Měnová rozhodnutí

9. června 2022

Vysoká inflace je pro nás pro všechny velkou výzvou. Rada guvernérů zajistí, aby se inflace ve střednědobém horizontu navrátila k jejímu 2% inflačnímu cíli.

V květnu inflace opět výrazně posílila, a to především v důsledku rychle rostoucích cen energií a potravin, na které měla vliv také válka. Inflační tlaky se však rozšířily a zesílily, protože ceny za mnohé zboží a služby citelně rostly. Odborníci Eurosystému revidovali své základní projekce inflace výrazně směrem nahoru. Tyto projekce naznačují, že inflace po určitou dobu zůstane na nežádoucí zvýšené úrovni. Očekává se však, že zmírňující náklady na energie, zlepšení v oblasti narušených dodávek v souvislosti s pandemií a návrat měnové politiky k normálu povedou k poklesu inflace. Nové projekce předpokládají meziroční inflaci v roce 2022 na úrovni 6,8 % a následně její pokles na 3,5 % v roce 2023 a na 2,1 % v roce 2024 – tedy vyšší než v březnových projekcích. Znamená to, že celková inflace se na konci horizontu projekcí očekává mírně nad cílem Rady guvernérů. Inflace bez započtení cen energií a potravin by měla dosahovat průměrných hodnot 3,3 % v roce 2022, 2,8 % v roce 2023 a 2,3 % v roce 2024 – tedy rovněž vyšších než v březnových projekcích.

Neoprávněná agrese Ruska na Ukrajině nadále tlumí ekonomiku v Evropě i jinde. Narušuje obchod, vede k nedostatku materiálů a přispívá k vysokým cenám energií a komodit. Tyto faktory budou nadále tlumit důvěru v ekonomice a hospodářský růst, zejména v blízkém horizontu. Existují nicméně příznivé podmínky pro další růst ekonomiky v důsledku pokračujícího znovuotevírání ekonomiky, silného trhu práce, fiskální podpory a úspor vytvořených během pandemie. Až stávající nepříznivé faktory poleví, hospodářská aktivita by měla opět oživit. Tento výhled se víceméně odráží v projekcích sestavených odborníky Eurosystému, které předpokládají meziroční růst reálného HDP na úrovni 2,8 % v roce 2022, 2,1 % v roce 2023 a 2,1 % v roce 2024. Ve srovnání s březnovými projekcemi byl výhled revidován pro rok 2022 a 2023 znatelně směrem dolů, zatímco pro rok 2024 byl revidován směrem nahoru.

Na základě svého aktualizovaného hodnocení se Rada guvernérů rozhodla přijmout další kroky navracející její měnovou politiku k normálu. Během celého tohoto procesu si Rada guvernérů při provádění měnové politiky zachová otevřené možnosti, bude vycházet z údajů a jednat postupně a flexibilně.

Program nákupu aktiv (APP) a nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP)

Rada guvernérů rozhodla ukončit k 1. červenci 2022 čisté nákupy aktiv v rámci svého programu nákupu aktiv (APP). Rada guvernérů má nadále v úmyslu reinvestovat v plném rozsahu jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu APP po delší dobu od chvíle, kdy začne zvyšovat základní úrokové sazby ECB, a v každém případě tak dlouho, jak to bude nezbytné k udržení podmínek dostatečné likvidity a náležitého nastavení měnové politiky.

Pokud jde o nouzový pandemický program nákupu aktiv (PEPP), Rada guvernérů má v úmyslu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2024. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude v každém případě řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

V případě obnovené tržní fragmentace v souvislosti s pandemií lze reinvestice v rámci programu PEPP flexibilně kdykoli upravit, pokud jde o čas, třídy aktiv a jurisdikce. Součástí by mohl být nákup dluhopisů vydaných Řeckou republikou nad rámec ukončení splátek tak, aby se zabránilo přerušení nákupů v této jurisdikci, které by mohlo ohrozit transmisi měnové politiky do řecké ekonomiky, která se stále zotavuje z dopadů pandemie. V případě potřeby lze opětovně zahájit také čisté nákupy aktiv v rámci programu PEPP s cílem čelit dopadům záporných šoků souvisejících s pandemií.

Základní úrokové sazby ECB

Rada guvernérů provedla důkladný přezkum podmínek, jež by měly být dle její signalizace měnové politiky splněny, než zahájí zvyšování základních úrokových sazeb ECB. Na základě tohoto hodnocení došla Rada guvernérů k závěru, že tyto podmínky byly splněny.

Z tohoto důvodu a v souladu se sledem svých měnověpolitických opatření má Rada guvernérů v úmyslu zvýšit na svém červencovém měnověpolitickém zasedání základní úrokové sazby ECB o 25 bazických bodů. Prozatím Rada guvernérů rozhodla ponechat úrokovou sazbu pro hlavní refinanční operace a úrokové sazby mezní zápůjční facility a vkladové facility beze změny na úrovni 0,00 %, 0,25 % a -0,50 %.

Pokud jde o následující období, v září Rada guvernérů očekává další zvýšení základních úrokových sazeb ECB. O jak velké zvýšení půjde, bude záležet na aktualizovaném střednědobém inflačním výhledu. Pokud se střednědobý inflační výhled nezmění nebo zhorší, na zářijovém zasedání bude přiměřený větší přírůstek.

Ohledně období po září předpokládá Rada guvernérů na základě svého nynějšího hodnocení, že bude vhodné sazby dále zvyšovat postupně, ale setrvale. V souladu se závazkem Rady guvernérů ke střednědobému cíli ve výši 2 % bude tempo, jakým Rada guvernérů bude přizpůsobovat svou měnovou politiku, záviset na aktuálních údajích a na tom, jak bude hodnotit vývoj inflace ve střednědobém horizontu.

Refinanční operace

Rada guvernérů bude nadále sledovat podmínky bankovního financování a zajišťovat, aby splatnost operací v rámci třetí série cílených dlouhodobějších refinančních operací (TLTRO III) nenarušovala hladkou transmisi její měnové politiky. Rada guvernérů bude také pravidelně hodnotit, jak přispívají cílené zápůjční operace k nastavení její měnové politiky. Jak již bylo oznámeno dříve, zvláštní podmínky uplatňované v rámci programu TLTRO III skončí 23. června 2022.

***

Rada guvernérů je připravena všechny své nástroje přizpůsobit tomu, aby střednědobě zajistila stabilizaci inflace na svém 2% cíli, a to v případě nutnosti i za použití flexibility. Pandemie ukázala, že v tíživých podmínkách napomohla flexibilita, pokud jde o koncepci a provádění nákupu aktiv, čelit dopadům zhoršené transmise měnové politiky a zefektivnila úsilí Rady guvernérů dosáhnout svého cíle. V rámci mandátu ECB zůstane v napjatých podmínkách flexibilita jedním z prvků měnové politiky, kdykoli bude ohrožena transmise měnové politiky a tím pádem také dosažení cenové stability.

Prezidentka ECB tato rozhodnutí zdůvodní na tiskové konferenci, která začne dnes ve 14.30 SEČ.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.