TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 21. července 2022

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Dnes, v souladu s naším silným závazkem plnit náš mandát v oblasti cenové stability, učinila Rada guvernérů další klíčové kroky, aby zajistila, že se inflace vrátí na její dvouprocentní střednědobý cíl. Rozhodli jsme se zvýšit tři základní úrokové sazby ECB o 50 bazických bodů a schválili nástroj na ochranu transmise (Transmission Protection Instrument – TPI).

Rada guvernérů usoudila, že na cestě návratu úrokových sazeb k normálu je vhodný větší první krok, než byl signalizován na jejím předchozím zasedání. Toto rozhodnutí vychází z našeho aktualizovaného hodnocení inflačních rizik a z posílené podpory TPI pro účinnou transmisi měnové politiky. Podpoří návrat inflace k našemu střednědobému cíli posílením ukotvení inflačních očekávání a zajištěním toho, aby se přizpůsobily podmínky na straně poptávky tak, abychom ve střednědobém horizontu dostáli svému inflačnímu cíli.

Na našich nadcházejících zasedáních bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu. Dnešní výraznější krok, pokud jde o odklon od záporných úrokových sazeb, umožňuje přechod k přístupu, kdy jsou rozhodnutí o úrokových sazbách přijímána jen na příslušných zasedáních. Naše budoucí trajektorie úrokových sazeb bude nadále záviset na údajích a pomůže nám dosáhnout našeho dvouprocentního střednědobého inflačního cíle. V souvislosti s návratem naší měnové politiky k normálu posoudíme možnosti úročení držby přebytečné likvidity.

Došli jsme k závěru, že vytvoření TPI je nezbytné k podpoře účinné transmise měnové politiky. S tím, jak se bude měnová politika navracet k normálu, TPI především zajistí, aby bylo naše nastavení měnové politiky hladce přenášeno do všech zemí eurozóny. Jednotnost naší měnové politiky je předpokladem pro schopnost ECB plnit svůj mandát v oblasti cenové stability.

TPI doplní náš soubor nástrojů a lze jej aktivovat, když bude nezbytné čelit nežádoucí, chaotické dynamice na trhu, která by představovala vážné nebezpečí pro transmisi měnové politiky v rámci eurozóny. Rozsah nákupů v rámci TPI závisí na tom, jak vážná jsou rizika, kterým transmise měnové politiky čelí. Nákupy nejsou předem nijak omezené. Tím, že TPI ochrání transmisní mechanismus, umožní Radě guvernérů účinněji plnit její mandát v oblasti cenové stability.

V každém případě první obrannou linií, jak čelit rizikům pro transmisní mechanismus souvisejícím s pandemií, zůstává flexibilita reinvestic částek splácených v rámci portfolia nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP).

Dnes přijatá rozhodnutí jsou rozvedena v tiskové zprávě, která je dostupná na našich internetových stránkách. Podrobnosti k TPI jsou uvedeny v samostatné tiskové zprávě, která bude zveřejněna v 15:45 SEČ.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté vysvětlím naše hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Hospodářská aktivita zpomaluje. Neoprávněná agrese Ruska vůči Ukrajině stále tlumí hospodářský růst. Dopad vysoké inflace na kupní sílu, stále trvající omezení na straně nabídky a vyšší nejistota mají na ekonomiku tlumící účinek. Podniky nadále čelí vysokým nákladům a narušeným dodavatelským řetězcům, ačkoli se objevují nejisté náznaky, že problémy v dodávkách částečně polevují. Tyto faktory dohromady významně zhoršují výhled pro druhé pololetí roku 2022 i další období.

Hospodářská aktivita přitom nadále těží z opětovného otevření ekonomiky, silného trhu práce a podpory fiskální politiky. Úplné znovuotevření ekonomiky podporuje zejména útraty v sektoru služeb. S tím, jak lidé opět začínají cestovat, se očekává, že ve třetím čtvrtletí tohoto roku pomůže ekonomice cestovní ruch. Spotřebu podporují úspory, které si domácnosti vytvořily během pandemie, a také silný trh práce.

Fiskální politika pomáhá utlumit vliv války na Ukrajině pro ty, kdo trpí dopady vyšších cen energií nejvíce. Dočasná a cílená opatření by měla být uzpůsobena tomu, aby bylo omezeno riziko podpory inflačních tlaků. Fiskální politiky ve všech zemích by měly mít za cíl zachovat udržitelnost dluhu a také udržitelným způsobem zvýšit růstový potenciál a podpořit tak zotavení.

Inflace

V červnu inflace dále vzrostla na 8,6 %. Prudce rostoucí ceny energií byly opět nejdůležitější složkou celkové inflace. Tržní ukazatele naznačují, že celosvětové ceny energií zůstanou v blízkém horizontu vysoké. Dále posiloval také růst cen potravin, který v červnu dosáhl 8,9 %, což zčásti odráželo význam Ukrajiny a Ruska jako producentů zemědělského zboží.

K nynějším vysokým mírám inflace přispívají rovněž přetrvávající problémy v dodávkách průmyslového zboží a oživující poptávka zejména v sektoru služeb. Cenové tlaky se rozšiřují do stále většího počtu sektorů, zčásti v důsledku nepřímého dopadu vysokých cen energií v celé ekonomice. Většina ukazatelů jádrové inflace tudíž dále rostla.

Očekáváme, že inflace zůstane po určitou dobu na nežádoucí vysoké úrovni, a to v důsledku pokračujících tlaků cen energií a potravin a tlaků v rámci cenového řetězce. Vyšší inflační tlaky vyplývají také z oslabení směnného kurzu eura. Avšak co se týče následného období, náklady na energie by se měly při absenci nových rušivých faktorů stabilizovat a problémy v dodávkách by měly oslabit, což by společně s probíhajícím návratem měnové politiky k normálu mělo podpořit návrat inflace k našemu cíli.

Trh práce zůstává silný. Nezaměstnanost klesla v květnu na historické minimum 6,6 %. Nabídka volných pracovních míst napříč mnoha sektory ukazuje vysokou poptávku po pracovních silách. V posledních měsících mzdy nadále postupně rostly, a to i podle výhledových ukazatelů, ale celkově zůstává dynamika tohoto růstu stále omezená. Postupem času by posilující ekonomika a do určité míry také efekty dohánění měly podpořit rychlejší tempo růstu mezd. Většina ukazatelů dlouhodobějších inflačních očekávání se v současné době nachází poblíž 2 %, ačkoli vzhledem k nedávným revizím některých ukazatelů nad cílem je třeba situaci dále sledovat.

Hodnocení rizik

Delší trvání války Ruska na Ukrajině zůstává jedním ze zdrojů významných rizik zpomalení hospodářského růstu, zejména pokud by měly být dodávky energií z Ruska narušeny do té míry, že by vedly k přídělovému systému pro podniky a domácnosti. Válka také může dále utlumit důvěru a zhoršit omezení na straně nabídky, zatímco náklady na energie a potraviny by mohly oproti očekávání zůstat vytrvale na vyšší úrovni. Rizikem pro výhled eurozóny by mohlo být také rychlejší zpomalování hospodářského růstu ve světě.

Rizika spojená s výhledem inflace jsou nadále proinflační a posílila, zejména v krátkodobém horizontu. Mezi riziky spojenými se střednědobým inflačním výhledem je také trvalé zhoršování výrobní kapacity naší ekonomiky, vytrvale vysoké ceny energií a potravin, inflační očekávání přesahující náš cíl a vyšší než předpokládaný růst mezd. Pokud by měla poptávka ve střednědobém horizontu oslabit, cenové tlaky by se snížily.

Finanční a měnové podmínky

Tržní úrokové sazby byly kolísavé v důsledku výrazné hospodářské a geopolitické nejistoty. Náklady na financování bank v posledních měsících rostly, což se stále více promítalo do vyšších sazeb bankovních úvěrů, zejména těch poskytovaných domácnostem. I když objem bankovních úvěrů domácnostem zůstává silný, očekává se, že vzhledem k nízké poptávce klesne. Rovněž objem úvěrů podnikům byl značný vzhledem k tomu, že vysoké výrobní náklady, tvorba zásob a nižší závislost na tržním financování vyvolaly pokračující potřebu bankovního úvěrování. Současně klesla poptávka po úvěrech na financování investic. Růst cen nadále zmírňoval v důsledku nižších volných úspor a nákupů aktiv Eurosystémem.

Naše nejaktuálnější šetření úvěrových podmínek bank ukazuje, že standardy pro všechny kategorie úvěrů se v letošním druhém čtvrtletí zpřísnily, neboť banky se začínají více obávat rizik, kterým v současném nejistém prostředí jejich klienti čelí. Banky očekávají, že zpřísňování úvěrových standardů bude pokračovat i ve třetím čtvrtletí.

Závěr

Celkově lze konstatovat, že inflace je nadále na nežádoucí vysoké úrovni, a předpokládá se, že po určitou dobu bude převyšovat náš cíl. Nejnovější údaje naznačují zpomalení hospodářského růstu, což zhoršuje výhled na druhé pololetí roku 2022 i následné období. Přitom je toto zpomalení tlumeno řadou podpůrných faktorů.

Rada guvernérů dnes rozhodla zvýšit základní úrokové sazby ECB a schválila nástroj TPI. Na našich nadcházejících zasedáních bude vhodné pokračovat v návratu úrokových sazeb k normálu. Naše budoucí trajektorie úrokových sazeb bude nadále záviset na údajích a pomůže nám dosáhnout našeho dvouprocentního střednědobého inflačního cíle.

Jsme připraveni všechny své nástroje přizpůsobit v rámci svého mandátu tomu, abychom zajistili stabilizaci střednědobé inflace na svém 2% cíli. Náš nový nástroj TPI zajistí hladkou transmisi našeho nastavení měnové politiky po celé eurozóně, přičemž toto nastavení budeme nadále upravovat, abychom řešili vysokou inflaci.

Nyní jsme připraveni odpovědět na vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.