Hlavní údaje

1 Zpráva o činnosti

1.1 Účel zprávy o činnosti ECB

Zpráva o činnosti^[1] je nedílnou součástí roční účetní závěrky ECB a jejím cílem je poskytnout čtenářům informace související s účetními výkazy zasazené do kontextu.^[2] Vzhledem k tomu, že činnost a operace ECB jsou prováděny na podporu cílů její politiky, měly by finanční situace ECB a hospodářský výsledek být nahlíženy v souvislosti s opatřeními její politiky.

Za tímto účelem popisuje zpráva o činnosti hlavní úkoly a činnosti ECB a jejich dopad na její účetní výkazy. Dále analyzuje hlavní změny v rozvaze a výkazu zisku a ztráty během roku a obsahuje informace o finančních zdrojích ECB. V neposlední řadě pak popisuje rizikové prostředí, v němž ECB působí, a poskytuje tak informace o specifických rizicích, jimž je ECB vystavena, i zásady řízení rizik používané k jejich zmírnění.

1.2 Hlavní úkoly a činnosti

ECB je součástí Eurosystému, který dále sestává z národních centrálních bank členských států Evropské unie (EU), jejichž měnou je euro.^[3] Prvořadým cílem Eurosystému je zachování cenové stability. ECB plní své úkoly stanovené ve Smlouvě o fungování Evropské unie^[4] a ve statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky (statut ESCB)^[5] (obrázek 1). ECB vykonává svou činnost s cílem plnit svůj mandát, a nikoli se záměrem vytvářet zisk.

Obrázek 1

Hlavní úkoly ECB

Operace měnové politiky Eurosystému se zachycují do účetních výkazů ECB a národních centrálních bank zemí eurozóny a odrážejí tak zásadu decentralizovaného provádění měnové politiky v Eurosystému. Tabulka 1 obsahuje přehled hlavních operací a funkcí ECB při plnění jejího mandátu a jejich dopad na účetní výkazy ECB.

Tabulka 1

Hlavní činnosti ECB a jejich dopad na účetní výkazy

Provádění měnové politiky

Provádění devizových operací a správa devizových rezerv

Podpora plynulého fungování platebních systémů

Příspěvek k bezpečnosti a zdraví bankovního systému a ke stabilitě finančního systému

Ostatní

1.3 Finanční vývoj

1.3.1 Rozvaha

Rozvaha ECB v období od roku 2018 do roku 2022 výrazně vzrostla, a to především v důsledku přímých nákupů cenných papírů ze strany ECB v souvislosti s prováděním měnové politiky Eurosystému (graf 1). Jelikož čisté nákupy v rámci programu nákupu aktiv (APP)^[6] byly v prosinci 2018 ukončeny a v listopadu 2019 znovu obnoveny, byl růst v roce 2019 mírný a pramenil především z růstu tržní hodnoty devizových rezerv ECB a hodnoty eurobankovek v oběhu. Hlavními faktory výrazného růstu v letech 2020 a 2021 byly čisté nákupy cenných papírů v rámci APP a spuštění nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP)^[7] v březnu 2020. Čisté nákupy cenných papírů v rámci programů PEPP byly ukončeny ke konci března 2022 a ty v rámci APP k 1. červenci 2022, což vedlo v roce 2022 k mírnějšímu nárůstu rozvahy ECB.

Graf 1

Hlavní složky rozvahy ECB

(mld. EUR)

V roce 2022 došlo k nárůstu objemu rozvahy ECB o 18,7 mld. EUR na 698,9 mld. EUR, zejména vlivem podílu ECB na nákupech cenných papírů v rámci PEPP a APP. Tyto nákupy vedly k růstu v položce „cenné papíry držené pro účely měnové politiky“ a současně hotovostní vypořádání těchto nákupů prostřednictvím účtů TARGET2 vedlo k odpovídajícímu nárůstu v položce „závazky uvnitř Eurosystému“. Nad tímto nárůstem závazků uvnitř Eurosystému převážil příliv hotovosti v důsledku vyšších vkladů rezidentů eurozóny u ECB, což současně vedlo ke zvýšení ostatních závazků.

K růstu bilanční sumy ECB přispělo zvýšení eurové hodnoty devizových rezerv ECB a zvýšení hodnoty eurobankovek v oběhu.

Cenné papíry v eurech držené pro účely měnové politiky dosáhly na konci roku 2022 úrovně 65 % celkových aktiv ECB. Pod touto rozvahovou položkou drží ECB cenné papíry, které získala v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP) a programů CBPP3, ABSPP, PSPP a PEPP. Všechny zbývající cenné papíry držené v rámci prvního a druhého programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP1 a CBPP2) byly splatné během roku 2022.

ECB na základě příslušných rozhodnutí Rady guvernérů pokračovala do konce března 2022 v čistých nákupech cenných papírů v rámci PEPP, zatímco čisté nákupy v rámci APP skončily k 1. červenci 2022. Zároveň byly splátky jistiny splatných cenných papírů držených v obou portfoliích v průběhu roku nadále plně reinvestovány. V důsledku těchto nákupů a reinvestic vzrostlo portfolio cenných papírů pro účely měnové politiky v držení ECB o 11,9 mld. EUR na 457,3 mld. EUR (graf 2), přičemž objem PEPP vzrostl o 9,0 mld. EUR a objem PSPP o 8,8 mld. EUR. Pokles objemu aktiv držených v rámci programu ABSPP o 5,5 mld. EUR byl způsoben splacením jejich části.

V prosinci 2022 Rada guvernérů oznámila^[8], že od začátku března 2023 se portfolio APP bude přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšovat, neboť Eurosystém nebude reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v plném rozsahu. Pokles bude do konce června 2023 činit průměrně 15 mld. EUR měsíčně a jeho následný objem bude stanoven v průběhu času. Rada guvernérů bude i nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci programu PEPP alespoň do konce roku 2024 a bude v rámci těchto reinvestic nadále uplatňovat flexibilitu v čase a napříč jednotlivými třídami aktiv a jurisdikcemi s cílem čelit rizikům pro transmisní mechanismus měnové politiky souvisejícím s pandemií koronaviru (COVID-19).

Graf 2

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(mld. EUR)

U aktivních programů cenných papírů držených pro účely měnové politiky, jmenovitě APP a PEPP, měly cenné papíry v držení ECB na konci roku 2022 diverzifikovaný profil splatnosti^[9] (graf 3).

Graf 3

Profil splatnosti APP a PEPP

V roce 2022 se celková eurová hodnota devizových rezerv ECB, sestávajících ze zlata, zvláštních práv čerpání, amerických dolarů, japonských jenů a čínských renminbi, zvýšila o 4,1 mld. EUR na 84,5 mld. EUR.

Eurová hodnota zlata a pohledávek ve zlatě v držení ECB se v roce 2022 zvýšila o 1,6 mld. EUR na 27,7 mld. EUR (graf 4) v důsledku nárůstu tržní ceny zlata v přepočtu na eura, zatímco objem těchto držených aktiv v ryzích uncích zůstal beze změny. Toto zvýšení také vedlo k odpovídajícímu nárůstu účtů přecenění ECB – zlato (viz část 1.3.2 „finanční zdroje“).

Graf 4

Zlaté rezervy a ceny zlata

(stupnice vlevo: mld. EUR; stupnice vpravo: unce ryzího zlata v eurech)

Objem devizových rezerv ECB^[10] v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi vyjádřený v eurech se zvýšil o 2,0 mld. EUR na 55,0 mld. EUR (graf 5), a to především v důsledku posílení amerického dolaru vůči euru. Toto posílení amerického dolaru se odráží také ve vyšších zůstatcích na účtech přecenění ECB (viz část 1.3.2 „finanční zdroje“).

Graf 5

Devizové rezervy

(mld. EUR)

Americký dolar byl nadále hlavní složkou devizových rezerv ECB a na konci roku 2022 představoval zhruba 78 % jejich celkového objemu.

ECB spravuje investice svých devizových rezerv za použití třístupňového přístupu. Zaprvé, složky ECB odpovědné za řízení rizik navrhují strategické referenční portfolio, které schvaluje Rada guvernérů. Zadruhé, složky ECB odpovědné za řízení portfolia navrhují taktické referenční portfolio, které schvaluje Výkonná rada. Zatřetí, investiční operace provádějí decentralizovaně národní centrální banky každý den.

Devizové rezervy ECB jsou investovány především do cenných papírů a vkladů na peněžním trhu nebo jsou drženy na běžných účtech (graf 6). Cenné papíry v tomto portfoliu jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku.

Graf 6

Složení devizových investic

(mld. EUR)

Účelem devizových rezerv ECB je financovat potenciální intervence na devizovém trhu. Z tohoto důvodu jsou devizové rezervy ECB spravovány v souladu se třemi cíli. V pořadí důležitosti jsou to likvidita, bezpečnost a návratnost. Toto portfolio tedy sestává především z cenných papírů s krátkou dobou splatnosti (graf 7).

Graf 7

Profil splatnosti cenných papírů v cizích měnách

Hodnota portfolia vlastních zdrojů zůstala prakticky beze změny na 21,1 mld. EUR (graf 8), neboť jeho hlavní faktory se v roce 2022 do značné míry vzájemně kompenzovaly. Objem portfolia vlastních zdrojů zvýšila investice v celkové výši rovnající se částce převedené do rezervy ECB ke krytí finančních rizik v roce 2021 a splacené národními centrálními bankami zemí eurozóny v roce 2022 v souvislosti s druhou splátkou jejich zvýšených úpisů do základního kapitálu ECB po vystoupení Bank of England z ESCB (viz kapitola 1.3.2 „Finanční zdroje“). Tento nárůst byl však téměř zcela kompenzován poklesem tržní hodnoty cenných papírů držených v tomto portfoliu v důsledku výrazného růstu výnosů dluhopisů v eurozóně (graf 16).

Graf 8

Portfolio vlastních zdrojů ECB

(mld. EUR)

Toto portfolio sestává především z cenných papírů v eurech, které jsou oceňovány v tržní ceně platné na konci roku. V roce 2022 představovaly státní dluhové cenné papíry 76 % celkového portfolia.

Podíl zelených dluhopisů v portfoliu vlastních zdrojů se i nadále zvyšoval a ze 7,6 % na konci roku 2021 stoupl na 13,1 % na konci roku 2022. ECB tento podíl plánuje v příštích letech dále navyšovat.^[11] Od roku 2021 jsou nákupy zelených dluhopisů na sekundárních trzích doplněny investicemi do investičního fondu pro zelené dluhopisy v eurech určeného pro centrální banky, který spustila Banka pro mezinárodní platby v lednu 2021.

Portfolio vlastních zdrojů ECB sestává převážně z investic finančních zdrojů ECB, jmenovitě z jejího splaceného kapitálu, částek vyčleněných ve všeobecném rezervním fondu a rezervy ke krytí finančních rizik. Účelem tohoto portfolia je zajistit výnos, který má pomoci financovat provozní náklady ECB nesouvisející s plněním jejích úkolů v oblasti dohledu.^[12] Je investováno do aktiv denominovaných v eurech, s výhradou limitů stanovených v jejím rámci pro kontrolu rizik. To vede k diverzifikovanější struktuře splatnosti (graf 9) než v případě portfolia devizových rezerv.

Graf 9

Profil splatnosti cenných papírů portfolia vlastních zdrojů ECB

Oproti konci roku 2021 vzrostla na konci roku 2022 celková hodnota eurobankovek v oběhu o 1,8 % na 1 572,0 mld. EUR. ECB je z celkové hodnoty eurobankovek v oběhu přidělen 8 % podíl, který na konci roku činil 125,8 mld. EUR. Vzhledem k tomu, že ECB sama bankovky nevydává, drží pohledávky uvnitř Eurosystému vůči národním centrálním bankám eurozóny v hodnotě rovnající se hodnotě bankovek v oběhu.

Závazky ECB uvnitř Eurosystému, jež zahrnují zejména čisté zůstatky v systému TARGET2, které národní centrální banky států eurozóny mají u ECB, a závazky ECB, pokud jde o devizové rezervy, které na ni převedly národní centrální banky eurozóny po vstupu do Eurosystému, poklesly v roce 2022 o 19,7 mld. EUR na 355,5 mld. EUR.

Vývoj závazků uvnitř Eurosystému v období let 2018 až 2020 byl způsoben především vývojem čistého závazku v rámci systému TARGET2 v důsledku toho, že ECB uskutečnila čisté nákupy cenných papírů držených pro účely měnové politiky, které jsou vypořádány prostřednictvím účtů TARGET2 (graf 10). V letech 2021 a 2022 převážily nad dopadem nákupů cenných papírů pro účely měnové politiky na čistý závazek v systému TARGET2 jiné faktory. V roce 2022 byly těmito faktory především vyšší vklady rezidentů eurozóny, které ECB přijala v roli fiskálního agenta^[13], a vyšší zůstatky přidružených systémů eurozóny připojených k systému TARGET2 prostřednictvím složky TARGET2-ECB.

Graf 10

Čisté zůstatky v systému TARGET2 uvnitř Eurosystému a cenné papíry držené pro účely měnové politiky

(mld. EUR)

Ostatní závazky ECB sestávají především z vkladů, které ECB přijala jako fiskální agent, a zůstatků přidružených systémů připojených k systému TARGET2 prostřednictvím složky TARGET2-ECB. Ostatní pasiva ECB v roce 2022 vzrostla o 33,2 mld. EUR na 165,7 mld. EUR, a to především v důsledku vyšších vkladů rezidentů eurozóny přijatých v její roli fiskálního agenta.

1.3.2 Finanční zdroje

Finanční zdroje ECB se skládají z jejího základního kapitálu, všech částek držených v rezervě ke krytí finančních rizik a ze všeobecného rezervního fondu, z účtů přecenění a z případného zisku nebo ztráty za účetní období. Tyto finanční zdroje jsou i) investovány do aktiv, která vytvářejí výnos, anebo ii) použity k vyrovnání ztrát. K 31. prosinci 2022 dosahovaly finanční zdroje ECB 51,6 mld. EUR (graf 11). Tato částka byla o 1,8 mld. EUR vyšší než v roce 2021 v důsledku i) nárůstu na účtech přecenění v důsledku posílení amerického dolaru vůči euru a nárůstu eurové tržní ceny zlata v roce 2022 a ii) zvýšení splaceného základního kapitálu. Tato zvýšení byla částečně kompenzována zejména snížením rezervy ke krytí finančních rizik po jejím částečném využití na vyrovnání ztrát vzniklých v roce 2022.

Graf 11

Finanční zdroje ECB

(mld. EUR)

Nerealizované zisky ze zlata a deviz a nerealizované zisky z cenných papírů, které podléhají přecenění, nejsou zachycovány na výkazu zisku a ztráty jako výnos, ale jsou zachyceny přímo na účtech přecenění na straně závazků rozvahy ECB. Zůstatky na těchto účtech lze použít k absorbování dopadu případného budoucího nepříznivého pohybu příslušných cen nebo směnných kurzů, a posilují tedy odolnost ECB vůči rizikům. V roce 2022 vzrostl objem na účtech přecenění pro zlato, devizy a cenné papíry^[14] o 3,0 mld. EUR na 36,1 mld. EUR v důsledku vyšších zůstatků přecenění v cizích měnách a ve zlatě způsobených posílením amerického dolaru vůči euru a růstem eurové tržní ceny zlata (graf 12), což bylo částečně kompenzováno poklesem zůstatků na účtech přecenění u cenných papírů.

Graf 12

Hlavní směnné kurzy a cena zlata v období 2018–2022

(procentní změny oproti roku 2018; konec účetního roku)

Po vystoupení Bank of England z ESCB v roce 2020 se podíly národních centrálních bank na upsaném základním kapitálu ECB zvýšily. Rada guvernérů rozhodla, že zbývající národní centrální banky pokryjí vrácený splacený základní kapitál Bank of England ve výši 58 mil. EUR v roce 2020 a že národní centrální banky zemí eurozóny plně splatí své zvýšené úpisy základního kapitálu ECB ve dvou ročních splátkách v letech 2021 a 2022. V roce 2022 v návaznosti na úhradu poslední splátky národními centrálními bankami zemí eurozóny vzrostl splacený základní kapitál ECB o 0,6 mld. EUR na 8,9 mld. EUR.^[15]

Vzhledem ke své expozici vůči finančním rizikům (viz část 1.4.1 „finanční rizika“) ECB udržuje rezervu ke krytí finančních rizik. Rezerva ke krytí finančních rizik spolu s veškerými částkami drženými ve všeobecném rezervním fondu ECB nesmí přesáhnout hodnotu základního kapitálu splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny. Výše této rezervy se každoročně posuzuje s přihlédnutím k řadě faktorů včetně objemu držených rizikových aktiv, očekávaných výsledků v nadcházejícím roce a hodnocení rizik. Na základě ročního přezkumu se Rada guvernérů rozhodla uvolnit 1 627 mil. EUR z rezervy ke krytí finančních rizik za účelem vyrovnání ztrát vzniklých v roce 2022. Poté byl hospodářský výsledek ECB nulový (viz kapitola 1.3.3 „výkaz zisku a ztráty“). Po uvolnění této částky poklesla výše rezervy na krytí finančních rizik na 6,6 mld. EUR.

1.3.3 Výkaz zisku a ztráty

Po několika letech růstu dosáhl roční zisk ECB vrcholu v roce 2019 a poté začal v roce 2020 klesat. Vývoj zisku ECB byl ovlivněn především změnami výnosu z devizových rezerv a z cenných papírů držených pro účely měnové politiky. V roce 2021 došlo také k významnému převodu do rezervy ke krytí finančních rizik, což vedlo ke snížení zisku ECB o odpovídající částku.

Po uvolnění 1 627 mil. EUR z rezervy ke krytí finančních rizik k vyrovnání ztrát vzniklých v roce 2022 byl finanční výsledek ECB nulový (192 mil. EUR v roce 2021). Ztráty vyplývají především i) z úrokových nákladů vyplývajících z čistého závazku ECB v rámci TARGET2 a ii) ze záporného výsledku finančních operací a snížení hodnoty (graf 13).

Graf 13

Hlavní složky výkazu zisku a ztráty ECB

(mil. EUR)

Čistý úrokový výnos ECB poklesl o 666 mil. EUR na 900 mil. EUR (graf 14) především v důsledku úrokového nákladu vyplývajícího z čistého závazku ECB v systému TARGET2. K tomuto poklesu přispěly také úrokové náklady související s úročením pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizových rezerv převedených na ECB. Tyto náklady byly částečně vyrovnány vyššími úrokovými výnosy z i) pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému, ii) devizových rezerv a iii) cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

Graf 14

Čistý úrokový výnos

(mil. EUR)

Čistý úrokový výnos z cenných papírů držených pro účely měnové politiky vzrostl v roce 2022 o 528 mil. EUR na 1 534 mil. EUR (graf 15) především v důsledku vyššího čistého úrokového výnosu z APP (z cenných papírů držených v rámci CBPP3, ABSPP a PSPP) a nižšího záporného čistého úrokového výnosu z portfolia PEPP. Čistý úrokový výnos v rámci APP vzrostl v roce 2022 o 424 mil. EUR na 1 571 mil. EUR, přičemž záporný čistý úrokový výnos PEPP poklesl z 252 mil. EUR na 103 mil. EUR. Tento vývoj byl způsoben především výrazným růstem výnosů dluhopisů v eurozóně v roce 2022 (graf 16), který umožnil nákup cenných papírů v rámci obou programů s výnosem, který byl ve srovnání s historickým výnosem příslušných portfolií vyšší. Vlivem zmenšení jejich objemu v důsledku splatných cenných papírů poklesly čisté úrokové výnosy z portfolií programů SMP, CBPP1 a CBPP2 o 45 mil. EUR na 66 mil. EUR.

Graf 15

Čistý úrokový výnos/(náklad) z cenných papírů držených pro účely měnové politiky

(mil. EUR)

Graf 16

Výnos ze sedmiletých státních dluhopisů v eurozóně

(v % p.a.; stav na konci měsíce)

Čistý úrokový výnos z devizových rezerv vzrostl o 602 mil. EUR na 798 mil. EUR převážně v důsledku vyššího úrokového výnosu z cenných papírů v amerických dolarech. Průměrná úroková sazba z portfolia ECB v amerických dolarech se v roce 2022 oproti předchozímu roku zvýšila v důsledku i) prodejů a splacení dluhopisů s nižšími výnosy nakoupených v minulosti a ii) nákupů cenných papírů s vyššími výnosy v důsledku růstu výnosů dluhopisů v amerických dolarech od konce roku 2021 (graf 17).

Graf 17

Výnosy z dvouletých státních dluhopisů ve Spojených státech, Japonsku a Číně

(v % p.a.; stav na konci měsíce)

V roce 2022 dosáhly úrokové výnosy ECB z rozdělení eurobankovek 736 mil. EUR a úrokové náklady z úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv 201 mil. EUR, přičemž o rok dříve byly oboje nulové. Změny byly důsledkem zvýšení sazby pro hlavní refinanční operace (MRO) – právě tato sazba se používá pro výpočet úroků z těchto zůstatků. Od března roku 2016 činila tato sazba 0 %, ale od 27. července 2022 se postupně zvyšovala a na konci roku činila 2,5 %.

Čisté úrokové náklady ze zůstatků systému TARGET2 náležející národním centrálním bankám/od národních centrálních bank dosáhly výše 2 075 mil. EUR v porovnání s úrokovým výnosem ve výši 22 mil. EUR v roce 2021. Čistý úrokový náklad v roce 2022 vyplýval z úročení zůstatků ECB v rámci Eurosystému v systému TARGET2 hlavní refinanční sazbou, která v roce 2022 začala růst. Úrokový výnos ve výši 22 mil. EUR v roce 2021 plyne z úročení zůstatků v systému TARGET2 národními centrálními bankami zemí mimo eurozónu zápornou průměrnou úrokovou sazbou.

Čisté ostatní úrokové výnosy poklesly, a to především v důsledku úročení vkladů, které ECB přijala jako fiskální agent. Zatímco v roce 2021 ECB dosáhla z těchto vkladů úrokového výnosu z důvodu záporné průměrné úrokové sazby, která se na ně vztahovala, v roce 2022 vynaložila ECB úrokové náklady, neboť příslušné sazby úročení se dostaly do kladných hodnot a průměrné vklady byly ke konci roku vyšší. To bylo částečně kompenzováno vyšším úrokovým výnosem z portfolia vlastních zdrojů v důsledku rostoucích výnosů v eurozóně (graf 16).

Čisté realizované ztráty z finančních operací vzrostly v roce 2022 o 104 mil. EUR na 110 mil. EUR (graf 18). Důvodem byly cenové ztráty realizované především z prodeje cenných papírů v amerických dolarech, neboť jejich tržní hodnota byla negativně ovlivněna růstem výnosů dluhopisů v amerických dolarech během roku (graf 17). K těmto ztrátám došlo zejména v posledních třech čtvrtletích roku 2022 (graf 19). Realizované ztráty vyplývající ze změn cen byly částečně vyrovnány realizovanými kurzovými zisky, které vznikly především v důsledku snížení cen cenných papírů v amerických dolarech na konci roku.

Graf 18

Realizované zisky/ztráty z finančních operací

(mil. EUR)

Graf 19

Čtvrtletní realizované zisky nebo ztráty z finančních operací v roce 2021 a 2022

(mil. EUR)

Nerealizované ztráty z přecenění jsou zachyceny na konci roku ve výkazu zisku a ztráty ECB ve formě snížení hodnoty. V roce 2022 činilo toto snížení hodnoty 1 840 mil. EUR oproti 133 mil. EUR v roce 2021 (graf 20) a bylo způsobeno především poklesem tržní hodnoty cenných papírů držených v portfoliu vlastních zdrojů a v portfoliu v amerických dolarech v důsledku výrazného zvýšení odpovídajících výnosů.

Graf 20

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

(mil. EUR)

K 31. prosinci 2022 rozhodla Rada guvernérů uvolnit 1 627 mil. EUR z rezervy ECB ke krytí finančních rizik k vyrovnání ztrát vzniklých v roce 2022 (viz kapitola 1.3.2 „finanční zdroje“).

Celkové provozní náklady ECB včetně odpisů a nákladů na bankovky klesly o 14 mil. EUR na 1 224 mil. EUR (graf 21). Pokles ve srovnání s rokem 2021 byl způsoben především nižšími osobními náklady vyplývajícími z pojistněmatematických zisků v souvislosti s ostatními dlouhodobými požitky v důsledku vyšší diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění na konci roku 2022. Správní náklady mírně vzrostly především v důsledku postupného návratu k běžné úrovni činnosti po pandemii a nových a zdokonalených služeb IT v oblasti bankovního dohledu.

Náklady spojené s bankovním dohledem jsou plně pokryty poplatky vyměřovanými dohlíženým subjektům. Na základě skutečných nákladů vzniklých ECB při plnění úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2022 celkem 594 mil. EUR.^[16]

Graf 21

Provozní náklady a výnosy z poplatků za dohled

(mil. EUR)

1.4 Řízení rizik

Řízení rizik je jednou z velmi důležitých součástí činnosti ECB a je prováděno prostřednictvím nepřetržitého procesu i) identifikace a hodnocení rizik, ii) přezkumu strategie a zásad řízení rizik, iii) zavádění opatření na zmírňování rizik a iv) sledování a vykazování rizik. Všechny tyto činnosti jsou podporovány účinnými metodikami, postupy a systémy.

Obrázek 2

Cyklus řízení rizik

Na tato rizika, jejich zdroje a příslušné rámce kontroly rizik se zaměřují následující části.

1.4.1 Finanční rizika

Výkonná rada navrhuje zásady a postupy zajišťující odpovídající úroveň ochrany před finančními riziky, kterým je ECB vystavena. Výbor pro řízení rizik (RMC), který sestává z odborníků z centrálních bank Eurosystému, přispívá ke sledování, měření a vykazování finančních rizik souvisejících s rozvahou Eurosystému a definuje a přezkoumává související metodiky a rámce. Tímto způsobem RMC pomáhá rozhodovacím orgánům zajistit odpovídající úroveň ochrany Eurosystému.

Finanční rizika vyplývají ze základních činností ECB a souvisejících expozic. Rámce kontroly rizik a limity, které ECB používá k řízení svého rizikového profilu, se liší podle druhů operací a odrážejí jak cíle politik nebo investiční cíle různých portfolií, tak charakteristické znaky rizik podkladových aktiv.

ECB při sledování a hodnocení rizik používá řadu postupů pro odhad rizik, které vypracovali její odborníci. Tyto postupy vycházejí ze společného rámce simulace tržních a úvěrových rizik. Základní koncepce, postupy a předpoklady modelování rizik, na nichž jsou opatření k řízení rizik založena, vycházejí z oborových standardů a dostupných tržních údajů. Rizika jsou běžně kvantifikována za použití ukazatele expected shortfall (ES)^[17] odhadovaného při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu. K výpočtu rizik se používají dva přístupy: i) účetní přístup, podle něhož se účty přecenění ECB považují při výpočtu odhadu rizik za rezervu v souladu se všemi příslušnými účetními pravidly, a ii) finanční přístup, podle něhož se účty přecenění při výpočtu odhadu rizika za rezervu nepovažují. ECB také provádí výpočet dalších rizikových ukazatelů na různých hladinách významnosti, citlivostní analýzy a analýzy zátěžových scénářů a vyhodnocuje dlouhodobější projekce expozic a výnosů s cílem udržovat komplexní obraz rizik.^[18]

Celková rizika, kterým je ECB vystavena, se během roku zvýšila. Na konci roku 2022 dosahovala celková finanční rizika všech portfolií ECB společně podle ukazatele ES při 99% hladině významnosti v jednoletém horizontu podle účetního přístupu 16,0 mld. EUR, což bylo o 0,7 mld. EUR více než odhad rizik na konci roku 2021 (graf 22). Růst odhadovaných rizik pokračoval v trendu započatém v roce 2020 a odráží růst měnověpolitických portfolií ECB v důsledku nákupů aktiv prováděných v rámci programů PEPP a APP.

Graf 22

Celková finanční rizika (ES 99 %, účetní přístup)

(mld. EUR)

Úvěrové riziko vyplývá z měnověpolitických portfolií ECB, jejího portfolia vlastních zdrojů v eurech a z jejích devizových rezerv. Cenné papíry držené pro účely měnové politiky jsou oceňovány v zůstatkové hodnotě zohledňující snížení hodnoty, a nedojde-li k jejich prodeji, nepodléhají tedy změnám cen spojeným s pohyby úvěrového ratingu. Stále však podléhají riziku úvěrového selhání. Vlastní zdroje v eurech a devizové rezervy jsou oceňovány v tržních cenách a jako takové podléhají riziku pohybů úvěrového ratingu a riziku selhání. Úvěrové riziko se oproti předchozímu roku zvýšilo v důsledku zvětšení rozvahy ECB prostřednictvím nákupů cenných papírů v rámci programů PEPP a APP.

Úvěrové riziko zmírňuje především uplatňování kritérií způsobilosti, podrobných analýz a limitů, které se mezi portfolii liší.

Měnové riziko a komoditní riziko vyplývají z devizových rezerv a zlata v držení ECB. Měnové riziko zůstalo oproti roku 2021 stabilní.

Vzhledem k úloze těchto aktiv v měnové politice se ECB proti souvisejícímu měnovému a komoditnímu riziku nezajišťuje. Namísto toho se rizika zmírňují existencí účtů přecenění a diverzifikací mezi více měn a zlato.

Devizové rezervy ECB a její vlastní zdroje v eurech jsou investovány především do cenných papírů s pevným výnosem a podléhají tržnímu úrokovému riziku, neboť jsou oceňovány v tržních cenách. Devizové rezervy ECB jsou investovány především do aktiv s relativně krátkými dobami splatnosti (viz graf 7 v části 1.3.1 „rozvaha“), zatímco aktiva v portfoliu vlastních zdrojů mají doby splatnosti zpravidla delší (viz graf 9 v části 1.3.1 „rozvaha“). Úrokové riziko v těchto portfoliích, měřené metodou zúčtování, se oproti roku 2021 zvětšilo, což odráží vývoj tržních podmínek.

Tržní úrokové riziko ECB je zmírňováno prostřednictvím pravidel alokace aktiv a účtů přecenění.

ECB je vystavena také úrokovému riziku v důsledku nesouladu mezi úrokovou sazbou získanou za svá aktiva a úrokovou sazbou, kterou platí za své závazky, což má dopad na její čistý úrokový výnos. Toto riziko není přímo spojeno s žádným konkrétním portfoliem, ale souvisí se strukturou rozvahy ECB jako celku, a zejména s existencí nesouladu mezi dobami splatnosti a výnosy aktiv a závazků. Sleduje se na základě projekcí ziskovosti ECB, které naznačují, že ECB by mohla před uvolněním prostředků z rezervy nebo před převodem do rezervy ke krytí finančních rizik utrpět v krátkodobém až střednědobém horizontu ztráty, přičemž v dlouhodobém horizontu očekává návrat k zisku.

Tento druh rizika je řízen prostřednictvím pravidel alokace aktiv a je dále zmírňován existencí neúročených závazků v rozvaze ECB.

Rizika spojená se změnou klimatu budou v následujících letech postupně začleňována do rámce ECB pro řízení rizik. V roce 2022 Eurosystém provedl první klimatický zátěžový test rozvahy Eurosystému^[19], který umožnil získat předběžný odhad dopadu tohoto rizika na rozvahu ECB. Klimatické zátěžové testy budou v nadcházejících letech prováděny pravidelně.

1.4.2 Operační riziko

Za politiku a rámec ECB v oblasti řízení operačního rizika^[20] (ORM) odpovídá Výkonná rada, která je schvaluje. Výbor pro operační rizika (ORC) pomáhá Výkonné radě v plnění její funkce dohledu nad řízením operačních rizik. ORM je nedílnou součástí struktury správy^[21] a procesů řízení ECB.

Hlavním cílem rámce ORM v ECB je přispívat k tomu, aby ECB plnila své úkoly a cíle, a chránit její pověst a aktiva před ztrátou, zneužitím a poškozením. Podle rámce ORM je každá organizační složka odpovědná za zjišťování a vyhodnocování svých provozních rizik, mimořádných událostí a kontrolních mechanismů a za jejich řešení, vykazování a sledování. V této souvislosti poskytuje doporučení v oblasti strategií řešení rizik a postupů akceptace rizik politika ECB zabývající se tolerancí rizik. Navazuje na matici rizik 5x5 vycházející z klasifikačních stupnic dopadu a pravděpodobnosti rizik při použití kvantitativních a kvalitativních kritérií.

Prostředí, v němž ECB působí, je vystaveno stále komplexnějším a vzájemně provázanějším hrozbám a s běžnou činností ECB je spojena celá řada operačních rizik. Hlavní oblasti obav pro ECB zahrnují širokou škálu nefinančních rizik v důsledku lidského, systémového a procesního faktoru či vnějších událostí. ECB tedy zavedla procesy s cílem usnadnit průběžné a účinné řízení svých operačních rizik a integrovat informace o rizicích do rozhodovacího procesu. ECB se navíc zaměřuje na zvyšování své odolnosti a na rizika a možnosti pohlíží komplexně z ucelené perspektivy včetně aspektů udržitelnosti. Byly zavedeny struktury pro reakci na krizi a pohotovostní plány, aby zajišťovaly kontinuitu zásadních funkcí v případě jakéhokoli narušení či krize.

1.4.3 Riziko jednání v rozporu s pravidly

ECB ustavila specializovanou kancelář pro compliance, správu a řízení jako jednu z klíčových organizačních složek pro řízení rizika, aby posílila rámec správy a řízení ECB s cílem řešit riziko jednání v rozporu s pravidly^[22]. Jejím účelem je napomáhat Výkonné radě při ochraně integrity a dobrého jména ECB, prosazování etických norem jednání a posilování odpovědnosti a transparentnosti ECB. Nezávislý Etický výbor ECB poskytuje poradenství a pokyny vysoce postaveným úředníkům ECB, pokud jde o integritu a jednání v rozporu s pravidly, a podporuje Radu guvernérů v náležitém a soudržném řízení rizik na výkonné úrovni. Na úrovni Eurosystému a jednotného mechanismu dohledu (SSM) usiluje Výbor pro etiku a compliance o dosažení soudržného provádění rámců jednání pro národní centrální banky a vnitrostátní příslušné orgány (NCA).

V průběhu roku 2022 rozšířila ECB řízení rizik v oblasti provádění tak, aby zahrnovalo také řízení v oblasti rizika jednání vyplývající z využívání externích dodavatelů jako podpory při plnění úkolů ECB.

2 Účetní výkazy ECB

2.1 Rozvaha k 31. prosinci 2022

2.2 Výkaz zisku a ztráty za rok končící 31. prosince 2022

Frankfurt nad Mohanem 14. února 2023
Evropská centrální banka

Christine Lagarde
prezidentka

2.3 Účetní pravidla

Forma a prezentace účetních výkazů

Účetní výkazy ECB byly sestaveny v souladu s těmito účetními pravidly^[23], která podle názoru Rady guvernérů ECB věrně zobrazují účetní výkazy a zároveň odrážejí charakter činností centrální banky.

Účetní zásady

Uplatňují se následující účetní zásady: ekonomická realita a transparentnost, obezřetnost, vykazování událostí po rozvahovém dni, významnost, zásada nepřetržitého trvání subjektu, časové rozlišení, konzistentnost a srovnatelnost.

Vykazování aktiv a pasiv

Aktiva nebo závazky se v rozvaze vykazují pouze tehdy, pokud je pravděpodobné, že do ECB nebo z ECB poplyne budoucí ekonomický prospěch související s položkou aktiva nebo závazku, pokud na ECB byla převedena v podstatě všechna související rizika a přínosy a pořizovací cenu nebo hodnotu aktiva nebo výši povinnosti lze spolehlivě ocenit.

Základy účtování

Účty jsou sestavovány na základě historických cen, které jsou upraveny tak, aby zohledňovaly tržní ocenění obchodovatelných cenných papírů (nejsou-li ovšem v současnosti drženy pro účely měnové politiky), zlata a všech dalších rozvahových a podrozvahových aktiv a pasiv v cizí měně.

Transakce s finančními aktivy a pasivy jsou na účtech zaúčtovány k datu vypořádání těchto transakcí.

S výjimkou spotových transakcí s cennými papíry jsou transakce s finančními nástroji v cizí měně zaúčtovány na podrozvahových účtech k datu obchodu. K datu vypořádání se podrozvahové položky odúčtují a transakce jsou vykázány v rozvaze. Prodej a nákup cizí měny ovlivňuje čistou pozici v cizí měně k datu obchodu a realizované výsledky prodeje se vypočítávají rovněž k datu obchodu. Naběhlý úrok, prémie a diskonty související s finančními nástroji v cizí měně se vypočítávají a účtují denně. Tyto položky také ovlivňují denní změny pozice v cizí měně.

Zlato, aktiva a pasiva v cizí měně

Aktiva a pasiva v cizí měně jsou převáděna na eura v kurzu platném v rozvahový den. Výnosy a náklady jsou přepočteny za použití směnného kurzu platného v době zaúčtování. Přecenění devizových aktiv a pasiv včetně rozvahových i podrozvahových nástrojů probíhá pro každou měnu zvlášť.

Přecenění aktiv a pasiv v cizí měně na tržní ceny se provádí odděleně od přecenění odvozeného od směnného kurzu.

Zlato je oceňováno v tržní ceně platné v rozvahový den. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění. U zlata se nerozlišuje mezi cenovými a kurzovými rozdíly z přecenění, ale účtuje se podle jedné ceny zlata založené na ceně unce ryzího zlata v eurech odvozené pro rok končící 31. prosince 2022 ze směnného kurzu eura vůči americkému dolaru k 30. prosinci 2022.

Zvláštní práva čerpání (SDR) jsou definována na základě koše měn a hodnota SDR je vypočtena jako vážený součet směnných kurzů pěti hlavních měn (americký dolar, euro, čínské renminbi, japonský jen a libra šterlinků) vůči euru. SDR v držení ECB byla převedena na euro za použití směnného kurzu eura vůči SDR k 30. prosinci 2022.

Cenné papíry

Cenné papíry držené pro účely měnové politiky
Cenné papíry v současné době držené pro účely měnové politiky jsou účtovány zůstatkovou hodnotou s uvážením snížení hodnoty.

Ostatní cenné papíry
Obchodovatelné cenné papíry (nejsou-li ovšem v současné době drženy pro účely měnové politiky) a podobná aktiva jsou oceňovány zvlášť pro každý cenný papír za použití střední tržní ceny nebo na základě příslušné výnosové křivky platné k rozvahovému dni. Opce integrované v cenných papírech nejsou pro účely ocenění odděleny. Pro rok končící 31. prosince 2022 byly použity střední tržní ceny platné 30. prosince 2022.

Obchodovatelné investiční fondy se přeceňují na čistém základě na úrovni fondu za použití čisté hodnoty aktiv. Nerealizované zisky a ztráty v jednotlivých investičních fondech se vzájemně nezapočítávají.

Nelikvidní kapitálové podíly a ostatní kapitálové nástroje držené jako stálé investice jsou oceňovány pořizovací cenou zohledňující snížení hodnoty.

Vykazování výnosů

Výnosy a náklady se vykazují v období, kdy byly realizovány nebo kdy vznikly.^[24] Realizované zisky a ztráty z prodeje deviz, zlata a cenných papírů se zachycují ve výkazu zisku a ztráty a vypočítávají se odkazem na průměrné pořizovací náklady příslušného aktiva.

Nerealizované zisky se nevykazují jako výnosy a převádějí se přímo na účet přecenění.

Nerealizované ztráty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty, pokud na konci roku převyšují zisky z předešlého přecenění akumulované na příslušném účtu přecenění. Tyto nerealizované ztráty z libovolného cenného papíru či měny nebo zlata se nezapočítávají vůči nerealizovaným ziskům z ostatních cenných papírů či měn nebo zlata. V případě těchto nerealizovaných ztrát z jakékoli položky vykázané ve výkazu zisku a ztráty se průměrná pořizovací cena této položky sníží na směnný kurz nebo tržní cenu na konci roku.

Ztráty ze snížení hodnoty se vykazují ve výkazu zisku a ztráty a v následujících letech se odúčtují pouze v případě, pokud snížení hodnoty klesne a pokles lze vztáhnout k pozorovatelné události, jež proběhla poté, co bylo snížení hodnoty zaúčtováno poprvé.

Prémie nebo diskonty z cenných papírů se amortizují během zbytkové smluvní splatnosti těchto cenných papírů.

Reverzní transakce

Reverzní transakce jsou obchody, při nichž ECB nakupuje nebo prodává aktiva na základě dohody o zpětném odkupu nebo provádí úvěrové operace proti poskytnutému zajištění.

V rámci dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry prodány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném odkupu od protistrany za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně pasiv jako zajištěné vklady. Cenné papíry prodané na základě těchto dohod jsou ponechány v rozvaze ECB.

V rámci reverzní dohody o zpětném odkupu jsou cenné papíry nakupovány za hotovost a současně je uzavřena dohoda o jejich zpětném prodeji protistraně za dohodnutou cenu k určitému datu v budoucnu. Reverzní dohody o zpětném odkupu jsou v rozvaze vykazovány na straně aktiv jako zajištěné úvěry, ale nejsou zahrnuty do cenných papírů v držení ECB.

Reverzní transakce (včetně zápůjček cenných papírů) provedené v rámci programu nabízeného specializovanou institucí se vykazují v rozvaze pouze v případě, že je poskytnuto zajištění ve formě hotovosti a tato hotovost zůstává neinvestována.

Podrozvahové nástroje

Měnové nástroje, jmenovitě devizové forwardové transakce, forwardové části devizových swapů a ostatní měnové nástroje zahrnující směnu jedné měny za druhou k budoucímu datu, se pro výpočet kurzových zisků a ztrát zahrnují do pozice cizí měna netto.

Úrokové nástroje se přeceňují jednotlivě. Denní změny variační marže otevřených úrokových futures se zachycují ve výkazu zisku a ztráty. Ocenění forwardových transakcí s cennými papíry provádí ECB na základě obecně uznávaných metod oceňování, které vycházejí z pozorovatelných tržních cen a kurzů a diskontních faktorů od data vypořádání do data ocenění.

Dlouhodobá aktiva

Dlouhodobá aktiva, včetně nehmotného majetku, ale vyjma pozemků a uměleckých děl, se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Pozemky a umělecká díla jsou oceňovány pořizovací cenou. Hlavní budova ECB je oceňována pořizovací cenou sníženou o odpisy a podléhající znehodnocení. Pro odpisy hlavní budovy ECB jsou náklady přiřazeny k odpovídajícím položkám aktiv, které jsou odpisovány na základě předpokládané doby jejich použitelnosti. Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně po dobu předpokládané použitelnosti aktiva od čtvrtletí, které následuje poté, co je aktivum připravené k užívání. Doba použitelnosti hlavních skupin aktiv se uplatňuje takto:

Doba odpisování kapitalizovaných nákladů na modernizaci budov byla u stávajících pronajatých objektů ECB upravena tak, aby zohlednila události, které mají vliv na očekávanou dobu použitelnosti příslušných aktiv.

ECB provádí roční test na snížení hodnoty své hlavní budovy a aktiv z práv k užívání v souvislosti s administrativními budovami (viz „nájmy“ níže). Pokud je zjištěn ukazatel snížení hodnoty vyhodnocující, že hodnota aktiva by mohla být snížena, provede se odhad zpětně získatelné částky. Ztráta ze snížení hodnoty je zaúčtována ve výkazu zisku a ztráty, pokud je zpětně získatelná částka nižší než čistá účetní hodnota.

Dlouhodobá aktiva s pořizovací cenou menší než 10 000 EUR se odepíší v roce pořízení.

Dlouhodobá aktiva, která splňují kritéria kapitalizace, avšak stále nejsou dokončená, jsou vykázána pod položkou „nedokončená aktiva“. Související náklady se převedou do příslušných položek dlouhodobých aktiv, jakmile jsou tato aktiva připravena k užívání.

Nájmy

V případě všech nájmů zahrnujících hmotné aktivum se související aktivum z práva k užívání a závazek z nájmu zachycují v rozvaze k datu počátku nájmu pod položkou „hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva“ a „ostatní“ (závazky). Pokud nájmy splňují kritéria kapitalizace, ale výstavba nebo úprava dotčeného aktiva stále probíhá, vykazují se náklady vzniklé před datem zahájení nájmu pod položkou „nedokončená aktiva“. Související aktivum z práva k užívání a závazek z nájmů jsou vykázány v příslušných položkách dlouhodobých aktiv, jakmile je aktivum připraveno k užívání (datum zahájení nájmu).

Aktiva z práva k užívání se oceňují pořizovací cenou sníženou o odpisy. Dále aktiva z práva k užívání související s administrativními budovami podléhají uvážení snížení hodnoty (roční test na snížení hodnoty viz „dlouhodobá aktiva“ výše). Odpisy jsou uplatňovány rovnoměrně od data zahájení buď do konce doby použitelnosti aktiva z práva k užívání, nebo do konce doby nájmu, podle toho, co nastane dříve.

Závazek z nájmu je nejprve oceněn stávající hodnotou budoucích plateb nájemného (zahrnujících pouze složky nájemného) a diskontován za použití zvýšené výpůjční sazby ECB. Následně je závazek z nájmu účtován zůstatkovou hodnotou za použití metody efektivní úrokové míry. Související úrokový náklad je zachycen ve výkazu zisku a ztráty pod položkou „ostatní úrokové náklady“. Dojde-li ke změně budoucích plateb nájemného z důvodu změny některého indexu nebo jiné změny stávající smlouvy, závazek z nájmu se přepočítá. Výsledkem takového přepočtu je odpovídající úprava účetní hodnoty aktiva z práva k užívání.

Krátkodobé nájmy s dobou trvání 12 nebo méně měsíců a nájmy aktiv o nízké hodnotě pod 10 000 EUR (konzistentně s horním limitem pro vykazování dlouhodobých aktiv) se zachycují ve výkazu zisku a ztráty.

Požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB

ECB pro své zaměstnance a členy Výkonné rady a dále pro členy Rady dohledu, které ECB zaměstnává, provozuje plány definovaných požitků.

Penzijní plán zaměstnanců je financován aktivy z fondu dlouhodobých zaměstnaneckých požitků. Povinné příspěvky, které jsou hrazeny ze strany ECB a zaměstnanců, jsou vykázány v rámci pilíře definovaných požitků tohoto plánu. Zaměstnanci mohou hradit dodatečné dobrovolné příspěvky v rámci pilíře definovaných příspěvků, který lze použít k poskytování dodatečných požitků.^[25] Výše těchto dodatečných požitků je dána výší dobrovolných příspěvků spolu s investičním výnosem z těchto příspěvků.

Požitky po skončení pracovního poměru a ostatní dlouhodobé požitky členů Výkonné rady ECB a členů Rady dohledu, které ECB zaměstnává, jsou kryty na základě nefinancovaných opatření. Pokud jde o zaměstnance, jsou na základě nefinancovaných opatření kryty požitky po skončení pracovního poměru, s výjimkou penzí, a ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru.

Čistý závazek z definovaných požitků
Závazek, který se v souvislosti s plány definovaných požitků včetně ostatních dlouhodobých zaměstnaneckých požitků a požitků při ukončení pracovního poměru vykazuje v rozvaze v položce „ostatní“ (závazky), se rovná současné hodnotě závazku z definovaných požitků k rozvahovému dni po odečtení reálné hodnoty aktiv, která jsou v plánu určena k financování této související povinnosti.

Výši závazku vyplývajícího z definovaných požitků vypočítávají každý rok nezávislí pojistní matematici pomocí tzv. přírůstkové metody („projected unit credit method“). Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se určí diskontováním odhadovaných budoucích peněžních toků za použití sazby určené s odkazem na tržní výnos k rozvahovému dni dosažený velmi kvalitními podnikovými dluhopisy, které jsou denominovány v eurech a mají obdobné lhůty splatnosti jako související povinnost.

Pojistněmatematické zisky nebo ztráty mohou vznikat při úpravách na základě zkušeností (když se skutečné výsledky liší od dřívějších pojistněmatematických předpokladů) a při změnách předpokladů pro pojistněmatematické výpočty.

Čistý náklad na definované požitky
Čistý náklad na definované požitky se dělí na prvky vykázané ve výkazu zisku a ztráty a na přecenění požitků po skončení pracovního poměru vykázané v rozvaze v položce „účty přecenění“.

Čistá částka, která se vykazuje ve výkazu zisku a ztráty, obsahuje:

1. náklady na služby spojené s definovanými požitky za běžný rok,
2. předchozí náklady na služby spojené s definovanými požitky vyplývající ze změny plánu,
3. čistý úrok z čistého závazku z definovaných požitků vypočtený pomocí diskontní sazby,
4. přecenění případných ostatních dlouhodobých požitků a požitků dlouhodobé povahy při ukončení pracovního poměru, a to v plné výši.

Čistá částka uvedená pod „účty přecenění“ zahrnuje následující položky:

1. pojistněmatematické zisky a ztráty ze závazku vyplývajícího z definovaných požitků,
2. skutečný výnos z aktiv plánu, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků,
3. jakékoli změny dopadu maximální výše aktiv, s výjimkou částek zahrnutých do čistého úroku z čistého závazku z definovaných požitků.

Tyto částky každý rok oceňují nezávislí pojistní matematici, kteří tak stanoví odpovídající výši závazku, jež se má vykázat v účetních výkazech.

Zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému

Zůstatky uvnitř ESCB vznikají v první řadě z přeshraničních plateb v rámci Evropské unie (EU), které jsou vypořádávány v eurech v penězích centrální banky. Tyto transakce jsou povětšinou iniciované soukromými subjekty (tj. úvěrovými institucemi, podniky a fyzickými osobami). Transakce se vypořádávají v systému TARGET2 – Trans-European Automated Real-time Gross settlement Express Transfer system – a jsou zachyceny jako dvoustranné zůstatky na účtech TARGET2 centrálních bank zemí EU. Tyto dvoustranné zůstatky se vzájemně započtou a poté jsou každý den postupovány ECB, přičemž každé z národních centrálních bank (zkrácené také NCB) je ponechána pouze jedna čistá dvoustranná pozice vůči ECB. Platby prováděné ECB a vypořádané v systému TARGET2 mají rovněž dopad na čisté dvoustranné pozice. Tyto pozice v účetnictví ECB představují čistou pohledávku nebo závazek jednotlivých národních centrálních bank vůči zbytku Evropského systému centrálních bank (ESCB). Zůstatky uvnitř Eurosystému vedené u ECB, které přísluší NCB zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET2, i ostatní zůstatky v eurech uvnitř Eurosystému (např. prozatímní rozdělení případného zisku ECB národním centrálním bankám) jsou vykázány v rozvaze ECB jako jedna čistá aktivní nebo pasivní pozice pod položkou buď „ostatní pohledávky uvnitř Eurosystému (netto)“, nebo „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“. Zůstatky uvnitř ESCB vedené u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET2^[26], jsou vykázány pod položkou „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“.

Zůstatky uvnitř Eurosystému z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému jsou uvedeny jako jedno čisté aktivum pod položkou „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „bankovky v oběhu“ níže).

Zůstatky uvnitř Eurosystému vzniklé z převodu devizových rezerv na ECB národními centrálními bankami při vstupu do Eurosystému jsou vedeny v eurech a vykazovány pod položkou „závazky z převodu devizových rezerv“.

Bankovky v oběhu

Eurobankovky vydávají ECB a národní centrální banky států eurozóny, které společně tvoří Eurosystém.^[27] Celková hodnota eurobankovek v oběhu je rozdělována mezi centrální banky Eurosystému vždy v poslední pracovní den v měsíci podle klíče pro přidělování bankovek.^[28]

ECB je přidělen podíl o objemu 8 % celkové hodnoty eurobankovek v oběhu, který je vykazován v rozvaze v pasivech pod položkou „bankovky v oběhu“. Podíl ECB na celkové emisi eurobankovek je kryt pohledávkami za národními centrálními bankami. Tyto pohledávky, které jsou úročeny,^[29] jsou vykazovány v dílčí položce „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“ (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ výše). Úrokový výnos z těchto pohledávek je ve výkazu zisku a ztráty zahrnut do položky „úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“.

Prozatímní rozdělení zisku

Částka, která se rovná součtu výnosů ECB z eurobankovek v oběhu a výnosů z cenných papírů držených pro účely měnové politiky zakoupených v rámci i) programu pro trhy s cennými papíry, ii) třetího programu nákupu krytých dluhopisů, iii) programu nákupu cenných papírů krytých aktivy, iv) programu nákupu aktiv veřejného sektoru a v) nouzového pandemického programu nákupu aktiv se rozdělí v lednu následujícího roku prostřednictvím prozatímního rozdělení zisku, nerozhodne-li Rada guvernérů jinak.^[30] Toto rozhodnutí Rada guvernérů přijme, pokud na základě odůvodněného odhadu vypracovaného Výkonnou radou očekává, že ECB vykáže úhrnnou roční ztrátu nebo vytvoří roční zisk, který je nižší než tento výnos. Rada guvernérů může rovněž rozhodnout, že tento výnos nebo jeho část převede do rezervy na krytí finančních rizik. Dále může Rada guvernérů rozhodnout, že sníží objem výnosu z eurobankovek v oběhu k rozdělení v lednu o částku nákladů vzniklých ECB v souvislosti s emisí a zpracováním eurobankovek.

Události po rozvahovém dni

Hodnota aktiv a pasiv je upravena o události, které nastaly mezi datem roční rozvahy a dnem, kdy Výkonná rada poskytla souhlas s předložením účetních výkazů ECB Radě guvernérů ke schválení, pokud tyto události významně ovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni.

Důležité události po rozvahovém dni, které neovlivňují stav aktiv a pasiv k rozvahovému dni, jsou zveřejněny v poznámkách.

Změny účetních pravidel

V roce 2022 nedošlo v účetních pravidlech uplatňovaných ECB k žádným změnám.

Ostatní

Podle článku 27 statutu ESCB a na základě doporučení Rady guvernérů schválila Rada Evropské unie jmenování společnosti Baker Tilly GmbH & Co. KG Wirtschaftsprüfungsgesellschaft, Düsseldorf (Spolková republika Německo) externím auditorem ECB na dobu pěti let do konce účetního roku 2022. Toto pětileté období lze prodloužit až o dva další účetní roky.

2.4 Poznámky k rozvaze

Poznámka č. 1 – Zlato a pohledávky ve zlatě

K 31. prosinci 2022 držela ECB 16 229 522 uncí ryzího zlata^[31], jehož tržní hodnota činila 27 689 mil. EUR (26 121 mil. EUR v r. 2021). V roce 2022 neproběhly žádné operace se zlatem a zlato v držení ECB zůstalo tedy ve srovnání s objemem k 31. prosinci 2021 beze změny. Zvýšení eurové hodnoty tohoto objemu v držení ECB bylo vyvoláno růstem eurové tržní ceny zlata (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 15 „účty přecenění“).

Poznámka č. 2 – Pohledávky v cizí měně za nerezidenty a rezidenty eurozóny

Poznámka č. 2.1 – Pohledávky za MMF

Toto aktivum představuje zvláštní práva čerpání (Special Drawing Rights – SDR) v držbě ECB a k 31. prosinci 2022 dosahovala jeho hodnota 1 759 mil. EUR (1 234 mil. EUR v roce 2021). Vyplývá z dohody s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) o dobrovolném obchodování, pokud jde o prodej a nákup, podle níž je MMF oprávněn organizovat za ECB prodeje nebo koupě SDR vůči euru se stanoveným maximálním a minimálním objemem. Pro účely účtování se k SDR přistupuje jako k cizí měně (viz „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Objem SDR v držbě ECB v roce 2022 vzrostl především v důsledku transakce, která se uskutečnila v souvislosti s výše zmíněnou dohodou o dobrovolném obchodování.

Poznámka č. 2.2 – Zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny

Tyto dvě položky zahrnují zůstatky u bank, půjčky v cizí měně a investice do cenných papírů v amerických dolarech, japonských jenech a čínských renminbi.

Celková hodnota těchto položek v roce 2022 vzrostla zejména v důsledku posílení amerického dolaru vůči euru.

Objem čistých devizových rezerv^[32] ECB:

V roce 2022 neproběhly žádné devizové intervence.

Poznámka č. 3 – Pohledávky v eurech za nerezidenty eurozóny

Poznámka č. 3.1 – Zůstatky u bank, investice do cenných papírů a půjčky

K 31. prosinci 2022 nebyly v této položce žádné zůstatky, zatímco na konci roku 2021 obsahovala tato položka pohledávku ve výši 3 070 mil. EUR v souvislosti s dohodami o likviditních facilitách mezi Eurosystémem a centrálními bankami zemí mimo eurozónu.^[33]

Poznámka č. 4 – Ostatní pohledávky v eurech za úvěrovými institucemi eurozóny

K 31. prosinci 2022 obsahovala tato položka zůstatky na běžných účtech rezidentů eurozóny ve výši 12 mil. EUR (38 mil. EUR v roce 2021).

Poznámka č. 5 – Cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech

Poznámka č. 5.1 – Cenné papíry držené pro účely měnové politiky

K 31. prosinci 2022 obsahovala tato položka cenné papíry, které ECB nabyla v rámci programu pro trhy s cennými papíry (SMP), třetího programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP3), programu nákupu cenných papírů krytých aktivy (ABSPP), programu nákupu aktiv veřejného sektoru (PSPP) a nouzového pandemického programu nákupu aktiv (PEPP).

Všechny cenné papíry držené v rámci prvního a druhého programu nákupu krytých dluhopisů (CBPP1 a CBPP2) byly splatné v průběhu roku 2022, a ECB a národní centrální banky eurozóny tedy neměly k 31. prosinci 2022 žádné z těchto cenných papírů v držbě.

V prvním čtvrtletí 2022 Eurosystém pokračoval v rámci programu nákupu aktiv (asset purchase programme – APP)^[34] ve svých čistých nákupech v měsíčním průměrném objemu 20 mld. EUR. V březnu 2022 Rada guvernérů rozhodla^[35] revidovat objem čistých nákupů v dubnu na 40 mld. EUR, v květnu na 30 mld. EUR a v červnu na 20 mld. EUR. V červnu 2022 pak Rada guvernérů rozhodla ukončit k 1. červenci 2022 čisté nákupy^[36] aktiv v rámci APP. Rada guvernérů hodlá^[37] nadále v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů do konce února 2023. Následně se portfolio APP bude přiměřeným a předvídatelným tempem zmenšovat, neboť Eurosystém nebude reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů v plném rozsahu. Pokles bude do konce června 2023 činit průměrně 15 mld. EUR měsíčně a jeho následný objem bude stanoven v průběhu času. Rada guvernérů bude pravidelně vyhodnocovat snižování objemu portfolia APP, aby zajistila, že odpovídá celkové strategii a nastavení měnové politiky, a zaručila tak fungování trhu a udržela si pevnou kontrolu nad krátkodobými podmínkami na peněžním trhu.

Kromě toho Eurosystém v prvním čtvrtletí roku 2022 pokračoval v čistých nákupech aktiv v rámci programu PEPP^[38], i když pomalejším tempem než v předchozím čtvrtletí, a to po rozhodnutí Rady guvernérů z prosince 2021^[39]. Na základě téhož rozhodnutí byly čisté nákupy v rámci programu PEPP ukončeny na konci března 2022. Rada guvernérů hodlá v plném rozsahu reinvestovat jistiny ze splatných cenných papírů zakoupených v rámci PEPP alespoň do konce roku 2024. Rada guvernérů bude k reinvestování částek nadále uplatňovat flexibilní přístup v čase, napříč třídami aktiv a mezi jurisdikcemi s cílem čelit rizikům pro transmisní mechanismus měnové politiky, která souvisejí s pandemií. Budoucí postupné ukončování portfolia PEPP bude řízeno tak, aby nebylo narušeno odpovídající nastavení měnové politiky.

Cenné papíry nakoupené v rámci těchto programů jsou oceňovány na základě zůstatkových cen s uvážením snížení hodnoty (viz „cenné papíry“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Zůstatková hodnota cenných papírů v držení ECB a jejich tržní hodnota^[40] (která není zachycena v rozvaze ani ve výkazu zisku a ztráty a uvádí se pouze pro účely srovnání) je následující:

Zůstatková hodnota cenných papírů držených ECB se během roku změnila následovně:

Rada guvernérů pravidelně vyhodnocuje finanční rizika spojená s cennými papíry drženými v rámci těchto programů.

V této souvislosti se každoročně provádějí testy na snížení hodnoty s využitím údajů ke konci roku a schvaluje je Rada guvernérů. Při těchto testech se ukazatele snížení hodnoty posuzují pro každý program samostatně. Jsou-li zaznamenány ukazatele snížení hodnoty, provádí se další analýza s cílem potvrdit, že se snížení hodnoty nedotklo peněžních toků podkladových cenných papírů. Na základě výsledků testů na snížení hodnoty provedených v tomto roce nevykázala ECB u cenných papírů držených v měnověpolitických portfoliích za rok 2022 žádné ztráty.

Zůstatková hodnota cenných papírů držených Eurosystémem:

Poznámka č. 6 – Pohledávky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 6.1 – Pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému

Tato položka se skládá z pohledávek ECB za národními centrálními bankami zemí eurozóny vyplývajících z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2022 činila 125 763 mil. EUR (123 551 mil. EUR v roce 2021). Úročení těchto pohledávek se vypočítává každý den pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních pro hlavní refinanční operace (viz poznámka č. 23.2 „úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému“).

Poznámka č. 7 – Ostatní aktiva

Poznámka č. 7.1 – Hmotná a nehmotná dlouhodobá aktiva

Tato aktiva byla tvořena z položek:

Pokud jde o hlavní budovu ECB a budovy s právem k užívání, byl na konci roku proveden test na snížení hodnoty, při němž nebyla zaznamenána žádná ztráta ze snížení hodnoty.

Poznámka č. 7.2 – Ostatní finanční aktiva

Tuto položku tvoří především portfolio vlastních zdrojů ECB, které sestává převážně z investic finančních zdrojů ECB, jmenovitě ze splaceného základního kapitálu a z částek převedených do všeobecného rezervního fondu a z rezervy ke krytí finančních rizik.  Její součástí je také 3 211 akcií Banky pro mezinárodní platby (BIS), které jsou vykázány v pořizovací ceně 42 mil. EUR, a další běžné účty v eurech.

Složení této položky je uvedeno níže:

Čistý nárůst u této položky v roce 2022 byl způsoben především investováním do portfolia vlastních zdrojů ECB v celkové výši rovnající se částce převedené do rezervy ECB ke krytí finančních rizik v roce 2021 a částce splacené národními centrálními bankami zemí eurozóny v roce 2022 v souvislosti s druhou splátkou jejich zvýšeného úpisu základního kapitálu ECB (viz poznámka č. 16 „základní kapitál a rezervní fondy“). Růst v této položce byl z velké části vyrovnán především snížením tržní hodnoty cenných papírů v eurech držených v portfoliu vlastních zdrojů ECB.

Poznámka č. 7.3 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka se skládá ze změn ocenění swapů a forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2022 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění představují 783 mil. EUR (620 mil. EUR v roce 2021) a jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 7.4 – Položky časového rozlišení

Tato položka je tvořena následujícími aktivy:

K 31. prosinci 2022 tvořil největší část této položky naběhlý úrok z finančních nástrojů pocházející hlavně z kupónového úroku z cenných papírů včetně splatného úroku zaplaceného při pořízení (viz poznámka č. 2.2, „zůstatky u bank a investice do cenných papírů, zahraniční půjčky a jiná zahraniční aktiva a pohledávky v cizí měně za rezidenty eurozóny", poznámka č. 5, „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech" a poznámka č. 7.2, „ostatní finanční aktiva").

Tato položka obsahovala také pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny ze zůstatků v systému TARGET2 za prosinec 2022 (viz poznámka č. 12.2 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“) a pohledávku z naběhlých úroků za národními centrálními bankami zemí eurozóny za poslední čtvrtletí roku 2022 z pohledávek ECB z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému (viz poznámka č. 6.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2023.

Časově rozlišené výnosy související s úkoly v oblasti dohledu odpovídají poplatkům za dohled, které mají být obdrženy za období placení poplatku 2022. Tato částka bude vybrána v roce 2023 (viz poznámka č. 26 „čistý výnos/náklad z poplatků a provizí“).^[41]

Tato položka rovněž zahrnuje i) různé platby předem, (ii) naběhlé výnosy ze společných projektů Eurosystému (viz poznámka č. 28 „ostatní výnosy“) a iii) naběhlý úrok z dalších finančních aktiv a pasiv.

Poznámka č. 7.5 – Ostatní

K 31. prosinci 2022 činila tato položka 438 mil. EUR (749 mil. EUR v roce 2021) a především zahrnovala zůstatky v hodnotě 349 mil. EUR (573 mil. EUR v roce 2021) související se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně nevypořádanými k 31. prosinci 2022 (viz poznámka č. 20 „měnové swapy a měnové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 8 – Bankovky v oběhu

Tato položka se skládá z podílu ECB (8 %) na úhrnu eurobankovek v oběhu (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“) a k 31. prosinci 2022 dosahovala 125 763 mil. EUR (123 551 mil. EUR v roce 2021).

Poznámka č. 9 – Ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím v eurozóně

Centrální banky Eurosystému mají možnost přijímat hotovost jako zajištění ve svých zápůjčkách cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů ve veřejném sektoru v rámci PEPP bez povinnosti ji reinvestovat. V případě ECB jsou tyto operace prováděny prostřednictvím specializované instituce.

K 31. prosinci 2022 činila nevypořádaná hodnota těchto zápůjček oproti hotovostnímu zajištění prováděných s úvěrovými institucemi eurozóny 17 734 mil. EUR (9 473 mil. EUR v roce 2021). Hotovost přijatá jako zajištění byla převedena na účty systému TARGET2. Vzhledem k tomu, že hotovost zůstala na konci roku neinvestována, byly tyto transakce zaúčtovány v rozvaze (viz „reverzní transakce“ v části 2.3 „účetní pravidla“).^[42]

Poznámka č. 10 – Závazky v eurech vůči ostatním rezidentům eurozóny

Poznámka č. 10.1 – Vládní sektor

K 31. prosinci 2022 tato položka činila 48 520 mil. EUR (3 200 mil. EUR v roce 2021) a zahrnovala vklady provedené Evropským mechanismem stability (ESM) a Evropským nástrojem finanční stability (EFSF). V souladu s článkem 21 statutu ESCB může ECB působit jako fiskální agenti pro orgány, instituce nebo jiné subjekty Unie, ústřední vlády, regionální, místní nebo jiné veřejné orgány, jiné veřejnoprávní subjekty nebo veřejné podniky členských států.

Poznámka č. 10.2 – Ostatní pasiva

Tato položka sestává ze zůstatků přidružených systémů eurozóny^[43] připojených k TARGET2 prostřednictvím součásti TARGET2-ECB a k 31. prosinci 2022 činila 15 343 mil. EUR (4 404 mil. EUR v roce 2021).

Poznámka č. 11 – Závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny

Tato položka je tvořena následujícími aktivy:

K 31. prosinci 2022 tvořily největší část této položky zůstatky v systému TARGET2 sestávající ze zůstatků v systému TARGET2 u ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí mimo eurozónu (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“), a v přidružených systémech mimo eurozónu připojených k systému TARGET2 prostřednictvím složky TARGET2-ECB. Pokles těchto zůstatků v roce 2022 odpovídá nižším zůstatkům klientů TARGET2‑ECB ze zemí mimo eurozónu.

Tato položka rovněž zahrnovala zůstatky související se správou výpůjčních a úvěrových operací v EU, v nichž ECB vystupuje jako fiskální agent Evropské komise (viz poznámka č. 21 – „správa výpůjčních a úvěrových operací“).

Zahrnuje také zůstatky vzniklé z nevypořádaných zápůjček cenných papírů v rámci PSPP a cenných papírů veřejného sektoru v rámci PEPP provedených s s úvěrovými institucemi mimo eurozónu, při nichž byla jako zajištění obdržena hotovost, jež byla převedena na účty TARGET2 (viz poznámka č. 9 „ostatní závazky v eurech vůči úvěrovým institucím eurozóny“).

Zbývající část této položky tvoří zůstatek vzniklý ze stálé vzájemné měnové dohody s Federálním rezervním systémem. V rámci této dohody poskytuje Federální rezervní banka v New Yorku ECB prostřednictvím swapových transakcí americké dolary s cílem nabídnout protistranám Eurosystému krátkodobé financování v amerických dolarech. ECB současně uzavírá reverzní swapové transakce s národními centrálními bankami zemí eurozóny, které využívají získané prostředky k provádění operací na poskytnutí likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému formou reverzních transakcí. Reverzní swapy vedou uvnitř Eurosystému k zůstatkům mezi ECB a národními centrálními bankami zemí eurozóny. Dále ze swapových transakcí prováděných s Federální rezervní bankou v New Yorku a národními centrálními bankami zemí eurozóny vznikají forwardové pohledávky a závazky, které jsou zaúčtovány na podrozvahových účtech (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“).

Poznámka č. 12 – Závazky uvnitř Eurosystému

Poznámka č. 12.1 – Závazky z převodu devizových rezerv

Jedná se o závazky vůči národním centrálním bankám zemí eurozóny, které vznikly z převodu devizových rezerv na ECB, když tyto banky vstoupily do Eurosystému. V souladu s článkem 30.2 statutu ESCB jsou tyto příspěvky NCB pevně stanoveny v poměru k jejich podílům na upsaném základním kapitálu ECB. V roce 2022 nedošlo k žádným změnám.

Úročení těchto závazků se vypočítává denně pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou Eurosystém používá při nabídkovém řízení pro hlavní refinanční operace, upravené tak, aby odrážela nulové úročení položky „zlato“ (viz poznámka č. 23.3 „úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv“).

Poznámka č. 12.2 – Ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)

Za rok 2022 tvořily tuto položku především zůstatky, jež u ECB drží národní centrální banky zemí eurozóny a které vznikají v systému TARGET2 (viz „zůstatky uvnitř ESCB / zůstatky uvnitř Eurosystému“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Pokles netto závazku v rámci systému TARGET2 byl způsoben především peněžními přítoky v důsledku i) vyšších vkladů ESM a EFSF (viz poznámka č. 10.1 „vládní instituce“) a (ii) vyšších zůstatků přidružených systémů eurozóny připojených k systému TARGET2 prostřednictvím složky TARGET2-ECB (viz poznámka č. 10.2 „ostatní závazky“). Dopad těchto faktorů byl částečně vyrovnán peněžními odtoky v důsledku i) nižších zůstatků přidružených systémů mimo eurozónu připojených k systému TARGET2 prostřednictvím složky TARGET2-ECB (viz poznámka č. 11 „závazky k nerezidentům eurozóny v eurech“) a (ii) čistých nákupů cenných papírů v rámci PEPP a APP, které byly vypořádány prostřednictvím účtů TARGET2 (viz poznámka č. 5 „cenné papíry rezidentů eurozóny v eurech“).

S výjimkou zůstatků vyplývajících z reverzních swapových transakcí v souvislosti s operacemi na poskytnutí likvidity v amerických dolarech se úročení pozic vedených ECB, které přísluší národním centrálním bankám zemí eurozóny a které vyplývají z jejich účasti v systému TARGET2, každý den vypočítává pomocí poslední dostupné úrokové sazby, kterou používá Eurosystém při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace.

V roce 2021 zahrnovala tato položka také částku splatnou ve prospěch národních centrálních bank zemí eurozóny v souvislosti s prozatímním rozdělením zisku ECB. Pokud jde o rok 2022, Rada guvernérů se s ohledem na hospodářský výsledek ECB za daný rok rozhodla v plném rozsahu nerozdělit výnosy z bankovek v oběhu ani výnosy z cenných papírů zakoupených v rámci SMP, APP a PEPP (viz „prozatímní rozdělení zisku“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Na konci roku 2022 proto nebyly splatné žádné související částky.

Poznámka č. 13 – Ostatní závazky

Poznámka č. 13.1 – Rozdíly z přecenění podrozvahových nástrojů

Tato položka se skládá především ze změn ocenění devizových swapů a devizových forwardových transakcí v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2022 vypořádány (viz poznámka č. 20 „devizové swapy a devizové forwardové transakce“). Tyto změny ocenění představují 430 mil. EUR (568 mil. EUR v roce 2021) a jsou důsledkem přepočtu těchto transakcí na euro směnným kurzem platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, které vyplývají z přepočtu transakcí průměrným kurzem dané cizí měny k uvedenému dni (viz „podrozvahové nástroje“ a „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Poznámka č. 13.2 – Položky časového rozlišení

Tato položka je tvořena následujícími aktivy:

Zde sestávaly k 31. prosinci 2022 dvě hlavní položky ze závazku z naběhlých úroků ze zůstatků v systému TARGET2 splatného národním centrálním bankám za prosinec 2022 (viz poznámka č. 11 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“ a poznámka č. 12.2 „ostatní závazky uvnitř Eurosystému (netto)“) a závazek z naběhlých úroků splatný národním centrálním bankám zemí eurozóny za rok 2022 z jejich pohledávek vyplývajících z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 12.1 „závazky z převodu devizových rezerv“). Tyto částky byly vypořádány v lednu 2023.

Poznámka č. 13.3 – Ostatní

K 31. prosinci 2022 obsahovala tato položka 1 562 mil. EUR (2 277 mil. EUR v roce 2021). Zahrnovala zůstatky ve výši 974 mil. EUR (535 mil. EUR v roce 2021) v souvislosti se swapy a forwardovými transakcemi v cizí měně, které nebyly k 31. prosinci 2022 vypořádány (viz poznámka č. 20 „měnové swapy a měnové forwardové transakce“). Tyto zůstatky vyplývají z přepočtu těchto transakcí na eura průměrným kurzem příslušné měny platným v rozvahový den v porovnání s eurovými hodnotami, v nichž byly tyto transakce původně zaúčtovány (viz „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Součástí položky byl rovněž leasingový závazek ve výši 141 mil. EUR (175 mil. EUR v roce 2021) (viz „nájmy“ v části 2.3 „účetní pravidla“).

Tato položka navíc zahrnuje čistý závazek ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru a ostatních dlouhodobých požitků jejích zaměstnanců^[44], členů Výkonné rady a také členů Rady dohledu zaměstnaných ECB. Dále tato položka zahrnuje požitky při ukončení pracovního poměru zaměstnanců ECB.

Požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB

Rozvaha
V souvislosti s požitky po skončení pracovního poměru, ostatními dlouhodobými zaměstnaneckými požitky i požitky při ukončení pracovního poměru byly v rozvaze vykázány pod položkou „ostatní“ (závazky) tyto částky:

V roce 2022 zahrnovala současná hodnota závazku z definovaných požitků vůči zaměstnancům o objemu 1 947 mil. EUR (3,165 mil. EUR v roce 2021) nefinancované požitky ve výši 233 mil. EUR (373 mil. EUR v roce 2021) související s požitky po skončení pracovního poměru s výjimkou penzí, s ostatními dlouhodobými požitky a s požitky při ukončení pracovního poměru zaměstnanců. Současná hodnota závazku z definovaných požitků vůči členům Výkonné rady a členům Rady dohledu ve výši 31 mil. EUR (43 mil. EUR v roce 2021) se vztahuje výhradně k požitkům po skončení pracovního poměru a ostatním dlouhodobým požitkům krytým na základě nefinancovaných opatření.

Přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků po skončení pracovního poměru je vykázáno v rozvaze pod položkou pasiv „účty přecenění“. V roce 2022 činily zisky z přecenění pod touto položkou pasiv 369 mil. EUR, zatímco v roce 2021 ECB zaznamenala ztráty z přecenění ve výši 799 mil. EUR (viz poznámka č. 15 „účty přecenění“).

Změny závazku vyplývajícího z definovaných požitků, aktiva plánu a výsledky přecenění
Současná hodnota závazku vyplývajícího z definovaných požitků se změnila následujícím způsobem:

Celkový zisk z přecenění závazku vyplývajícího z definovaných požitků za rok 2022 dosahující 1 441 mil. EUR vznikl především v důsledku zvýšení diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění, a to z 1,3 % v roce 2021 na 3,9 % v roce 2022.

Změny reálné hodnoty aktiv plánu v pilíři definovaných požitků vztahujících se k zaměstnancům:

Ztráty z přecenění aktiv plánu v roce 2022 odrážely fakt, že skutečné výnosy z podílů fondu byly nižší než předpokládaný úrokový výnos z aktiv plánu, který byl založen na předpokládané diskontní sazbě 1,3 %.

Níže jsou uvedeny změny výsledků přecenění:

Výkaz zisku a ztráty
Níže jsou uvedeny částky obsažené ve výkazu zisku a ztráty:

Zisky z přecenění ostatních dlouhodobých požitků a požitků při ukončení pracovního poměru vrostly v roce 2022 na 45 mil. EUR (9 mil EUR v roce 2021), a to především v důsledku použití vyšší diskontní sazby pro pojistněmatematické ocenění na konci roku 2022.

Klíčové předpoklady
Při přípravě ocenění, na něž tato poznámka odkazuje, použili nezávislí pojistní matematici předpoklady schválené Výkonnou radou pro účely účtování a zveřejňování. Pro výpočet závazku souvisejícího s požitky po skončení pracovního poměru a ostatními dlouhodobými požitky byly použity tyto předpoklady:

Poznámka č. 14 – Rezervy

Tato položka sestává především z rezervy ke krytí finančních rizik, která se použije v rozsahu, který Rada guvernérů považuje za nezbytný na vyrovnání ztrát, které vznikají v důsledku expozice vůči finančním rizikům. Výše této rezervy a její opodstatněnost se každoročně posuzuje podle toho, jak ECB vyhodnotí svou expozici vůči těmto rizikům, přičemž se zohlední řada faktorů. Objem rezervy spolu s částkou drženou ve všeobecném rezervním fondu nesmí přesáhnout hodnotu základního kapitálu ECB splaceného národními centrálními bankami zemí eurozóny.

Letos byla z této rezervy uvolněna částka 1 627 mil. EUR na pokrytí ztrát z expozic vůči finančním rizikům, čímž se výsledek hospodaření ECB za daný rok zvýšil na nulu. Ztráty vyplývaly především ze zvýšení úrokové sazby, kterou Eurosystém použil při svých nabídkových řízeních na hlavní refinanční operace, což vedlo ke značným úrokovým nákladům na straně čistých závazků ECB v systému TARGET2 (viz poznámka č. 23.4 "ostatní úrokové výnosy, ostatní úrokové náklady“). Růst výnosů v eurech a amerických dolarech měl zároveň za následek snížení hodnoty cenných papírů v portfoliu vlastních zdrojů a portfoliích v amerických dolarech i ztráty z prodeje cenných papírů v amerických dolarech (viz „vykazování výnosů“ v části 2.3 „účetní pravidla“, poznámka č. 25 „snížení hodnoty finančních aktiv a pozic“ a poznámka č. 24 „realizované zisky nebo ztráty z finančních operací“). Toto uvolnění prostředků z rezervy ke krytí finančních rizik snížilo k 31. prosinci 2022 její objem na 6 566 mil. EUR.

Tato položka obsahuje také administrativní rezervy ve výši 69 mil. EUR (74 mil. EUR v roce 2021).

Poznámka č. 15 – Účty přecenění

Tato položka zahrnuje především zůstatky přecenění vzniklé z nerealizovaných zisků z aktiv, závazků a podrozvahových nástrojů (viz „vykazování výnosů“, „zlato, aktiva a pasiva v cizí měně“, „cenné papíry“ a „podrozvahové nástroje“ v části 2.3 „účetní pravidla“). Dále zahrnuje přecenění čistého závazku ECB z definovaných požitků týkající se požitků po skončení pracovního poměru (viz „požitky po skončení pracovního poměru, ostatní dlouhodobé požitky a požitky při ukončení pracovního poměru u ECB“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 13.3 „ostatní“).

Tento růst objemu účtů přecenění byl způsoben především posílením amerického dolaru vůči euru a růstem eurové tržní ceny zlata v roce 2022.

Pro přecenění na konci roku byly použity tyto směnné kurzy:

Poznámka č. 16 – Základní kapitál a rezervní fondy

Poznámka č. 16.1 – Základní kapitál

Upsaný základní kapitál ECB činí 10 825 mil. EUR.

Po vystoupení Bank of England z ESCB 31. ledna 2020 ponechala ECB svůj upsaný základní kapitál beze změny a podíl Bank of England na upsaném základním kapitálu ECB byl přerozdělen mezi národní centrální banky zemí eurozóny a zbývající národní centrální banky zemí mimo eurozónu. Rada guvernérů dále rozhodla, že národní centrální banky zemí eurozóny plně splatí ve dvou ročních splátkách v roce 2021 a 2022 své zvýšené úpisy základního kapitálu ECB ve výši 610 mil. EUR. V důsledku úhrady druhé splátky národními centrálními bankami zemí eurozóny 28. prosince 2022 vzrostl celkový splacený základní kapitál ECB na 8 880 mil. EUR, jak je uvedeno v tabulce níže:

Národní centrální banky zemí mimo eurozónu musí zaplatit 3,75 % svého podílu na upsaném základním kapitálu ECB jako příspěvek na provozní náklady ECB. Od 1. února 2020 dosáhl tento příspěvek celkem 76 mil. EUR. Národní centrální banky zemí mimo eurozónu nejsou oprávněny získat podíl na rozdělitelném zisku ECB ani nemají povinnost krýt případné ztráty ECB.

2.5 Podrozvahové nástroje

Poznámka č. 17 – Programy zápůjček cenných papírů

V rámci správy vlastních zdrojů má ECB uzavřenu dohodu o programu zápůjček cenných papírů, podle níž specializovaná instituce uzavírá za ECB zápůjčky cenných papírů.

Dále dala ECB v souladu s rozhodnutími Rady guvernérů k dispozici pro poskytování úvěrů cenné papíry ve své držbě, jež byly zakoupeny v rámci prvního, druhého a třetího programu CBPP a programů PSPP a PEPP, a dále jí držené cenné papíry zakoupené v rámci programu SMP, které jsou rovněž způsobilé pro nákup v rámci PSPP.^[45]

Pokud nejsou tyto zápůjčky cenných papírů prováděny oproti hotovostnímu zajištění, které zůstává na konci roku neinvestováno, jsou vykázány v podrozvahových účtech.^[46] Tyto zápůjčky cenných papírů v hodnotě 11 569 mil. EUR (16 156 mil. EUR v roce 2021) byly k 31. prosinci 2022 nesplacené. Z této částky souviselo 6 637 mil. EUR (11 821 mil. EUR v roce 2021) se zápůjčkami cenných papírů držených pro účely měnové politiky.

Poznámka č. 18 – Úrokové futures

Následující devizové transakce vykázané v tržních kurzech z konce roku nebyly vypořádány:

Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.

Poznámka č. 19 – Forwardové transakce s cennými papíry

K 31. prosinci 2022 v této položce nebyly žádné zůstatky, zatímco na konci roku 2021 forwardové prodeje cenných papírů ve výši 382 mil. EUR vykázané v směnných kurzech z konce roku zůstaly nevypořádané. Tyto transakce byly prováděny v rámci správy devizových rezerv ECB.

Poznámka č. 20 – Devizové swapy a devizové forwardové transakce

Správa devizových rezerv
V rámci správy devizových rezerv ECB byly prováděny devizové swapy a devizové forwardové transakce. Nevypořádané pohledávky a závazky vyplývající z těchto transakcí jsou vykázané v tržních kurzech z konce roku:

Vzájemné swapové dohody na poskytnutí likvidity
ECBje součástí sítě swapových linek centrálních bank a uzavřela vzájemné swapové dohody s Bank of Canada, Bank of England, Bank of Japan, Federální rezervní bankou, Švýcarskou národní bankou a Čínskou lidovou bankou. Tyto swapové dohody umožňují poskytování i) likvidity v kterékoli z příslušných měn výše uvedených centrálních bank bankám eurozóny nebo ii) likvidity v eurech finančním institucím v jurisdikcích výše uvedených centrálních bank. Dále jsou uzavřeny swapové dohody s Danmarks Nationalbank, Narodowy Bank Polski a Sveriges Riksbank o poskytování likvidity v eurech finančním institucím v jejich jurisdikcích. Cílem výše uvedených dohod je řešit případnou potřebu likvidity s cílem vyrovnat potenciální dysfunkce trhu a minimalizovat tak riziko přelévání nepříznivých dopadů na finanční trhy a ekonomiky eurozóny.^[47]

V souvislosti s poskytováním likvidity v amerických dolarech protistranám Eurosystému vznikly pohledávky a závazky v amerických dolarech s datem splatnosti v roce 2023 (viz poznámka č. 11 „závazky v eurech vůči nerezidentům eurozóny“).

Poznámka č. 21 – Správa výpůjčních a úvěrových operací

ECB v roce 2022 nadále odpovídala za správu výpůjčních a úvěrových operací Evropské unie v rámci mechanismu střednědobé finanční pomoci (MTFA), evropského mechanismu finanční stabilizace, pokud jde o dohodu o mechanismu úvěrů pro Řecko, a za správu plateb souvisejících s jedním úvěrem EFSF.

V roce 2022 EU v reakci na pandemii COVID-19 nadále poskytovala půjčky členským státům v rámci svého nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE). V roce 2022 EU rovněž nadále poskytovala financování v podobě nevratné finanční podpory a úvěrové podpory členským státům v rámci programu Next Generation EU (NGEU), který byl zřízen, aby podporoval hospodářské oživení v EU a současně usnadňoval přechod na zelenou a digitální ekonomiku Unie. Stejně jako v minulém roce ECB podporovala Evropskou komisi ve správě operací souvisejících s oběma uvedenými nástroji.

V roce 2022 ECB zpracovávala platby související se všemi výše uvedenými operacemi.

Poznámka č. 22 – Podmíněné závazky z probíhajících soudních řízení

Proti ECB byly podány žaloby v souvislosti s výkonem jejích dohledových funkcí nad Banca Carige S.p.A. (Banca Carige). V jednom z těchto soudních řízení se akcionáři Banca Carige domáhají finanční náhrady od ECB za újmu, která údajně vznikla v důsledku různých kroků ECB při výkonu jejích dohledových funkcí vůči Banca Carige a která spočívá jak v údajné nečinnosti, tak v poškozujících úkonech. O tomto případu bude rozhodnuto mimo jiné s ohledem na konečný výsledek dalších souvisejících případů. V jednom z nich Tribunál EU ve svém rozsudku ze dne 12. října 2022 konstatoval, že rozhodnutí ECB o dočasné správě Banca Carige postrádalo vhodný právní základ podle italských právních předpisů. Tribunál proto zrušil rozhodnutí ECB o dočasné správě Banca Carige i první prodloužení doby trvání dočasné správy v roce 2019. Proti rozsudku Tribunálu však ECB podala odvolání před Soudním dvorem EU, který může tento rozsudek ještě zvrátit. Další dvě rozhodnutí ECB o prodloužení dočasné správy jsou v současné době napadena v rámci žaloby na neplatnost, která dosud nebyla vyřízena.

2.6 Poznámky k výkazu zisku a ztráty

Poznámka č. 23 – Čistý úrokový výnos

Poznámka č. 23.1 – Úrokový výnos z devizových rezerv

Tato položka obsahuje úrokové výnosy (po odečtení úrokových nákladů) z čistých devizových rezerv ECB.

Čistý úrokový výnos/náklad podle druhu nástroje je uveden níže:

Čistý úrokový výnos/náklad podle cizí měny je uveden níže:

Poznámka č. 23.2 – Úrokový výnos z rozdělení eurobankovek v rámci Eurosystému

Tuto položku tvoří úrokový výnos z 8% podílu ECB na celkové emisi eurobankovek (viz „bankovky v oběhu“ v části 2.3 „účetní pravidla“ a poznámka č. 6.1 „pohledávky z rozdělení eurobankovek uvnitř Eurosystému“). Úrokový výnos v roce 2022 dosáhl 736 mil. EUR (nulová hodnota v roce 2021) a je výsledkem zvýšení sazby pro hlavní refinanční operace nad 0 % od 27. července 2022. V roce 2021 činila tato sazba po celý rok 0 %.

Poznámka č. 23.3 – Úročení pohledávek národních centrálních bank z převedených devizových rezerv

Zde se zveřejňuje úročení pohledávek národních centrálních bank zemí eurozóny z devizových rezerv převedených na ECB (viz poznámka č. 12.1 „závazky z převodu devizových rezerv“). Úrokový náklad v roce 2022 dosáhl 201 mil. EUR (nulová hodnota v roce 2021) a je výsledkem zvýšení sazby pro hlavní refinanční operace nad 0 % od 27. července 2022. V roce 2021 činila tato sazba po celý rok 0 %.

Poznámka č. 23.4 – Ostatní úrokové výnosy, ostatní úrokové náklady

Ostatní úrokové výnosy a ostatní úrokové náklady:

Poznámka č. 24 – Realizované zisky nebo ztráty z finančních operací

Dosaženy byly tyto realizované zisky/ztráty z finančních operací:

Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen zahrnují realizované zisky a ztráty z cenných papírů a z úrokových futures. Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen byly v roce 2022 způsobeny především ztrátami vyplývajícími ze změn cen cenných papírů v amerických dolarech, které následovaly po růstu výnosů z cenných papírů v amerických dolarech. Čisté realizované ztráty vyplývající ze změn cen byly částečně vyrovnány realizovanými kurzovými zisky, které vznikly především v důsledku snížení cen cenných papírů v amerických dolarech na konci roku.

Realizované zisky a ztráty z finančních operací podle měn a čtvrtletí jsou uvedeny níže:

Poznámka č. 25 – Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic

Snížení hodnoty finančních aktiv a pozic:

Tržní hodnota většiny cenných papírů držených v portfoliu vlastních zdrojů a v portfoliu v amerických dolarech dále poklesla – vedle růstu odpovídajících výnosů v roce 2022. To vedlo na konci roku k nerealizovaným ztrátám ze změn cen.

Poznámka č. 26 – Čistý výnos/náklad z poplatků a provizí

V roce 2022 pocházel výnos v rámci této položky především z poplatků za dohled. Náklady vznikly převážně z poplatků za úschovu.

Výnosy a náklady související s úkoly dohledu
Výnosy spojené s bankovním dohledem zahrnují především výnosy z poplatků za dohled. ECB vybírá od dohlížených subjektů roční poplatky na úhradu nákladů vzniklých v souvislosti s plněním jejích úkolů dohledu. Na základě skutečných ročních nákladů ECB vzniklých při plnění jejích úkolů bankovního dohledu činily výnosy z poplatků za dohled za rok 2022 celkem 594 mil. EUR (578 mil. EUR v roce 2021).

S cílem určit výši vyměřovaných ročních poplatků za dohled se skutečné roční náklady upravují o částky vrácené jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku nebo od nich obdržené a o jiné úpravy, včetně přijatých úroků z prodlení.^[48] S přihlédnutím k úpravě odpovídající přijatému úroku z prodlení i k čistým vratkám jednotlivým bankám za předchozí období placení poplatku odpovídají roční poplatky za dohled, které mají být vyměřeny subjektům podléhajícím dohledu za rok 2022, téměř stejné úrovni skutečných ročních nákladů ve výši 594 mil EUR^[49] (viz poznámka č. 7.4 „položky časového rozlišení“). Jednotlivé poplatky za dohled budou fakturovány ve druhém čtvrtletí 2023.^[50]

ECB je také oprávněna ukládat dohlíženým subjektům správní sankce v případě porušení povinností v rámci platného práva EU v oblasti bankovnictví týkajícího se obezřetnostních požadavků (včetně rozhodnutí ECB v oblasti dohledu). Související výnos není ve výpočtu ročních poplatků za dohled zohledněn. Zohledněny nejsou ani vratky takových sankcí uhrazené ECB v případě, že jsou předchozí rozhodnutí ECB o sankcích pozměněna nebo zrušena. Namísto toho jsou souvisejí částky vykázány ve výkazu zisku a ztráty ECB. V roce 2022 dosáhl výnos ze sankcí týkajících se dohlížených subjektů 12 mil. EUR (1 mil. EUR v roce 2021).

Výnosy ECB související s úkoly v oblasti bank. dohledu činily:

Náklady spojené s bankovním dohledem vyplývají z přímého dohledu nad významnými subjekty, z dozoru nad výkonem dohledu nad méně významnými subjekty a z provádění horizontálních úkolů a specializovaných služeb. Sestávají z přímých nákladů bankovního dohledu ECB a příslušných nákladů vzniklých v podpůrných útvarech, které jsou potřebné k plnění úkolů ECB v oblasti dohledu. Jejich služby se týkají: budov a zařízení, lidských zdrojů, informačních technologií (IT), právních, auditních a administrativních činností, komunikace a překladů i dalších činností.

Skutečné náklady spojené s úkoly dohledu ECB, které jsou hrazeny prostřednictvím ročních poplatků za dohled v roce 2022, dosáhly výše 594 mil. EUR (578 mil. EUR v roce 2021). Celkový nárůst byl způsoben pokračujícím postupným návratem na běžnou úroveň aktivity v bankovním dohledu po pandemii a pokračujícím vývojem informačních systémů vyhrazených bankovnímu dohledu a jejich zdokonalováním.

Poznámka č. 27 – Výnosy z akcií a majetkových účastí

Pod touto položkou je vykázána přijatá dividenda z akcií BIS ve výši 1 mil. EUR (2. mil. EUR v roce 2021), které ECB vlastní (viz poznámka č. 7.2 „ostatní finanční aktiva“).

Poznámka č. 28 – Ostatní výnosy

Ostatní různé výnosy dosáhly v roce 2022 výše 61 mil. EUR (56 mil. EUR v roce 2021) a tvořily je především příspěvky národních centrálních bank zemí eurozóny na náklady, které vznikají ECB v souvislosti se společnými projekty Eurosystému.

Poznámka č. 29 – Osobní náklady

Osobní náklady:

Průměrný počet zaměstnanců vyjádřený jako ekvivalent plného pracovního úvazku (EPPÚ)^[51] činil 4 136 (4 038 v roce 2021), z nichž 373 byli vedoucí pracovníci (362 v roce 2021).

Navzdory nárůstu mezd a příspěvků v důsledku vyššího průměrného počtu zaměstnanců ECB se celkové náklady na zaměstnance v roce 2022 snížily. Tento pokles byl způsoben především pojistněmatematickými zisky v souvislosti s ostatními dlouhodobými požitky vyplývajícími z vyšší diskontní sazby použité pro pojistněmatematické ocenění na konci roku 2022 (viz poznámka č. 13.3 „ostatní“).

Odměňování členů Výkonné rady a Rady dohledu
Členům Výkonné rady a členům Rady dohledu, které zaměstnává ECB, je vyplácena základní mzda a příspěvek na bydlení. Prezident či prezidentka nepobírá příspěvky na bydlení a namísto toho má k dispozici rezidenci. Členům Výkonné rady a předsedovi či předsedkyni Rady dohledu je dále vyplácen příspěvek na reprezentaci. V souladu s pracovním řádem pro zaměstnance Evropské centrální banky mohou mít členové obou rad podle své životní situace nárok na příspěvky na domácnost, dítě, vzdělávání a další příspěvky. Mzda podléhá dani ve prospěch EU a jsou z ní strhávány odvody na penzijní, zdravotní a úrazové pojištění a na pojištění dlouhodobé péče. Příspěvky jsou nezdanitelné a nezapočítávají se do nároku na důchod.

Níže jsou uvedeny základní mzdy členů Výkonné rady a Rady dohledu zaměstnaných ECB (tedy bez zástupců vnitrostátních orgánů dohledu) v roce 2022:^[52]

Celková výše příspěvků vyplacená členům obou rad a odvodů ECB na jejich zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče dosáhla 1 110 618 EUR (1 097 128 EUR v roce 2021).

Bývalým členům obou rad mohou být po skončení výkonu funkce vypláceny po omezenou dobu přechodné platby spojené s odchodem z funkce. V roce 2022 činily tyto platby a související příspěvky spolu s odvody ECB na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče bývalých členů obou rad 742 892 EUR (977 547 EUR v roce 2021). Pokles těchto plateb byl způsoben nižším počtem bývalých členů rad, kteří je pobírali v roce 2022, a současně členové, kteří na tyto platby stále měli nárok, pobírali méně, neboť se přiblížili ke konci svého přechodného období.

Platby související s penzemi, včetně dávek po skončení pracovního poměru, a příspěvky na zdravotní a úrazové pojištění a pojištění dlouhodobé péče za bývalé členy rad či osoby na nich závislé dosáhly 1 095 737 EUR (4 047 008 EUR v roce 2021).^[53] V roce 2021 tato částka zahrnovala paušální platbu dřívějšímu členovi rady namísto budoucích plateb důchodu.

Poznámka č. 30 – Správní náklady

Vzniklé správní náklady:

Celkový nárůst správních nákladů v roce 2022 byl výsledkem několika navzájem se kompenzujících faktorů. Pokračující postupný návrat k běžné úrovni aktivity po pandemii i nové a zdokonalené služby IT v bankovním dohledu vedly v roce 2022 k vyšším nákladům. Tyto nárůsty byly částečně vyrovnány nižšími náklady na externí poradenskou podporu, zejména v souvislosti s projektovými činnostmi v oblasti IT. Kromě toho byly v roce 2022 náklady na nájemné, údržbu nemovitostí a veřejné služby nižší, protože v roce 2021 vznikly jednorázové náklady spojené s odstraněním závad infrastruktury hlavní budovy, které přetrvaly z etapy výstavby, což v daném roce zvýšilo v příslušné kategorii náklady.

Poznámka č. 31 – Náklady na bankovky

V roce 2022 činily tyto náklady 9 mil. EUR (13 mil. EUR v roce 2021). Tyto náklady převážně vznikly s přeshraniční přepravou eurobankovek mezi tiskárnami bankovek a národními centrálními bankami v rámci dodávek nových bankovek a mezi národními centrálními bankami v rámci vyrovnávání nedostatečných a přebytečných zásob eurobankovek. Tyto náklady nese centrálně ECB.

Poznámka č. 32 – Ostatní náklady

V roce 2021 sestávala tato položka z vratky ve výši 5 mil. EUR za správní sankce, které ECB v roce 2018 uložila třem dohlíženým subjektům v rámci téže skupiny a u nichž příslušná rozhodnutí byla částečně zrušena soudem (viz poznámka č. 26 „čistý výnos/náklad z poplatků a provizí“). V roce 2022 nebyly pod touto položkou zachyceny žádné náklady.

2.7 Události po rozvahovém dni

Poznámka č. 33 – Vstup Chorvatska do eurozóny

Podle rozhodnutí Rady (EU) 2022/1211 ze dne 12. července 2022, přijatého v souladu s čl. 140 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, přijalo Chorvatsko dne 1. ledna 2023 jednotnou měnu. V souladu s čl. 48.1 statutu ESCB a právními akty přijatými Radou guvernérů 30. prosince 2022 uhradila Hrvatska narodna banka k 1. lednu 2023 částku 69 mil. EUR, která je zbývající částí jejího úpisu základního kapitálu ECB. Podle článku 48.1 statutu ESCB a v souvislosti s jeho článkem 30.1 převedla Hrvatska narodna banka s účinností od 1. ledna 2023 devizové rezervy v celkové hodnotě rovnající se 640 mil. EUR ve prospěch ECB. Tyto devizové rezervy zahrnovaly z 85 % hotovost v amerických dolarech a z 15 % zlato.

Centrální bance Hrvatska narodna banka byly připsány pohledávky v souvislosti se splaceným základním kapitálem a devizovými rezervami rovnající se převedeným částkám. K těm je třeba přistupovat stejným způsobem jako ke stávajícím pohledávkám národních centrálních bank ostatních zemí eurozóny (viz poznámka č. 12.1, „závazky z převodu devizových rezerv").

2.8 Účetní výkazy 2018–2022

2.8.1 Rozvaha

2.8.2 Výkaz zisku a ztráty

3 Zpráva nezávislého auditora

Prezidentka a Rada guvernérů
Evropské centrální banky
Frankfurt nad Mohanem

Zpráva o auditu účetních výkazů ECB 2022

Výrok

Provedli jsme audit účetních výkazů Evropské centrální banky (ECB) za rok končící 31. prosince 2022 – obsažených v roční účetní závěrce ECB –, které se skládají z rozvahy, výkazu zisku a ztráty a přehledu důležitých účetních pravidel a dalších vysvětlujících poznámek.

Podle našeho názoru přiložené účetní výkazy podávají věrný a poctivý obraz finanční pozice ECB k 31. prosinci 2022 a výsledků finančního hospodaření za uplynulý rok v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2016/35), v platném znění, které je založeno na obecných zásadách ECB (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34), v platném znění.

Základ pro vydání výroku

Audit jsme provedli v souladu s Mezinárodními auditorskými standardy (ISA). Naše povinnosti podle těchto standardů jsou dále popsány v naší zprávě v části Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů. Jsme na ECB nezávislí v souladu s německými etickými standardy, které se na náš audit účetních výkazů vztahují a které jsou v souladu s etickým kodexem pro auditory a účetní znalce vydaným Radou pro mezinárodní etické standardy pro účetní (kodex IESBA), a v souladu s těmito standardy plníme naše další etické povinnosti. Jsme přesvědčeni, že získané důkazní informace poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku.

Další informace

Za další informace uvedené v roční účetní závěrce ECB odpovídá Výkonná rada ECB (dále jen „Výkonná rada“). Patří mezi ně veškeré informace obsažené v roční účetní závěrce ECB s výjimkou účetních výkazů ECB a naší zprávy auditora.

Náš výrok o účetních výkazech se k těmto dalším informacím nevztahuje a nevydáváme k nim žádný zvláštní výrok.

V souvislosti s naším auditem účetních výkazů odpovídáme za to, abychom si tyto další informace přečetli a přitom zvážili, zda se tyto další informace významně neodchylují od účetních výkazů nebo našich poznatků, které jsme získali v průběhu auditu, nebo se jinak jeví být významně nesprávné.

Odpovědnost Výkonné rady a osob pověřených odpovědností za účetní výkazy

Výkonná rada odpovídá za sestavení účetních výkazů a za věrné zobrazení skutečností v nich obsažených v souladu se zásadami, které stanovila Rada guvernérů a které jsou uvedeny v rozhodnutí Evropské centrální banky (EU) 2016/2247 ze dne 3. listopadu 2016 o ročních účetních závěrkách ECB (ECB/2016/35), v platném znění, které je založeno na obecných zásadách Evropské centrální banky (EU) 2016/2249 ze dne 3. listopadu 2016 o právním rámci pro účetnictví a finanční vykazování v Evropském systému centrálních bank (ECB/2016/34), v platném znění. Tato odpovědnost zahrnuje vnitřní kontrolní systém, který považuje Výkonná rada za nezbytný pro sestavení účetních výkazů, jež neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu, či chyby.

Při přípravě účetních výkazů odpovídá Výkonná rada za posouzení, zda je ECB schopna nepřetržitě trvat jakožto účetní jednotka, v příslušných případech za oznámení záležitostí souvisejících s nepřetržitým trváním účetní jednotky a za použití předpokladu nepřetržitého trvání subjektu v účetnictví.

Osoby pověřené správou a řízením nesou odpovědnost za dohled nad postupy ECB v oblasti finančního vykazování.

Odpovědnost auditora za audit účetních výkazů

Naším cílem je získat přiměřenou jistotu, že účetní výkazy jako celek neobsahují významné nesprávnosti, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, a vydat zprávu auditora, která obsahuje náš výrok. Přiměřená jistota představuje vysokou míru jistoty, nikoli však záruku, že audit provedený v souladu s ISA zjistí každou významnou nesprávnost, pokud existuje. Nesprávnosti mohou vzniknout v důsledku podvodu či chyby a považují se za významné, pokud by od nich bylo možné přiměřeně očekávat, že jednotlivě nebo v úhrnu ovlivní ekonomická rozhodnutí uživatelů těchto účetních výkazů přijatá na jejich základě.

V rámci auditu prováděného v souladu s ISA přistupujeme k celému auditu během jeho plánování i výkonu s vlastním odborným úsudkem a profesionální skepsí. Dále také:

• Identifikujeme a posuzujeme rizika významných nesprávností v účetních výkazech, ať už v důsledku podvodu nebo chyby, navrhujeme a provádíme postupy, které na tato rizika reagují, a získáváme důkazní informace, jež poskytují dostatečný a vhodný základ pro vydání našeho výroku. Riziko nezjištění významné nesprávnosti způsobené podvodem je vyšší než riziko vyvolané chybou, neboť podvod může zahrnovat nekalé praktiky, padělání, úmyslné vynechání, zkreslení nebo překonání systému vnitřní kontroly.
• Získáváme informace o systému vnitřní kontroly, které s auditem souvisejí, s cílem navrhnout auditorské postupy, jež jsou za dané situace vhodné. Účelem tohoto postupu však není vydat výrok o účinnosti systému vnitřní kontroly ECB.
• Hodnotíme vhodnost uplatňovaných účetních pravidel a přiměřenost účetních odhadů a souvisejících informací zveřejněných vedením.
• Posuzujeme vhodnost uplatnění předpokladu nepřetržitého trvání subjektu ze strany vedení v rámci účetnictví a na základě získaných důkazních informací existenci významné nejistoty ve vztahu k událostem nebo podmínkám, která může vyvolat podstatnou pochybnost o schopnosti ECB nepřetržitě pokračovat v činnosti. Pokud dojdeme k závěru, že významná nejistota existuje, jsme povinni upozornit ve zprávě auditora na související informace zveřejněné v účetních výkazech, nebo pokud jsou takové informace nedostačující, upravit náš výrok. Naše závěry vycházejí z důkazních informací získaných do data naší zprávy auditora.
• Hodnotíme celkovou prezentaci, strukturu a obsah účetních výkazů včetně zveřejněných informací, a zda účetní výkazy představují podkladové transakce a události způsobem, který věrně zobrazuje skutečnost.

Jsme povinni komunikovat s osobami pověřenými správou a řízením ve věcech, které se mimo jiného týkají plánovaného rozsahu a načasování auditu i významných zjištění auditu, včetně jakýchkoli významných nedostatků v systému vnitřní kontroly, jež během auditu zjistíme.

Frankfurt nad Mohanem 14. února 2023

Baker Tilly GmbH & Co. KG
Wirtschaftsprüfungsgesellschaft
(Düsseldorf)

4 Rozhodnutí o rozdělení zisku / úhradě ztráty

Toto rozhodnutí není součástí účetní závěrky ECB za rok 2022.

Podle článku 33 statutu ESCB je čistý zisk ECB převáděn v tomto pořadí:

1. částka, kterou určí Rada guvernérů a jež nesmí překročit 20 % čistého zisku, se převede do všeobecného rezervního fondu až do výše 100 % základního kapitálu a
2. zbývající čistý zisk se rozděluje podílníkům ECB v poměru k jejich splaceným podílům.^[54]

Zaznamená-li ECB ztrátu, může být schodek vyrovnán ze všeobecného rezervního fondu ECB, a bude-li to nezbytné, na základě rozhodnutí Rady guvernérů z měnových příjmů příslušného účetního roku, a to poměrně až do výše částek přidělených národním centrálním bankám podle článku 32.5 statutu ESCB.^[55]

Výsledek hospodaření ECB za rok 2022 byl nulový. Nedošlo proto k rozdělení zisku.