TISKOVÁ KONFERENCE

Christine Lagardeová, prezidentka ECB,
Luis de Guindos, viceprezident ECB

Frankfurt nad Mohanem 28. října 2021

Dobré odpoledne, pan viceprezident a já vás vítáme na naší tiskové konferenci.

Ekonomika eurozóny se dále výrazně zotavuje, ačkoli se dynamika tohoto zotavení do jisté míry zpomalila. Spotřebitelé nadále neztrácejí důvěru a spotřebitelské výdaje zůstávají na vysoké úrovni. Nedostatek materiálů, vybavení a pracovníků však zpomaluje produkci v některých sektorech. Inflace roste, především v důsledku zvyšování cen energií, ale také zotavení poptávky, která převyšuje omezenou nabídku. Předpokládáme, že inflace bude v blízkém horizontu dále růst, ale následně v průběhu příštího roku klesne.

Tržní úrokové sazby se po našem předchozím zasedání začátkem září zvýšily. Celkové podmínky financování pro podniky, domácnosti a veřejný sektor však v současné době zůstávají příznivé. Právě příznivé podmínky financování jsou velmi důležité proto, aby oživení ekonomiky mohlo pokračovat a aby byl kompenzován záporný dopad pandemie na vývoj inflace.

Nadále soudíme, že příznivé podmínky financování lze zachovat i při mírně nižším objemu čistých nákupů aktiv v rámci nouzového pandemického programu nákupu aktiv (pandemic emergency purchase programme – PEPP) než ve druhém a třetím čtvrtletí letošního roku.

Také jsme potvrdili naše další opatření, jmenovitě úroveň základních úrokových sazeb ECB, signalizaci naší měnové politiky, pokud jde o jejich pravděpodobný budoucí vývoj, naše nákupy v rámci programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP), naše reinvestiční politiky a naše dlouhodobější refinanční operace, přičemž podrobnosti jsou uvedeny v tiskovém prohlášení zveřejněném dnes ve 13.45. Jsme připraveni všechny své nástroje náležitě přizpůsobit tomu, abychom ve střednědobém horizontu zajistili stabilizaci inflace na našem cíli 2 %.

Nyní podrobněji popíšu, jaký vývoj ekonomiky a inflace pozorujeme, a poté přejdu k našemu hodnocení finančních a měnových podmínek.

Hospodářská aktivita

Ve třetím čtvrtletí ekonomika nadále silně rostla, i když dynamika tohoto růstu do určité míry zpomalila. Stále očekáváme, že produkt přesáhne nejpozději do konce tohoto roku úroveň před pandemií.

Ekonomika zaznamenává znatelně slabší sevření pandemie v souvislosti s rušením omezení v důsledku úspěšných opatření v oblasti veřejného zdraví a nyní již vysokých počtů očkovaných. Tento vývoj podporuje spotřební výdaje, zejména v zábavním průmyslu, pohostinství, cestovním ruchu a dopravě. Vyšší ceny energií však mohou v příštích měsících snížit kupní sílu.

Produkci a podnikatelské investice podporuje také oživení poptávky doma i ve světě. Přitom však nedostatek materiálů, vybavení a pracovníků zpomaluje produkci ve zpracovatelském průmyslu. Dodací lhůty se výrazně prodloužily a přepravní náklady a ceny energií prudce vzrostly. Tato omezení zatemňují výhled pro několik dalších čtvrtletí.

Trh práce se nadále zlepšuje. Nezaměstnanost se snížila a počet lidí účastnících se programů na zachování pracovních míst oproti nejvyšší loňské úrovni klesl. Tento vývoj podporuje výhled vyšších příjmů a výdajů. Jak počet lidí v rámci pracovní síly, tak počet odpracovaných hodin v ekonomice však zůstávají pod úrovní před pandemií.

Měnovou politiku by měla v zájmu udržení hospodářského oživení nadále doplňovat cílená a koordinovaná fiskální politika. Tato podpora také napomůže procesu přizpůsobování se ekonomiky probíhajícím strukturálním změnám. Účinné uplatňování programu „Next Generation EU“ a souboru opatření k dosažení 55% snížení emisí „Fit for 55“ přispějí k silnějšímu, zelenějšímu a rovnoměrnějšímu zotavení v rámci všech zemí eurozóny.

Inflace

Inflace vzrostla v září na 3,4 %. Očekáváme, že její růst bude tento rok pokračovat. I když nynější fáze vyššího růstu cen potrvá déle, než se původně předpokládalo, v průběhu příštího roku by měla inflace klesnout.

Růst inflace do velké míry odráží kombinaci tří faktorů. Zaprvé došlo k prudkému růstu cen energií – zejména ropy, zemního plynu a elektřiny. V září tvořil zhruba polovinu celkové inflace růst cen energií. Zadruhé, dalším důvodem růstu cen je to, že zotavující se poptávka související se znovuotevřením ekonomiky převyšuje nabídku. Tuto dynamiku lze pozorovat zejména u cen služeb poskytovaných spotřebitelům a také u cen zboží, které je nejvýrazněji postiženo výpadky dodávek. A v neposlední řadě stále přispívají k vyšší inflaci vlivy srovnávací základny související s ukončením snížené sazby DPH v Německu.

Očekáváme, že vliv všech tří faktorů oslabí v průběhu roku 2022 nebo z meziročního výpočtu inflace zcela vymizí. Vzhledem k pokračujícímu zotavení bude postupný návrat ekonomiky k plnému výkonu podporovat postupem času nárůst mezd. Ukazatele dlouhodobějších inflačních očekávání založené na trhu i výběrových šetřeních se přiblížily 2 %. Tyto faktory podpoří jádrovou inflaci a návrat inflace ve střednědobém horizontu k našemu cíli.

Hodnocení rizik

Oživení nadále závisí na vývoji pandemie a dalším pokroku vakcinace. Rizika hospodářského výhledu považujeme za celkově vyvážená. V krátkodobém horizontu jsou překážky v dodávkách a rostoucí ceny energií hlavními riziky pro tempo oživení a inflační výhled. Pokud překážky v dodávkách a vyšší ceny energií potrvají déle, mohly by oživení ekonomiky zpomalit. Přitom pokud se déle trvající potíže v dodávkách promítnou do vyšších než očekávaných mezd nebo se ekonomika vrátí k plnému výkonu rychleji, cenové tlaky by mohly posílit. Hospodářská aktivita by však mohla naše očekávání předčít, pokud spotřebitelé získají větší důvěru a budou spořit méně, než se nyní očekává.

Finanční a měnové podmínky

Vývoj růstu a střednědobé inflace stále závisejí na příznivých podmínkách financování ve všech sektorech ekonomiky. Tržní úrokové sazby vzrostly. Podmínky financování pro ekonomiku nicméně zůstávají příznivé v neposlední řadě proto, že úrokové sazby bankovních úvěrů podnikům a domácnostem zůstávají na historicky nízké úrovni. I když došlo v září k nárůstu, poskytování úvěrů podnikům zůstává na mírné úrovni. Tento vývoj nadále odráží skutečnost, že podniky obecně potřebují méně vnějšího financování, neboť disponují velkými objemy hotovosti a ve větší míře si ponechávají nerozdělený zisk. Úvěry domácnostem zůstávají na vysoké úrovni, přičemž je podporuje poptávka po hypotečních úvěrech. Naše nejnovější šetření úvěrových podmínek bank v eurozóně ukazuje, že se úvěrové podmínky pro podniky stabilizovaly a že byly podporovány, a to poprvé od roku 2018, snížením úrovně bankami vnímaného rizika. Naproti tomu k úvěrům na koupi rezidenčních nemovitostí zaujímají banky o něco opatrnější přístup a své standardy u těchto úvěrů odpovídajícím způsobem zpřísnily. Bankovní rozvahy jsou nadále podporovány příznivými podmínkami financování a zůstávají solidní.

Závěr

Celkově lze konstatovat, že ekonomika eurozóny se nadále výrazně zotavuje, ačkoli pomalejším tempem. Rostoucí ceny energií, oživení poptávky a překážky v dodávkách tlačí v současné době inflaci nahoru. I když dojde k poklesu inflace později, než se dříve očekávalo, předpokládáme, že tyto faktory v průběhu příštího roku oslabí. Nadále očekáváme, že inflace zůstane ve střednědobém horizontu pod naším 2% cílem. Naše měnověpolitická opatření včetně naší revidované signalizace základních úrokových sazeb ECB jsou zásadní, aby ekonomice pomohla přejít na dráhu udržitelného oživení a v konečném důsledku přivedla střednědobou inflaci k našemu cíli.

Nyní jsme připraveni odpovědět na Vaše otázky.

Doslovné znění, které schválila Rada guvernérů, je k dispozici v anglické verzi.