způsobem závisí na událostech na Ukrajině. Válka na Ukrajině oslabuje krátkodobý výhled hospodářského růstu zejména prostřednictvím obchodu, cen komodit a kanálů důvěry. Na zahraniční poptávku eurozóny nepříznivě působí sankce a ekonomické zpomalení ruské ekonomiky, i když přímé obchodní vazby s Ruskem jsou omezené. Prudký růst cen energií a negativní dopady na důvěru spolu se zhoršením rizikového sentimentu a poklesem cen akcií naznačují nevýraznou domácí poptávku. Naše základní projekce nicméně předpokládají, že jakékoli narušení dodávek energií související s konfliktem bude dočasné a nebude mít významný přetrvávající dopad na hospodářskou aktivitu v eurozóně. Box 3 podrobněji uvádí dopad, který by měl mít konflikt na ekonomiku eurozóny, a popisuje dva alternativní scénáře založené na negativnějších předpokladech.

S tím, jak řada nepříznivých faktorů začne slábnout, by hospodářský růst měl od druhého čtvrtletí roku 2022 nadále zrychlovat, ale tento růst je tlumen negativními dopady konfliktu na Ukrajině. Očekávané zlepšení v delším než krátkodobém horizontu vychází z řady podpůrných faktorů: slábnoucího ekonomického dopadu pandemie, postupného odeznívání problémů v dodávkách a zlepšení konkurenceschopnosti vývozních cen vůči hlavním obchodním partnerům. Naopak konflikt na Ukrajině by měl hospodářský růst eurozóny ovlivňovat negativně. I když se očekává, že program Next Generation EU (dále též „NGEU“) podpoří v některých zemích investice, ukončení dočasných vládních podpůrných opatření znamená, že fiskální politika by měla být méně prorůstová, zejména v roce 2022. I přes zvýšení úrokových sazeb obsažené v metodických předpokladech budou podmínky financování nadále příznivé. Nehledě na zhoršení výhledu v krátkodobém horizontu se celkově očekává, že se reálný HDP víceméně vrátí na trajektorii předpokládanou v předpandemických projekcích (graf 2).

Soukromá spotřeba by se měla během roku 2022 zotavit, a to i přes zvýšenou nejistotu způsobenou konfliktem na Ukrajině, a během horizontu projekcí zůstat hlavním faktorem růstu. V kontextu přísnějších omezení souvisejících s pandemií – zejména v oblasti služeb s vyšší intenzitou mezilidských kontaktů – a rostoucích cen energií klesla soukromá spotřeba ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 více, než se očekávalo, a byla o 2,5 % nižší než před pandemií. Vyšší ceny energií, které výrazně nepříznivě ovlivňují kupní sílu domácností, také naznačují pravděpodobný pokles soukromé spotřeby v prvním čtvrtletí roku 2022. Následně by soukromá spotřeba měla růst, i když mírněji, než se dříve očekávalo, a odrážet tak určité opatrnostní úspory a další růst cen energií v důsledku války na Ukrajině. Zrychlení soukromé spotřeby je založeno na předpokladu postupného řešení pandemie, zmírnění problémů na straně nabídky spotřebního zboží a jen dočasného narušení dodávek energií v důsledku konfliktu na Ukrajině. V roce 2023 by spotřeba měla nadále předstihovat vývoj reálného důchodu, a to v důsledku dalšího uvolňování úspor naakumulovaných od začátku roku 2020.

Vysoké pracovní příjmy podporují růst reálného disponibilního důchodu, zatímco vyšší míra inflace a ukončení fiskálních transferů má tlumící efekt. Reálný disponibilní důchod by měl v prvním čtvrtletí roku 2022 výrazně klesnout v důsledku vyšší inflace a nižších čistých fiskálních transferů. Od druhého čtvrtletí by mělo dojít k oživení v důsledku zlepšující se situace na trhu práce a v menší míře i dalších osobních příjmů v souladu s mírným růstem hospodářské aktivity. Naopak čisté fiskální transfery by měly růst příjmů v roce 2022 tlumit s tím, jak bude klesat počet lidí v programech zachování pracovních míst, kdy se pracovníci budou většinou vracet k běžnému výkonu zaměstnání, a další dočasná fiskální opatření související s pandemií skončí. To je částečně vyrovnáno novými opatřeními zaměřenými na kompenzaci dopadu vysokých cen energií. Vysoká inflace tlumí reálný disponibilní důchod silněji, než se dříve očekávalo, a přispívá tak k jeho poklesu v roce 2022.

Očekává se, že míra úspor domácností klesne pod úroveň před krizí a následně se ke konci horizontu projekcí stabilizuje. Míra úspor by měla během celého roku 2022 klesat a ve srovnání s předchozími projekcemi byla revidována mírně směrem dolů. I když konflikt na Ukrajině vyvolává nejistotu, která by obvykle měla vést k růstu opatrnostních úspor, tento efekt je více než vyrovnán tím, že domácnosti využívají úspory alespoň částečně k omezení negativních vlivů energetického šoku na růst reálné spotřeby. Návrat chování spotřebitelů do normálu v oblasti úspor odráží uvolnění omezujících opatření a odeznění opatrnostních motivů souvisejících s pandemií. Předpokládá se, že míra úspor se od poloviny roku 2023 víceméně stabilizuje pod svou historickou průměrnou úrovní. Přetrvávající, byť mírné podstřelení historického průměru odráží částečné odeznívání nadměrných úspor domácností naakumulovaných od počátku pandemie. Tento vliv je však tlumen nejistotou způsobenou událostmi na Ukrajině a koncentrací nadměrných úspor u bohatších a starších domácností s nižším sklonem ke spotřebě, zatímco domácnosti v nižších příjmových skupinách jsou i vzhledem k nižším rezervám více vystaveny šoku cen energií.^[2]

Investice do bydlení by měly v krátkodobém horizontu zůstat kladné a po zbytek horizontu projekcí by měly zmírňovat. Investice do bydlení ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 mírně vzrostly, což víceméně odpovídá očekáváním obsaženým v projekcích z prosince 2021, přičemž aktivitu na trhu s bydlením nepříznivě ovlivňoval nedostatek pracovních sil i surovin. I přes válku na Ukrajině by investice do bydlení měly v krátkodobém horizontu nadále růst, a to při stále významné poptávce – podpořené zejména výraznou poptávkou domácností s vyššími příjmy – a určitých předběžných náznacích, že omezení na straně nabídky polevují. Po krátké fázi dohánění, v níž se očekává výraznější zmírňování omezení na straně nabídky, by měl růst investic do bydlení po zbytek horizontu projekcí zmírnit. Nadále však bude podporován pozitivními Tobinovými Q efekty a rostoucím disponibilním důchodem, zatímco podmínky financování začnou být o něco méně příznivé.

Očekává se, že podnikatelské investice v horizontu projekcí porostou a budou představovat zvyšující se podíl na reálném HDP, a to i přes konflikt na Ukrajině, neboť se zmírní omezení na straně nabídky a dojde k čerpání finančních prostředků z fondu NGEU. Po dočasném poklesu podnikatelských investic pozorovaném ve třetím čtvrtletí roku 2021 z velké části v důsledku omezení na straně nabídky se odhaduje, že se podnikatelské investice v posledním čtvrtletí roku 2021 vrátily k dynamičtějšímu růstu. V krátkodobém horizontu navzdory zvýšené nejistotě a volatilitě na finančních trzích v důsledku konfliktu na Ukrajině ukazuje stále vysoká důvěra podnikatelského sektoru a využití kapacit a také lepší hodnocení zakázkových knih výrobců investičních statků na pokračující kladný růst. S tím, jak poleví narušování dodávek, by si růst investic měl zachovat dynamiku, i když je pravděpodobné, že jej bude brzdit zvyšování cen komodit, negativní vlivy na důvěru a narušení obchodu související s konfliktem. Podnikatelské investice by měl v horizontu projekcí podpořit také pozitivní dopad programu NGEU a předpokládaný růst zisků v roce 2022 i v dalším období. Navíc vyšší výdaje související s dekarbonizací evropské ekonomiky dále podpoří podnikatelské investice ve střednědobém horizontu. Díky tomu by podnikatelské investice měly v horizontu projekcí představovat rostoucí podíl na reálném HDP.

Konflikt na Ukrajině zpomaluje oživení obchodu v krátkodobém horizontu, i když dynamika by měla později v roce 2022 posílit. Po náznacích oživení zahraniční poptávky v eurozóně na konci roku 2021 válka na Ukrajině krátkodobý výhled vývozu z eurozóny podrývá. Nepříznivé faktory související s konfliktem by mělo částečně kompenzovat určité zvýšení cenové konkurenceschopnosti a očekávané oživení obchodu se službami. V důsledku toho bylo čtvrtletní tempo růstu vývozu z eurozóny pro rok 2022 revidováno směrem dolů. Meziroční tempo růstu však bylo revidováno směrem vzhůru v důsledku pozitivních přenosových efektů vyplývajících z revizí ve druhé polovině roku 2021 směrem vzhůru. Na straně dovozu je pravděpodobné, že krátkodobé utlumení dynamiky hospodářské aktivity v eurozóně povede k nižšímu tempu růstu. Proto se očekává, že čistý vývoz přispěje v roce 2022 k růstu HDP jen mírně. Krátkodobý výhled však nadále zastírají výrazná rizika zpomalení související s narušením dodavatelských řetězců způsobeným nedostatkem klíčových vstupů z Ruska. Pokud dopady konfliktu, omezení na straně nabídky a restrikce související s pandemií odezní, vrátí se ve druhé polovině roku 2022 obchod eurozóny na svou dlouhodobou růstovou trajektorii. Deflátory obchodu charakterizují výrazná tempa růstu po šoku cen energií, zejména na straně dovozu, a budou přetrvávat po celý rok 2022. Ta pravděpodobně povedou také k výraznému zhoršení směnných relací a obchodní bilance eurozóny, které by se měly navrátit k normálu až od roku 2023.

Trh práce nadále posiluje. Zaměstnanost ve čtvrtém čtvrtletí roku 2021 vzrostla o 0,5 %, přičemž míra nezaměstnanosti dále poklesla. Zaměstnanost by měla v horizontu projekcí dále růst navzdory určitým tlakům na její pokles způsobeným zvýšenou nejistotou v důsledku války na Ukrajině. Navíc bude míra nezaměstnanosti v krátkodobém horizontu pravděpodobně ovlivněna nepříznivě, ale v ročním průměrném vyjádření by do roku 2024 měla klesnout na 7,0 %. Tento pokles je způsoben především předpokládanou výraznou poptávkou po pracovní síle v souladu s pokračujícím hospodářským oživením.

Růst produktivity práce by měl v horizontu projekcí postupně klesat směrem ke svému dlouhodobému průměru. Po dočasném poklesu souvisejícím se zpomalením hospodářské aktivity by produktivita práce měla obnovit svou dynamiku v důsledku výraznějšího hospodářského růstu a následně se postupně vrátit k normálu a směřovat ke svému dlouhodobému předpandemickému průměru. Předpokládá se, že do konce horizontu projekcí bude produktivita práce (na zaměstnanou osobu) přibližně o 4,6 % vyšší než před krizí.

V porovnání s projekcemi z prosince 2021 byl růst reálného HDP revidován směrem dolů o 0,5 procentního bodu pro rok 2022, o 0,1 procentního bodu pro rok 2023 a pro rok 2024 zůstal beze změny. Zhoršený výhled pro rok 2022 z velké míry odráží dopad krize na Ukrajině na ceny energií, důvěru a obchod a je částečně kompenzován kladným přenosovým efektem revizí údajů pro rok 2021 směrem vzhůru. V letech 2023 a 2024 jsou stimulující dopady posilování cenové konkurenceschopnosti související s vyššími nákladovými tlaky u některých klíčových obchodních partnerů víceméně kompenzovány předpoklady vyšších úrokových sazeb a negativním dopadem vyšších cen energií.

2 Fiskální výhled

Od projekcí z prosince 2021 byla do základních projekcí zapracována některá další fiskální stimulační opatření. Po výrazné expanzi v roce 2020 se odhaduje, že nastavení fiskální politiky v eurozóně po očištění o granty v rámci NGEU se v roce 2021 zpřísnilo. Důvodem jsou především neočekávané příjmy a další faktory, které se během oživení často projevují. V roce 2022 se v důsledku zrušení významné části nouzové podpory během pandemie očekává další zpřísnění nastavení fiskální politiky, které by však mělo být mírnější po zbytek horizontu projekcí. Ve srovnání s projekcemi z prosince 2021 se očekává, že nastavení fiskální politiky bude v roce 2022 přibližně o 0,2 procentního bodu HDP volnější a v letech 2023–2024 celkově beze změny. Revize pro rok 2022 odrážejí mimo jiné dodatečná stimulační opatření přijatá vládami v reakci na vlnu omikron, nová opatření na kompenzaci vyšších cen energií a také částečný obrat ve vývoji neočekávaných příjmů z roku 2021. Tento dodatečný fiskální impulz je částečně vyrovnán slabším růstem výdajů, zejména vládní spotřeby a transferů. Fiskální předpoklady a projekce jsou v současné době spojeny s vysokou mírou nejistoty v souvislosti s válkou na Ukrajině, přičemž výsledky posouzení rizik se spíše klaní k zavedení dodatečného stimulu.

Předpokládá se, že rozpočtové saldo eurozóny se bude do roku 2024 nadále plynule zvyšovat, avšak mírněji než podle projekcí z prosince 2021. Odhaduje se, že rozpočtový schodek eurozóny zůstal v roce 2021 vysoký, přičemž svého maxima dosáhl v roce 2020. Během horizontu projekcí by podstatné zlepšení rozpočtového salda mělo být způsobeno především cyklickou složkou a nižším cyklicky očištěným primárním deficitem. Na konci horizontu projekcí by mělo rozpočtové saldo dosáhnout -2 % HDP a zůstat tak pod úrovní před krizí. Po prudkém nárůstu v roce 2020 se očekává, že celkový veřejný dluh v eurozóně během celého horizontu projekcí klesne a v roce 2024 dosáhne přibližně 89 % HDP, což je nad úrovní před pandemií. Tento pokles by měl být způsoben především příznivými diferenciály mezi úrokovou sazbou a tempem hospodářského růstu, ale také úpravami poměru schodku a dluhu, které dohromady převyšují přetrvávající, i když klesající primární schodky. V porovnání s projekcemi z prosince 2021 byl odhad výsledného rozpočtového salda v roce 2021 revidován výrazně směrem vzhůru, což odráží jak vyšší poměr příjmů k HDP, tak nižší poměr výdajů k HDP. I přes vyšší výchozí bod je nynější předpoklad pro rozpočtové saldo v roce 2024 nižší než v prosinci, a to vzhledem ke zhoršení makroekonomického výhledu vyvolanému válkou na Ukrajině a revizemi podílu úrokových plateb na HDP směrem vzhůru. Vývoj celkového ukazatele zadluženosti v eurozóně byl pro celý horizont projekcí revidován směrem dolů, a to především příznivým vlivem srovnávací základny z roku 2021.

3 Ceny a náklady

V únoru 2022 dosáhla celková inflace 5,8 % a očekává se, že na zvýšené úrovni zůstane i v nadcházejících čtvrtletích (graf 3). Inflace je způsobena především inflací ve složce energií, která v únoru zaznamenala nárůst přibližně na 32 %, zejména v důsledku vyšších sazeb na odběr plynu a elektřiny. Zároveň se očekává, že tyto dvě složky udrží vysokou míru inflace ve složce energií i v průběhu roku. Vliv cen pohonných hmot by měl naopak v roce 2022 odeznít, a to v důsledku vlivu srovnávací základny a předpokládaného klesajícího profilu cen ropy. Sazby na odběr elektřiny a plynu zaznamenaly v lednu výrazný meziměsíční nárůst, přičemž v mnoha zemích dochází k opětovnému stanovení cen pro nový rok. Další zvyšování se očekává v průběhu roku vzhledem k prudkému nárůstu velkoobchodních cen futures na plyn způsobenému válkou na Ukrajině, který se postupně promítne do spotřebitelských cen (vliv srovnávací základny však značí určité snížení roční míry inflace později během roku). Inflace měřená HICP bez zahrnutí energií a potravin by měla v roce 2022 dosáhnout 2,6 %, a to v důsledku vysoké poptávky, nepřímých vlivů vyšších cen energií a cenových tlaků v rámci cenového řetězce týkajících se obtíží v dodávkách. Inflace ve složce potravin se v únoru zvýšila na 4,1 % a očekává se, že zůstane vysoká po celý rok 2022 v důsledku vysokých cen komodit a mimořádného nárůstu cen plynu a elektřiny, které představují přibližně 90 % celkových nákladů na energie v odvětví zpracovaných potravin a jsou důležitým faktorem pro výrobu hnojiv. Celková inflace by měla ve druhé polovině roku klesat v důsledku výrazně záporného vlivu srovnávací základny a předpokládaného klesajícího profilu cen ropy.

Inflace měřená HICP by měla klesnout z průměrné úrovně 5,1 % v roce 2022 na 2,1 % v roce 2023 a 1,9 % v roce 2024. Pokles celkové inflace v horizontu projekcí odráží prudký pokles inflace ve složce energií vzhledem k předpokladu, že ceny ropy a plynu budou sledovat klesající profil příslušných křivek futures, a to i přes určitý stimulující dopad i) ukončení dočasných fiskálních opatření ke snížení cen energií v roce 2023, ii) vnitrostátních opatření v oblasti změny klimatu v letech 2023–2024 a iii) opožděných vlivů předchozího silného nárůstu velkoobchodních cen plynu. Inflace ve složce potravin by v horizontu projekcí měla poklesnout také. Inflace měřená HICP bez zahrnutí energií a potravin by v roce 2023 měla mírně oslabit na úroveň 1,8 % a následně v roce 2024 vzrůst na 1,9 %. Počáteční pokles je důsledkem odeznívání stimulujících dopadů díky vyřešení obtíží v dodávkách a opětovnému otevření ekonomiky, jakož i vlivů srovnávací základny. I když by nepříznivý dopad války na Ukrajině na hospodářský růst mohl mít do jisté míry tlumící účinky, budou pravděpodobně vyrovnány nepřímým vlivem vyšších cen energií v důsledku konfliktu. Mírný nárůst v roce 2024 je v souladu se zpřísněním podmínek na trhu zboží a služeb a trhu práce, s některými sekundárními dopady na mzdy vlivem prudkého zvýšení inflace v letech 2021 a 2022, jakož i s ukotvením dlouhodobějších inflačních očekávání ECB na úrovni 2 %. Základní projekce jsou vzhledem k válce na Ukrajině spojeny se značnou mírou nejistoty, a to zejména v důsledku dalšího výrazného nárůstu cen energií od dokončení použitých metodických předpokladů. Alternativní scénáře uvedené v boxu 3 zahrnují vysoké ceny energií.

Tempo růstu náhrady na zaměstnance by mělo v roce 2022 dosáhnout úrovně 3,6 % a následně v roce 2024 klesnout na 2,9 % a zůstat tak nad historickým průměrem zaznamenávaným od roku 1999 (2,2 %). Přestože se očekává, že se poněkud sníží náhrady na zaměstnance, které byly v roce 2021 značně zkresleny opatřeními politik, jednotkové mzdové náklady by se měly zvýšit, a to v důsledku nižšího růstu produktivity na zaměstnanou osobu. Nadprůměrný růst mezd odráží zpřísnění podmínek na trhu práce, očekávané zvýšení minimální mzdy v Německu v říjnu 2022 a určité sekundární dopady vysoké míry inflace.

Očekává se, že vnější cenové tlaky budou v roce 2022 výrazně silnější než ty domácí, ale v pozdějších letech horizontu projekcí by měly klesnout na výrazně nižší úroveň. Očekává se, že roční tempo růstu deflátoru dovozu v roce 2022 dosáhne 8,2 %, což bude do značné míry odrážet nárůst cen ropných i neenergetických komodit, ale také určité zvýšení vstupních nákladů souvisejících s problémy v dodávkách. Od roku 2023 se očekává, že tempo růstu dovozních cen zmírní a v roce 2024 bude činit 0,7 %.

Na rozdíl od projekcí z prosince 2021 byl výhled inflace měřené HICP revidován směrem vzhůru pro rok 2022 o 1,9 procentního bodu, pro rok 2023 o 0,3 procentního bodu a pro rok 2024 o 0,1 procentního bodu. Tři čtvrtiny kumulativní revize se týkají volatilních složek energií a potravin, zatímco zbývající čtvrtina se týká projekce inflace měřené HICP bez zahrnutí cen energií a potravin. Tyto úpravy odrážejí nedávné překvapivě vyšší údaje, silnější a trvalejší prorůstové tlaky způsobené cenami energií (v důsledku konfliktu na Ukrajině) a narušováním dodávek, jakož i silnější růst mezd, který souvisí také s plánovaným zvýšením minimální mzdy v Německu. Tato úprava směrem vzhůru zohlednila rovněž nedávný návrat ukazatelů střednědobých inflačních očekávání získaných z průzkumů na hodnoty odpovídající inflačnímu cíli ECB. V pozdějších letech horizontu projekcí tyto vlivy převáží nad negativním dopadem na inflaci týkajícím se výrazné revize tržních předpokladů o úrokových sazbách směrem vzhůru a nepříznivými poptávkovými dopady konfliktu na Ukrajině.